kap66
přečtené 2684
Smysluplná vražda
1995,
Agatha Christie
"Vy dva mi někoho připomínáte," řekla slečna Marplová. Téhle věty by se měl děsit každý, kdo ji vyslechne. Může to totiž znamenat, že špatně dopadne, protože bude odhalen jako sprostý vrah. I zde se to stalo, nikoliv však těm dvěma, kterým byla věta určena. Reakce na ni vystihuje to, co mám na všech knížkách se slečnou Marplovou nejradši: "Ne, drahá teto, neříkej to! Všechny ty tvoje vesnické paralely mají v zadečku žihadlo. Ve skutečnosti jsi ďábelská stařenka, víš o tom?" JE to ďábelská stařenka - a já si její případy s těmi vesnickými paralelami opravdu vychutnávám. Jsou pro mě odpočinkem vloženým do četby detektivek podstatně novějších, tedy mnohem brutálnějších. Laskavé psaní o vraždách? Podivné. Ale pro mě to funguje.... celý text
Zapomenutá vražda
1986,
Agatha Christie
Slečna Marplová je bezvadná, já ji mám prostě ráda. Je inteligentní a bystrá - a dobrý člověk, i když to zní starosvětsky. Ve svém posledním případu už to není taková vypravěčka příběhů ze svého života, které zdánlivě vůbec s aktuálním případem nesouvisejí (abychom si po vyřešení řekli - a jó vlastně! - což mi tady trochu chybělo). Tady je pozorovatelka, tiše čekající, až jí aktéři vyšetřování vše sami povědí, jejich pohled nezkritizuje, jen něco zpochybní - a já vím, že jsou úplně mimo a že právě ona VÍ. Mně osobně vždycky vnese do duše pocit uspokojení.... celý text
