Jelitovna
přečtené 1680
Homo psychoticus II aneb Můj návrat ke studiu
2016,
Michaela Malá
Nejenže je inteligentní, je také cílevědomá, až ctižádostivá. (Kdo nemá cíl, nemá důvod se stabilizovat a nebude brát léky, cílevědomost je výhoda. Ctižádostivost je ale zbytečně stresující.) V minulosti potřebovala elektrošoky a nyní bere tři druhy antipsychotik, jedny antidepresiva a sem tam nějaký další prášek na zahnání úzkosti, aby nebyla permanentně zavřená v psychiatrické léčebně. Je troufalostí a nepochopitelným neporozuměním napsat, že si Michaela vymýšlí problémy. Nemůžu říct, že by mě bavilo číst o studiu (ke kterému mám odpor už od první třídy) a tloušťce (která z mého šatníku jen za dobu koróny vyřadila čtyři velké tašky oblečení), zajímalo mě to ostatní. - když si čte, slyší slova z knížky, když spí, slyší záznam snu, slyší své myšlenky a jen vzácné a krátké chvíle jsou bez myšlenek; ptá se, co s neustálým tokem myšlenek v hlavě? (Nedovedu si představit, co je na tom nenormálního, ale zřejmě jde o výraznější ozvučení, než u běžně fungujícího mozku?); - pomáhá jí, když dělá něco fyzicky, manuální práci; - neprojevuje emoce, neumí plakat; - když má úzkost (bušení srdce, pocení, špatně se jí dýchá), bojí se, že neodezní; - zažila splynutí s celým vesmírem, byl to nádherný pocit lásky, osvícení, čistoty, extáze a pochopitelně to chce zažít znovu; - ponechala si i před doktorem "13. komnatu"; Na jednu stranu hledá klid, na druhou neustále touží po nějakém vzrušení a výjimečnosti. (Jak normální, což?) Prý schizofrenika můžete vyléčit jedině konfrontací s realitou.... celý text
Tajemství sněžného člověka
1978,
Arnošt Černík
To si tak člověk koupí knížku s tématem, o které se nezajímá, jen kvůli jediné fotografii, a ze zvědavosti si ji přečte. Moje babička mi ještě před pár desetiletími vyprávěla, že četla (a věřila tomu), jak nějakou ženu na vzdáleném ostrově unesl velký chlupatý tvor, úplný opičák, co ani mluvit neuměl, a udělal jí dítě. Úsměvné, že? Teď tedy aspoň vím, kde se asi příběh původně vzal. "... zapsal E. A. Teliševoj toto kuriózní vyprávění: V kolchozu Bejšike nedaleko Frunze žije skupina třiceti Číňanů, kteří sem přišli teprve před nedávnem. Jeden z nich, Omrali, vyprávěl, co se jim přihodilo v tibetských horách..."... celý text
Homo psychoticus
2015,
Michaela Malá
Autorka je velice inteligentní. Nedomnívám se, že by si člověk, který nikdy neměl žádnou psychotickou příhodu, dovedl na základě její výpovědi představit, co "pacient" doopravdy zažívá. Ale pokud si to někdo z čtenářů myslí, budiž, možná to tak je, a jen mně v jejím popisu konkrétnější informace chybí. (Nicméně si její snahy vážím.) Zaujalo mě, jak se Michaela postavila k otázce, proč nevyužívá telepatii v běžném životě (používala ji jen ve svém virtuálním světě, v němž ovládala prezidenty, politiky a komunikovala se svými nereálnými přáteli). Uznala, že ve skutečném světě jí schopnost telepatické komunikace nefunguje, a na základě toho ji přestala používat i v tom neviditelném.... celý text
Děti píší Bohu
2000,
Stuart Hample
Olda se ptal: "Pamatuješ, jak nám odpadla škola, protože bylo hrozně moc sněhu? Nešlo by to udělat znovu?" Tak tohle ti, Oldo, Bůh splnil, a šlo to i bez sněhu.
Jozova Hanule
2002,
Květa Legátová (p)
Kdysi jsem četla, dnes poslouchala jako Radioknihu na mujrozhlas. Jedna z knih, které zůstanou v mé knihovně až do úplného konce (mého). Víc mi vyhovovalo čtení papírové knihy v tichu našeho bytečku, ale i poslech Radioknihy patřil k velice příjemným chvilkám. Doporučuji!... celý text
Skryté srdce kosmu
2019,
Brian Thomas Swimme
Příjemná zážitková četba pro každého, kdo si rád představuje. Autor je zaměřený proti konzumerismu. Je asi nejvyšší čas umožnit našim dětem "prožít vesmír", neboť Muskův satelitní Starlink sestávající v budoucnu až z 12 tisíc družic pozorování znesnadní nebo přímo znemožní.... celý text
Želary
2001,
Květa Legátová (p)
Poprvé jsem ji vzala do ruky v létě, myslela jsem si jako oddychovku, a po pár stránkách jsem byla rozhodnuta ji odnést do knihobudky. Jenže jsem ji do žádné z tašek, které jsem tam postupně odnosila, nepřidala. Pak jsem si poslechla Žítkovské bohyně, pro které byly Želary údajně inspirací. Tak jsem tedy začala číst poměrně tenkou knihu znovu. Výrazné postavy, útržky příběhu. Chaos. Neměla jsem vhodné mentální rozpoložení. Dlouho jsem si nemohla zvyknout na formu, míchalo se mi všechno v hlavě, část zapadala do zapomnění. Ani jsem si nevšimla, kdy jsem ji začala tahat všude s sebou; deset minut při pauze na kávu, chvilka v čekárně... Konečně jsem si s ní jednou sedla do křesla na sluníčko. A svět se zpomalil. Stala jsem se součástí příběhu. Brzy na to mi padla brada. Žasnu.... celý text
Život se Sluncem a ve vesmíru
2011,
Josip Kleczek
Pro čtenáře nevzdělaného v oboru perfektně zpracované, přehledné, srozumitelné, s množstvím obrázků, grafů a barevných fotografií. Když si odmyslím některé kapitoly ke konci knihy, bavilo mě povídání o slunci moc a hodně jsem se nejen o něm dozvěděla.... celý text
