jaroiva přečtené 2376

Z pamětí hmyzovědce 1915, Jean Henri Fabre

Vládci strachu 1995, Jiří Kulhánek

Chtěla jsem zkusit něco od toho slavného Kulhánka, jehož knížky se v bazaru nabízejí za několikatisícové sumy... tak jsem zkusila. A myslím, že mi stačilo. A nechápu, kde se berou tyhle přemrštěné ceny knih. To, že se někomu líbí jiný žánr, než mně, bych i pochopila, může být, že je hodně lidí, kterým se tento výsek sci-fi líbí. Co ale nechápu, je to, že i jazykově je knížka dost slabá. Neustále se opakující podobná slovní spojení, která ale nevypadají jako vtip, semtam nějaké to špatně skloňované slovo (asi nedostatečná korektura)... Možná je to tím, že jsem si vybrala jednu z prvních knížek autora a pozdější knížky budou lepší, že už bude vypsaný. Ale to už nebudu zkoušet, spíš kvůli žánru. Splnila jsem si to jako střípek do všeobecného přehledu a už to nebudu pokoušet.... celý text

Chybíš mi 2015, Harlan Coben

Po Cizinci a Nenech to být jsem myslela, že jsem našla nového oblíbeného autora. Bohužel u této, pro mě 3. knihy, se mi zdá, že je to psané na efekt. Namícháme tam pořádnou dávku napětí, nějakou tu kruťárnu a nesmíme zapomenout na nějakého toho gaye. Ačkoli je kniha opět výborně řemeslně napsaná, nedostala se mi tak pod kůži jako předešlé dvě. Mám z ní dojem, jako by musel autor splnit do nějakého termínu příslušný počet stran. Ke konci už mě to začalo zajímat, ale tak nadšená jako u Cizince nejsem.... celý text

Sbohem, a díky za ryby 2002, Douglas Adams

Oproti předešlému dílu, který mě vůbec nebavil, je tohle zase vtipné a zábavné a má to hlavu a patu. Takže za mě spokojenost.

Osedlaná řeka 1993, Louis L'Amour

Není to můj žánr. Neměla jsem zrovna nic jiného po ruce, tak to přišlo na řadu. Jsem ráda, že jsem si to přečetla a teď už vím... Není to můj žánr :) Jinak ale Ozvěna je sympatická, celkem to ubíhalo. O. K. Rozšířila jsem si přehled a se ságou nepotřebuju pokračovat.... celý text

Psi z Rigy 2013, Henning Mankell

Jak jsem psala u prvního dílu, měla jsem raději tenhle díl přeskočit. Druhý díl, můj druhý pokus s tímto autorem, a ani tentokrát nejsem z toho nijak zvlášť odvázaná. Naopak, připadá mi ještě horší než první díl. Wallander má pořád nějaká svá tušení a přesto vyvádí voloviny. Zápletka je jakási prastará, pořád jsem si musela uvědomovat, ze kdy to je. Za tu dobu to už asi vyčpělo. Ale připomnělo mi to návštěvu Lotyšska a jeho parky, hrad Sigulda (protože tak se v knížce jmenuje nějaká restaurace v Rize) atd. O to větší je můj rozpor ve vnímání knihy v porovnání s vlastními zkušenostmi. Dovedla jsem si představit akorát tu popisovanou zimu.... celý text

Atlas štěstí 2019, Helen Russell

Víc než jako návody ke štěstí vnímám knížku jako pěkné shrnutí národní povahy ve zmiňovaných zemích. Ale občas se tu dá narazit na inspirativní myšlenku. Narozdíl od knihy Hygge, které jsem moc nevěřila, zde autorka předkládá recepty na štěstí i podle národů, které zrovna štěstím nepřekypují a žijí ve velkém stresu. Ale není to psané jako dogma, že takto se chovejte a budete šťastní, nýbrž jako inspirace, co by mohlo člověka těšit. A alespoň podle zemí, které jsem už měla možnost navštívit, jsou její poznatky poměrně trefné. Jen bych doplnila do českého překladu k Havaji ještě to, aby si náš člověk udělal prostě Havaj :) Aloha!... celý text

Z lásky k Praze 2018, Gene Deitch

Tento typ knížek mám ráda. Skutečné autobiografické příběhy. Kromě zajímavého amerického pohledu na Československo jsem se konečně dozvěděla, jak se vyslovuje Chicago. :) Ale jinak je tu spousta zajímavostí o nás samotných. I když Gene Deitch tu prožil takovou dobu, pořád zůstává Američanem, a jeho názor se dá brát jako velmi dobře obeznámený pohled zvenčí na naši kulturu. A takový ho vnímám jako velmi cenný. A navíc je vyprávění záživné.... celý text

Noční hlídka 2003, Terry Pratchett

Přečteno už poněkolikáté, podle vzoru "jednou, dvakrát, hodně", už nevím pokolikáté. Pro mě je to zlatý hřeb celé Zeměplochy, ve kterém se spojují všechny zásadní linky. Neskutečně promyšlené. I po několikerém čtení pořád bez dechu sleduji všechny uzly a uzlíky. Letos jsem to nestlihla přečíst v květnu, protože jsem začala hlídku od začátku, ale příští rok si to plánuju na květen jen samostatně. Ještě to neumím nazpaměť. Tato knížka není tak veselá, jako předešlé, naopak docela temná a k přemýšlení. Je tam všechno, co mám ráda: cestování časem, nějaký ten humor i doják. Možná už v sérii podruhé dál pokračovat nebudu. Minimálně Šňupec mi určitě stačil jednou.... celý text

Smrt nosí rudé škorně 2012, Pavel Hrdlička

Příjemné překvapení. Způsob psaní je svižný, vtipný i poučný. Dobová atmosféra působí uvěřitelně. Různé drobné spory, které musí Václav řešit, mi připomínaly tak trochu případy soudce Ti. A jak se zdá, vždycky šlo těm nahoře o peníze, věřím tomu.... celý text

Muž z chatrče 2020, Martin Goffa

Opět skvěle napsaná detektivka. Jenom já nemám ráda drogově mafiánská a politická témata, takže mě to pak už nebavilo.

Pátý elefant 2001, Terry Pratchett

Přiznat vinu 2019, Martin Goffa

Druhá věc, kterou jsem od autora četla, a určitě ne poslední. Není potřeba kruťáren ani laciných wow efektů, které se dnes tak často vyskytují v detektivkách. A přesto má příběh spád a hlavu a patu. Moc se mi líbí autorův styl. I když Vánoční zpověď se mi líbila o chloupek víc, je to na plný počet bodů.... celý text

Tango mortale 2012, Pavel Kohout

Perla, na kterou jsem narazila náhodou. A protože jsem neměla žádná zvláštní očekávání, byla jsem jen mile překvapená. Moc se mi to líbilo. Postavy, které chápete, příběh, který zaujme.... celý text

Hrrr na ně! 2014, Terry Pratchett

Podruhé se mi to líbilo už trochu míň než napoprvé, ale tentokrát chci přečíst znovu celou hlídku, nejen Noční hlídku, takže jdu postupně. Stejně je mi pořád smutno po Potroublovi. Ten mi tu prostě chybí. Tento díl se svým cestovním zaměřením trochu blíží sérii s mágy. Mám přece jen raději, když se hlídka pohybuje po Ankh-Morporku. Karotka opět skvělý, Elánius mě v tomto díle moc neuchvacuje. Už se ale stejně těším zase na tu Noční hlídku.... celý text

Pošetilost doktora vinnetouologie 2004, Martin Fahrner

Vypadá to jakoby vtipně, ale nakonec je to i smutné, hlubší, než by se na první pohled zdálo. Zaujala mě myšlenka, že když už mě potkalo všechno, čeho jsem se bála, nastává taková nějaká svoboda. Nevím proč, ale styl vyprávění mi spíš než tvorbu Oty Pavla připomíná nějakou vodáckou knihu, i když se to vůbec neodehrává na vodě. Možná taky trochu taková vážnější Svatební cesta do Jiljí (tam vlastně taky je ta voda... nevím, co mi tam tu asociaci nahazuje).... celý text

Dílo a Sherlock Holmes - letmá pitva 2012, Richard Ulman

Nebudu hodnotit asi hvězdičkama, protože nejsem asi ten správný fanda Sherlocka. Prvně jsem četla knihu Columbo mezi dveřmi, která se mi dost líbila, připadalo mi, že se tam člověk opravdu něco dozvěděl. Tato knížka mi připadá spíš jako poznámky pod čarou, asi to je pro vyložené Sherlockovské nadšence.... celý text

1794: Tři růže 2021, Niklas Natt och Dag

Nelíbilo se mi to. Beznaděj a zmar. Končím. Do nějakého dalšího dílu se pouštět nebudu. Asi jsem se moc těšila na pokračování, protože 1793 se mi líbilo, byla tam sice spousta krutosti a nechutností, ale mělo to jasnou detektivní linku, ty hrůzné části tam nějak zapadaly. Tady se mi zdá, že je původním záměrem šokovat nějakým tím hnusem, a nějak se vytratila detektivní linka. Nebo jsem to celé nepochopila, protože jsem se snažila vytěsnit ty odpornosti.... celý text

Algoritmy pro život 2017, Brian Christian

Moc pěkné shrnutí základních algoritmů "pro život". Jsem poznamenaná vysokoškolskou matematikou, tak moje hodnocení berte s rezervou. V knížce jsou popsané praktické příklady jejich použití i beznaděj při marném hledání optimálního řešení. Přestože jsem měla na škole několik semestrů teorie her, nikdo mi neřekl, že manželství je vlastně obdoba "vězňova dilematu". Proč? Nebo jsem to jen nevnímala? :) Jsem ráda, že v knize zaznělo i moje oblíbené motto: "Good enough is good enough" ("dost dobré" je dost dobré). Tady jsou moje zápisky k těm nejzajímavějším kapitolám, abych nezapomněla na ty zásadní myšlenky: 1) Optimální zastavení - pravidlo 37% 3) Řazení - Pizza party (merge) 4) Mezipaměť - LRU (Last recently used) - vlevo, hromádka dokumentů na stole funguje nejlépe 5) Plánování harmonogramů - jíst zeleninu z bedýnky podle toho, co se prvně zkazí, může nakonec vést k tomu, že vyhodíme víc zeleniny. Někdy je lepší nechat shnít meloun a zbytek budeme jíst čerstvý. 6) Bayesovo pravidlo - Koperníkův princip: pravděpodobně jsem se k události dostala v její polovině. Jde ale o rozložení jevu (Erlangovo rozložení byla pro mě novinka, to jsme ve statistice nebrali :)) 9) Náhoda - občas je lepší si hodit mincí. (Musím si přečíst knížku Kostkař).... celý text

Dilema 2020, B. A. Paris (p)

Člověk by nevěřil, na jak dlouho vydrží téma "ještě neřeknu, protože..." Knížka není dlouhá, ale přesto je vleklá. To je taky umění, vytvořit vleklost na poměrně malém počtu stran :) Ale četlo (poslouchalo) se to dobře, i když se neudálo nic překvapivého. Téma je hutné, takže ani tak nejde o nějaké dějové zvraty, jen čistě o psychologii postav. Vadila mi akorát ta Liviina posedlost oslavou čtyřicátých narozenin. To mi připadalo opravdu přehnané, dvacet let se chystat na oslavu. A ve výsledku jí pak ani nevadí, že nedostane dárek od manžela? Hodně nevěrohodné. Líbilo se mi to ale víc než předešlá kniha, i když první dvě byly ještě lepší.... celý text