kacka07
přečtené 216
Hra o trůny
2011,
George R. R. Martin
Ke knížce mě dovedl seriál a k seriálu kamarádka. Pamatuju si, jak jsem tvrdila, že se podívám a posoudím, ale že knížky číst určitě nebudu. A hle, kde jsem se ocitla. Už dlouho se mi nestalo, aby mě něco chytlo tak silně, že jsem sto stránek zhltala za hodinu. GRRM má všude spojitosti, nikdy nezanechá nezodpovězené otázky a to, jak se příběh proplétá jsem u žádné jiné knížky ještě neviděla. Za jednu jedinou knihu stihne dokonale zničit všechny mylné představy o rytířích, králích, princích a celé téhle době. A taky vám dokáže dokonale zruinovat veškerou pevnou vůli, kterou jste si při čtení knížek vypěstovali. V posledních dvou letech jsem se úplně odnaučila dívat se na stránky dopředu nebo (nedej Bože) na poslední větu. A tady - všechno pryč. Za prvé - epický prolog. Je jen málo knížek, u kterých vás spisovatel tak mocně navnadí prologem. Jiní a všechen ten mráz, který se kolem nich snáší jsou vážně dobrým začátkem. Za druhé - různorodost postav. Řekla bych, že tohle dělá knížku tím, čím je. Děj je skvělý, vyprávění je skvělé, všechno je skvělé, ale ty charaktery. Ach, ty charaktery. Všichni jsou tak opravdoví. Je to neuvěřitelná změna od knih (a to mluvím převážně o několika YA fantasy, na které jsem narazila - čímž samozřejmě nechci urazit zastánce tohoto žánru, některé knihy z něj jsou taky dobré), kde jsou všichni povahově téměř bezchybní a vzhledově dokonalí. Neuvěřitelně krásná změna. Jediný, kdo byl popsán jako vyložený krasavec je Jaime Lannister a ten má tak zkažený charakter (i když ani to zase není černobílé, jak se dozvíme v dalších dílech, takže pozor), že se to nepočítá. Spíš to odpovídá realitě. Dále tu máme Sansu, která je naivní a dělá přesně to, co se od ní očekává, co se po ní chce. Jona, bastarda Neda Starka, nenáviděného svou nevlastní matkou Catelyn, přesto inteligentního a správného (syna svého otce). A mnoho dalších. Opravdový román se zakládá na tom, že se postavy v průběhu knihy vyvíjí. Nedokážu si představit, jak líp by se dalo tohle tvrzení splnit. Za třetí - vlastní svět. A jeho propracovanost. Po ruce je v knihách nejen mapa světa (do které jsem několikrát nahlídla a pomohlo mi to při představě situace), ale i soupis rodů (který je taktéž velice nápomocný, když se začnete ztrácet ve jménech). Tvoření vlastního světa je složité a ošemetné, zvlášť pokud je historie tak obsáhlá a velká, jakou ji vytvořil GRRM. Ale on má o svém světě takový přehled, že se někdy až sama divím nad tím, co se může vyklubat ze zdánlivě uzavřené situace a s čím vším je ještě možné vyrukovat. Očividně s mnohým. Doporučuju všem. Těm, kteří frflají, že na takové knihy nejsou, i těm, kteří jsou jimi uchváceni. Podle mě je to kniha pro každého (kdo má silný žaludek, pevné nervy a minimální zábrany), protože její příběh je silný a opravdový a má myšlenku. A to se cení nejvíc.... celý text
