kap66
přečtené 2753
Beze stopy
2021,
Lisa Gray
Skotská autorka? Fajn, skotské autory mám ráda, jdu do toho. Dočetla jsem do tří čtvrtin, trochu v rozpacích, až jsem narazila na větu vyslovenou Jessicou Shaw: „Pořád ale nerozumím, k čemu všechny tyhle šarády?“ V tu chvíli – cvak! - nastalo mé totální ztotožnění s hlavní hrdinkou, tedy s její charakteristikou celého případu. Je to zkrátka další detektivka upletená na jehlicích, každé oko trochu jiné a některé i utíká; občas se ukáže nějaký vzor, ale zblízka je to spíš šmodrchanice. Hvězdičku přidávám za motiv, se kterým jsem se ještě nikde nesetkala (a autor anotace si ho mohl nechat pro sebe) – vyšetřovatelka specializující se na pohřešované zjistí, že ona sama do té kategorie spadá. (Jenom jsem zaváhala: přiznám se, že já bych na fotce, kterou jsem nikdy neviděla, zachycující mně neznámé prostředí, nikdy neidentifikovala žádnou tříletou holčičku, natož kdybych to měla být já sama.) Možná autorku napadne v dalších dílech něco stejně originálního a snad se i trochu vypíše. V tuhle chvíli mě ale nenapadá důvod, proč bych se o tom měla přesvědčit osobně.... celý text
Aristokratka pod palbou lásky
2022,
Evžen Boček
Chachacha. Čtyři hvězdy na rozloučenou, pod tři jsem nešla nikdy, většinou jsem aristokratce nasázela hvězd pět. A zasloužila si je, ta Marie Evženie Bočková, protože kdo vládne fantazií a schopností propojit situační a slovní humor, je můj favorit. Prý že opakovaný vtip není vtipem; já se ale u všech šesti dílů vždycky nahlas zasmála už u prvních stejných vět - uvedení do historie rodu a černohumorných konců Marií z Kostky. Rozumím i odpůrcům celé série, máme holt smysl pro humor nastavený různě. Jen bych u kritiků oficiálních (např. u svého druhdy považovaného Radima Kopáče na idnes) čekala, že si knížku, již samozřejmě poněkud shodil a znectil, aspoň pořádně přečetl (cituji: „…aristokratka si v Nizozemsku nabrnkla hned dva nápadníky“). Celou sérii doporučuji, basta fidli. Na kritiky používající spojení "jednoduchá struktura", "námětová banalita" a "minimální umělecká hodnota" buď kašlete, nebo jim přitakejte a řekněte si: jo, ale za ten smích to stálo.... celý text
Henryho tajemství
2021,
Kristina Ohlsson
Z kurzů tvůrčího psaní: No, Kristýnko, psát už umíte, čtivě a poutavě, to musím uznat. Máte už fanoušků - až hanba. Fredrika a Alex se vám povedli. Ono to není ale tak těžké, vytvořit dva sympaťáky, kterým budou všichni držet palce! Mám pro vás tedy novou výzvu. Ať je hlavní hrdina: a) něčím výjimečný, ať hned padne do oka – já nevím, co třeba mrňous? nebo tlouštík? – prostě ať mezi ty naše blonďaté hubeňoury moc nezapadá, vy na něco přijdete; b) jak to říct korektně? prostě – ať je to kretén, kterého by každý nakopal někam, hlavně ženské! – jestli i tohle obstojí u čtenářek, všechna čest. Po čase: No ne, vy si fakt s těmi čtenářkami můžete dělat, co chcete. Tak abyste to měla ještě trochu těžší: tentokrát to parádně zamotejte, ještě víc než minule. Nebojte se, zkuste, kam až můžete s věrohodností zajít; šachujte s postavami, nechte jich pár – radši víc – zabít, nechte je lítat sem tam po světě, obracejte jim charaktery. Jestli i tohle projde… Ale jak píše 000nugatovej: i tak je to svižné a dobře se to čte. Hlavu jsem si u toho vyčistila, tak co.... celý text
Past na vraha
2008,
Lawrence Block
Tichý, introvertní filatelista a sympaťák = nájemný vrah. Nějak mi v hlavě naskočil „Keller/Král Lávra“ (i to jméno – a vůbec: „Jenom jednu slabost ten král dobrý měl, že jest na holiče (rozumějte oběti) tuze zanevřel; divili se lidé, mrzela je dost na tom dobrém králi tato ukrutnost…“). Havlíček tedy zřejmě chtěl, abychom toho kruťáka Lávru jako dobrého ve výsledku nebrali, zatímco Block cílí spíš na to, abychom si vrahouna opravdu zamilovali a fandili mu. Přestože jsem začala se sérií tímto dílem, tedy bez sympatií vyvolaných minulými díly, musím konstatovat, že se mu to podařilo. Uznávám, se životem to moc společného nemá, ale jako svižné, napínavé a lehce vtipné čtení to fungovalo spolehlivě. Bavila jsem se - a další díly už mám připravené.... celý text
Divadlo Járy Cimrmana: Dodatky
2003,
Zdeněk Svěrák
Jak já to mám nastavené: znalosti o Cimrmanovi zvyšují v mých očích IQ onoho znalce, schopnost citovat z her a seminářů mu u mě otvírá dveře a vyjádření lásky k Cimrmanovi mu otvírá dveře až do mého srdce. Historie divadla (skvělým doplňkem je film Nejistá sezóna); výroky papalášů musely poskytovat autorům spousty materiálu. Se zájmem jsem zaznamenala jména Josef Škvorecký (v roli nepřekvapivé) a Jiřina Švorcová (v roli přesně opačné). Doslov Přemysla Ruta ze mě dělal chvílemi podobného nechápavce, jakými byli první posluchači Nealkoholické vinárny U pavouka: dělá si ze mě Rut legraci, nebo je to opravdu seriózní rozbor? Nato jsem se zastyděla. Vždyť je to jasné! Všechno je to pravda – viz závěr vycházející z Cimrmanovy filozofie externismu: „Jestliže cesta za Cimrmanem je cesta do prázdna – čím víc o něm víme, tím přesvědčivěji je jeho existence vyvrácena -, znamená to jen, že Cimrman vyplňuje souvisle celý prostor svého okolí a jedině v místě, k němuž směřuje bádání, Cimrman není. DJR je de facto jen jakási prázdná bublina v souvislém cimrmanovském masivu. Jinými slovy, CIMRMAN JSME MY.“ A jestli chcete ušetřit čas, přeskočte Rejstřík jmen, názvů a pojmů – hlavně jím nelistujte! Nebo vám padne zrak např. na „Běž domů, Ivane (ze hry Posel z Liptákova) – svatební píseň, která se zpívá v Dolánkách“ – nebo na cokoliv jiného – a máte odpoledne v čudu. (Skvělý komentář, 1amu! Snad ta pochvala doletí za Vámi až do Českého nebe.)... celý text
Před povodní
2020,
Anna Bolavá (p)
Možná to byl záměr, pojmout ty tři díly – z mého pohledu – tak odlišně. Jako by „Do tmy“ psala introvertní, soucitná autorka, která mi svým spisovatelským i psychologickým umem přiblížila tu umanutou, duševně nemocnou hrdinku, kterou měla sama ráda – a já si ji zamilovala. Jako by „Ke dnu“ psala autorka naštvaná na povrchní, sobecké, ujeté lidi, proto jimi zaplnila až přeplnila celou knížku - a mě otrávila. A jako by knížkou „Před povodní“ chtěla autorka ukázat svět očima psychicky nemocného člověka; svět, ve kterém naprosto chybí logika, lidé – bez ohledu na věk, vzdělání a profesi – provádějí nesmyslné, nepochopitelné činy, jež jim ve výsledku nepřinášejí vůbec nic. Pokud opravdu měla autorka v úmyslu přesně tohle, u mě se jí to povedlo; v hlavě mi zůstal chaos a pocit, že nejen lidé, ale celý svět se vymkl řádu a vše se děje nahodile a bez příčiny. Stejně si myslím, že příběh by měl svou logiku mít, bez ohledu na žánr.... celý text
Kar
2019,
Miloš Urban
Město jako důležitá postava, která prodělává potrat, možná přijde o to nejcennější, možná i umírá; zajímavé. Potrat jako důležitý motiv, několikrát se opakující (potracený plod v kamenném chřtánu odpadkového koše je obzvlášť silný a hnusný obraz), několikeré zvracení; působivé a nechutné. Kanibalismus a sebevraždy; zapadající do obrazu a silně odporné. Ono tam vlastně všechno do sebe perfektně zapadá - a mně je trapné vyčítat autorovi, že se na psaní odborně připravil, promyslel i sebemenší detaily a poskládal je. Tak by to mělo fungovat vždycky a u všech spisovatelů. A uznávám, že je to čistě subjektivní: já se na tuhle knížku vůbec nemohla citově naladit. Přišla mi vykalkulovaná, napsaná jenom rozumem. Vyvolala ve mně pouze výše zmíněné reakce, a to je pravý opak toho, co mám u literatury ráda.... celý text
Temná cesta
2020,
Linda Castillo
Svůj vztah k sérii bych nedefinovala líp než Evaho73: prvotní čtenářské pozlátko se začalo olupovat. Zklamání jsem prožila u 3. dílu a v 5. až 7. jsem zažívala téměř krizi. V tomto dílu se ale autorka polepšila v jedné věci – a za to přiděluji hvězdičku navíc – vyvarovala se úpících pozůstalých a protahovaného nářku. Také ustálila hlavní milostný vztah (jenom jsem se znovu zarazila nad oslovováním: John oslovuje Kate jménem, ona jeho příjmením, i v osobním rozhovoru; vyzkoušejte to na manželovi a pak mi dejte vědět, jestli vám to přišlo normální, jo? Mému muži moc ne. :-)). Linda Castillo jinak jede podle schématu (zvlášť ve finále), které se zajídá, pokud čtete díly brzy po sobě. Já tu chybu už nedělám, jeden díl ročně stačí na to, abych pozapomněla, že Kate reaguje na fyzickou zátěž a zranění jako android (čili nijak) a že jí autorka kvůli zvýšení napětí vypne ke konci mozek. Tak zas za rok, Kate a Tomasetti.... celý text
