knihomolka27 přečtené 412

Mengeleho děvče 2017, Viola Stern Fischerová

Kniha, která by měla být stejně jako Orwellovo 1984 antiutopií, ale bohužel není. Navíc tento příběh se skutečně stal se všemi jeho zvrhlostmi a a zrůdnostmi, které byly lidmi páchány na lidech. Je to opravdu těžko k uvěření, jak mohli někteří lidé bez mrknutí oka vzít život nevinným lidem, kteří jim nic neudělali. Dokonce ani sama autorka přiznává, že vlastně neví proč to ty lidé dělali. Na toto téma bych opravdu ráda vedla dlouhé diskuze. Tak co si myslím o knize? Předně kniha se velmi dobře čte. Je velmi subjektivní tudíž od první do poslední stránky soucitíte a vše prožíváte společně s Viou. Já jsem se nemohla donutit přestat knihu číst...byla daleko více naturalistická a emoční než jiné knihy s podobným tématem, a že jsem jich už přečetla hodně např: V pekle plynových komor. Dokonce se tu autorka zminuje o členech zvláštního komonda z Birkenau, ze kterých pocházel i Shlomo Venezia, jeho zážitky popsal v knize V pekle plynových komor a nebral si vůbec s ničím servítky stejně jako naše autorka. Bylo zajímavé vidět tedy mnoho událostí, které jsem četla už v jiných knížkách z pohledu různých pamětníků. Např vzpouru a vyhození do povětří krematoria a tak. Ty lidé ani netušili, že se všude kolem nich odehrávalo tolik příběhů jiných lidí, jejiž knihy si pak třeba mohli přečíst a poznat, že ty lidé byli vlastně tak moc blízko ikdyž je nikdy nepoznali. Někdy sem si přála, aby autorka přestala v líčení těch mnoha tragických událostí, které se staly. Jenže ona jen popisovala to co se stalo. Prostě jen říkala takhle nechutnou a bolestivou pravdu. Podtrženo sečteno bych knihu nahned zařadila jako maturitní četbu. Vím, že je kniha velmi bolestná a naturální, ale najednu stranu lidem ukáže to co by se už nikdy nemělo opakovat. Navíc seznámí čtenáře s velmi silnými a odolnými lidmi, kteří přežili až nemožné a přesto v sobě dokázali vydolovat chut k životu. Vůbec si nedokážu představit, jak bych to já zvládla....tolik toho ztratili, sebrali jim úplně všechno co měli...včetně jejich důstojnosti. Úplně mě z toho mrazí už jen proto, že bych se pravděpodobně jako jedno z dvojčat ocitla na pravé straně.... celý text

Miluj svůj život 2008, Louise L. Hay

Samozřejmě všichni chceme věřit tomu, že všechno v knize je pravda.......a podle ní se pak můžeme řídit. Jenže nějaké části připomínají tak trochu pohádku. Každopádně si myslím, že kniha nese správné poselství a to zní.....užívejte si svého života. Pomůže vám zamyslet se, co vám vlastně v životě chybí, abyste mohli být štastní. Už jenom tím, že se tím začnete zabývat, si myslím, že můžete přijít na něco...co vám ve výsledku může pomoct.... celý text

Pavučina 2016, Agatha Christie

Námět mi jednoduše sedl......příběh je nápaditý, místy vtipný, svižný a zajímavý. Škoda, že neexistuje v modernějším televizním provedení. Za mě určitě příjemný čtenářský zážitek, ke kterému se opět někdy ráda vrátím.... celý text

Safa 2015, Waris Dirie

Působivé čtení. Je zajímavé, jak je každá kultura velmi odlišná a rozdílná od těch jiných. Co je jinde nemyslitelné, je u nás třeba jako samozřejmost a naopak. Kniha vás určitě donutí zamyslet se nad důležitými věcmi a uvědomit si, že jsou na světě lidé co potřebují pomoct.... celý text

Gabrielovo inferno 2016, Sylvain Reynard

Tak jsem zase dostala jednou chut osladit si život větami ...,, Jsi mé světlo", díky tobě jsem neštastnějším člověkem na zemi, né na zemi ve vesmíru. Doufala jsem, že tato kniha pro mě bude stravitelnější než 50 odstínů nudy. A zas tolik jsem se nespletla........jenomže Přiznám se, že jsem přečetla knížku jen do nějaké 250 strany. Do 100 strany jsem děkovala bohům románové četby za příjemné čtení s docela pro mě sympatickou byt nemotornou a stydlivou hlavní hrdinkou a jejím životem na univerzitě. Přišlo mi jednoduché přečíst celou knihu.....jenomže čím víc jsem četla dál a dál, tím víc se mé čtení podobalo slézání Mont Blancu...až jsem došla do bodu, kdy se mi už nechtělo pokračovat. Proč, že se mi to vlastně nechtělo pokračovat? Předně tím, že se pro mě knížka stala neskonale nudnou.....je to jako kdyby jste se prokousávali deníkovými záznamy, nějakého člověka od jeho mládí až po jeho 90 let.....ten člověk by vás neušetřil detailů, které by vás samozřejmě vůbec nezajímali.....jakože, šel místo 5 x na záchod jenom 3x a tak. Takhle jsem se u toho cítila. Navíc jsem, se začínala dostávat do bodu....kdy mi začalo připadat, že se postavy začínají chovat jako totální martani z vesmíru.....o tom bych se tady mohla rezepisovat opravdu důkladně, ale bylo by to zbytečný.....takže na závěr řeknu jenom... Knížka měla našlápnuto stát se, něčím víc než 50 odstínů naivity.....pro mě tu 50 překonala, už tak na straně 10....ale nebylo to vítěství na plné čáře.....na to byla knížka až moc dlouhá, naivní a nerealistická.... celý text

Paní Bovaryová 2008, Gustave Flaubert

Je pozoruhodné jak mi ženy, dokážeme škodit sami sobě. Ženeme se za romantickými přeludy vybájenými v naší fantazii....do koutku mysli, která patří přitažlivým, dokonalým mužům rozvírající svou náruč do níž nás polapí a nepustí ze svého štastně až navěky. Jenomže to bychom nebyly ženy, kdybychom od života nechtěly všechno a ještě něco navíc. Emma je prostě nenapravitelná romantička, ubitá stereotypním životem na venkově s těžkopádným manželem. Hledá únik ze svého života, který je na hony vzdálený od jejich představ.....nakonec si uvědomuje, že svou pohádku nikdy nedostane a to směřuje k jejímu konci. K onomu konci jí ovšem krom jiného dovedli i vlastnosti netypické pro romantické princezny a románové hrdinky....je sobecká, zazobaná, bezohledná ke všem lidem, kterým na ní záleží, Tak trochu mi připomíná Daisy s Gatsbyho. Když jsem se tak zamýšlela nad nejhoršími padouchy v mých přečtených knihách...přišla jsem na tyhle jména....Jago z Othella, Daisy z Gatsbyho, ten týpek co dostal hraběte Monte CHrista do vězení.......a další a další. Leckdy těmi největšími padouchy nejsou ti s nálepkou padouch na čele. Verdikt: o knížce se dá velmi dobře povídat, takže se asi přidá na seznam čestných hostů na mém maturitním seznamu.....nepatří mezi mé top, ale je velmi dobře napsaná a stojí za zamyšlení... celý text

Muži jsou z Marsu, ženy z Venuše 1992, John Gray

Věřím tomu, že cesta spokojenosti ve vztahu jde skrze vzájemné porozumění a kompromisy. Kdyby si tohle uvědomovala aspon polovina lidí, nebylo by třeba tolik rozvodů. Ale jsme lidi, takže je pro nás zkrátka těžké dělat něco co nám je proti srsti.....jenomže právě ta část lidí co se snaží si vzájemně vyhovět i když je to těžké, má určitě štastnější vztah. Být ve vztahu neznamená, že budete svého miláčka hlídat 24 hodin denně, když vám zapomene dát kytku tak to neznamená, že vás nemá rád, když má těžký den a chce být sám, tak to neznamená, že ho nezajímáte. Já nevím jak vy, ale kdybych si mohla vybrat nějakou superschopnost tak bych si vybrala čtení myšlenek.....nebo aspon rozkličování myšlenek mého partnera alias co si vlastně myslí. Leckdy si totiž to co vidíme vyloží naprosto špatně, pak se podle naší klamné myšlenky zařídíme a jde všechno do pytle. Základem dobrého vztahu je tedy určitě taky komunikace....na rovinu říct, co mě ve vztahu sere a proč. Pak budete aspon vědět na čem jste. Tahle knížka vám může pomoct v tom, že si uvědomíte, že se neshody ve vztahu dají řešit i jinak než totální stávkou.... celý text

Jáma 2019, C. J. Tudor

C.J. Tudor je taková Shari Lapena gotických, mysteriozních thrillerů. Pro ty co nechápou můj příměr, tak stejně jako Shari píše i C.J.Tudor takovým velmi čtivým, přístupným, jednodušším stylem a spíš než té samotné thrillerové lince se autorka věnuje postavám, celkově té atmosféře, což ve výsledku zapříčiní, že knížku máte sice velmi rádi, ale není to ani tak zásluha té thrillerové linky, která má stejně jako u Shari své limity a bohužel trochu viditelné problémy a to obzvlášt na konci. Prostě to tam nezapadne tak dobře jak by mohlo. Ale já si tyto knihy i přesto nemůžu vynachválit, jsou nehorázně čtivé, a díky tomu stylu psaní, jsou vhodné prakticky pro jakéhokoli ze čtenářů, at už s těmito žánry třeba teprve začínáte, nebo je často nevyhledáváte, nebo naopak jsou vaše oblíbené. Je to fakt taková vděčná, přístupná kniha. Po druhém přečtení mě stále Jáma neskutečně baví a čtení jsem si užívala. Sice tam u toho konce vidím asi více nejasností, nebo věcí, které mohly skončit jinak, ale jako celek knihu nemůžu hodnotit jinak než dobře. Téma mi velmi sedlo - máme tu návrat osobitého učitele za účelem pomsty, postupně se tu odkrývají mnohá tajemství z minulosti, pomocí retrospektivních pasáží se dokážete do postav více vcítit, a všechny ty emoce tam cítíte. Ta alá kingovská verze Hřbitova zvířátek - neberu to jako nějaký plagiátorství, napsáno toho bylo už dost, a ty témata se budou v knihách prostě opakovat, ale to je přece dobře nebo ne. A navíc je to i přesto, že to připomíná Hřbitov, osobité dílo, které jsi jde svou vlastní cestou a vypráví i jiný příběh, takže kde je vlastně ten problém? Jáma je prostě jak už jsem řekla velmi vděčná kniha, kombinuje motivy a témata, která mě budou vždycky přitahovat. Čte se to rychle a dobře, co víc si přát. Styl psaní mi velmi sedl, bylo to komplexní a atmosferické...... celý text

Hana 2017, Alena Mornštajnová

Tímto chci poděkovat autorce, za úžasný knižní zážitek. Už dlouho jsem se nemohla odtrhnout od knížky tak jako u té její. Téma holocaustu je ted na knižním tržním vrcholu, a proto je podle mě těžké napsat něco originálního s touto tématikou co tu ještě nebylo. Tahle knížka je, ale naprosto úžasná, a fungovala by i bez válečného tématu. Jelikož postavy jsou naprosto skvělé, své, a uvěřitelné a kniha neskutečně ubíhá.Téma holocaustu je tady zpracováno uvěřitelně, ale né přehnaně naturalisticky nebo morbidně. Knížka k maturitě jak dělaná.....doufám, že si jí vylosuji. Na takovou knížku se totiž nedá zapomenout ani kdybyste chtěli. Prostě skvělá knížka, opravdu. Jen na ten věneček co koupila včera mamka a přinesla domů, jsem koukala trochu podezřívavě. Takové jsou prostě dobré knížky....něco z nich se vám promítne i do normálního života... celý text

Paulus vs. Ihnačák / Ihnačák vs. Paulus 2013, Marcel Ihnačák

Knížka je celkově udělaná tak aby nasytila vaše chutové, ale i umělecké pohárky. Grafika super, přehlednost taky, stylistika je přesně taková jaká by měla v knížce o vaření být.......z těch obrázků se vám skoro sbíhají sliny. Až mě zase zachvátí kuchynská horečka tak možná něco z toho vyzkouším. Do té doby se budu dívat na ty obrázky a představovat si jak to asi chutná.... celý text

Poirot a já 2015, David Suchet

nenahraditelný Poirot a sympatický David Suchet....který je pro mě jediným Poirotem. Knížka je nabitá spoustou zajímavostí, ke skoro každé epizodě patří nějaká pěkná historka ........např. ta s mangem( doufám, že to bylo mango)... celý text

Vražda v Orient-expresu 2003, Agatha Christie

Pro milovníky detektivek je jako bible pro věřící. Nápad, který Agáta dostala je přesně jeden z těch milionových nápadů co všechny totálně dostanou, plus s kombinací jejího stylu psaní, exotického orient expresu a výborné psychologie postav a promyšlenosti zápletky se z toho nemůže stát nic jiného než naprostý klenot literatury.... celý text

Mlčení jehňátek 2001, Thomas Harris

Tleskám autorovi za strhující námět do této doby ještě pořád dostatečně neokoukaný........,,jen šelma dokáže chytit další šelmu,, Asi nemusím zdůraznovat, že největším tahounem pro mě byly postavy......vytvořené tak, že jejich jména jsou už v podvědomí každého milovníka filmů i knížek. Samozřejmě je to zaslouženě . Máme tu charismatického, geniálního Hanibala Lectera....doktora Hanibala Lectera, bývalého psychyatra a sériového vraha, směsici krutosti i určitý druh nepocjopitelné přitažlivosti .....jeho protipolem a postavou s kterou naváže velmi zvláštní vztah je mladá studentka psychologie a kriminologie Claris, její ambice neznají mezi, chce všem i sama sobě dokázat, že i holky z balíkova můžou dosáhnout velkých věcí. Žádá Hanibala o pomoc s dopadením sériového vraha......protože policie se vůbec nemůže pohnout z místa a další ženy umírají.........náš doktor si to všechno ale náramně užívá, jelikož ví, že má navrch a že nutně potřebují jeho pomoc...a tak se rozehrává podivuhodná hra kočky s myší. Dokáže někdo obměkčit srdce Hanibala Lectera,? Dokáže někdo přechytračit jeho mozek a zchladit mu žáhu? Donutit ho aspon na chvíli se podívat pravdě do očí, obrátí se konečně hra a bude někdo vodit za nos tentokrát jeho? Vsadím se, že hodně lidí bude v tomto příběhu až po uši jako já, ale během jeho čtení si asi nedá jen tak něco na zub. ,,Vám se ještě nikdy nestalo, že k vám pořád někdo chodí a vy nemáte ani čas jít nakoupit? Musíte prostě vyjít s tím, co dům dá, Clarice." "Lidi mají většinou rádi motýli ,a můry spíš nenávidí, ale můry jsou daleko zajímavější.....možná právě proto, že jsou to škůdci,,... celý text

Malé šedé buňky: Jak to vidí Poirot 2015, Agatha Christie

Při čtení této knížky musíte i vy trochu zapojit vaše malé šedé bunky mozkové......Agatha do Poirota totiž vložila mnoho hlubokomyslných myšlenek, které jsou tady mnohdy tak trochu vytržené z kontextu. Už od doby vydání jsem toužila ji mít u sebe, a zařadit jako čestného hosta do mé knihovničky. Otevřít jí kdykoli se mi zamane,.......tak často to ale určitě nebude, v knížce je sice mnoho vtipných a úžasných hlášek, ale u většiny z nich jsem se sotva pozastavila.........já bych zvolila určitě trochu jiné vhodnější pasáže, a označila jakou část říká Poirot a jakou ostatní postavy..........není to nic nového, a ti co doufají, že nakouknou do Herculova soukromí se nedočkají, tak jak by si to přáli.. I úvod napsaný samotnou Agáthou Christie, který znám z jejího životopisu, je zkrácený a s tím původním nemá nic moc společného, a přitom ho stačilo jen doslovně opsat z jejího životopisu.....kde bylo i daleko lépe vysvětleno jak vlastně Agátha k Herculovi přišla......já tu původní celou pasáž mám moc ráda... celý text

Phoenix 2012, Eden Maguire

Sbohem Darino, jsem ráda, že už se k tobě nikdy nepročtu. Protože tahle série mi stačila bohatě jednou. Ve zkratce tahle série postrádá to co postrádat nemá a má to co by mít nemusela....jako například až komickou teatrálnost, opakování děje a motivů, nedodělané postavy, hloupé dialogy, nelogičnost,přemrštěnost, neuvěřitelné vztahy.......kdyby všechno tohle fungovalo, tak by mi třeba vůbec nevadilo, že samotný námět není zas až tak moc originální... celý text

Arizona 2011, Eden Maguire

Knížka je opravdu hodně nudná...hodně jsem přeskakovala , a stejně jsem o nic nepřišla. Darina je tady ještě nesnesitelnější a hloupější než normálně, vadí mi jak se chová k Loganovi.....a pak se husa jedna hloupá strašně diví, že je na ní naštvanej, když mu řekne, že pro ní totálně nic neznamená. Láska k Phoenixovi je strašně otravná, neuvěřitelná a přehnaně sladkobolná. Žádnou postavu jsem si tady neoblíbila A taky nechápu proč vždycky autorka zabije na konci vraha, to by nestačilo ho šoupnout do basy?... celý text

Zač je života loket 2013, Marcela Mlynářová

Autorka je mi svou povahou velmi sympatická, její zážitky jsou v lecčem srovnatelné s legendární Bridget Jones. Ve svém životě se určitě nenudí v jakékoli věku, a mnoho jejích historek mi přišlo opravdu velmi vtipných.....cesta k vodopádům, neaférka s mladým masérem, její bývalý a další Vzhledem k tomu, že mi styl psaní autorky velmi sedl a pobavil, jsem se rozhodla, že se brzo zase pustím do dalšího autorčina počinu.... celý text

Mrazivé léto 2012, Manuela Martini

Samozřejmě, že od takových knížek nemůžete čekat moc vysokou úrověn a víc originality než kopírování námětů, ale tahle knížka byla strašně naivní a nezajímavá. Hlavní hrdinka pojmenovaná po něžném, křehkém hudebním nástroji, spíš připomíná rozladěné housle. Začne si strašně rychle strašně hrát na detektiva, ikdyž prohlašuje, že k Pie neměla vlastně žádný vztah......bylo to jenom takové to...,je léto strašně se nudíme tak co kdybychom lezli cizím lidem třikrát denně do bytu a podezírali každého kdo je trochu jiný než mi. Cha, její ego muselo hodně utrpět když celou dobu podezírala chudého, špinavého brusiče nožů a on to pak byl ve skutečnosti hezounek, po kterým sama vzdychala. Její dveře musely být z pantů vyraženy už tolikrát, že za chvíli samy vypadnou, a asi nemusím dodávat, že ačkoli její matka byla taky případ sám pro sebe tak se k ní, ale nemusela takhle chovat. Jediná sympatická postava rovná se Patrick a Tygr Šíleně nesympatické postavy: všichni ostatní většina postav se chová nelogicky.......např. Lyra jde na policii s pidi důkazem o kterém je 100 procentně přesvědčená, že je fakt jako usvědčující na policii a pak se strašně divý, že jí nikdo neposlouchá. Lyra chce být nenápadná když se vloupává do cizího domu, ale vezme si s sebou štěkajícího psa. Kluk jí při jízdě dá z ničeho nic ruku na stehno, a ona si myslí, že si s ní chce jenom povídat. Utíká před vrahem a strašně se bojí vylézt z policejního auta a pak se rozhodně, že si s vrahem prostě normálně popovídá, dyt jí jde jenom o život. Na začátku tvrdí, že necháme svou kamarádku když jede v aut s cizím člověkem......a na konci to sama udělá Podle ní všechno vyřeší vědma, která se za ani né 10 vteřin spojí s její sestrou na onom světě......ty ezoterické pasaže bych tam vůbec nedávala Výkřik do tmy je milionkrát lepší... celý text

Dcery ohně 2006, Barbara Erskine

Oheň je tvým osudem 2008, Barbara Erskine

Já nevím jak ostatní ,ale já jsem se koupí téhle knížky pěkně ,,spálila". Nezvládla jsem jí ani dočíst do konce.......né že by knížka byla špatná, jen prostě nesplnila má očekávání a netrefila se mi do vkusu. Ale kdo ví, třeba si k ní jednou najdu zase cestu.... celý text