jaroiva přečtené 2375

Muž na stezce 2008, Miroslav Žamboch

u prvních 3-4 povídek mě to ještě bavilo, ale po přečtení celé knížky povídek typu "přišel, vymlátil 3/4 osady, zašil si rány a odjel" už mi to začalo připadat trochu nuda. Jo, a nezapomeňte, že prodejným holkám musí platit 2-3x tolik, co ostatní muži i proto, že má 2-3x přeražený nos :)... celý text

Kvantová teorie nikoho nezabije 2010, Marcus Chown

pro mě je to moc pěkně napsané, po třetím, čtvrtém přečtení některých pasáží jsem kousky i pochopila :) Řekla bych, že autorovi se povedlo do mě dostat maximum toho, co jsem schopná pochopit z teorie. Nejvýstižnější výrok z celé knížky, který ji celou - podle mého názoru - charakterizuje, je citace výroku Chaima Weizmanna, který po námořní plavbě s Einsteinem prohlásil: "Einstein mi svou teorii vysvěloval každý den a na konci cesty jsem už věřil tomu, že jí doopravdy rozumí!"... celý text

Kompletní historie budoucnosti 2009, Robert A. Heinlein

Není to jen sbírka povídek. Je to logicky propojená sbírka povídek s výjimkou pár povídek, které jakoby nezapadaly úplně do dějové linie, ale přesto jsou hodně zajímavé. Čtení mi trvalo déle než obvykle, protože o každé povídce jsem musela ještě dlouho přemýšlet. Můj obdiv k autorovi je o to větší, když si uvědomím, kdy byla která povídka publikována. Tuto knihu jsem četla jakou druhou od R.A.Heinleina po Dveřích do léta a rozhodně budu ještě číst nějaké další jeho knížky. Z těchto povídek si z mně neznámých důvodů opakovaně vybavuji "Jestli to takhle půjde dál", nikdy si nemůžu vzpomenout, ve které knize to bylo, protože je povídka trochu jiná, než zbytek. Romantika na pozadí teroru Proroka. Nejvíc se mi ale asi líbila povídka Linie života. Popřemýšlela jsem, co bych chtěla udělat, kdybych věděla dne i hodiny...... celý text

Neschopnost 2005, Rob Grant

ještě jsem to nedočetla, ale královsky se bavím, přesně můj šálek humoru. Skvěle sarkasticky psané, absurdně pravdivé jako koncentrát ze všech nesmyslností dnešního světa... celý text

Noční lov 2017, Robert Bryndza

vám opravdu nikomu nevadí ty trapné reklamní vsuvky? mně to vždycky vyhodí z plynulosti čtení a opravdu mi to kazí čtenářský zážitek, takže za mě tentokrát 3*

Jeden mrtvý navíc 2005, Ellis Peters (p)

bavila mě správně poťouchlá zastírací akce s převážením pokladu... asi víc než kriminální zápletka... ale fajn oddychovka

Zdislava a ztracená relikvie 2007, Vlastimil Vondruška

Manželé odvedle 2017, Shari Lapena

První polovina mě moc nebavila, připadala mi jako jeden dlouhý nudný výslech. Pak to ale dostalo spád a líbilo se mi, jak je zkonstruované postupné odhalování pravdy. Thriller mi to tedy ale nepřipomíná, spíš taková oddychovka.... celý text

Dívka v ledu 2016, Robert Bryndza

Můj pocit,že kniha je psána hlavně pro komerční úspěch a na efekt se potvrdil v dovětku, kde autor žádá o návrhy, co by se čtenáři líbilo příště. Product placement typu, že někdo jí "čokoládovou tyčinku Mars" nebo má na sobě "boty značky Crocs"...kdo by to takhle blbě kdy řekl? Na reklamy na iphone a ostatní i-vyrobky jsem si už zvykla. Ty aspoň byly trochu líp zapasované do děje. Ikea byla taky trochu mimo. Měla jsem po přečtení kladných hodnocení asi velká očekávání. Celkem slušná detektivka, ale wow efekt se u mě nekonal. Erika, která údajně neumí mluvit s normálními lidmi, ale umí mluvit se zločinci, se při každé příležitosti rozčílí, tak že nemůže v rozhovoru pokračovat..., není schopná si nabít mobil... no, nevím... Než budu číst další jeho dílo, dám si mezitím nějakou kvalitnější literaturu.... celý text

Dveře do léta 1995, Robert A. Heinlein

Mám ráda časovou sci-fi a tahle mi přišla k chuti. Je milá a příjemná na čtení. Když si uvědomím, že je víc než 60 let stará, tak smekám. Navíc jsem náhodou až po přečtení zjistila, že se hodí do letošní výzvy.... celý text

Zázrak svaté Winifredy 2005, Ellis Peters (p)

Moje první setkání s Cadfaelem, určitě ne poslední. Příjemná oddychovka.

Hotýlek 2015, Alena Mornštajnová

Hodně postav, chvílemi jsem měla problémy chápat kdo je kdo. Četla jsem jako poslední po Haně a Slepé mapě, takže musím dát míň hvězdiček než těm dvěma, protože byla dle mého názoru nejslabší. Ale líbila se mi i tato kniha. Těším se, až napíše p. Mornštajnová zase něco dalšího. Je to pro mě skutečná paní spisovatelka!... celý text

Faktura 2015, Jonas Karlsson

Zajímavý námět, poměrně dost k zamyšlení, dle mého názoru. Sama jsem si říkala, kolik by asi napařili mně. Konec byl nějak rychlý, řekla bych,že to ještě něco chtělo. Proto strhávám jednu hvězdu.... celý text

Analfabetka, která uměla počítat 2014, Jonas Jonasson

Po zkušenostech se Staříkem jsem raději koupila audioknihu. A řekla bych, že Analfabetka mě bavila víc, příběh byl nějak konzistentnější nebo jsem už možná víc věděla, co od autora čekat. Pro mě Analfabetka neobsahuje žádné nudné pasáže a i popis politické situace je kratší než u starika... celý text

Minutový manažer 2006, Spencer Johnson

Slepá mapa 2017, Alena Mornštajnová

"Hana" se mi moc líbila, tak jsem se rozhodla číst i Slepou mapu. Narozdíl od Hany mi tady připadalo, jako by to bylo z nějaké větve naší rodiny, příběhy jsou tak blízké, jako kdybych je četla mezi řádky při sestavování vlastního rodokmenu. Přečetla jsem to na jeden zátah a určitě si ještě koupím Hotýlek a budu se těšit na další knihy, které, doufám, paní autorka napíše... celý text

Hana 2017, Alena Mornštajnová

Nečtu schválně žádné válečné knihy, ale tady jsem udělala výjimku, protože mě zaujalo, kolikrát je knížka navržena na knihu roku 2017... nelituji, že jsem se nechala inspirovat a jdu se přidat k těm, kdo ji nominují. Silný příběh skvěle napsaný. Text ubíhal tak rychle a hladce, že jsem si ani nevšimla, že čtu a najednou byl konec. Přečtení mi trvalo míň než 24hodin a to je dnes pracovní den a v práci číst nemůžu.... celý text

Počátek 2018, Dan Brown

Normální standardní Brown. Pro mě konec nebyl moc překvapivý, asi poslední Langdon, co bych četla. Jestli vyjde ještě něco dalšího s Langdonem, už to asi nepotřebuju číst. Jako podle kopíráku. Ale kdyby to byl jediný Langdon, co jsem četla, líbilo by se mi to moc. I když se obávám,že to zapomenu stejně rychle jako Ztracený symbol a Inferno. Víc mi zůstaly v paměti Demoni i Šifra, ale asi nejvíc se mi stejně líbila Pavučina lží -bez Langdona. Jo, a scéna se schodištěm byla někde hrozně podobná, nevim, v které knížce.... celý text

Turbulence 2017, Whitney G. (p)

ale joo, nakonec mě to bavilo :) narozdíl od třeba 50 odstínů to má i děj :)

Domácnost bez odpadu 2016, Bea Johnson

knížku jsem měla dlouho "v hledáčku", ale právě kvůli své aktuální snaze o minimalismus jsem chtěla knihu v elektronické podobě. Dalo mi dost práce, než jsem našla elektronickou verzi, nakonec přímo na stránkách vydavatele, jinde je jen papírová. tak tedy čtu. Spoustu věcí už praktikuji, ale další nápady ráda zkusím. Vím, že některé extrémní nápady asi nezavedu, ale i tak si je ráda přečtu.... celý text