Janadvorackova přečtené 1693

Mega hustej nářez 2013, František Kotleta (p)

Jak to může skončit, když se do záchrany Země zapojí prastarý upír, pak jeden trochu mladší, kráska a zvíře, předčasně dospělá šestnáctka, skupinka hackerů a banda transvestitů? Všichni jsou strašně ozbrojení, nebezpeční, hladoví a nadržení. Vlastně jsem ráda, že jsem u série zůstala. Nakonec původ upírů a jejich přítomnost v lidské historii je vlastně úplně uvěřitelná... A teďka bych potřebovala převychovat, protože mluvit tak, jak momentálně v duchu uvažuji, odebrali by mi občanku a někam zavřeli :).... celý text

Fakt hustej nářez 2012, František Kotleta (p)

Pokračování se mi líbí o něco víc. Vlastně začínám mít dojem, že to celé má smysl :).

Hustej nářez 2010, František Kotleta (p)

Kombinace upírů, mimozemšťanů a reality divného dneška je fakt hustá. Příběh má zajímavé ingredience, ale celek se mi moc nelíbí.

Vlci 2015, František Kotleta (p)

Sérii jsem ještě nečetla. Šarvátky mezi upíry a vlkodlaky mě většinou nebaví. Ale... no, nebudu pinda a dám tomu šanci, řekla jsem si a tak i učinila. Příběh je fajn. Upíři lidi berou jako jídlo a možnost rozšíření svých počtů, což se může v nekonečných bojích hodit. Vlkodlaci s lidmi jen souloží a pak je žerou. A teď si to spočítejte. Kdo má asi větší šanci, hm? Tedy... já jen hádám. Novela neodhaluje možnost zplození vlkodlaka, kdežto vznik upíra jo...... celý text

Revoluce 2021, František Kotleta (p)

Začíná to ve stoce. Břečka čvachtá a smrdí, blemcavě odkapává a hledané nemluvně řve jako tur. Obyvatelé stok, ještě nižší level než bezdomovci, a to jsem si myslela, že už nic takového existovat nemůže, jsou perfektní :). Péťa má další práci. Nebo že by pokračoval v té dosavadní? Vílí zjev ve stoce a remixy songů... pane bože, proóóč :)!? Nezbavím se toho, stanice, kde to hrají, nám jede v práci... Líbí se mi podoba Prahy, fakt líbí. Hlášky a sprosťárny k tomu také patří, a kdyby tady nebylo poměrně hloupé pětibodové hodnocení, vyjádřila bych svůj dojem z knihy něčím jako tři a půl. Furt jsem ale poměrně věrnou čtenářkou, jojo, jen tak dál.... celý text

Čas pomsty 2009, Jeffrey Archer

Prvotní nadšení zkazily zapeklitosti následujícího děje. Neuvěřitelné, až divné.

Poslední bratr 2022, Nathacha Appanah

Konec dobrý 2021, Irena Dousková

Asi u dvou jsem nepochopila pointy, to se přiznám. Ale jinak si asi stěžovat nemůžu. Povídky kvalitky lepšího průměru o životě... a tak vůbec. V paměti zůstanou střípky, zmínky, odlesky z oken, kocour, pes a dlouhé copy, řeka a pestrost světa. Takže vlastně dobrý :).... celý text

Desatero smyslů 2021, Jaroslav Petr

Ne že by to našinec nevěděl, ale při čtení rozboru našich smyslů si uvědomí, že je vlastně také součástí přírodní rozmanitosti. A že kolikrát může být rád, že má to, co má. Bavila jsem se představou, že by měl člověk třeba schopnost zaostřit na kořist jako ji mívají draví ptáci. Co by viděl a kolik z toho by nechtěl :). Nedávno jsem měla doma netopýra a už se nedivím, že se mě bál, když slyšel snad i moji "touhu vypakovat ho z bytu, zmetka..." V knize je zmiňovanán i jeden "lidský netopýr." Tak už vím o dvou :).... celý text

Cejch 1992, Zdeněk Šmíd

Jak se žilo a umíralo v pohraničí od pradávna až po nechvalně známou nedávnou minulost. A vlastně až dodnes.

Tribunál smrti 2002, Noah Gordon

Prolínající se příběhy několika lékařů jedné nemocnice v sedmdesátých letech. Dokonce i s rasovou otázkou, manýry manželek a společenskými problémy ze všech vrstev. Podstatné jsou samozřejmě děje v nemocnici, transplantace, pooperační stavy pacientů, chmury lékařů, bezmoc a lidské povahy... Tribunál smrti je pak taková slezina lékařů, při které se hodnotí úmrtí v nemocnici a jejich případná nutnost, chyby lékařů a poučení z nich - docela drsné. Za mě takové na dnešek nemastné, neslané, ale zajímavé.... celý text

Rabi 2003, Noah Gordon

Tradice a pravidla mi připadají složitá, ostatně asi jako u všech náboženství. Co urazí jedny, potěší druhé a naopak. No a pokud to nemáte v sobě, asi nemá smysl se to učit. Uměli byste žít v přetvářce? Příběh je i o tom - o předsudcích a představách rodičů o dětech, několika životech v nelehkých dobách.... celý text

Vzpomínky na Bosnu 1999, František Valoušek

Chcete vědět, jak to dopadne, když do tří četníků uhodí blesk a oni to přežijí? Nebo jak se z živého člověka vyndavá malý had, který mu do útrob vleze ústy ve spánku? Jak je lehké si zahalené ženy splésti s medvědem :), nebo jak dopadne stížnost ješitného duchovního, jak vtipně se zatýkají dvě Cikánky - čorkařky... jak probíhá cesta na dovču, slouží-li člověk v Bosně a je-li z Čech a Moravy :), tedy z Rakouska-Uherska, pardon, zatím. Jaké dovednosti by měl takový strážce mít? Nejen umět třeba postavit včelín (i s včelkami hezká historka), ale mít i potuchy z oblasti gynekologie a porodnictví? Jak vnímá člověk té doby mocensko-politické čachry a jak je občanská válka na Balkáně na spadnutí vlastně pořád. Kulturní rozdíly mě zaujaly, také popisované charakteristiky jednotlivých etnik. A také ne vždy nepřátelský přístup "domorodců" k lidem jiných národností. Autor ovšem nepopisuje jen historky, dejme tomu vtipné, ale i vraždy a různá bezpráví páchaná v místech, kde sloužil. Jazyk knihy je takový věcný, místy právě s náznakem humoru. "V nohách mám už tisíc mil," to by o sobě autor klidně mohl říct. Za dobu své četnické kariéry totiž dost chodil. A to jakože hodně. Od města k městu, od vsi ke vsi, stanice ke stanici - desítky kilometrů. To není ovšem to jediné, co mě zaujalo. V úvodu je psáno, že současná podoba knihy je výcucem z více jak devíti tisíc stran rukipisu. Hrozně ráda bych si to přečetla celé. Vypovídají o dalším životě, který bychom jinak neznali. Přemýšleli jste někdy nad tím, kolik příběhů mine ten váš? Kolik životů je odžito ve stejném čase, aniž by vás kdy napadlo, jak rozmanité mohou být? Příběh zasahuje do doby, o které by mi neřekli už ani příbuzní, jednoduše proto, že z té doby už nemám vzpomínky svědků, abych tak řekla. Navíc prostředí Balkánu před sto lety bylo pro mě docela neznámé... Za mě rozhodně dobře strávený čas.... celý text

Ono samo se to...: Praštěné historky, u kterých budete slzet smíchy! 2018, Kristina Hlaváčková

Vtipné krátké historky ze života. Bavily mě.

Vlčice 2022, Tereza Schillerová

Tohle bylo skvělé. Tedy jako celkově. Příběh samotný je dosti ponurý. Jistě každý čtenář v něm najde malé nebo větší zrnko vlastní životní pravdy. Ano, také jsem ho našla.... celý text

Mizení 2021, Jiří Březina

Příběh mi zpočátku přišel lehce inspirován žhářským útokem ve Vítkově (romská rodina, dvouletá Natálka). Asi každý o tom slyšel. A taková, i když choulostivá témata, by se měla připomínat a řešit jejich následky. Příběh románu se ale pak trochu "odlehčil" množstvím jiných. Bylo celkem napínavé sledovat jak se ze dvou směrů dostáváte k jednomu konci.... celý text

Islandská setkání 1989, Jiří Havel

Kniha posledního soudu 2012, Connie Willis

Další šílená časovka, šíleně úžasná, ježkovy voči. Poslouchala jsem přes noc :), ve snech se mi střídal středověk a nemocnice... Tak jako byla kniha "O psu nemluvě" spíše vtipná a prdlá, tahle vychází ze stejného základu a "ústavu" - studujeme minulost tak, že se do ní vypravíme a zaručeně se vždycky něco zvrtne, tak příběh "Kroniky posledního soudu" je ponurý a morový, smrtí smrdící, potem a výkaly taky. Chtěli byste poznat nějaké zajímavé období lidských dějin? Není problém, stačí se tam vydat. Dostanete dobový oblek, naučíte se starší formu jazyka, oprášíte zemědělské zvyky, ženy třeba i příst se naučí, kravku podojit... (mimochodem té nikdy nepodojené krávy v příběhu mi bylo fakt líto). No a pak stačí jen se vydat do minulosti a dostavit se ve sjednaný čas na místo k vyzvednutí. Dalo by se říct, brnkačka. A protože v každém století, co lidská paměť sahá, byla nějaká epodemie, pandemie, válka, nebo jiný konflikt, prakticky vůbec nic se nemůže zvrtnout, protože na všechno budete připraveni. Oprášili jste znalosti, ne? A máte dost elánu všechno zvládnout. No tak to, co zakoušela Kivrin, studentka historie na vlastní kůži, byste zažít nechtěli. Autorka střídá dva příběhy, v obou propracovaně líčí zajímavě i vnitřní pochody hrdinů. Píšu to povrchně. Zabřednete do dilemat lidí čtrnáctého a jedenadvacátého století a budete mít pocit, že jestli se něco zvrtne, následky ponesete taky. A dobré navíc je, že napětí vydrží až do konce.... celý text

Křižáci na západě 1969, Stefan Heym

Všechny ty důležité myšlenky a vnitřní pochody, všechny postřehy, které dávaly smysl a člověka by probraly i z bezvědomí, vyšuměly v kupce zbytečných keců.

Děvče z lesů 1935, Zane Grey

Bohužel Molly je natolik v popředí příběhu, že se z toho časem vyklube spíš "boj o její srdce," než o cokoli jiného. Taková westernová romantika, ale místy patetická až hrůza.... celý text