knihomolka27 přečtené 445

Deník Bridget Jonesové 1998, Helen Fielding

Pro mě je příběh o Bridget Jonesové vždy lékem na špatnou náladu. Přiznám se, že chyba lávky byla v tom, když jsem jako první zkoukla filmy a až potom se dala do čtení knih. Jenomže knihy jsem rychle odložila, jelikož mi přišly jiné než můj srdcový film. Takže tohle je spíš oda na Bridget Jonesovou jako takovou - hlavně teda na film, který je skutečně velmi podařený a neskutečně vtipný.... celý text

Vévoda a já 2007, Julia Quinn

Sexy Simon Basset podruhé aneb návrat k rodinnému klanu jedné rodiny co má štěstí v lásce Nepokrytě a nestydatě se počítám k fanouškům jak knižní tak seriálové verze. Momentálně se modlím k bohům seriálu a chemie mezi herci, aby druhá série taky stála za to...mám své pochybnosti. A tak jsem si řekla, že půjdu do opětovného čtení všech knížek....přeci jen ty svátky k tomu přímo svádí stejně jako návrat k charizmatickým, chytrým a vynalézavým hrdinům. Vévoda a já má stále místo v mém romantickém srdíčku, pořád žasnu jak dokázala autorka tuto červenou knihovnu povznést a udělat z ní něco velmi čtivého, vynalézavého a hlavně vtipného...je to sladoučké, nestoudné, ale také chvílemi vážné a řeší se tam i jiné věci než je postel nebo sex...musím se přiznat, že druhou půlku jsem lehce přeskakovala, jelikož už jsem stejně věděla jak to dopadne a ta druhá půlka mi už nepřijde tak záživná, ale epilog je zase jedno velké Ach. Chci sérii číst za sebou at mi neutečou nějaké souvislosti a konečně taky přečíst všechny knížky...ale uvidíme kolik sladkých scének ještě vydržím, každopádně pokud chcete duchaplnou harlekýnku, a ne není to oxymoron....pak vám vřele tuto sérii doporučuji.... celý text

Balada o ptácích a hadech 2020, Suzanne Collins

Tak kde vlastně začít............ SPOILERY Vezmeme to od postav. Už od první chvíle je čtenáři jasné, že ze Snowa se může stát bud velký lidumil a nebo strašný tyran. Svět sice není tak černobílý, ale vy prostě víte, že ten kluk je prostě střídavě - špatnej, dobrej, dobrej, špatnej - no a pak už jenom špatnej. Ze začátku to vypadalo nadějně, ale ono už stejně bylo tak nějak jasný jak to skončí. Celkově byl vztah mezi Snowem a Lucy daleko dramatičtější, než samotné hladové hry. Ale tak to bývá když čtete prekvely - prostě víte, že se tam něco musí hodně podělat - protože víte, že o nějakej 70 let později hladový hry ještě existujou, že jo.............takže je už od začátku víceméně jasný, že budete číst něco hodně smutnýho a tragickýho - k čemuš vlastně napovídá i samotný název knihy. Je to smutné hlavně proto, že by si zkrátka většina postav zasloužila něco lepšího, ale prototže se moc dostala do špatných rukou, tak se z nich stali jen otroci jejich vlastního života. Přesně tohle války s lidmi vlastně dělají. No jo, co všechno je člověk ochotný udělat pro moc i slávu to je zarážející. Člověk má po dočtení takový zvláštní sentimentální pocit, že to mohlo dopadnout líp, ale ono vlastně nemohlo - celý příběh už od začátku spěl ke svému nevyhnutelně tragickému konci. Tak je to přeci jenom pravda, že Snow vždycky vítězí - Ano to vítězí, ale v kažení života druhých. A navíc sám neustále porušuje svoje vlastní pravidla - to bylo pořád zákon je nadevše atd. a potom odkrádluje lidi - a proč vlastně? jen protože z toho má on sám prospěch. Pěkná zrůda ten Snow. Nic jinýho se na to říct nedá. JInak si nepamatuju kdy naposledy jsem tak tlustou knížku přečetla tak rychle.... celý text

Hospoda Jamajka 2019, Daphne du Maurier

Mrtvá a živá 2019, Daphne du Maurier

Knihu určitě doporučuji víc než filmy. Zase jednou kniha, která naplnila opět mé knihomolské srdce na 110 procent a to z následujících důvodů: S hlavní hrdinkou se docela ztotožnuju - neříkám, že ve všem....ale byla mi hodně sympatická a chápala jsem jí Protipolem hlavní bezejmenné hrdinky je charismatický, tajemný muž - tak a máme tu romantickou linku - plus romantická linka v kombinaci s detektivní dramatickou zápletkou - TO JE PROSTĚ KOMBINACE SNŮ - nebo aspon těch mých Popisy v knize jsou tak živé, že si připadáte jako kdyby jste byli na Menderley a procházeli jste se po lesích, loukách nebo po temných uličkách. Skoro až cítíte vůni bohatých hodů co si dopřávají postavy, nebo květin.....slyšíte zvuk tříštících se vln a cítíte takový zvláštní tlak chcete li předtuchu - za postavy. Zkrátka si připadáte, že jste tam s postavami...a dostanete se tím do jiného světa. Takže určitě doporučuji - hlavně těm co mají rádi takové pomalejší, plíživější čtení s mnoha detaily ....... celý text

Kdo chytá v žitě 2010, J. D. Salinger (p)

Vlastně se přiznám, že úplně nevím jak knihu vnímat... tím myslím, jak vlastně chápat hlavního hrdinu Holdena. Holden je jistě výjimečný to bezpochyby, ale zdá se mi, že je někdy prostě slepý k určitým věcem...pořád by všechno viděl jenom černě a všechny považoval jen za pitomce. Řekla bych, že je to jen taková jeho kamufláž, jeho vlastní rezignace na svět dospělých, který ho děsí. Jelikož se světem dospělých jde v ruku v ruce i zodpovědnost...a tu on zatím určitě nemá. Na jednu stranu, samozřejmě jeho ironické poznámky ohledně do sebe zahleděných lidí, nebo rádoby premiantních škol jsou leckdy opravdu trefné a vy cítíte v Holderovi jakéhosi revolucionáře, který vás přitahuje svou odlišností a schopností říct na plnou pusu co si myslí. Mou recenzi bych zakončila tak, že knihu dle mého názoru velmi dobře shrnuje poslední část a také citát co napíše Holderovi jeho učitel na kousek papíru. Navíc nemůžu opomenout zmínit, že je kniha velmi čtivá, vlastně si ani neuvědomíte, že jste na konci. Velmi by mě zajímalo jak by to bylo s Holderem dál... no pravděpodobně vyroste...no fyzicky určitě, ale mentálně....zkrátka talkový poválečný Petr Pan nepohádkového světa.... celý text

Pygmalión 2007, George Bernard Shaw

Mé dojmy z knížky: Určitě neotřelý nápad, který je dobře zpracovaný i když místy mi přijde zbytečně zrychlený. Trio ,, starých mládenců" jak nazval Higgins sebe, Lízu a plukovníka...jsem měla velmi ráda. Higgins byl velmi složitá, rozporuplná, svá postava. Nemůžu si pomoc, ale ta jeho upřímnost a přímost se mi líbila...i ta jeho nadřazenost a povýšenost. Přišlo mi, že mu to přidávalo na zajímavosti a dávalo jeho povaze takové zvláštní dráždivé koření. Kterému podle dodatku na konci knihy, nemohla odolat ani sama Líza - ovšem pouze v jejích představách samozřejmě. Je, ale pravda, že ty dva kdyby spolu byli tak by to byla tak trochu italská domácnost....ale aspon by tam byla ta vášen, kterou jsem ze vztahu Lízi a Freddyho moc necítila. Na druhou stranu, si ani po dočtení knihy vlastně nejsem moc jistá skutečnými city Higginse k Líze.......jestli pro něj měla skutečně hodnotu jeho bačkor jak naznačovala Líza, nebo jestli jen zkrátka nechtěl do chomoutu...nevím no, něco mi al říká, že by mu s Lízou bylo jako s partnerkou dobře. Ale asi to prostě skončilo tak jak mělo, takže je to vlastně ok. Je jasné, že film přímo volá po zfilmování at už jeho samotným námětem nebo.......modou, vtipnými i dramatickými scénami atd.... celý text

Čtení o hradech, zámcích a městech 2007, Eduard Petiška

Vždycky když se vydávám na nějaký zámek nebo hrad..mrknu do téhle knížky jestli se k němu nevztahuje nějaká zajímavá legenda, která by ve mně vzbudila ještě větší zájem zámek prozkoumat. A skutečně...většinou tu najdu něco co mě zaujme... celý text

České země v době obrození 1995, Jitka Lněničková

Jako rozjezd na větší historické bible je to opravdu fajn. Je to napsáno poutavě a dostatečně stručně, ale dozvíte se tam i spoustu zajímavostí. Za mě spokojenost.

Nejkrásnější filmové pohádky 2009, Marie Formáčková

Knížka vlastně ani nemusela vzniknout, ale když už se tak přeci jen stalo, tak se s ní aspon mohou děti naučit číst a ostatní si připomenout oblíbené pohádky. Taková česká vánoční tradice přepsaná na papír.... celý text

Hrady, zámky a tvrze 2012, Petr David

Knížka vás naláká na cestování po zámcích o kterých se v ní sice něco dozvíte, ale není to tolik, aby vám to stačilo. Pro milovníky historie hradů a zámků jeto spíš jenom takový velký přehled všech možných zámků........jinak se, ale nic moc nedozvíte. Jako inspirace, ale stačí.... celý text

Aristokratka a vlna zločinnosti na zámku Kostka 2018, Evžen Boček

Vím, že moc lidí tento díl nemusí...ale pro mě je to ,,super psycho".

Farma zvířat 2000, George Orwell (p)

Tak konečně přečtená další klasika. Navíc ta ze, které zítra píšu školní test. A dokonce světe div se, se na něj možná i těším.....hlavně proto, že mě čtení velmi bavilo...hlavně to jak se k samotnému dílu autor postavil( nebál se vyjádřit svůj názor a to ještě velmi dobře umělecky). Knihu doporučuji všem. Její čtení vám nezabere skoro žádný čas, ale přemýšlet o ní budete ještě dlouho. Přiblíží vám to život lidí z ne tak dávné minulosti...jaké asi muselo být žít v takové době.... celý text

Mengeleho děvče 2017, Viola Stern Fischerová

Kniha, která by měla být stejně jako Orwellovo 1984 antiutopií, ale bohužel není. Navíc tento příběh se skutečně stal se všemi jeho zvrhlostmi a a zrůdnostmi, které byly lidmi páchány na lidech. Je to opravdu těžko k uvěření, jak mohli někteří lidé bez mrknutí oka vzít život nevinným lidem, kteří jim nic neudělali. Dokonce ani sama autorka přiznává, že vlastně neví proč to ty lidé dělali. Na toto téma bych opravdu ráda vedla dlouhé diskuze. Tak co si myslím o knize? Předně kniha se velmi dobře čte. Je velmi subjektivní tudíž od první do poslední stránky soucitíte a vše prožíváte společně s Viou. Já jsem se nemohla donutit přestat knihu číst...byla daleko více naturalistická a emoční než jiné knihy s podobným tématem, a že jsem jich už přečetla hodně např: V pekle plynových komor. Dokonce se tu autorka zminuje o členech zvláštního komonda z Birkenau, ze kterých pocházel i Shlomo Venezia, jeho zážitky popsal v knize V pekle plynových komor a nebral si vůbec s ničím servítky stejně jako naše autorka. Bylo zajímavé vidět tedy mnoho událostí, které jsem četla už v jiných knížkách z pohledu různých pamětníků. Např vzpouru a vyhození do povětří krematoria a tak. Ty lidé ani netušili, že se všude kolem nich odehrávalo tolik příběhů jiných lidí, jejiž knihy si pak třeba mohli přečíst a poznat, že ty lidé byli vlastně tak moc blízko ikdyž je nikdy nepoznali. Někdy sem si přála, aby autorka přestala v líčení těch mnoha tragických událostí, které se staly. Jenže ona jen popisovala to co se stalo. Prostě jen říkala takhle nechutnou a bolestivou pravdu. Podtrženo sečteno bych knihu nahned zařadila jako maturitní četbu. Vím, že je kniha velmi bolestná a naturální, ale najednu stranu lidem ukáže to co by se už nikdy nemělo opakovat. Navíc seznámí čtenáře s velmi silnými a odolnými lidmi, kteří přežili až nemožné a přesto v sobě dokázali vydolovat chut k životu. Vůbec si nedokážu představit, jak bych to já zvládla....tolik toho ztratili, sebrali jim úplně všechno co měli...včetně jejich důstojnosti. Úplně mě z toho mrazí už jen proto, že bych se pravděpodobně jako jedno z dvojčat ocitla na pravé straně.... celý text

Miluj svůj život 2008, Louise L. Hay

Samozřejmě všichni chceme věřit tomu, že všechno v knize je pravda.......a podle ní se pak můžeme řídit. Jenže nějaké části připomínají tak trochu pohádku. Každopádně si myslím, že kniha nese správné poselství a to zní.....užívejte si svého života. Pomůže vám zamyslet se, co vám vlastně v životě chybí, abyste mohli být štastní. Už jenom tím, že se tím začnete zabývat, si myslím, že můžete přijít na něco...co vám ve výsledku může pomoct.... celý text

Safa 2015, Waris Dirie

Působivé čtení. Je zajímavé, jak je každá kultura velmi odlišná a rozdílná od těch jiných. Co je jinde nemyslitelné, je u nás třeba jako samozřejmost a naopak. Kniha vás určitě donutí zamyslet se nad důležitými věcmi a uvědomit si, že jsou na světě lidé co potřebují pomoct.... celý text

Pavučina 2016, Agatha Christie

Námět mi jednoduše sedl......příběh je nápaditý, místy vtipný, svižný a zajímavý. Škoda, že neexistuje v modernějším televizním provedení. Za mě určitě příjemný čtenářský zážitek, ke kterému se opět někdy ráda vrátím.... celý text

Gabrielovo inferno 2016, Sylvain Reynard

Tak jsem zase dostala jednou chut osladit si život větami ...,, Jsi mé světlo", díky tobě jsem neštastnějším člověkem na zemi, né na zemi ve vesmíru. Doufala jsem, že tato kniha pro mě bude stravitelnější než 50 odstínů nudy. A zas tolik jsem se nespletla........jenomže Přiznám se, že jsem přečetla knížku jen do nějaké 250 strany. Do 100 strany jsem děkovala bohům románové četby za příjemné čtení s docela pro mě sympatickou byt nemotornou a stydlivou hlavní hrdinkou a jejím životem na univerzitě. Přišlo mi jednoduché přečíst celou knihu.....jenomže čím víc jsem četla dál a dál, tím víc se mé čtení podobalo slézání Mont Blancu...až jsem došla do bodu, kdy se mi už nechtělo pokračovat. Proč, že se mi to vlastně nechtělo pokračovat? Předně tím, že se pro mě knížka stala neskonale nudnou.....je to jako kdyby jste se prokousávali deníkovými záznamy, nějakého člověka od jeho mládí až po jeho 90 let.....ten člověk by vás neušetřil detailů, které by vás samozřejmě vůbec nezajímali.....jakože, šel místo 5 x na záchod jenom 3x a tak. Takhle jsem se u toho cítila. Navíc jsem, se začínala dostávat do bodu....kdy mi začalo připadat, že se postavy začínají chovat jako totální martani z vesmíru.....o tom bych se tady mohla rezepisovat opravdu důkladně, ale bylo by to zbytečný.....takže na závěr řeknu jenom... Knížka měla našlápnuto stát se, něčím víc než 50 odstínů naivity.....pro mě tu 50 překonala, už tak na straně 10....ale nebylo to vítěství na plné čáře.....na to byla knížka až moc dlouhá, naivní a nerealistická.... celý text

Paní Bovaryová 2008, Gustave Flaubert

Je pozoruhodné jak mi ženy, dokážeme škodit sami sobě. Ženeme se za romantickými přeludy vybájenými v naší fantazii....do koutku mysli, která patří přitažlivým, dokonalým mužům rozvírající svou náruč do níž nás polapí a nepustí ze svého štastně až navěky. Jenomže to bychom nebyly ženy, kdybychom od života nechtěly všechno a ještě něco navíc. Emma je prostě nenapravitelná romantička, ubitá stereotypním životem na venkově s těžkopádným manželem. Hledá únik ze svého života, který je na hony vzdálený od jejich představ.....nakonec si uvědomuje, že svou pohádku nikdy nedostane a to směřuje k jejímu konci. K onomu konci jí ovšem krom jiného dovedli i vlastnosti netypické pro romantické princezny a románové hrdinky....je sobecká, zazobaná, bezohledná ke všem lidem, kterým na ní záleží, Tak trochu mi připomíná Daisy s Gatsbyho. Když jsem se tak zamýšlela nad nejhoršími padouchy v mých přečtených knihách...přišla jsem na tyhle jména....Jago z Othella, Daisy z Gatsbyho, ten týpek co dostal hraběte Monte CHrista do vězení.......a další a další. Leckdy těmi největšími padouchy nejsou ti s nálepkou padouch na čele. Verdikt: o knížce se dá velmi dobře povídat, takže se asi přidá na seznam čestných hostů na mém maturitním seznamu.....nepatří mezi mé top, ale je velmi dobře napsaná a stojí za zamyšlení... celý text

Muži jsou z Marsu, ženy z Venuše 1992, John Gray

Věřím tomu, že cesta spokojenosti ve vztahu jde skrze vzájemné porozumění a kompromisy. Kdyby si tohle uvědomovala aspon polovina lidí, nebylo by třeba tolik rozvodů. Ale jsme lidi, takže je pro nás zkrátka těžké dělat něco co nám je proti srsti.....jenomže právě ta část lidí co se snaží si vzájemně vyhovět i když je to těžké, má určitě štastnější vztah. Být ve vztahu neznamená, že budete svého miláčka hlídat 24 hodin denně, když vám zapomene dát kytku tak to neznamená, že vás nemá rád, když má těžký den a chce být sám, tak to neznamená, že ho nezajímáte. Já nevím jak vy, ale kdybych si mohla vybrat nějakou superschopnost tak bych si vybrala čtení myšlenek.....nebo aspon rozkličování myšlenek mého partnera alias co si vlastně myslí. Leckdy si totiž to co vidíme vyloží naprosto špatně, pak se podle naší klamné myšlenky zařídíme a jde všechno do pytle. Základem dobrého vztahu je tedy určitě taky komunikace....na rovinu říct, co mě ve vztahu sere a proč. Pak budete aspon vědět na čem jste. Tahle knížka vám může pomoct v tom, že si uvědomíte, že se neshody ve vztahu dají řešit i jinak než totální stávkou.... celý text