Jelitovna
přečtené 1644
Duch Llana Estacada
1966,
Karl May
Četla jsem jako první Mayovku, tedy hóoodně dávno. A chytla mě, přečetla jsem všechny, co se mi podařilo sehnat. Často s baterkou pod peřinou. Teď jsem ve fázi "proberu knihovnu" a nestačím se divit, mám hned 3 Duchy různého vydání. Kterého nechat pro děti? Brožované vydání vyřazuji rovnou, ale jinak je to prekérka, posuďte sami. Vydání z roku 1989 má pevnou vazbu, mapky, spoustu ilustrací. A překlad: "Podle potoka jeli na koních dva jezdci, jeden byl běloch a druhý černoch. Bílý muž, malý a hubený, byl oblečený vskutku svérázně. Na nohou měl indiánské mokasíny a kožené kalhoty a k tomu kdysi tmavomodrý, teď však vybledlý a ošuntělý frak s blyštivě naleštěnými mosaznými knoflíky. Dlouhé šosy fraku splývaly po bocích koně jako svěšená křídla." Vydání z roku 1966 má pevnou vazbu, mapky žádné, ilustrací pár. A překlad? "Podél potoka, rousajíce se svěžím zeleným porostem, přijížděli na koních dva muži, běloch a černoch. Sporý, malý bílý chlapík měl na nohou indiánskou obuv a kožené kalhoty a vězel v podivuhodném fraku s prýmky a lesknoucími se mosaznými knoflíky. Kabát býval patrně kdysi modrý a jeho dlouhé šosy splývaly jako splihlé perutě po obou bocích koně." Dneska děti nerozumí mnoha výrazům, toho jsem si (ze zkušenosti) vědoma. (A budou se s vámi hádat, že to slovo nikdo v životě neslyšel a nezná.) Přesto vítězí starší poetické vydání, i kdybych ho měla číst s dětmi a vysvětlovat.... celý text
