-

jarmik jarmik přečtené 387

☰ menu

Kastrující stín svatého Garty

Kastrující stín svatého Garty 2006, Milan Kundera
4 z 5

S ohledem na kombinaci p. Kundera – dr. Kafka mě brožura prakticky nemohla zklamat; jelikož jsem fanoušek obého a navíc i kafkologických příruček, je zbytečné, abych hodnotil.... celý text


Nápady čtenáře detektivek

Nápady čtenáře detektivek 1965, Josef Škvorecký
4 z 5

Hlavním tématem, které p. Škvorecký rozebírá, je, nakolik detektivky jsou a mají být realistické. Dochází k závěru, že je v pořádku, když detektivky jsou pohádky psané a čtené za účelem úniku z reality, protože tak jsou nejzábavnější. Musí pouze dodržovat zásady logiky. Kniha není prosta úliteb dobovému režimu, když se široce zabývá tím, nakolik jednotliví autoři byli politicky uvědomělí. Nicméně řekl bych, že příslušné pasáže mají celkem zřetelný charakter úliteb. Důvod pro jejich zařazení si dovedu představit a chápu ho; pasáže, kde poměřuje pokrokovost jednotlivých autorů, jsou od zbytku knihy celkem snadno oddělitelné.... celý text


Náměsíčníci - Jak Evropa v roce 1914 dospěla k válce

Náměsíčníci - Jak Evropa v roce 1914 dospěla k válce 2014, Christopher Clark
5 z 5

Sleduji hodně německá média a mohu dosvědčit, že "Náměsíčníci" se stali prvotřídním hitem a jsou soustavně prohlašováni za nový standard myšlení o příčinách vzniku první světové války. Z hlediska versaillského uspořádání (na němž stojí i česká státnost) jde o revizionistický výklad, který vinu za první světovou válku přesouvá z centrálních mocností na Rusko a Srbsko, přičemž z pohledu autora krajně neblahou epizodu sehrává i náš p. Masaryk. Kniha končí vyhlášením války; začíná zhruba kolem roku 1900 s výpady do starší doby 19. století, zejména při popisu vzniku Trojspolku a Trojdohody. Jak je v moderní literatuře zvykem, úvodní pasáž je naprosto absolutně a definitivně dechberoucí: začíná popisem vraždy královského páru v Srbsku v roce 1903, kdy skupina důstojníků vpadla do královského paláce a zuřivě hledala krále Alexandra a královnu Dragu (jejímž prvním manželem byl český inženýr Inž. Svetozár Mašín); když je našli schované v komoře u ložnice, rozsekali je na kousky. Tato první třetina či polovina knihy, která objasňuje dění na Balkáně a snaží se nově ukázat Rakousko-Uhersko, je skutečně naprosto fascinující. Knihu rozhodně doporučuji, jedná se dle mého názoru o skvělé dílo. Český národní dějinný příběh je s "Náměsíčníky" nepříliš kompatibilní, ale je požitkem a ctí mít takovouto oponenturu.... celý text


Pád do temnot

Pád do temnot 2014, Vilma Kadlečková
5 z 5

Třetí díl se myslím vyjímá zrychlující se akčností a splétáním intrik. Cizozemské tajné služby a církevní řády se na Zemi jen rojí. Lži, manipulace, intriky a diplomatické pasti jsou pořád zamotanější a rafinovanější. Také se zvětšuje měřítko: měl jsem pocit, jakoby se kamera ve filmu zvedala pomalu z detailu v místnosti až někam nad střechy domů a vysoko nad město: do galaktické hry vstupují vedle lidí, Lodí a Össeanů další kosmické mocnosti. Jak to má v napínavém žánru být, čím více se odkrývá celkový obraz, tím strašnější pochyby čtenář má, kdo je vlastně hodňák a kdo zlák. Respektive každou chvíli to vypadá jinak a čert ví, jak to je ve skutečnosti!... celý text


Mariáš v Reykjavíku

Mariáš v Reykjavíku 2014, Vratislav Blažek
4 z 5

Mariáš v Reykjavíku je výběrem z dopisů, které posílal p. Blažek svému kamarádovi p. Táborskému v letech 1968-1973. Tématem je emigrace po osmašedesátém, která je zastihla ve věku krátce po čtyřicítce. Oba (i další členové jejich pražské karetní partičky) po osmašedesátém odešli do exilu: p. Táborský do Kanady, p. Blažek do Německa. Dopisy jsou psané vyhraněně žoviálním, až exaltovaným stylem, je vidět, že pisatel byl humorista. (Alternativním vysvětlením by mohlo být, že dopisy psal p. Blažek pod vlivem). Přemýšlel jsem, jaký hlavní dojem z knihy vlastně mám. Hlavní dojem z knihy mám myslím ten, že dnešního čtenáře (=mě) spojuje s autentickým všedním dnem pisatele před 40 lety. Patří k tomu atmosféra pánské skupiny, která se mnoho let schází a opakuje pořád dokola stejné vtipy a hlášky. U p. Blažka je markantní jednak jeho přezdívka Klégr, která vznikla tím, že jednou vyšel fiktivní rozhovor s ním, kde si kladl sám sobě otázky jako vymyšlený novinář Klégr. Též se v každém dopisu vrací motiv Hondurasu, což navazuje na mladistvou historku, že p. Blažek napsal údajně honduraskému konzulovi do Vídně dotaz ohledně podmínek pro získání státního občanství Hondurasu.... celý text


Hlasy nad rukopisem Vaculíkova Českého snáře

Hlasy nad rukopisem Vaculíkova Českého snáře 1991, Ludvík Vaculík
4 z 5

Po dokončení Českého snáře dal pan Vaculík rukopis hned zatepla k přečtení významným svým čtenářům a požádal je, aby mu napsali, co si o něm myslí. Ty ohlasy pak zase rovnou přepsal do sborníku a vydal v roce 1981 v samizdatu ve 27 exemplářích. Někdo mu nic nenapsal a jen mu vynadal, takže to zaznamenal p. Vaculík sám. Touto formou si zapsal i názor p. Fišera, což byl důstojník StB, který ho měl na starosti. Po převratu vyšel sborník normálně, s přidanou statí p. Havla, který byl v roce původního sborníku ve výkonu trestu, takže svůj ohlas napsal až o několik let později. Obecně vyšly reakce tak, že o kom se ve Snáři nepsalo, tomu připadal zábavný. O kom (nebo o jehož manželce) se psalo, ten se zpravidla zdaleka tak dobře nebavil. Ale i mezi dotčenými se najdou kladné ohlasy. P. Vaculík jistě má reportážní dar, takže samozřejmě to byl dobrý nápad pro jeho knihu: pro čtenáře Snáře je sborník přínosný, protože dále dokresluje vztahy a osoby, o nichž se v Českém snáři píše. Současně je to ale čtení místy hodně duchamorné, protože možná polovina příspěvků je zcela nudná. Myslím, že Český snář lze s úspěchem číst i bez současného louskání Hlasů nad rukopisem. Je ale pravdou, že při tom zdlouhavém pitvání se v Hlasech mi došlo celkem jasně, že smyslem a hodnotou Českého snáře opravdu nejsou nějaké drby. Je to zážitek podobný, jako při četbě Vaňkova pokračování Osudů dobrého vojáka Švejka - až tam jsem docenil pomocí kontrastu, že Hašek prakticky vůbec nepsal o opravdu všedních a přízemních věcech, ale že nad zlou realitou jen lehounce a dovedně básnil, i když se to na první pohled třeba nezdá.... celý text


Rozhovory s Karlem Hvížďalou

Rozhovory s Karlem Hvížďalou 2011, Václav Havel
4 z 5

Vyprávění o prvních padesáti letech p. Havla, které sepsal po návratu z vězení, se čte pěkně a mohu ho čtenářům doporučit.


Led pod kůží

Led pod kůží 2013, Vilma Kadlečková
5 z 5

Na čtení druhého dílu jsem se těšil a nebyl jsem zklamán. Jak jsem se do Ledu pod kůží ponořil, nemohl jsem se odtrhnout. Docela tlustá fantasy bichle byla za chvilku přečtena. Tak to má být – tak si představuji žánrovou literaturu: napětí, zvědavost, jak to bude dál. Když se nad tím zamyslím, tak i v tomto směru udělala autorka správně to hlavní, co měla. Vytvořila něco, co přitáhlo zpět ke čtení fantasy zhýčkané čtenáře, kteří už jinak sci-fi / fantasy celá léta nečtou (= já).... celý text


Bod zlomu

Bod zlomu 2007, Malcolm Gladwell
4 z 5

Skutečnou podstatou Bodu zlomu pro mě bylo představení několika témat především z oblasti psychologie, ale i ze sociologie. V tom musím tuto práci porovnávat se svou osobní kultovní knihou Social Animal. Na Social Animal samozřejmě Bod zlomu nemá ani náhodou, už proto, že Bod zlomu je útlá brožura, která – pokud se nepletu – asi vznikla rozpracováním námětu z magazínu New Yorker, kam p. Gladwell píše. P. Gladwell v Bodu zlomu popisuje některé legendární psychologické a jiné podobné experimenty téměř za poslední století. Myslím, že i laik (tedy i já) o řadě z nich už někdy slyšel. Já slyšel tak o půlce, o půlce zatím ne. Ale i ty, které jsem znal, tak jsou představeny velice poutavě – p. Gladwell reprezentuje zkrátka naprosto špičkovou publicistiku. Kniha je velice zajímavá, člověk je překvapen, co všechno se v oblasti psychologie zkoumá a někdy dokonce i prakticky využívá. Hlavní poznatky bych viděl v linii toho, co se píše v Social Animal, totiž že při bližším zkoumání se ukazuje, že naše jednání často není vedeno racionální úvahou, ale jen nápodobou jiných.... celý text


Máj

Máj 2002, Karel Hynek Mácha
5 z 5

Myslím, že vedle talentu autora přispívá k odolnosti vůči času i turistické a přírodní pojetí básně: nejlepší pasáže jsou o mracích, obloze anebo měsíci. Případně o náladě, když osamělý turist sedí na vyvýšeném místě a hledí do noční severočeské krajiny; zdálky zaštěká pes, zazní trubka, pak ticho. To můžeme prožívat úplně stejně dnes, jako to prožíval p. Mácha. Čili bych Máj p. Máchy klidně doporučil: jest kvalitním (kromě prologu tedy) a dnes již zdarma.... celý text


Můj Mácha

Můj Mácha 2003, Josef Kroutvor
5 z 5

Tato útlá malá pěkná brožurka za 75,- Kč mě nezklamala. Pokud je čtenář ochoten nechat se rafinovaně získávat pro dílo nejlepšího českého básníka p. Máchy, tak ji doporučuji.... celý text


Pěší pouť do Říma

Pěší pouť do Říma 2000, Viktor Faktor
5 z 5

Autor je zatvrzelý konzervativní ne úplně nejmladší pán, nejspíš katolík. Část života asi strávil v Kanadě, ale je tam o tom jen jedna mlhavá zmínka. Žil též pár let Itálii, takže se tam vrací; naopak nemluví německy. Takže pozorování Bavorska a Rakouska je z pozice čistého outsidera. Nevíme, čím se živí, jakou má profesi. Jenom jde, pozoruje a pak dojde. Nesnáší auta, masy turistů, sportovce na kolech a vůbec všechny moderní zhůvěřilosti a zákazy. Zbožňuje vesnické tradiční hospody, nejlépe v malém tradičním italském městě, kde se dělá vše na místě, výborně se vaří, okolo zdí jsou dřevěné lavice, na stolech čisté ubrusy a v nich čerstvé květiny z místní louky, na zdi krucifix a několik vycpaných trofejí z okolí, sedí tam hodně místních a hrají karty a personál rozumí své práci. Zde citát s vyjádřeným krédem: "V Čechách bude dobře, až si každá hospoda bude péct vlastní pečivo a dělat nudle do polévky či na šunkofleky, o domácí výrobě knedlíků ani nemluvě. Ale nebude jim ani lhostejné, z jaké mouky, z jakých vajíček, z jaké soli. A bude je zajímat, odkud berou pivo, víno, lihoviny, a všechny tyto nápoje, kromě jakostních vín, budou prodávat za dumpingové ceny. Vypadá to jako hrozivé a neuskutečnitelné proroctví. "... celý text


Válečný deník

Válečný deník 2007, George Orwell (p)
5 z 5

Bylo to pro mě přínosné čtení: jednak mám dojem, že to pěkně dokresluje 1984, a jednak je to další střípek do pochopení Anglánů. Žánr deníku p. Orwellovi vysloveně sedl a byl si toho zjevně i sám vědom, když i jeho nejslavnější román je vlastně rozšířený deník. p. Winstona Smithe.... celý text


1984

1984 2020, George Orwell (p)
5 z 5

Scény s mučením mě děsí, vzpomínky hrdiny na dětství dojímají. Ale ty drsné pasáže přebije krásná love story.


Vojtěch Cepl

Vojtěch Cepl 2010, Tomáš Němeček
4 z 5

Knížka se mi samozřejmě líbila, je psaná přesně, jak má, tj. pěkným jazykem, ale přitom přesně a věcně. Pan Němeček si ale zvolil těžké téma. Protože s máločím je člověk tak nespokojen, jako s ústavními činiteli, případně s justicí. Když člověk čte ty depresivní zprávy, tak nemá moc náladu mít pocit, že vytvořením tohoto ústavního systému někdo vykonal super práci. Samozřejmě jiná věc je, že ta ústava je jen nástroj, jehož funkčnost se může ukázat až za dlouhou dobu, jestli nakonec přispěje ke zlepšení právního vědomí, aby se tolik nekradlo a věci veřejné byly manažovány lépe. Současně je ale psaní o významných právnících u nás myslím neobvyklé a přitom veřejně užitečné, protože mám dojem, že justice (spolu s veřejnou správou vůbec) je klíčovou veřejnou službou. Z faktorů, které závisí na nás, to bude dle mého ten hlavní, který rozhodne o našem blahobytu.... celý text


Životní cesta v zrcadle mýtů

Životní cesta v zrcadle mýtů 2001, Liz Greene
5 z 5

Co se mi na této knize líbí? Kombinuje přehled o významných mýtech s psychologickými úvahami o správném životě. Dle mého výborný koncept.


Pouštění papírových draků

Pouštění papírových draků 2002, Josef Kroutvor
5 z 5

Skvělý autorský výběr textů z různých dob.


Jantarové oči

Jantarové oči 2013, Vilma Kadlečková
5 z 5

I když Jantarové oči representují zábavný žánr sci-fi, podání je vyzrálé a literárně hodnotné. Zásadním tématem je v každé chvíli pevný charakter hrdinů, zvlášť v konfrontaci s mocnou autoritou, která právem budí strach. Říkal jsem si, že skutečným hlavním tématem v knize je možná právě souboj charakterního jedince se strašně mocnou organizací. To je vážná záležitost a dává příležitost pí Kadlečkové suverénně psát plnohodnotnou literaturu. Nechci z ní zas dělat nějakého druhého p. Kunderu - přeci jen se nepouští do olympsky suverénních výkladů o tom, jak to bylo skutečně s láskami p. Goetha nebo co je podstatou lidského osudu - ale i tak poskytuje v knize obecnější postřehy, které mám na beletrii rád.... celý text