Kifa
přečtené 365
Sladká pomsta
2020,
Jonas Jonasson
Teda musím říct, že jsem mile překvapen. Vyjma Zabijáka jsem četl všechny Jonassonovi knihy a kvalita a hlavně faktor zábavnosti šel s každou další knihou o stupínek dolů. Ale Sladké pomstě se daří tenhle trend zlomit a je po Stoletém staříkovi z mého pohledu druhým nejlepším dílem. Pokud už jste nějakou Jonassonovu knihu četli dobře víte, co můžete čekat a přesně to dostanete. Bude to zamotané, bude to zábavné, a uteče to. Ano, je pravda, že stejně jako třeba u Dana Browna, zůstávají příběhové vzorce pořád stejné a věrného autorova čtenáře tak nic moc nepřekvapí. Na rozdíl od zmíněného Browna má ale Jonasson v kapse jedno eso a tím je humor, díky kterému vám ten opakující se příběh nijak zvlášť nevadí a neomrzí vás ani když si říkáte, že tohle už jste někdy četli. Pravda, začátek je trošku pomalejší a seznámení s novými postavami trošku drhne, ale když už se příběh rozjede, je to jako zábavná horská dráha, zamotaná, nahoru a dolů, ale skončí hrozně rychle. Takže za mě určitě stojí za přečtení a budu se těšit na další chod... celý text
Úzkosti a jejich lidé
2020,
Fredrik Backman
Frederik Backman to znovu dokázal a potvrdil roli mého oblíbeného autora. Úzkosti opět skvěle pracují s postavami, v tomhle je Backman jedinečný. Jako čtenář člověk nemá problém se vžít do jakékoliv postavy knihy, protože všechny jsou krásně lidské. Všechny si nesou nějakou svou úzkost a ať se chovají jakkoliv, mají k tomu svůj důvod. Svou motivaci, která když se ji dozvíte často změní váš pohled na tu kterou postavu. Backman ukazuje, že nemáme dát na první pohled, že to, když člověk dělá něco "špatného" nemusí znamenat, že je špatný člověk, možná je jen ve špatný čas na špatném místě, možná je dohnán okolnostmi, možná se s ním život nemazlí. Pokud ho blíže neznáme, nikdo z nás neví, co má za sebou a kdo jsme abychom lidi soudili podle prvního dojmu. Druhá věc, kterou na knize nesmírně cením je to, jak dokáže zaujmout na relativně minimalistickém ději. Ten, který se tu odehrává minimalistický je, ale je krásně zamotaný a propletený, hlavně v prvních dvou třetinách knihy naprostá paráda. Trochu mě mrzí až poslední poslední třetina knihy, kdy už toho zamotání bylo trochu moc a tomu závěrečnému vybruslování už chyběla počáteční elegance. Přesto jsem ve finále velmi spokojen, protože tohle není příběh o mostu, o loupeži, o blbcích ... tohle je příběh o lidech... celý text
