klara1550 přečtené 183
King
2018,
T. M. Frazier
Uvažovala jsem, jestli se vůbec přiznávat takhle "veřejně", že něco takovýho vůbec čtu.. :-) Ale bylo to fakt dobrý. Přečetla jsem knihu za jeden den, dlouho už mě takhle nic nechytlo. Prvních pár kapitol jsem váhala, jestli to vůbec dočítat, ale když se člověk nenechá odradit, tak to pak stojí za to. Líbil se mi i docela příběh, to, že tam vůbec nějakej byl, a dost napínavej - lepší než 50 odstínů... Napadá mě ale otázka nějaké publikační etiky - čekala bych, že když je knížka součástí nějaké série, tak to na ní bude napsané. S ohledem na lidi, kteří si to kupujou a čtou, aby měli přehled, do čeho jdou. Protože bych si tu knížku nekoupila, kdybych to věděla. O názvu a možnostech vydání dalšího dílu se píše tady v diskusi ke knize.... celý text
Růže bílá, černý les
2019,
Eoin Dempsey
Já vlastně nevím, co si myslet. Knížka se mi četla sama, byla napínavá, v tomhle ohledu se nedá nic vytknout - za to 4 hvězdy. Zároveň byla ale taková nevyhraněná - jestli to měl být romantický příběh, tak bych čekala té lásky víc. Jestli to měl být thriller, tak bych čekala víc akce a promyšlenější děj. Takových knih je nějak prostě mraky, a tahle se ničím neodlišuje. Ale když chce člověk vypnout, tak proč ne.... celý text
Slečny
2012,
Barbora Baronová
Strašně zajímavé životní osudy, je to fascinující vidět celý život zhuštěný takhle na několika stranách. Zároveň trocha vhledu do osobních zkušeností z minulého režimu. Trochu mě štvala forma vyprávění ve třetí osobě - působilo to tak neautenticky - ale nějak jsem si na to zvykla, pak už mi to ani nepřišlo.... celý text
Rozdělené Self: Existenciální studie o duševním zdraví a nemoci
2000,
Ronald David Laing
Knihu nehodnotím, protože mám pocit, že jsem jí dostatečně neporozuměla. Pro mě to bylo strašně náročné čtení. Části s kazuistikami byly srozumitelné a zajímavé, ale v teoretických částech jsem se ztrácela. Může být i tím, že v psychoanalytickém přemýšlení nejsem vůbec zběhlá. V novém vydání je super doslov od Karla Jakubů, který mi to dílo zarámoval do kontextu doby. Shodou okolností jsem narazila na postřeh Carla Rogerse v knize Způsob bytí, kde vlastně popisuje princip vzniku psychóz se zajímavou podobností: "Když se odvážím, riskuji a snažím se podělit s druhým o něco, co je velice osobní, a on to nepřijme a neporozumí mi, je to velice skličující zážitek naprostého osmaění. Nyní již věřím tomu, že takové pocity mohou u některých lidí způsobovat psychózy. Vzdávají se naděje, že se někdy najde člověk, který by jim porozuměl. Avšak v okamžiku, kdy se této naděje vzdali, stal se jejich vnitřní svět, stále bizarnější, jediným světem, v němž mohou žít. Nedokážou se již dále sostatními lidmi dělit o své zkušenosti (str. 28)."... celý text
Lovec duší
1997,
John Edward Douglas
Tahle knížka mě s přestávkama doprovázela asi dva roky. Jednak jsem ji četla v originále, což mě značně zpomalilo (a musím říct, že ten překlad názvu mi vůbec nesedí a vlastně mě až rozčiluje - mám za to, že "Mind" v názvu znamená spíš "mysl" než "duše" - přijde mi to zavádějící), a druhak to pro mě nebylo vůbec lehké čtení ve smyslu mého psychického zpracování obsahu. Jak už tady někdo píše v komentářích, tak i já jsem docela bojovala s paranoiou, kdykoliv jsem s tou knížkou jela někde v prostředcích hromadné dopravy, ale i když jsem byla prostě jen doma. Tohle téma je pro spoustu z nás nějakým způsobem fascinující (otázkou je proč..? :-)), a tahle kniha ho zpracovává výjimečně - jednak nejde o beletrii s fantaziemi autora, druhak to není encyklopedie ve smyslu pouhého popisu co, kdo, kdy, kde, jak, proč. Na druhou stranu mi chyběl trochu přesah do té vědy, o které autor mluví. Možná záměrně pro čtivost nebo pro zákaz šířit "know-how" spoustu věcí nevysvětluje, ale pro mě by bylo velmi zajímavé vidět víc do procesu profilování, protože pro mě celá kniha a profily působily jako věštění z koule, ač věřím, že za tím nějaká logika je. Co mě potěšilo úplně nejvíc, je předposlední kapitola "Battle of the Shrinks", která by snad měla být povinnou četbou pro všechny odborníky z oblasti pomáhajících profesí, kteří jsou cvičení v chápavosti, víře v dobro v každém, důvěru v potenciál člověka, ale často jim zas uniká ta druhá strana mince, se kterou se napřímo nesetkávají, a to je ta realita spáchaných trestných činů a důsledků pro oběti, kterou zase vidí policie. Tohle pomáhá vidět širší kontext.... celý text
Když se nemožné stane - Dobrodružství za hranicemi běžného vědomí
2012,
Stanislav Grof
Myšlenky a zážitky velmi zajímavé, ač části byly pro mě zdlouhavé. Myslím, že je důležité číst i o ne všemi uznávaných směrech a věřím, že přístupy a techniky transpersonální psychologie jsou velmi užitečné. Někdy mi ale přišlo, že tahle kniha má v některých částech velmi průstřelné argumenty a zbytečně si tak nabíhá na skeptickou reakci.... celý text
Zázračná otázka
2011,
Steve De Shazer
Skvělá kniha, která vysvětluje některé principy SFBT z jiné perspektivy než Posílení rodiny. Hodně mi pomohla pochopit logiku za otázkami, které terapeuti zaměření na řešení používají. Velmi čtivá, až na pár částí - propojení s Wittgensteinovými výroky jsem často nepochopila, tak asi budu doufat, že mě třeba časem něco osvítí... :-)... celý text
Marketingové myšlení
2017,
Peter Matisko
O marketingu jsem nic nevěděla a hledala něco čtivého, stručného, o základech. Knížka mi dala základní přehled, nad čím vůbec přemýšlet, když člověk začíná podnikat, a vysvětlila, na čem v oblasti marketingu zbytečně některé projekty vyhoří. Hodně se mi líbily kapitoly, které se věnují různým úvahám z pohledu psychologie, a taky příklady. Znám spousty lidí, kteří mají super nápady, ale neumí je komunikovat, a zbytečně na tom pohoří. Kdyby si tuhle knihu přečetli, možná by to pomohlo předejít zbytečně vynaloženému úsilí špatným směrem.... celý text
Sběratel
2004,
John Fowles
Část, kde vypráví Ferdinand, se mi četla sama, Mirandina část už moc ne. Ve Ferdinandově části geniálně popsané myšlení člověka, který si sám o sobě nepřipouští, jaký je, a má tendenci racionalizovat si, co dělá. Bylo pro mě nesmírně zajímavé sledovat dynamiku vztahu mezi postavami, která byla výborně vystižená. Závěr ve velkém stylu. :-)... celý text
Kompletní průvodce půstem
2018,
Jimmy Moore
Dobrá kniha, taková motivační půsty zkusit, dobře se čte. Hrozně mě ale rozčilovalo, že některé informace jsou tam zmiňované desetkrát dokola, ať už napříč kapitolami, nebo i v jedné kapitole. Chyběla mi informace, proč autoři nedoporučují kupované bio vývary, ač to tam mají potřebu zmínit opakovaně.... celý text
Být či nebýt otcem
2010,
kolektiv autorů
Zajímavé téma, ale kniha se mi líbila o dost míň než "Být či nebýt matkou". Nějak mi přišlo, že víc klouzala po povrchu, ale možná je to tím, že je mi mužský úhel pohledu vzdálenější.... celý text
Sezdány válkou
2018,
Soraya M. Lane
Že je děj předvídatelný, na což si tu většina lidí stěžuje, je už podle obálky předvídatelný... Nechtěla jsem žádný hlubokomyslný myšlenky, žádný srdcervoucí chvilky apod. Proto jsem si tu knihu vybrala a proto mě to nezklamalo a docela bavilo. Ač je fakt, že opakování nějakých základních motivů/myšlenek bylo dost časté.... celý text
Panský dům
2017,
Anne Jacobs
Na jednu stranu oddechovka, která se čte sama, ale jinak jedno klišé vedle druhýho a zápletka a rozuzlení je skutečně tak jednoduchá, jak si člověk domyslí hned na prvních stránkách. Takže ve mně po dočtení zůstává taková pachuť povrchnosti a neuspokojení.... celý text
Být či nebýt matkou
2010,
Lynne van Luven
Mám ráda knihy, které mi přináší nové myšlenky, nové úhly pohledu, a někdy mě i mění. Tahle mě změnila díky zajímavým myšlenkám a hluboké lidskosti, která se v každém příběhu skrývá. Nikdy nějak víc nepřemýšlela o genderových rolích ve společnosti, a tahle kniha jako by mi otevřela v některých směrech oči a nabourala moje předsudky. A v mnohém mi z osobního hlediska pomohla - poskládala mi to v hlavě trochu jinak, než jsem to měla předtím. Ačkoliv ne všechny příběhy mě stejně oslovily a teď mi už splývají, knihu jsem přečetla dost rychle a bavila mě.... celý text
Smrt Ivana Iljiče (5 povídek)
2018,
Lev Nikolajevič Tolstoj
Přišlo mi zajímavé přečíst si od Tolstého něco kratšího, abych ho lépe poznala. Nejvíc mě zaujala poslední nejkratší povídka - "Myslíte si, že jsem to, co jsem viděl, považoval za něco špatného? Vůbec ne. Jestliže se to provádělo s takovou přesvědčivostí a všichni to pokládali za nezbytné, pravděpodobně věděli něco takového, co já sám nevěděl, přemýšlel jsem a pokoušel jsem se toho dopátrat. Ale ať jsem se snažil sebevíc, ani později jsem se ničeho nedopídil." Geniálně nadčasové pozorování.... celý text