knihomolka_jaja
přečtené 134
Okřídlení tvorové v bouřkových mračnech
2023,
Karin Novotná
Tohle je má první zkušenost se Zrnky temnoty, které vydává nakladatelství Goldendog. Nalákal mě hlavně fakt, že je kniha šmrcnutá fantasy a to já mám velice ráda. Opravdu jsem neměla sebemenší tušení, co můžu čekat. Příběh začíná dost zvolna. Probouzí ve vás sympatie k malé, dvanáctileté Rebece a vlastně to má celé takový hodně pohádkový nádech. Žádné veliké bu, bu, bu! Jenomže pak se to zlomí a Karin se toho rozhodně nebojí. Já si čtení nevědomky naprosto skvěle načasovala. Ve chvíli, kdy jsem byla ke knížce doslova příkovaná, jsem stejně jako hl. hrdinka seděla v autě a stejně jako v knize pršelo. Stála jsem na parkovišti, naslouchala dešťovým kapkám bubnujícím o kapotu, když najednou 'prásk'. Hlasitá rána o střechu auta. Okamžik jsem měla pocit, že jsem se musela do knihy nějak teleportovat a už jsem přemýšlela, co že mi to na autě přistálo za okřídleného tvora. Při čtení jsem se nebála. Já se jen výjimečně bojím, ale v poslední části příběhu jsem byla rozhodně napnutá jak kšandy a ve spojení s deštěm a mým super lekavým zážitkem, jsem si užívala vzrušující atmosféru. Minimálně zpočátku pro mě měla novela nádech filmové verze Coraline. Ke konci autorka dost přitvrdila, ale myslím, že by se dal příběh stále označit jako vhodný pro mládež 13+, i když záleží také individuálně na povaze a zda má dotyčný na podobné věci kuráž a žaludek. Začátek byl pomalejší, přestože jde o krátkou novelu, ale ten konec... Wow! Možná bych dokonce brala, kdyby to bylo delší a Karin nás trápila a mordovala o trochu déle jsem asi morbidní. Ale fakt ty popisy! Ach! Úplně jsem to viděla. Výjimečně jsem v něčem tápala, ale jelikož mám autorku na horké lince, všechno mi hned objasnila a dokonce mi ukázala ilustraci příšer, z nichž při psaní vycházela. Určitě tahle útlá knížečka stojí za přečtení.... celý text
Knížku jsem četla v rámci společného čtení s kamarádem, se nímž se občas takto pouštím do knih, které by mě jinak minuly, a zrovna u této by to byla veliká škoda. Hned na začátek musím říct, že nejsem technický typ, a nedokážu posoudit, do jaké míry byly všechny ty popisy a postupy (a je jich opravdu hodně) reálné, ale na mě působily neskutečně uvěřitelně. Myslím, že to bude knižní lahůdka pro všechny programátory, inženýry a technicky založené jedince. Text je psaný čtivě a hlavně vtipně. Zamilujete si Watneyho smysl pro humor. Ke konci jsem měla trochu chuť přeskakovat technické pasáže, ale bála jsem se, že mi něco uteče, a tak jsem se ovládla. Ano, je jich tam opravdu hodně,vlastně je na nich celý příběh postavený. Závěr byl skvělý a dokonce jsem slzela dojetím. Úplně jsem cítila to napětí a atmosféru, kterou zažívají lidé za obrazovkami, lidé, kteří nemůžou nijak pomoci a jen s mrazením v zádech poslouchají několik minut zpožděný přenos. Na to, že to není kniha, po které bych na první dobrou sáhla, jsem si čtení opravdu užila. A určitě doporučuji.... celý text
Šepot z lesa
2022,
Kateřina Surmanová
Od této knihy jsem měla vysoká očekávání a musím říct, že mě nezklamala, přestože pár připomínek mám, děj mě chytil a nepustil. A řeknu vám, že ke konci je to neuvěřitelná jízda. No, dočetla jsem v půl druhé ráno a to asi mluví za všechno Dle mého názoru je znát, že jde o prvotinu a působí to na mě jakoby se při psaní knihy autorka teprve vypisovala. Začátek je psaný trochu kostrbatě - zbytečně složitá souvětí protkaná až nesmyslným počtem závorek, ale jak příběh postupuje, text je mnohem čistější. Seznámíte se s hl. hrdinou Petrem, kterého jsem si fakt oblíbila a všemi deseti jsem mu fandila, prožívala jsem s ním všechna zklamání, úspěchy, zradu i strach. Kromě něj jsem si zamilovala také Imbuse, Petrova adoptovaného psíka, který mi připomínal mého vlastního chlupáče. Musím Belle někde koupit šunkovou kost, Imbusovi chutnala, tak to chci vyzkoušet taky Ze začátku nějaké strašidelné okamžiky nečekejte. Autorka rozvíjí děj postupně, seznámí vás s malebným prostředím Třebovic a s jeho obyvateli, ale později začne hrát na atmosféru, do hlavy vám nasadí opravdu absurdní mrazivé představy. Pravděpodobně se nebudete bát, ale rozhodně budete mít starost o osudy postav, budete napnutí, jak to celé dopadne, vlastně nebudete napětím občas ani dýchat, ale hlavně budete luštit záhadu a přemýšlet společně s Petrem, jak to všechno konečně zastavit, protože... "LES SE ZKAZIL. ZKYSNUL JAKO MLÍKO." Moc se mi líbilo zapojení slovanské mytologie. Příběh je skvěle propracovaný a způsob, kterým děj vyvrcholil mě po čtenářské a emocionální stránce naprosto uspokojil. Těším se na další autorčiny knihy, které si nenechám ujít.... celý text
Dracul
2020,
Dacre Stoker
Hned ze začátku se přiznám, že Drákulu od Brama Stokera (klasiku v hororovém žánru) jsem nečetla, ale po téhle knize to mám v plánu velice brzy napravit. Dracul je gotický horor z 19. století a podle všeho má předcházet událostem popsaných v knize, jejímž autorem Bram Stoker právě je. Kniha má naprosto úžasnou atmosféru. Přísahala bych, že jsem tam byla a všechno viděla na vlastní oči. Kniha je složená z deníkových záznamů a je inspirovaná skutečnými událostmi, o kterých si pak můžete přečíst více v poznámce autorů. A už jen tento fakt je pro mě neuvěřitelně fascinující. Miluji podobné příběhy, které se inspirují skutečností, protože to ve mě probouzí vzrušující pocit, že je tam venku víc, než si člověk dokáže vůbec představit. Hl. aktérem je převážně Bram Stoker, ale budete sledovat příběh také z pohledu jeho sourozenců Matildy a Thornleyo, a pozor později i jakéhosi Vambéryho, který měl prý být Bramu Stokerovi inspirací pro postavu Van Helsinga. Pokud máte rádi ponurou atmosféru gotického hororu, moc doporučuji. Bát se nebudete, nebo já se aspoň nebála, ale příběh je neuvěřitelně čtivý, napínavý a ach, ta atmosféra! Ještě bych ráda dodala, že dal knihu dohromady Barker, ten Barker, který je autorem opěvované série Čtvrtá opice a to je podle mě také určitá záruka kvalitního čtenářského zážitku.... celý text
Tajemství sídla Craven Manor
2019,
Darcy Coates
Craven Manor je moje druhá kniha od Darcy. Jako první jsem četla Ashburn a navzdory čtivosti, kterou knize nemohu upřít, jsem každou chvilku nadávala. U této knihy je to podobné. Příběh se čte snadno a rychle. Pravděpodobně budete zvědaví, jak to celé nakonec dopadne, ale že by to bylo něco, co vás posadí na zadek, to ani omylem. Než o pořádný horor jde spíš o hororovou pohádku. Kniha pro ty, co se rádi bojí, ale nemají žaludek na něco drsnějšího. Samozřejmě jde o duchařinu, takže žádný velký krvák nečekejte. Přestože v ději narazíme na okamžiky, které by měly potenciál k tomu, aby s vámi pořádně zacloumaly, Darcy to vždy napíše takovým způsobem, že by to zvládly i děti nad takových dvanáct let, pokud mají pro strach uděláno. Jak už jsem zmínila v knize mě pár věcí vadí. Kromě toho, že jsem byla schopná uhádnout, jak to celé skončí už po několika prvních stránkách, hrozně mi vadilo účelové chování postav. Narazila jsem na chvíle, kdy se autorka snažila za každou cenu narvat do jednoho okamžiku více strašidelných prvků, jen aby se čtenář bál, přestože byl každý nový prvek větší klišé než ten předešlý. Sem tam mě kniha napínala, ale rozhodně jsem se nebála. Je to takový horor pro slabší povahy. Řemeslně je druhý díl strašidelných domů lépe zvládnutý jak jednička, ale jede podle stejné nebo přinejmenším velice podobné šablony. Díky tomu jsem byla hned na začátku schopná říct, jak to skončí - jako pěkný zážitek, ale nějak to ve mě nezanechalo žádnou stopu... celý text