Koka
přečtené 1589
Vražda na sklonku dovolené
1969,
Armand Lanoux
Jak to tak chodí, i tento šetřený zločin má kořeny v minulosti a klubko vzájemných vztahů rozplétá dvojice mužů, kteří by v dnešních podmínkách normálně měli být soupeři, ne spolupracovníky - policejní komisař a "investigativní" novinář. Příběh plyne hladce, přímočaře, prostředí i mentalita lidí jsou vykresleny velmi přesvědčivě, působí autenticky jako beletrizovaný záznam skutečného příběhu. Kromě individuálních osudů je v knize zachycena i celospolečenská atmosféra doby, což vždy oceňuji.... celý text
Jidáš
2017,
Amos Oz (p)
Vysoce si cením a vážím tu neutuchající autorovu snahu přispet svým dílem k objasnění, vysvětlení, porozumění, vzájemnému pochopení konfliktů, rozporů, animozit, historicky dané i nově nabyté nenávisti, zášti - nejcitelnějších projevů, které jej od dětství v jeho zemi obklopují a s nimiž se další a další generace izraelských spisovatelů, myslitelů, politiků, studentů ... musejí opakovaně potýkat. Ale jako čtenář, který není ani žid ani křesťan, ani Žid ani Arab nemohu, nedovedu, nedaří se mi porozumět, proč ti lidé už dvě tisíciletí tak blbnou, když ta mnohá staletí jejich konfliktů jim i celému světu už jasně prokázaly, že jejich spor nemá a nikdy nebude mít ani řešení ani vítěze, ale má pořád nové a nové poražené, zabité, zoufalé . Případů, kdy spisovatel vytvoří beletristický příběh jen proto, aby vložil postavám do úst své politické, občanské či filozofické názory, pochyby, výkřiky, proklamace, rady, poselství - takových je hodně. Tuto knihu považuji z množiny podobných modelů za málo zdařilou - postavy a celá (hodně chudičká) dějová linka jejich kontaktů mi připadají umělé, nepravděpodobné, neživotní. Fyzická a názorová charakteristika všech postav mi neladí s jejich "výroky" - nikdo z nich normálně nemluví, jenom pronášejí vyhlášení, poselství, obžaloby, obhajoby ... A jedinou úlitbou pro posun ději v čase je opakované mazání sýra či marmelády na chléb. Jako eseje na téma "křesťanství versus judaismus", "Izrael a Palestina spolu či proti sobě", "moderní civilizace či setrvávání ve staletých mýtech" - to ano, to je zajímavé. Ale jako román - ne, ne, ne.... celý text
Gamalielova posedlost a jiné povídky
1965,
William Heinesen
Krása. Ryzí krása. Jen pro fajnšmekry. Někdy si myslíme, že ostrovní izolace značí omezenost, ale tato knížečka dokazuje opak - ostrovní izolace zobrazená perem skutečného mistra může ukázat mnohem vyšší koncentrát bohatosti životů, vjemů, příběhů. Místy nečekaně vtipné.... celý text
Totálne zakázané
1999,
Nina Nikolajevna Sadur
Totálne švihnuté. Akoby sa Daniil Charms koncom toho storočia, na začiatku ktorého tak upútal, prerodil do ženskej kože sarkastickej nihilistky, pričom to svoje naivistické absurdno si ponechal. Sadur je dobrou, vnímavou žiačkou všetkých tých zhnusených, realitou vlastného života znechutených Rusov, ktorí si z národných rozprávok a mýtov tak často požičiavali kocúra ako symbol zla, zákernosti, lsti. Niektoré časti jej textu ma bavili, zaujali, ale išlo len o kúsočky z inak dosť nestráviteľného maglajzu.... celý text
Kouzelník z vily pod lipami / Lázně Luhačovice
1976,
František Kožík
Velmi rozporuplná kniha, z které úplně čiší, že byla vytvořená na objednávku. Autorem první části je věhlasný spisovatel pan Kožík, který bravurně dovedl z dobových pramenů, včetně strohých zápisů z valných hromad akcionářů vytvořit čtivý příběh o okolnostech vybudování luhačovických lázní, o životech a snažení předních aktérů, především MUDr. Veselého. Pozoruhodné bylo sledovat ty strašlivé boje, sváry, žárlivost, odbornou nevyhraněnost a - dnešku tak podobné - podnikatelské zájmy netrpělivých a odborně nekompetentních akcionářů za I. republiky. Jako nevídaný prvek je v ději dokonce zakomponováno narození samotného autora textu! Druhá část je také naprosto tristní, ale jinak - je tak poplatná době svého vzniku, až to bylo hořce trapné. Její autor A. Jančář zde nadšeně sepsal okolnosti zestátnění lázní po únoru 1948 a provoz v nových poměrech. Paradoxně a určitě nechteně vlastně popsal jejich naprostý úpadek - totální změnu sociální skladby lázeňské klientely, situaci, kdy medicinské hledisko bylo nahrazeno ideologickým při udělování rekreačních poukazů na lázeňské pobyty dělnické třídy bez ohledu na diagnózu, naprostou absenci balneologie, která byla nahrazena "kolektivním vyžitím". Kdo má Luhačovice tak rád, jako já, měl by si knihu přečíst - už jen pro poučení a zamyšlení.... celý text
Hadí doupě
1988,
Agatha Christie
V tomto případě nesdílím zdejší všeobecné nadšení. Ta role a "slepota" většiny zúčastněných postav je mi natolik neuvěřitelná, až mi kvůli ní celý příběh působí naprosto nepravděpodobně, hrozně vykonstruovaně, jaksi lacině. Paradoxně si myslím, že právě proto si autorka tuto knihu (údajně, jak se o tom píše v anotaci na zadním přebalu) tak vysoce cenila, že při její tvorbě musela zřejmě velmi dlouho a pracně fabulovat, vymýšlet, kombinovat; ostatně - je to snad jeden z jejích nejdelších příběhů. Na můj vkus to vykombinovala přespříliš.... celý text
Můj muž Daniil Charms
2005,
Vladimir Glocer
Vyšinutá země, zdivočelí lidé, šílená doba. Ten příběh života vypravěčky je natolik neuvěřitelný, až jej - proti vší logice - považuji za do poslední tečky pravdivý. Škoda, že kniha není editorsky zpracovaná kvalitněji - třeba by mě hodně zajímalo, odkud se vzaly citace těch dopisů, když si ta paní - jak praví - odvezla z Ruska pouze jeden jediný písemný dokument, a sice protokol o domovní prohlídce "pánů" z NKVD. Je věčná a nenapravitelná škoda, že své vzpomínky nezachytila dřív, v letech, kdy jí pamět ještě neselhávala a osoby se nepletly. O Charmsovi kniha vypovídá opravdu velice málo - to, že byl obdivovaný společník a nenapravitelný sukničkář, je docela nezajímavé. Ale jako svědectví o letech 1920 - 1940 v Sovětském svazu je vynikajícím a výstižným dílkem, přesně zapadajícím do mozaiky celkového obrazu.... celý text
Srdce africké krásky
2000,
Alexander McCall Smith
Ani třetí díl nesklamal, i když - pokud knihy této série čtete bezprostředně za sebou - poněkud vadí to opakovaní některých fakt o postavách, které znáte už z předchozích dílů. Ovšem rozumím tomu, že každý díl série se tvoří jako více méně samostatné "sólo-dílo", aby jej bylo možné číst a chápat i bez nutné návaznosti na předchozí či následující díly. Kniha mi opět přiblížila ty totálně jiné "kulturní vzorce", než v jakých nažívá evropská civilizace. A také mě inspirovala podívat se přes internet na Botswanu blíže. Jaké bylo mé překvapení, když hned první série fotek přinesla i snímek úhledného modrého domečku - filmového sídla smyšlené První dámské detektivní kanceláře. To byl ten příjemnější objev. Horší bylo, když jsem se dočetla, že tato ekonomicky nejbohatší a politicky nejsamostatnější a nejkonsolidovanější země Afriky vymírá, neboť až 60 - 65 % jejích obyvatel má AIDS. V letech, kdy tyto knihy o kurážné paní Ramotswe vznikaly, ještě nebyla situace natolik alarmující, a zřejmě i proto se zmínka o novodobém moru do McCall Smithových knih nedostala.... celý text
Žirafí slzy
2009,
Alexander McCall Smith
To okouzlení, jaké mi přinesl první díl této série, se - pochopitelně - neopakovalo, ale ještě pořád to bylo čtení příjemné, místy vtipné, chvílemi i poučné, resp. naučné. V ději ubylo detektivního pátrání a naopak - přibyla soukromá témata a celospolečenské problémy. V rámci srovnání kvalit daného žánru a s ohledem na mé zaujetí tou zemí dávám s jistou nadsázkou 4*.... celý text
Búrlivý vietor
1966,
Paul de Kruif
Keď sa človek stane klientom intenzívnej zdravotníckej starostlivosti a ako denný doplnok stravy konzumuje množstvo liečiv, zrazu sa začne na celú medicínu a farmakológiu pozerať inými očami. Preto ma tak zaujala autobiografia kedysi slávneho, dnes pozabudnutého Paula de Kruifa. Okrem súkromia a svojich dosť komplikovaných vzťahov so šéfmi a ženami v nej totiž veľmi otvorene a zaujímavo píše o období vývoja liečiv a liečebných postupov, aké si dnes už nikto z nás nedokáže predstaviť. Mapuje roky, kedy ešte neboli vynájdené antibiotiká ani inzulín či heparín, resp. práve sa objavili a začínali sa testovať, systémom pokus – omyl sa skúšali účinky chemoterapie, robili sa prvé pokusy s farmaceutickými zásahmi u ťažkých psychických porúch apod. A on – síce neúspešný biológ no zanietený publicista a „špecializovaný“ spisovateľ - sa tejto oblasti náruživo venoval. Bolo to napínavé – veď okrem bohato dotovaných súkromných a úboho financovaných štátnych vedeckých pracovísk bolo v USA vecou najmä jednotlivých lekárov – dobrodruhov, hazardérov či priekopníkov, odvážlivcov, či začnú skúšať nové liečebné postupy, či budú riskovať svoje meno a kariéru pri nasadení odhadom dávkovaných nových liečiv, kombinovať lieky, bojovať o záchranu životov. Časti knihy, ktoré pojednávali o americkom (a do istej miery i európskom) vývoji medicínskej starostlivosti a organizácii zdravotníctva v 20.– 40. rokoch 20. storočia ma nesmierne zaujali, hoci niektoré kapitoly boli dosť neprehľadné, pretože kniha, vydaná v slovenčine roku 1966, nekvalitným prekladom dosť utrpela. S prekladateľom mám však súcit – čo mohol v tých rokoch, zavretý v hraniciach „tábora“, vedieť o reáliách svetového farmaceutického vývoja, systéme amerického zdravotníctva, vzťahoch záujmových skupín a lobistov? Ale že v USA sa územné celky nevolajú grófstva – to teda vedieť mal! Kdeby tam vzali grófstva, keď nemajú grófov?! Všetkým lekárom, sestričkám, biológom, bakteriológom, farmakológom, laborantom i pacientom – odporúčam.... celý text
Arthur & George
2007,
Julian Barnes
Příběh považuji za jakýsi anglický pandán francouzské Dreyfusovy aféry a role, kterou v ní, při očištění jména obviněného, sehrál Emil Zola. Napsáno sugestivně, přitažlivě, s velikou znalostí dobových reálií a společenské atmosféry.... celý text
Nebožtík si nepřál květy
1982,
Gerd Nyquist
Jak se píše v úvodu českého vydání (1982), napsal přední norský literární kritik na konto této autorky tato slova: "Během dlouhé řady let bylo v Norsku vydáno asi 700 detektivních románů. Z toho asi 100 stojí za přečtení, více než 50 lze označit jako dobré, 20 z nich je vynikajících a několik lze zařadit mezi nejlepší na světě". Po přečtení mnoha norských děl si myslím, že to první uvedené číslo se od těch dob už mnohokrát znásobilo, ale s těmi dalšími kvantitativními hodnotami to asi moc jiné ani nebude. Příběh Nebožtík si nepřál květy je vysloveně komorní, poklidný a dnes stěží pochopitelný. Jaký autor by dnes mohl přesvědčivě napsat takováto slova vypravěče příběhu, jímž je blízký přítel všech obětí i podezřelých: " K.J. mě svým odhalením, jak snadno moji přátelé dokáží lhát, šokoval více, než jsem si uvědomoval. ... Před týdnem bych klidně odpřisáhl, že nikdo z nich není schopen sebemenší lži." A jaký čtenář by dnes takovému postoji uvěřil? Je to drama vášně, záludnosti a pokrytectví - jevů, které v těch časech evidentně byly norské společnosti v podstatě cizí, a proto příběh vyznívá tak zajímavě.... celý text
Traja priatelia
2006,
Pavol Weiss
Príťažlivý námet (ale asi iba pre mňa - sú to príbehy mojej generácie a môjho mesta), ale nezvládnuté, fádne spracovanie. Niektoré epizódy pôsobia autenticky, možno sú priamo z autorovho života a vyznievajú presvedčivejšie, než mnohé nedotiahnuté fabulácie. Neúčelné nadužívanie vulgarizmov, škrobené dialógy, takmer úplna absencia humoru, nadhľadu.... celý text
A co? Věčnost
1998,
Marguerite Yourcenar
Jenom shodou okolností jsem po sobě četla dvě vzpomínkové knihy zachycující kromě jiného i první roky 20. století, a propast mezi jejich autory resp. obsahem těch dvou knih nemohla být větší! Zatímco kniha U Bernátů ve mě opakovaně vzbuzuje nadšený úžas, tak tento třetí a nedokončený díl trilogie Bludiště světa považuji za přehlídku marnosti a exhibici prázdného tlachání. Možná i proto je můj posudek stylu a obsahu knihy M. Yourcenarové tak příkrý, ale nemohu jinak: plytký, prázdný a neužitečný život francouzské šlechty na přelomu 19. a 20. století autorka popsala s použitím tolika slov, barvitých obrazů, příměrů .... a stejně tu marnost nezakryla. Nevěry, podvody, cizoložství, podfukářství, finanční spekulace - to byly převažující témata života, který jí v dětství obklopoval, a tak se ani nelze divit, že její vzpomínková kniha je plná panoptikálních postav, navíc popsaných chaoticky a nevěrohodně. Využít takový talent a schopnost virtuózně ovládat celou celičkou slovní zásobu francouzštiny na vykreslení tak ubohých témat?! Četla jsem to v údivu a dočetla s pocitem promarněného papíru a času.... celý text
Pan Pip
2008,
Lloyd Jones
Hezký i drásavý příběh o síle literatury, vlivu literární postavy na život čtenářů, o zlu světa, kterému lze čelit útěkem do imaginace. Příběh z regionu nám geograficky i civilizačně vzdáleného, a přesto se ukáže, že základní hodnoty života - toho reálného i toho smyšleného, literárního - dovedeme vnímat stejně. Dodávám ještě, že k obálce, která svým stylem evokuje jakýsi humoristický obsah, mám zásadní výhrady a divím se, že vydavatel, který dovedl vydat tak hluboký a tragický příběh, jej "shodil" touto trapnou obálkou.... celý text