Knihomolkajá
přečtené 92
Impérium času
2018,
Daniel Godfrey
První díl byl podle mě mnohem lepší. Tohle se tak nějak podivně vleklo, děj byl taky takový... těžko hledatelný a dění v několika časových linkách a na různých místech, ještě navíc z pohledu více postav, to už bylo prostě moc. Nakonec jsem už jen četla dál s tím, že se to třeba na konci všechno spojí do nějakého celku, co začne konečně dávat ten vymodlený smysl, ale bohužel, nic podobného se nestalo. Maximálně tak to, že si autor vyvraždil většinu hlavních postav, pokud jsem tedy pochopila alespoň to. Co na to říct? Stále to obsahovalo prvky toho, co jsem si na prvním díle tak zamilovala, ale jiskra se někam vytratila. Možná jsem už jen náročnější, než když jsem četla díl první, ale já prostě nemohu jinak, než dát tři hvězdičky z lásky k prvnímu dílu a té myšlence a jít zklamaně dál.... celý text
Dvůr křídel a zmaru
2018,
Sarah J. Maas
Myslím si, kritiky již zaznělo dost, a tak se nemusím přidávat. Tentokrát se nad nedostatky pozastavovat nechci, protože bych z toho byla ještě více deprimovaná. Hodnotím čtivost, která byla opravdu lepší než v díle prvním. Čtení mě bavilo a pořád jsem se ke knize vracela, a to i přes to, jak nelogická byla, a jak mě tím iritovala. O tom se tu ale dozvíte od mnoha jiných recenzentů. Co mě ale vytáčelo snad ze všeho nejvíc, bylo to, jak se nám ze série postupně stávalo něco, co by s klidem mohlo konkurovat Padesáti odstínům šedi. Z YA klišé knihy se nám stala erotická klišé kniha a při představě, že by tohle moje dítě četlo jako YA knihu, se mi chce zvracet. Nedokáži si představit, že bych ji cílovce někdy vůbec doporučila. Už notnou chvíli se tu směji štítku - pro děti. Série prošla od začátku velkým vývojem a musím říct, že mě již bavila více než díl první, ale to, že je to kniha plná nelogičností, klišé, ztopořených údů a hlavní hrdinka je prostě kráva, mi nikdo nevymluví. Na světě jsou mraky lepších knih s podobnou tématikou, a mně tak zůstává nadále záhadou, jak se mohlo tohle dostat tak daleko a získat na tak veliké oblíbenosti. Po dočtení celé série mi sice kleslo IQ, ale nemohu autorce odepřít, že mě bavila.... celý text
Kostičas
2014,
Samantha Shannon
Ze začátku jsem si myslela, že to vzdám. Nebylo to pro mě čtivé ani nějak moc zajímavé. Později to vzbudilo můj zájem a to ve chvíli, kdy přijela hlavní hrdinka do Oxfordu. Ke konci to zase ztratilo na kráse a to hlavně z důvodu lásky hlavní hrdinky k ,,záporákovi" nebo jak ho nazvat. To bylo sice jasné již od začátku, ale mně to tam opravdu vůbec nesedělo. Do takového světa láska nepatří. Konec na mě byl až moc jednoduchý a zbrklý happy end, ale budiž. Kniha byla čtivá, zajímavá, nemohu říct, že napínavá, ale přesto mě pořád nutila se vracet, dokud nebyl konec. A to je přeci nejdůležitější. Za mě opravdu povedené a už se nemohu dočkat, až si přečtu druhý díl. Mimochodem, mohl by mě příště někdo na ten slovníček vzadu upozornit? Na přebalu, nebo alespoň na první stránce by mělo být červenými písmeny napsané: pozor, vzadu slovníček!, aby to potom takoví jako já, nezjistili až po dočtení. Pokud jste tak neschopní jako já, tak se budete muset celou knihou prokousat bez toho.... celý text
