Kopta přečtené 562

Tokijský ghúl 4 2017, Sui Išida (p)

Labužníkový díl, který zatím asi nejvíc nedává smysl. Ne že by byl úplně mimo, ale spíše je odproštěný od reality, kdy absolutně zmizí docela dost vážný problém jako je GPÚ a místo toho se řeší nějaký nový nebezpečný ghúl. Je to dost vytržené od reality a bohužel někdy dost chaotické. Zbytečně. Nevím jak budou vedeny další díly, ale docela se toho bojím.... celý text

Tokijský ghúl 3 2017, Sui Išida (p)

Tvůrci se nebojí rovnou vše měnit v rámci rozestavění. Tento díl jak se děje snad jenom v řádu hodin, tak teče velice jednoduše a opět nastiňuje možná témata dalších dílů. Taky už se dostáváme do zvrácenější vod, které ale v tištěné podobě nevypadají zase tak strašně. Uvidíme příště.... celý text

Tokijský ghúl 2 2016, Sui Išida (p)

Standarty se stále drží. Máme nové antagonisty, kteří zřejmě budou dělat neplechu ještě dlouho, svět se prohlubuje a tvůrci opět dávají možnost obrazům a asociacím aby mluvili za postavy. Něco, co vídáme občas u DC a tady to máme nečekaně taky. Jedeme dál!... celý text

Batman: Zatracení 2020, Brian Azzarello

Vše nasvědčuje tomu, že jde o něco super. Dokud tomu tak není. Obálka, design a kresba celý koncept posouvají dál, ale mnohdy to nejdůležitější je opomenuto. Příběh. To, co se si hraje na nějaké jinotaje a hrozně silný příběh má odér takového nic, kdy sice se necháte ukonejšit hezkou grafikou a umem, ale tím to končí. Příběh je nulový, postavy nezajímavé, protože ani nemají charakter, a přitom je celý díl jedno velké crossover. Fandím myšlence, ale dokud do toho nedáme nějaký trochu smysluplný příběh, tak to nemá cenu. Nejvíc promarněná šance na to, to posunout někam dál.... celý text

Rok nula: Kniha druhá 2021, Scott Snyder

Už je to nějaká ta doba, co jsem četl první knihu a nějak mi dokonce přijde infantilní, že to na sebe ani nijak nenavazuje. O to více je zajímavé, že do tohoto jsem šel bez nijaké skepse nebo předsudků a nakonec se kupodivu zadařilo. Rok nula dvojka je z nějakého důvodu stále trochu zvláštní, ale umí navazovat na sebe s různými retrospektivy a funguje to i příjemně dynamicky. A to je něco, co za to docela stojí. Nic jako peckovního, ale určitě jsem si to užil víc než jiné slátaniny a naopak se cítil i obohacen.... celý text

Skleněný dům 2015, Paul Tobin

Komiksový Zaklínač trochu blbě láká na to, jako kdyby ho dělali lidi z Hellboye. Ale to se jen tak neděje. Neubírá to však na příběhu, který za mě splňuje trochu požadavky nějakého wau momentu. Taky slovanské zaklínač atmosféry. Asi ve výsledku dostaneme, co potřebuje. Rozhodně více důstojnější než samotný seriál.... celý text

Wolverine: Starej dobrej Logan 2015, Mark Millar

Starej a dobrej. A to všechno okolo. Tady se setkáváme se vysoce dekadentní budoucností superhrdinského světa. Originální trip, který samozřejmě někdy dává přednost krvavosti před příběhem, který i tak není vůbec špatný. Skvělý zážitek, kterým se Marvel posouvá trochu dál. A odporně dobře.... celý text

Wonder Woman: Kruh 2018, Robert Kanigher
odpad!

Tady ani snad není zapotřebí komentář. Kdo čte, tak vidí. Snad nikdy jsem nedočetl komiks. Věc, která jde dočíst za hodinu. Ale tohle nešlo. Nahodilé kraviny, které mají připomínat dialogy a příběh. Do půlky knihy nic nedávalo smysl a vlastně se nic nestalo. Ojeb na peníze a jenom hovna se šlehačkou.... celý text

Superman: Brainiac 2018, Geoff Johns

Superman je hodně zvláštní cestě. Tak trochu nové, brutální až odporné. Zároveň ale relativně uvolněné a vtipné. Komiks je až neuvěřitelně krátký, ale seznamuje nás s novou postavou, která je vlastně dost silná a trochu to prokázala už ve Spravedlnosti. Docela je zajímavé, že jsme ji neviděli dávno, ale jde o zajímavou záležitost. Ale odpornou. To jednoznačně. Navíc je zajímavé, že i přes onu krátkost jde o komiks, který má dost postav, které jsou naprosto k ničemu.... celý text

Prokletí 2012, Chuck Palahniuk

Tak trochu prokletí. S Palahniukem podruhé, tentokrát v delší formě. Nicméně sláva to není. Je to tak trochu kombinace nějaké filozofie a beletrie, nicméně jedno z toho se postupně začíná ztrácet na úkor druhého a naopak, a pořád kola. Kniha to byla rychlá, ale asi to bylo i tím, že vnímat ji celou nebylo nic záživného. Spíše byla tak krátká, že svým nic mě nedokázala nijak zkazit chuť, kterou už teď má nakyslou a zhnilou chuť. Autorova vize toho, že by se dala šance dalčšímu dílu je asi úměrná samotné této knize. Alespoň vím, že není neomylný. Jako nikdo. Prostě za mě krok vedle, který mě až na nějaké mikro pasáže vůbec nezaujal. V doslovu se píše o knižním South Parku a to je opravdu trefné. V mé případfě občas vtip, občas nechápající utrpení.... celý text

Stříbrné město 2021, Radek Sterakdary Starý (p)

Předem je asi zapotřebí říci, že ke Sterakovi chovám silný respekt. Nejsem ani kritik ani nikdo takový. Som normálný chalan. Fanda fantasy z teenage let. A tímhle jsem se s těžkostí prokousával skoro půl roku. Kupodivu na začátku mě kniha v celku vtáhla, ale pak to začalo být plné skákání plné přes světy, bohy, uhynulosti postav, antagonisté, kteří se nezdají být ani jako antagonisté a nepředstavují nijaké extra nebezpečí. Když to shrnu, tak číst toto bylo silně složité, jelikož nějaká šance, že mě děj zajímá se vytratila kolem sté stránky a poté to už bylo jenom horší, jelikož mi přišlo, že nedochází k žádnému progresu. K ničemu. Nevím, jestli mě kniha jenom prostě neoslovila, nebo Stéra má fakt silnou základnu, ale zde se vskutku nechytám. Přeji mu vše dobré a chci, aby psal dále a aby se mu dařilo. Ale zcela subjektivně toto byla bolest, která mi asi odstartovala spolu s přehršelem detektivek čtenářskou kocovinu, kvůli které jsem radši na nějakou dobu přestal číst.... celý text

Batgirl: Rok jedna 2018, Charles Dixon

Kvalita se opět trochu zvedá. Je i zajímavé jakým způsobem pracujeme s obrazy, které se zdají být moc barevné a takové prvoplánové, ale vlastně v jejich hravosti a přístupnosti tkví síla příběhu. DC to s těmi holkami nějak lépe umí. Možná škodí menší neukončenost příběhu a divný konec se záporáky, ale i tak toto byla jedna z těch lepších zkušeností. Dost. Na poměru tohoto prachbídného kompletu.... celý text

Tokijský ghúl 1 2016, Sui Išida (p)

Moje první manga v životě. A dopadá to dobře. Jasně neodpustí se nějaké ty japonské divnopatvary a teotrálnost, kterou jsem v takovémto stylu obrazové literatury ještě nezažil. I tak musím uznat, že se jedná o super věc, která mě irčitě nalákala na další díl a bylo to slupnuto rychle a jednoduše. Asi je těžké brát ohodnocení zde objektivně, jelikož toto je pro jasnou cílovku, která vždy bude shovívavější i přes svoji menší uzavřenost. Nic to nemění na mém subjektivním pozitivním mínění.... celý text

Mladá spravedlnost: Jejich vlastní liga 2018, Peter David

Jako oproti poslednímu příspěvku ve formě Kameňáku je toto docela inverzní síla. Je to jako jednoduchá zábava, která navíc nemá moc návaznost ani konec. Je to taková pubescentní zábava, která někdy jde za okraj a někde se přes něj vrátí, aby to padlo znovu ještě tvrdě. I tak nemohu upřít, že jsem se párkrát zasmál a styl jakým to pojali tvůrci byl dost svůj. Až na to tedy, že z toho nevyždímali dost a použili nějaké takové momenty snad jen v jednom sešitu. Dobrá bejkárna.... celý text

Batman: Kameňák a další příběhy 2013, Alan Moore

Komiks žije. Možná až moc v určitém směru. Dva proslulé komiksy, které se představují v jedné knížce, která vás nenechá klidnými ať už přes Batmanův první větší střet s Jokerem a nebo i jeho legendární origin, který je po všech stránkách mrazivý, přesvědčivý a silný. S velmi tajemnou a silnou tečkou na konci. What a joke.... celý text

Drsný sbohem 2005, Frank Miller

...a ty její perfektní kozy se ani nepohnou. Legenda ožívá v neuvěřitelném zpodobnění, kde méně je někdy více i právě bez barev. Stačí silný nový příběh. Drsný jako sbohem. Tenhle zážitek prostě voní tak, jak voní jenom andělé. Dokonalý komiks.... celý text

Kaštánek 2019, Søren Sveistrup

Moje určitá čtenářská kocovina pokračuje. Kaštan funguje jako další nordci noir záležitost, která vlastně potěšení i svou délkou, ale neomámí svou genialitou a extra plynulou čteností. Nevím jestli to teda byla záležitost autora nebo překladatele, ale mnohdy jsme se setkali s divnou kombinací časů v rámci gramatiky i nějaké stylistických záležitosti. Pro mě je to zvláštní s tím, že jsem knihu četl v Benátkách, Římě a na mnoha místech v Česku za dobu mých cest. Ale to bylo docela dlouho. Proto se na to dívá trochu těžce.... celý text

Batman: Zrození démona: Kniha druhá 2018, Dennis O'Neil

Tenhle zážitek je dosti zvláštní. Ve zcela pozitivní míře. Krátký komiks nám odhalí origin Rase al Gula, který je tajemný i zajímavý zároveň. Je o to více zajímavé, že komiks z Batmanem, kde on hraje až skoro třetí housle je taková pecka. Graficky ani nevěřím, že to má navazovat na první komiks i v rámci dat vydání, jelikož se dvojka zdá jako z úplně jiné doby. V závěru trochu nasere pár věcí. Že stále nevíme, co se stalo se synem. Že nevíme, co se stalo s jeho družkou. Hodně otazníků. Šlo ale konečně o tak poutavý a super zážitek, že jsem byl plně ponořen. S láskou.... celý text

Batman: Zrození démona: Kniha první 2018, Dennis O'Neil

Staré časy ukázali na další DC. Je vtipné, že toto je po letech asi nejstarší DC comics co se ke mně dostal. Z v celku dlouhého intervalu. O to více je překvapující, že kresba je sice trochu zvláštně melancholická, ale na svůj věk v celku aktuální. Příběhově vzato se konečně trochu seznamujeme s nemesis jako je Ras, i když trochu v patetické formě. Ale ne tolik. Komiks je stále dost krvavý a brutální nečekaně. Příběh bych neoznačil za nijak přelomový, ale stále šlo o něco srozumitelného a jasného. Čtivost už byla bohužel někde trochu jinde.... celý text

Levhart 2013, Jo Nesbø

Já si nemůžu pomoct, ale tady mi prostě něco nevycházelo. Je to divné říct po asi sedmi knížkách z této série, kdy i vím, že od třetího dílu jde laťka výš a výš, ale tady někdo asi zapomněl dát podpěry. Navíc nemůžu být omámen ze stropu zvaného Sněhulák, jelikož ten je uložen v paměti už více než pět let, takže nemůžu být tímto tolik zklamán. Naopak jako zklamání trochu působila letošní novinka Království, která se oproti tomuto zdá být jako Nobelový materiál. Zrovna asi ten nejdelší díl se zdá být plný hodně paradoxně prázdný a vágní. Nesbø v něm hodně skáče dějem v rámci míst, což by moc nevadilo, ale člověk se velmi snadno zasekne v tom, že příběh ani tolik není o vyšetřování vražd jako spíše o boji o pozici v norské kriminalistice, která se nakonec ukáže jako zbytečná až stupidně zbytečná, která jen vyplňuje děj bez důvodu. Je asi zřejmé, že tento díl je stejný jako každý jiný, ale za mě osobně jde o přešlap někam jinam, kdy Nesbø, který mě mnohdy od první čtvrtiny knihy drží a nepouští mě nechá velice snadno odběhnout na druhou stranu planety a nechává mě tak pěkně dlouho, bez toho, aniž bych si z posledních sto stránek něco vlastně vzal. Za mě skok do prázdnoty, který silně bolí a i když kniha byla stále napsána oním typickým super jazykem a byla přečtená za asi tři dny volného času, tak by ani nemusela být a ten čas by se dal ušetřit. Jsem hodně zvědavý na další látku. Poprvé v životě nad Joníkem pochybuji.... celý text