Knihomolkajá přečtené 92

Temnější tvář magie 2016, Victoria Schwab

Dominika na cestě Jižní Amerikou 2018, Dominika Gawliczková

Alenka v říši zombií 2017, Gena Showalter

Nevím jak to vyhodnotit. Čtení mě bavilo. Jen... to prostě nebylo takové. Do čtení jsem se pustila bez jakýchkoli vyšších očekávání, protože jsem instinktivně předpokládala, že to bude špatné. Tím jsem to zachránila, protože mě mohla kniha vcelku mile překvapit. Jestli budete mít očekávání, neskončí to dobře. Nedoporučuji číst lidem, kteří nemají v knihách rádi přehnané emoce. Kniha jimi přetékala a už dlouho se mi nestalo, že bych se u nějaké knihy rozbrečela. Místy ale autorka Alenčiny emoce rozebírala natolik, že jsem si připadala jako na sezeních u nějakého psychologa. Dost mi vadí, že tomu někdo říká retelling. S Alenkou v říši divů to mělo společné jen jméno hlavní postavy. Taky mi téma přišlo neuvěřitelně otřepané a svým způsobem až moc jednoduché. Hlavní postavy se mi ale vážně líbily. Byly propracované a fungovalo to. A za mě největší negativum knihy je silně věřící autorka. Jako takhle, já nechci nutně tvrdit, že zmiňování se o bohu je v knize automaticky špatné, ale místy to už bylo prostě moc. Mě, jako nevěřící, vyloženě štvalo, když jsem na každé desáté straně viděla větu: ,,Pane, dej mi sílu." To už je prostě moc. Věřím, že někomu to vadit nemusí, ale mě to vážně rušilo a svým způsobem i nudilo. Věřící hlavní hrdinka není špatně, ale tahle byla věřící už trochu moc. Krásně a čtivě napsaná kniha. Opravdu mě vtáhla a bavila. Místy byl děj až moc otřepané klišé, jako třeba banda kluků, ze kterých má celá škola respekt. Nevěřím tomu, že to vážně někdy takhle na školách fungovalo. Mimochodem by mě zajímalo, jestli vážně někdo ředitelce školy uvěřil. Jak jinak, než že v YA knihách musí být záporák vždy dospělý člověk. Kdo to má furt číst? Pokud vám ale nevadí přehnaná dávka emocí nebo jste nedávno nepřišli o někoho blízkého, hrábněte po knize beze strachu. Neočekávejte moc a budete se bavit.... celý text

První 2015, Kiera Cass

Konec! Opravdu konec. Tahle série byla naprosto úžasná a představa, že jsem ji dočetla, je pro mě naprosto neuvěřitelná. Přesto se tak stalo. Bohužel mě konec dost zklamal. Uspěchaný. Snad nebude spoiler, když řeknu, že mi autorka zabila několik oblíbených postav. Rebely nikdo nedořešil a zdálo se mi, že tam ve výsledku byli skoro zbytečně. Také jsem nepochopila, jak mohl Maxon za necelých patnáct sekund změnit názor a znovu Americu omilostnit. Já bych ji okamžitě vyhodila a rozhodně si jí v posledních vteřinách nevylévala srdíčko. V mém srdci ale trilogie bezesporu zůstane a už se těším na doplňkové knihy.... celý text

Síla 2017, Siri Pettersen

Třetí díl nezklamal. Dějová linka Rimeho mě už bavila o trochu víc než v druhém díle a Hirčiny kapitoly mě opravdu chytly. Trochu se mi ale pletly dohromady postavy. Každý díl na sebe nabaloval další a další. A v posledním jsem již neměla šanci si je všechny pamatovat. Ke konci jsem občas ani nevěděla, s kým se to ta Hirka vlastně baví. Co dodat? Skvělá trologie, která mi bude chybět.... celý text

Tisíc kousků tebe 2017, Claudia Gray (p)

Mile překvapila. Pěkná myšlenka a vcelku slušné provedení. Obzvláště vyvedená byla část z Ruska. Konec byl na můj vkus až trochu rychle odbytý, ale jinak vážně pěkné čtivo a doporučuji pro milovníky young adult. Sci-fi jsem v tom úplně neviděla. Do tohoto žánru to moc nedosahovalo, takže pokud fandíte sci-fi a young adult nečtete, toto není kniha pro vás. Já osobně hodnotím kladně.... celý text

Plamen v temnotě 2017, Sabaa Tahir

No, jak jen to říct? Tímhle pro mě tahle série s největší pravděpodobností zemřela. Říká se, že druhé díly bývají nejhorší, ale tohle bylo vážně mega špatný. Do prvních sta stran jsem se nutila. Už jen proto, že první díl pro mě bylo něco úžasného a nepopsatelného. Tak nějak jsem doufala v zázrak, který nepřišel. Mou oblíbenou vedlejší postavu mi zabili a celý děj byl pro mě tak nějak zbytečný. Jako promiňte, ale příběh o útěku dvou hlavních hrdinů snad nemusí mít kolem pět seti stran. Navíc mě naprosto přestaly hlavní postavy bavit. Nad jakoukoli smrtí hlavních jsem jen pokrčila rameny. Nejméně mě bavily kapitoly s Helenou, která naprosto vyměkla a z Masky se nám stala puberťačka s pokulhávajícím pudem sebeovládání. Ostatní postavy na tom nebyly o moc lépe. Jestli jsem litovala každé rány velitelčina biče, která padla na Laina záda, nyní mi byla naprosto volná. Postavy byly celkem nudné a myslím, že povahově dost jiné než v prvním díle. Vyhodnocuji jako celkem tuctovou sérii s velmi slibným prvním dílem. Jestli si přečtu třetí díl, si dobře rozmyslím. Zklamání. Kvalitou to prvnímu dílu nesahá ani po kotníky.... celý text

Faja 2017, Petra Stehlíková

Nemohu uvěřit tomu, co teď řeknu, ale druhý díl je ještě lepší než ten první. Pokud to takhle půjde dál, jak bude asi vypadat třetí díl, když už je tenhle prakticky perfektní? Nemám co vytknout. Vlastně jsem se hledat chyby ani nesnažila. To, v čem jsem viděla chybu v prvním díle, bylo v druhém napraveno a uhlazeno k dokonalosti. Jen mě místy hlavní postava dost štvala. To její chování bylo až přehnané a nedokáži si představit, že by její chování doopravdy snášel Kapitán s takovým klidem. A kde je ta mapa? Plný počet hvězdiček a doufám, že se ve třetím díle nezklamu, protože po téhle knize od něj očekávám až nadlidsky moc.... celý text

Divotání 2015, A.G. Howard (p)

UPOZORNĚNÍ pro všechny, kteří o tom ještě nevědí. Je vážně důležité si nedělat mezi prvním a druhým dílem moc velkou pauzu. Každý detail z prvního dílu budete potřebovat i ve druhém! Říká se, že druhé díly jsou jen trapná vycpávka mezi prvním a třetím. Ano, mají pravdu a tohle nebyla výjimka. Ale i přesto, že se v této knize prakticky nic nestalo, to bylo plné akce a opravdu mě to chytlo. Šklíba konečně dostala větší roli. Jen Kloboučník mě stále mrzí. Chyběl mi tam. Co musím vyzdvihnout, je konec, protože ten je prostě úžasný. Trochu depresivní, ale perfektní. Velmi mě zaujal a pozdvihl v mých očích knihu ještě o trochu výš. Dočtěte ji, opravdu ten konec stojí za to. Co k tomu dodat? Přesto, že se nic nedělo, se vlastně pořád něco dělo a opravdu jsem zjistila, že jsem první díl vlastně četla zbytečně. To, co jsme se dozvěděli v prvním díle, naprosto popírá ten druhý. Ale s tím asi čtenář musí počítat, když se společně s Alyssou rozhodne bezhlavě skočit do králičí díry.... celý text

Naslouchač 2016, Petra Stehlíková

Dobře, pojďme si to tu trochu rozebrat: Minimálně do poloviny knihy jsem cítila jedno velké WOW a už jsem se připravovala, jak to lidem sdělím prostřednictvím komentáře. Pak se ale stalo něco, co se vůbec stát nemělo - byla jsem vystavena kruté srážce s realitou (doslova), která mi polámala snad všechny kůstky v obličeji. Autorka se uchýlila k něčemu, co mi vůbec nejde do hlavy. Dala do svého světa Jeskyně smrti. Už předtím jsem byla obeznámena s tím, že se děj odehrává v našem světě, ale proboha proč? Na mě to působilo, jako kdyby se autorka z nenadání na internetu dozvěděla o incidentu v Jeskyni smrti a natolik ji to zaujalo, že pocítila potřebu to zanést do příběhu. A to pořádně. Proto se nám tam začala rozvíjet naprosto nesmyslná dějová linka, jejíž smysl jsem do teď prostě nepochopila. Podruhé jsem se tím zklamala při ukázce zničené Paříže, kde jsme se znovu dostali až nebezpečně blízko našemu světu. S tím se pojí má další myšlenka. Pokud jsou Jeskyně smrti v Rusku, což je podle autorky stále část země obývaná sklenaři a byla to ta severní část země, znamená to, že se území sklenařů musí rozkládat zhruba na území Ruska, Číny, Austrálie, atd. Takže nížiny budou na západě. To mě potom přivádí k další: Kde je ta zamořená část, když ji od území sklenařů dělí pevnina? Tak není to přece jen třeba dolní část Asie a Austrálie, Afrika a Jižní Amerika? Potom by ale území sklenařů moc veliké nebylo. Navíc je ten předěl u hor, takže to ani teď nesedí. Že by byl předěl u Kavkazu a zamořená byla Jižní Amerika, Afrika, část jižní Evropy a jižní Asie? To by tedy byla většina planety. Škoda, že jsme nedostali mapku. Co se ale týče samotného textu, byl velmi pěkně a čtivě napsán. Půl hvězdičky bych odebrala za tu část z jeskyně, ale jinak velmi dobrá kniha, která si mě získala. Takže berte 4,5 hvězdiček.... celý text

Šepotání 2015, A.G. Howard (p)

Docela pěkně napsaná kniha. Začetla jsem se hned a po celou dobu jsem nepřestávala být napjatá. Bohužel jsem znovu v knize viděla něco víc. Něco, co mi asi žádná nikdy nedopřeje. Tím něčím je plné využití nápadu. Myšlenka toho, že se na vzpomínky malé dívenky nemůžeme úplně spoléhat a že Říše divů je vlastně v celku temné, smrt přinášející místo, je přece skvělá. No, tak bohužel. Z temného místa se nám nic zvláštního nevyklubalo, hlavní postavy příběhu se v knížce jen párkrát mihly a celé to na mě ke konci začínalo působit až trochu nudným dojmem. Navíc speciálně mé oblíbené postavy (Kloboučník a Šklíba) měli za celou knihu dohromady asi tři věty. To mě zklamalo. Abych pořád jen nekritizovala, naprosto mě dostal bílý Vzteklíček. To je prostě geniální. Kniha skončila happy endem, ale podle toho, kolik dílů mě ještě čeká, mi je jasné, že to takhle asi neskončí. Snad se ke druhému dílu brzy dostanu a třeba změním názor na věc, ale prozatím vyhodnocuji jako v celku průměrnou knihu s dobrým vyprávěním.... celý text

Dvůr mlhy a hněvu 2017, Sarah J. Maas

Na rozdíl od prvního dílu, který ode mě dostal dvě hvězdičky jenom díky mému dobrému rozmaru, druhý díl stál opravdu za přečtení. Dlouho mi trvalo, než jsem se k tomu odhodlala, ale stálo to za to. Ovšem ani tomuto skvostu se nepodařilo, vyvarovat chybám a nesrovnalostem, na které já tak ráda poukazuji. Hlavní podivnost celé této knihy je v tom, že se zde točíme kolem Feiryný neutuchající lásky k Rhysandovi. V prvním díle tomu bylo přesně naopak. Nezachránila náhodou celý svět díky své bezmezné lásce k Tamlinovi, pro kterého by byla ochotná zemřít? Pokud jste se u prvního dílu nad jejich nezlomnou láskou chytali za srdce, tohle bude něco pro vás. Naše milovaná Feyre si totiž našla dalšího chlapce, pro kterého by také úplně v pohodě zemřela a ani by nemrkla. Nad tím zůstává rozum stát. Také mě naprosto zklamal přerod ze zastrašené lidské dívky na drsnou vílu, která ničí nepřátele pomocí magie. Jakmile zničila Tamlinovu pracovnu, zaklapla jsem knihu a šla to rozdýchat na čerstvý vzduch. Už mě nebavilo pořád číst, jaká to je hrdinka. Přitom v prvním díle by se při prvním náznaku nebezpečí div neschovala pod postel. Poslední, co mě dost štvalo, bylo, jak srdceryvně autorka popisovala, co se stalo v prvním díle. Všechny postavy se přitom staly zlými až v této knize a předtím byli všichni popisováni tak lehce, že i ta největší záporačka na mě působila, jako ve skrytu duše vlastně milá žena. Druhý díl nebyl zase tak špatný. Bohužel mi dost začíná vadit vzdychání Feyre nad jakoukoli, jen náznakem špatnou informací. Její reakce mi mnohdy připadala naprosto neadekvátní.... celý text

Elita 2015, Kiera Cass

Caraval 2017, Stephanie Garber

Jo, tak tohle bylo divné. Je toho vážně hodně, co bych chtěla říct, ale zkusím se co nejméně rozvášnit, protože byste jinak všichni utekli. Nejdříve nějaké ty nepovedené stránky knihy: No tak zaprvé bych ráda vyzdvihla celý můj problém s potenciálem knihy. Na začátku jsem v tom viděla takový potenciál. Byl to úžasný svět a úžasná myšlenka a ze začátku to ve mně vyvolávalo mé dětské já, které chtělo být ostražité i při každém kroku po chodníku a věřit v magii kolem hlavní hrdinky. Až později jsem si uvědomila, že o tom ta kniha vůbec není a k mému zklamání nám vyrašila zápletka s pohřešováním sestry hlavní hrdinky. V tu chvíli jsem ztratila o knihu zájem, neboť jsem v tom viděla něco, co by se dalo zpracovat do motivu hororu a místo toho jsem dostala spoustu lásky na ostrově, na kterém bych nikomu nevěřila ani dobrý den. A zadruhé, to, co jsem tu již nastínila, a to hlavní zápletka. Skoro jakákoli zápletka mě v souvislosti s tím světem napadne, je lepší, než ta se ztracenou sestrou. Co mě ještě napadlo, jako zatřetí, je naprosto neschopná překladatelka. Spousta slov byla po celou dobu trvání knihy gramaticky nesprávná a spousta slov byla tak zmotaná, že jsem ani nepochopila jejich význam. Za překladatelku palec dolů. Teď ve zkratce pozitivní: Co hodnotím kladně, je začátek a konec knihy. To bylo čtivé a nejlepší. Zbytek byla jen nic moc výplň. Také mě hodně bavila měna. To, že zaplatíte tajemstvím či svými dny života, byl hodně zajímavý nápad. Krásně to knihu ozvláštnilo. Ten ostrov a systém jeho fungování jsem si oblíbila, jen si myslím, že nebyl využit celý potenciál nápadu. I tak velmi dobrá kniha, při které jsem se vcelku uvolnila a odpočinula si. Je to psané nenásilnou formou a pokud chcete věřit na magii a tmou zahalené nadpřirozeno, knihu si užijete. Zároveň ale přiznávám, že příběh asi nebude pro každého.... celý text

Jiskra v popelu 2016, Sabaa Tahir

Luxus, luxus, luxus. :D Co víc chcete slyšet? No dobře, tak ze sebe vymáčknu i něco víc než jen tři slova. Tohle je jedna z těch chvil, kdy nevím, co o knize napsat. A ne proto, že by byla natolik nezajímavá, že by prostě nebylo o čem psát, ale právě proto, že byla tak perfektní, že ani není co vytýkat, což já mám ve svých recenzích často ve zvyku a dělám to ráda. Co mě asi nejvíce překvapilo, bylo, že i když se nám tam rýsoval milostný trojúhelník, který já tak nemám ráda, než jsem si stihla uvědomit, že mi vadí, byl konec knihy. Tak nenuceně napsaná milostná část příběhu je naprostý unikát. Co tam chybělo v romantice, nahradilo násilí, kterým kniha přetéká. Od tělesných trestů velitelky, až po neuvěřitelně přísné výcvikové praktiky masek. Už se těším, až si přečtu druhý díl. Jestli jste někdo stále váhal, zda si přečíst či ne, pak nechápu, proč tu ještě čtete moji recenzi a místo toho už nedržíte v ruce Jiskru v popelu. Přeji knize ještě více úspěchu, než měla doposud. Tohle si propagaci zaslouží.... celý text

Blackout: Zítra bude pozdě 2017, Marc Elsberg (p)

Nad vymýšlením počtu hvězdiček jsem strávila dlouhou dobu, než jsem se rozhodla. Už jen proto, že normálně čtu naprosto jiný žánr. Chtěla jsem dát čtyři, ale pak jsem se zamyslela a připadalo mi nefér dát jí stejný počet, jako třeba Projektu Kronos. Tohle byla prvotřídní ukázka toho, když se někdo rozhodne zpracovat napínavý příběh, který by měl lidem nahnat strach a dohnat je k zamyšlení, ale nějak to nevyjde. Tedy rozhodně ne u mě. Možná by se to i podařilo, kdyby autor mou fantazii neubil neuvěřitelně dlouhými kapitolami, které se zaměřovaly pouze na systém fungování určitého softvéru či nějaké části jaderné elektrárny. I když vím, že bez nějaké té technické části by se to neobešlo. Kapitola, kde muž A mluví s mužem B o nějaké části reaktoru, pro mě byla naprosto nezajímavá a v polovině knihy jsem to vzdala a takové kapitoly jsem přeskakovala. Co mě ale bavilo, byla část Shannonové a Piera. Nebýt jich, tak je kniha naprosto o ničem a zařadila bych jí do věděckých příruček. Konec byl ale vydařený a četl se velmi dobře. Nakonec tedy dávám tři hvězdičky. Určitě doporučuji. Podobnou knihu by si měl člověk alespoň jednou za život přečíst.... celý text

Selekce 2014, Kiera Cass

Neuvěřitelně oddechová kniha, kterou jsem přečetla jedním dechem a za den byla ta tam. I přes to, že normálně čtu úplně jiný žánr. Kdo by to byl řekl, že kniha může být stejně krásná, jako její obálka, která je, přiznejme to, luxusní. I když přece jen trochu moc princeznovská. Co mi tam ale nějak chybělo, byla moderní technika. Dočetli jsme se hned na začátku, že se příběh odehrává po čtvrté světové válce a přitom jsem ani nezaznamenala, že by měl někdo v ruce mobil. Jak je to možné? Neměly by je všude obklopovat technologie, o kterých se nám smrtelníkům ani nezdá? Co mě ještě zaráží, je, že se v knize událo jen pár zásadních věcí a autorka psala velmi úsporně bez dlouhých popisů, přesto má kniha kolem tří set stran. I když, pravda, tenhle problém má mnoho knih. A nyní něco pozitivního. I když v knize nebyly prakticky žádné zásadní zvraty, přesto si moji pozornost nějakým nepochopitelným způsobem získala a v mé knihovničce a doporučených knihách si své místo našla. Čtení mě neuvěřitelně bavilo a odtrhnout oči pro mě byl skoro nadlidský úkol. Dialogy mezi postavami byly krásně napsané a mnohdy natolik vtipné, že jsem vyprskla smíchy. I přes mnohé chybičky získává kniha pět hvězdiček a neochvějně si za nimi stojím. Plně doporučuji.... celý text

Projekt Kronos 2017, Pavel Bareš

Ovšem 2017, Karel Kovy Kovář (p)

Kovy je obecně jeden z těch youtuberů, co má v hlavě alespoň náznak mozku. Proto jsem doufala, že mě kniha zaujme. Opravdu se tak stalo a na rozdíl od jiných youtuberských knížek, byla tato pojatá spíše vtipnou formou, která byla Kovymu velmi blízká a nebyl to jen magnet na peníze rodičů malých dětí. Peněz za tuto knihu nelituji a mnohokrát jsem se u knihy upřímně od srdce zasmála.... celý text

Plíseň 2017, Siri Pettersen

Skvělé, jako minulý díl, až na těch pár chybiček, které jsou ale vcelku pochopitelné. Rimeho dějová linka mě spíše zklamala, což bylo ale očekávatelné, když jsem toho kluka neměla ráda již v prvním díle. Hirce ke konci knihy bohužel nějak moc stouplo sebevědomí a bratři měli na to, že se na světě nacházeli již pár tisícovek let, vcelku málo rozumu. Nějak se mi nechce věřit, že by je šestnáctiletá puberťačka dokázala takto přechytračit. Kniha je ale jinak velmi dobrá a vyhodnocuji ji jako jednu z nejlepších fantasy trilogií vůbec.... celý text