jóna přečtené 365
Memento
2008,
Radek John
Pamatuji se, jak jsem to četl v době prvního vydání, ještě snad za bolševika a jak jsem měl otřesný dojem. Nevěděl jsem, jestli se mám smát, nebo nadávat. Opravdu špatně napsaná kniha. John není vypravěč, z dialogů čpí klišé, zápletka skoro žádná, popisuje šikmou plochu, ale vzhledem, že jsem některé předobrazy jeho postav trochu znal, tak musím říci, že i popis reality byl velmi plochý a jednostranný. Ale spíše je to tím, že John neumí psát. Pokud ze svého kontaktu s Freudem a jinými feťáky vytěžil toto, tak si z něj buď dělali srandu, nebo nic nechápal, nebo byl sešněrován nedostatkem talentu. Těžko říci co je horší, ale nakonec se aspoň člověk zasmál nad kouzlem nechtěného. Prostě toto není literatura. Jendu hvězdičku má ode mně za to, že se v osmdesátých letech v mezích tehdejšího husákovského dusna pokusil pootevřít téma, které bylo 15 let víceméně tabu. Ale udělal to způsobem režimu co nejkonformějším, aby se vlk nažral a koza zůstala celá.... celý text