Ked
přečtené 73
Hvězdy s nadějí
2012,
Irena Piloušková
Možná i proto, že mi už není "náct" nebudu příběh hodnotit úplně kladně. Na druhou stranu se alespoň pokusím pro potenciální čtenáře poskytnout trochu celistvější pohled na knihu, z jak pozitivní, tak negativní strany. Nejzajímavější část knihy, kdy se z "tlusté" holky stává anorektička byla přeskočena v podstatě z pasáže "líbí se mi kluk, tak musím zhubnout" do "jejda jsem na léčebně". Psychologický podtext knihy tedy nula. Samozřejmě autorka by ve svých patnácti letech musela být génius, aby to dokázala podchytit problematiku lépe, než několika sebelítostivými větami ze strany hrdinky. Hrdince samotné se v knize staly snad všechny tragédie, které se člověku v životě můžou stát, a tak tu sebelítost snad i čtenář toleruje a považuje ji za žádoucí,na druhou stranu se tak příběh na jednoho hrdinu zdá poněkud překombinovaný. !!!! POZOR SPOILER !!!! Tragický konec, kdy se hrdinka dobrovolně vrací na léčebnu, byl pro mě asi nejlepší pasáží v knize, kde jsem s hrdinkou soucítila, i přestože tam byla dovedena opravdu absurdní situací a to tím, že se snažila ve svých 18 letech (snad i bez práce) osvojit do vlastní péče svou sestru po smrti jejího otce a "kupodivu" se jí to nepodařilo. Konec spoileru :) K autorce samotné mi přijde poněkud úsměvné, že na zadní straně knihy je uvedeno, že autorka bývala modelkou a spisovatelkou se chtěla stát hned poté, co se dověděla, že nemůže být princeznou, a pak napíše knihu o tom, jak se asi cítí tlustá holka. Chvilku nato jsem se opravdu musela zamyslet nad tím, zda dneska opravdu již vydají knihu každému, kdo po tom touží. Přesto snad již z lásky k řemeslu musím uznat, že autorka je "frajerka", když si část svého snu splnila již v útlém věku a pravdou je, že kniha si vždycky najde své čtenáře. A tak se konečně dostávám k doporučení. Knihu bych nejspíš doporučila mladému nenáročnému čtenáři, který nemá příliš knih za sebou, a ve čtení nehledá víc, než zábavu.... celý text
Hudba ticha
2015,
Patrick Rothfuss
Knížku jsem přečetla až napotřetí. Jak bylo již zmíněno, opravdu je jiná. Autorův komentář v úvodním slovu: "tato kniha se vám nejspíš líbit nebude" mě nejprve rozesmál, pak jsem mu musela dát za pravdu a nakonec to všechno popřít, protože kniha je vlastně naprosto úchvatná :D. Asi na to potřebujete "zvláštní" druh nálady, nebo se zkrátka prokousat začátkem, ale při přečtení několika posledních řádků mě to až dojalo. Možná, kdyby se dnešní člověk řídil několika pravidly, jakými se řídí Auri, dělal zkrátka věci správně a naslouchal, poznal by štěstí v takových jednoduchostech jako právě ona. A ve výsledku konec otevře i několik otázek a úvah k "hlavnímu příběhu", o kterých si s Vámi moc ráda popíšu, kdyby Vás tahle kniha zaujala tolik, jako mě :D... celý text
