kiraa přečtené 313

Promrzlá volavka 2021, Veronika Francová

Úžasná knížka zejména pro nejmladší a začínající čtenáře. Krásný a neuvěřitelně čtivý příběh. Tak se i stane, že naše druhačka přečte za večer čtyřicet stránek. Žádné složitosti, jednoduchý text a přitom tak úžasný děj. Takhle se získává láska ke knížkám. V patnácti už to totiž jde docela blbě. Tak Veroniko, my už čekáme na další.... celý text

Vzali mi i dítě 1999, Věra Řeháčková

Údajně vystavěno podle skutečnosti. Život Vaška by se dal nazvat sjezdem divoký řeky. Od malýho kluka až po dospělost. Sám se víc než míň choval jako pěknej smrad a ultrasobec. I to byl jeden z důvodů, proč rodina Tomkova dosáhla toho čeho dosáhnout chtěla. Zlo nelze odstranit zlem a tady si zloba a pomsta doslova podávaly ruce. Nejsem zastáncem toho, že by měl člověk rejt rypákem v zemi. Ale umět se zastavit, nadechnout a na pár minut zapojit mozek, má leckdy větší šanci na úspěch než rovnou někomu, obrazně řečeno, nakopat zadek . Ne, Vašek nepřitahoval průsery, on jim šel cíleně naproti. Já ho v podstatě politovala asi až na posledních deseti stranách. Prostě to byl materiál stejně jako bába, dědek i Karel Tomkojc :) Paní Věrku mám ráda stejně jako karamelovej větrník. Ten taky vždycky zbodnu rychlostí světla :)... celý text

Drak spí 2020, Michaela Klevisová

Česká detektivka z jihočeský vesnice. Žádný uřezaný uši ani údy nečekejte. Děj se točí kolem pár obyvatel, kteří si vidí i do ložnice a každej ví o každým všechno. Nebo skoro všechno. Takový trochu slunce, seno, jahody, jen s tím rozdílem, že na takovou malebnou prdel světa je těch mrtvých děvuch trochu moc. I když vlastně jen dvě a v rozmezí několika let. Pomalu ale jistě se z dobrých tetek a strejců stávají křiváci, pokrytci a závistivci až na půdu. Možných pachatelů na výběr moc není a sympatická mi nebyla ani židle u stolu. Skvělý čtení a já po docela dlouhý době zjišťuju, že Češi psát umí. Kam se hrabou všechny ty mrazivý, těžko uvěřitelný severský slátaniny.... celý text

Dokonalý zločin 2021, Helen Fields

Tak asi takhle. Já mám tuhle sérii fakt ráda, ale začínám mít pocit, že už vaříme trochu z vody. Určitě vymyslet novej příběh, neopakovat se nebo nekopírovat, je šichta. Ale toto. Chápu, že na klasickou domácí zabijačku, kdy frajer flákne svojí starou pánvičkou z Tescomy, se asi davy nelákají. Ale uškvařit toho chudáka ušatýho, japonskýho tak, že mu někdo nacpe penis do toustovače? Jsem zděšena. Víc než Mirka :) Maličko mě nebaví ani to vztahový martyrium mezi inspektorem a šéfinspektorkou, páč tuším, že to sbližování má jedinej důvod. Jít do další knížky a čekat, že jednou si to “lavjů” řeknou. No nic, chtěla jsem dělat k večeři tousty, ale asi pomáznem chleba se sádlem a cibulí, protože i na ten párek mě přešla chuť :)... celý text

Poslední nadechnutí 2019, Václav Křivanec

Prožila jsem si žaludeční neurózu a v noci svítila tak, že i Temelín blednul závistí .A taky došla k předsevzetí, hlídat si trochu víc záda až ponesu rohlíky z Alberta. Dávala rady, jako, že “ ty náno, nečum do toho kukátka” a “kristepane neotvírej”!!! A ona šla a otevřela. Nervy a půl čokolády v zádeli … :) Ou máj got . Jedním slovem. Paráda. Nadšena, že jsem objevila dalšího českýho borce, kterej strčí do kapsy nejednu přeceňovanou literární Star, která mrská jednu “zlatou pečeť” za druhou a ono to ve finále není dobrý ani na bramborovou mediali. Doporučuji i všem bezradným Ježíškům. Se zárukou, že nedostanou po Vánocích kotel. Takže díky, Václave za skvělou krimi a druhý poděkování, i když trochu retrospektivně za Sambu v kapkách deště. Ta je nesmrtelná. Jako ta teta :)... celý text

Matkou na půl úvazku 2008, Věra Řeháčková

Někdo dítě chce, má ho. Někdo chce a nemá ho. A taky někdo nechce a musí mít. Aby se neřeklo, aby chlap neremcal a popřípadě nepláchnul tam, kde ho mít bude. IVANA. Úspěšná žena se závratnou kariérou na ministerstvu. Disponující tím opojným pocitem moci, ale i nemalými prostředky. Žádná socka, která jezdí mastnou tyčí. Brrr, z těch se totiž Ivaně dělá úplně šoufl. ANEŽKA. Mimi narozený do zlatý kolíbky a nej bejváku v širokým okolí Brna. A tím to pěkný končí. Ivana s Anežkou vydrží sotva šest týdnů a prchá do svýho nóbl kanclu v Praze. Anežku přebírá hospodyně a chůva v jednom. Ivana se vrací do Brna jen na víkendy, tedy občas a s pocitem znechucení. Anežka věčně škemrající o máminu pozornost jí vyloženě nebaví. Takovej malej, otravnej šváb. MOJMÍR. Úspěšnej podnikatel a otec Anežky, za kterou by dal život. Vidí, že je všechno špatně, jen není schopen Ivanu změnit a probudit v ní “mámu”. Všechno má svůj začátek a konec. Život rozdá každýmu karty. Někdy dobrý, někdy špatný. Ale někdy ani esa a trumfy nemusí znamenat, že se ty kolečka v soukolí osudu nerozlámou úplně napadrť. Klobouček, paní Věro s talentem od Boha.... celý text

Smrtelný hřích 2021, Markéta Harasimová

Pardon všem Gustavům, ale odteď už budu mít tohle jméno spojený s tím největším svinstvem. Erika je malá, veselá holka, který vstoupí do života zlo. Zlo, se kterým je sama. Ani vlastní máma ji nepomůže. Je naprosto netečná k volání o pomoc malé Eriky. Příběh je průřezem jejího neveselýho života až do dospělosti. Nemožnost navázat jakýkoliv vztah, dny i noci utopený v depresi a nakonec tentýž strach o svou sestru, která se narodí jako další nemilovaný dítě do týhle zparchantělý rodiny. To, že Erika nakonec vezme spravedlnost do svých rukou a Gustava prošpikuje nožíkem na steaky, není žádným vyzrazením děje. Tím to všechno vlastně začíná. Druhá Harasimová opět naprosto skvělá.... celý text

Kateřina Aragonská: Pravá královna 2016, Alison Weir

Naprosto fantasticky popsán život z pohledu Kateřiny Aragonské, první manželky Jindřicha VIII. Od počáteční euforie a natěšení ze shledání s princem, který jí byl již od čtyř let předurčen, až po den, kdy vydechla naposledy. Z mýho pohledu byl Káti život boj a jeden nekonečnej smutek. Od patnácti let už nikdy neviděla rodný Španělsko, sourozence ani matku, kterou milovala. Realita byla taková, že vysněný princ Artur vůbec nebyl statným rytířem, nýbrž rachitickým a velmi nemocným šestnáctiletým dítětem. Její druhý manžel a bratr Artura Jindřich VIII. byla jiná liga. Statný, přitažlivý mladík, ale také o šest let mladší než Káťa. Dá se říci, že vše ztroskotalo na skutečnosti, že se nedařilo zplodit syna, následníka trůnu. Káťa neustále rodila bud mrtvé nebo z předčasných porodů slaboučké děti, které záhy nebo po pár týdnech umíraly. Zvládla to šestkrát, ale pouze s jedním přeživším dítětem. Bohužel dcerou. Pro Káťu to znamenalo začátek konce. Jindra se zbláznil do Anny Boleynové, její dvorní dámy (která také záhy skončila bez hlavy) a ze které i proti vůli církve udělal novou královnu Anglie. Káťa byla zapuzena, vykázána na nepříliš fajnovej zámek daleko od dvora a odtržena až do své smrti od svý jediný dcery. V té době již paranoidní Jindřich začal řádit a hlavy Kátiných příznivců lítaly jako pinpongový míčky. Káťa zemřela nemocná, a zlomená. Ani poslední přání na smrtelný posteli, vidět svou dceru Marii, nebylo ze strany šílenýho Jindry vyslyšeno. Konec jsem profrkala do kapesníku a došla ke zjištění, že se ty holky narozený v maštali a s prasetem u jednoho žlabu měly možná přece jen o chlup líp :)... celý text

Listopád 2021, Alena Mornštajnová

Protože mám A.M. opravdu ráda a stále je pro mě literárním fenoménem, bojuju s její kritikou. Ale kristepane, co měl znamenat ten příběh? O.K., něco jako alternativní přítomnost, pokud by nebyl ten slavnej “samet”. Proč ne. Ale tohle snad nikdo nemůže myslet vážně. Já tu totiž “před” taky nějakou dobu žila. Pominu mizení nepohodlných lidí, pominu hromadný vraždění, pominu i ty dvacetiletý tresty za pár vět na veřejnosti. Co ale fakt nepominu, jsou ty šílený dětský domovy, který spíš připomínaly ubytování typu “ Pečkárna” a projekt Lebensborn. Zmatený, vyděšený děti, trvalé odebírání rodičům, ranní nástupy promrzlých malých chovanců přeříkávajících zpaměti nesmyslný pravidla, stejný uni oblečení i zděděný kabáty. A vrchol všeho despotický vychovatelky neváhající týrat děti v horký vodě. To jako fakt????? Nebylo to ideální, přesně tak jako není ideální lhát a překrucovat historii. Jo a pokud bych kdysi byla jednou z “tet” v děcáku, tak bych nebyla rozmrzelá, ale vyloženě nasraná.... celý text

Báječné nakupování o Vánocích 2020, Sophie Kinsella (p)

A to jsem čekala, jak mě tahle knížka doslova vystřelí z bačkor. Houby s octem. Má oblíbená Becky Brandonová, rozená Bloomwoodová se nekonala. Ztratila se v nenávratnu. Pryč je ta potrhlá holka, která by zbourala státní rozpočet jen kvůli šátkům od Hermése. Šílená nákupčí se kterou jsem se tak neuvěřitelně bavila, se změnila v prostoduchou ženskou, stiženou asi x patologiemi a myšlenkovými pochody hodnými pacientů z Bohnic. Moc a moc přešponovaný. Měla bych se smát, jen mi to úplně s tím kyselým ksichtem nejde. Buď je to špatný anebo jsem už tý bláznivý “šopaholičce” odrostla. Přesto jsem se dokopala a doplazila do konce. Stejně jako ten chudák Meresjev :)... celý text

Vůně noci 2018, Markéta Harasimová

Příběh samotnej je docela šílenej, ale jen na začátku. Ten mord byl dost ee. A to je jediný, co mě asi tak “zdrtilo”. Jinak je to vlastně docela taková veselá detektivka nebo spíš román pro ženy prošpikovanej lechtivými scénkami. Kámoška Monča měla vztah, kriminalista Hons měl vztah a taky jeden další polda z vyšetřovacího týmu měl vztah. I když zatím jen na stole na služebně :) Jediná truchlící lékařka nezávazný vztah ukončila a přála si nový vztah najít. Jo a vlastně taky chtěla najít toho vraha. Detektivka pro ty, co se bojí chodit do sklepa pro brambory :)... celý text

Ti druzí 2020, C. J. Tudor

Po týdnu od přečtení chci napsat komentář a pomalu nevím co. Chvílemi jsem se v odhalování toho, proč a kam zmizela Izzy, motala jak vítr v bedně. Vzhledem k tomu, že jsem poslouchala v audio formě, vracela jsem se těžko a tudíž některý dějový souvislosti jsou mi záhadou doteď. Zbytečně moc spletitý, krapet nereálný ( i když tohle mi ne vždy vadí) a ponurý jako noc. Jsem ráda, že jsem se prodrala na konec a čapnu něco jinýho. Něco nad čím se mi nebude mozek točit jako žentour.... celý text

Byla jsem doktorkou v Osvětimi 2019, Gisella Perl

Osvětim. Knížka, která každého musí probrat z poezie. Místo nebo spíš peklo, o kterém nacisté rozhodli, že zde bude probíhat konečné řešení židovské otázky. Jedno z prvních svědectví rumunské ženské lékařky Giselly Perl, která byla do Osvětimi transportována s celou svou rodinou. Jediné, co ji zachránilo život, byla její profese. Pověřením samotného Josefa Mengeleho se stala gynekoložkou v ženském táboře. Brzy poznala, kdo je hlavní táborový “lékař” a jaký záměr má mimo jiné s těhotnými ženami. Pod příslibem přiznání svého stavu nasliboval lepší blok a hodnotnější jídlo. Ve skutečnosti mladé dívky končily v ústředí zvrácených experimentů, odkud vedla jediná cesta ven - komínem osvětimského krematoria. Tehdy se Gisella rozhodla, že bude tajně provádět potraty, ale i samotné porody. Bez anestetik, léků, dezinfekce. Nenarozené plody, ale i novorozence usmrcovala, a ač to zní šíleně, stovkám žen tímto zachránila život. Co se týče knížky jako takové, byla skvělá. Snad to nezní až tak zvráceně, ale je tomu tak. Zaslouží si to. Zaslouží si to hlavně sama vypravěčka, která se dokázala podívat zpět a prožívat vše znovu. Ta, která celé měsíce věřila, že na konci se opět shledá se svým manželem (též lékařem) a talentovaným synem. Manžel byl ubit a syn skončil v plynové komoře. Pár dní před osvobozením. Nedávno jsem četla, že už těch knížek z války a táborů je nějak moc a další kdesi, cosi …. Dodnes není znám přesný odhad usmrcených. Státní muzeem Auschwitz - Birkenau uvádí 1,4 milionu, jiné zdroje 2 miliony, velitel tábora Rudolf Höss během norimberského procesu uvedl až 3 miliony, z toho více jak čtvrt milionu děti. Tohle jsou čísla, který jsou DOST. Nikdy nebude DOST!!!... celý text

Klub divných dětí 2019, Petra Soukupová

Skvělá parta divnodětí. Děti, který nezapadají do fochu standardních rozměrů. MILA, holka se sušenkovým jménem. Obdivující svět zvířat a hmyzu. To co je jiným odporný, ona miluje. “Milo, takhle si kamarádku nenajdeš …” PETR, devítiletej kluk se svými strachy. Jak se může tak velkej kluk bát tmy a děsit každý noci? “ Ty na tu školu v přírodě pojedeš, Péťo … “ KATKA. Trochu tlustá Katka, která nesnáší svoji tenisovou raketu ani shazování špeků běháním se svou máti. Chce jen číst a jíst. FRANTA. Zlej zmetek se zchromlýma nohama a berlema. Provokatér, kluk na ránu a škodič. Čtveřice, která se náhodou sejde a kupodivu nalezne společnou řeč. Nesoudí, ani jeden nepředělává druhýho. A vymyslí plán, jak se svou jinakostí alespoň na čas naložit. Klobouček za to, jak bylo fantatisticky popsáno dětský uvažování. Dětský starosti, nepochopení, ač bez fyzickýho násilí a jediný modřiny. Možná by nebylo od věci, aby si některý mámy a tátové přečetli. Třeba by přišli na to, že ne všechny děti jde napasovat do stejných šuplíků. Některý se vejde, jinýmu koukají paty a někomu už kolena. Zkusíme zavřít? Nadoraz? Jde to? Bolí to???... celý text

Následuj mne 2019, Kamil Pešťák

Třetí Pešťák v řadě. A jakože tohle fakt běžně nedělám. Ani už nejsem překvapena tím, jak velká parádička se mi dostala do ruky. Příběh válečnýho veterána Adama Lva, kterej se po jedný takový zabijačce na zahraniční misi snaží nahodit svou psychiku do normálu. Současně s tím začíná pátrat po kamarádovi z dětství Markovi Rokytovi, majetným podnikateli, “ajtý” borci, kterej mu ještě pár měsíců před nabízí práci. Marek alias Rocky vzápětí mizí a vlastně nikomu moc nechybí. Ani Yvonne, choti, která rozhodně není prototypem šíleně smutný princezny. S hledáním se vynořují pěkný prasárničky, který jsou ukrytý za zdmi novodobých milionářů. Vystajlovaný manželky, golfíky, fitka, esúvéčka, hadry z Pepca ani na podlahu a ono je to do prkenný vohrady pořád málo … tak přečtete si už konečně někdo toho Kamila, či co … :)... celý text

Její konec 2021, Shari Lapena

Shari si jede ve svých zajetých kolejích. Však jo. Vím, co jdu číst a taky nečekám, že její knížky budou sbírat ceny typu Magnesia litera. Stephanie, oddaná, ale tak trochu jalová manželka, která řeší jen zaražený prdíky svých roztomilých holčiček. Patrik manžel zralej od počátku na vidličku mezi voči a objevivší se Erika, bejvalá ťofka pana chotě, která ani po deseti letech nenabízí (kupodivu) světový mír. Vyděračka, která rozvíří vody trochu víc než je zdrávo. Čtivý, jednoduchý a lehce napínavý. Čtení spíš pro baby nebo nějaký neutrální pohlaví :)... celý text

Café Groll 2016, Jan Štifter

Prvorepublikový budějcký nevěstince očima mladýho lékaře Rudolfa Slívy, kterej byl něco jako závodní doktor všech místních lehkých holek. Café Groll v Kasárenský ulici s jeho osazenstvem mu obzvlášť přirostlo k srdci a zasádně ovlivnilo jeho osobní život. Tehdy zcela regulérní živnost měla jasně daný pravidla, holky pracovní knížky i povinnou lékařskou péči. Vše mělo nějakej řád. Člověk by řekl, že ty starý hampejzy fungovaly líp než kdejaká současná státní instituce. Noblesní čtení nejen pro Budějčáky.... celý text

Dilema 2020, B. A. Paris (p)

S Dilema mám dilema. Téměř do dvou třetin jsem sváděla čtecí boj. Kterej chlap se zeptá svojí baby, jestli by nechtěla přemáchnout plavky ... ? Zastírací manévr hodný agenta MI5 :) Páč tohle se mě zeptat doma, začnu mít strach. Hlavně tedy o sebe. No nic, tak třeba se nějakej pradlenka boy ve vesmíru taky najde. A vůbec celý to téma oslavy, ke kterýmu se divnožena Livie upíná pomalu půl života. Trochu přetaženej šroub. Ovšem konec, tak to byl písmenkovej valčík. Zoufalství a bolest neuvěřitelně popsaný. Až na dřeň. Takže bych to viděla tak na třiapůlky, ať nejsem za škrťáka.... celý text

A nad tím vším je slunce 2018, Kamil Pešťák

Jak jsem se mohla s Pešťákem do současný doby míjet??? Tenhle chlap je neskutečnej talent a mistr příběhu. Obrovská škoda, že se o něm ví tak málo. Jak je možných jen jedenáct přečtení??? Po jeho prvotině “Když se kruh uzavřel”, kterou doporučuju na rozjezd, jsem musela hned vzápětí začít touto další ( a že je sakra drsnější). Čtení, který vás vcucne a na konci vyplivne s neodbytným pocitem, že potřebujete Pešťáka číslo tři :) Takovej borec si zaslouží přední police v každým knihkupectví a ne nějaká ukňouraná nanynka Třeštíkojc.... celý text

Když se kruh uzavřel 2015, Kamil Pešťák

Stále jsem se asi úplně neodnaučila jednu blbou věc. A to, že mě někdy, i když fakt pidi midi, ovlivňuje obálka. A proto nebýt doporučení, tahle naprostá pecka by mě obešla obloukem. Nevím proč, ale nemám ráda příběhy, který se odehrávají jen v zimě, horách a všichni mají celou dobu sopel u nosu. Obálka je zavádějící, protože zima a hory jsou vlastně až vyústěním příběhu. Divoký devadesátky a průser, do kterýho je nevědomky mladej David zatažen. Štvanec, kterej prchá nejen před mafií, ale zejména před lidmi, kteří zasahují do nejvyšších pater policie a politiky. Všechno je skvěle doplněno jeho osudovými ženami, který hrajou v celým příběhu stěžejní roli. Odmítám označeni thriller a už vůbec ne gangsterka (tomu už nerozumím vůbec). Snad román s krimi zápletkou, kde nevisí otazník nad tím, kdo je pachatel a kdo oběť. Řadím do fochu nejlepších knížek, který jsem kdy četla a s Pešťákem se určitě nerozcházím navždy. Stačí se podívat na jeho knižní seznam. Tenhle pán si v prodejnách určitě zaslouží daleko lukrativnější poličku a sakra víc čtenářů. Kruci, to bylo!!!... celý text