kralika přečtené 457

Město, nedlouho poté 2018, Pat Murphy

Krásný utopický příběh o tom, že mezi zbraněmi nemusí múzy mlčet, ale měly by být slyšet a dokonce by mohly i vyhrát. "V rukou úderných oddílů vypadá každá vlajka ošklivě."... celý text

Sharpovi střelci 2009, Bernard Cornwell

Jak probíhaly napoleonské války, pro nás již zastřené romantickým hávem? Pan Cornwell Vám to poví... Byla to válka jako každá jiná.

Rozmarné léto 1981, Vladislav Vančura

Příjemný letně rozverný příběh plynoucí pomalu jako řeka Orše... "Podle ročního období, v svůj čas, noční temnoty slétnou z korun stromů, kde hřadovaly od včerejška, kouty chladu se otvírají a prostor, který má černá křídla, se hrne do městské nádoby. Rozšafní lidé mlknou a nepromluví, dokud nepojedli. Je noc a starosta doznává, že nastal večer a že došlo na jeho slova, neboť to předvídal." "Měla dokonalá stehna, drobná kolena, ušlechtilá lýtka a půvabnou nohu, pro niž král francouzský ještě před pěti sty lety by byl vedl válku až do vyhlazení lidu a zkázy krajin přilehlých k Španělsku."... celý text

Rob Roy 1935, Walter Scott

Rozmáchlá historická freska rozkročená od Londýna po Loch Lomond...

Skotsko po česku 2015, Paul Millar

Harry Potter a Kámen mudrců 2000, J. K. Rowling (p)

Hodnotím z pozice někoho, kdo je zhruba obeznámen s reáliemi (tomu se utéct nedalo), ale komu už není 12. Proto vynikly vady na kráse (která je všude přítomná!), jako ploché postavy a některá nefér rozhodnutí od spisovatelčina stolu v edinburghské kavárně...... celý text

Plameňák na konci léta – Malá antologie amerických žánrových autorek 2016, * antologie

Takhle to dopadá, když si někdo postaví hlavu a stojí si za svým. Dopadá to skvěle! Láska k tématu (žánr nežánr - to neřeším) z toho cáká od první stránky. Co se týče obsahu, u mě zabodovaly hlavně K. Barnhillová se svou paní Sorensenovou a P. Murphyová se svou "nežánrovou" povídkou, kterou však vyzdvihuji asi nejvíc - plně chápu, že editor-překladatel-vydavatel neodolal. P. Rentzová se svou indiánskou hříčkou nezůstává pozadu. Ostatní povídky mě trochu minuly buď jisotu přepjatostí (Jak to bylo doopravdy) nebo zkrátka přílišnou vyumělkovaností... Celkem mohu říci, že se jedná o ozdobu knihovny a nemyslím tím pouze vizuál.... celý text

Muž z vysokého zámku 2016, Philip K. Dick

Mám rád knihy, které nevodí čtenáře za ručičku a mají druhý plán. I když, tady je možná i třetí... Je to Dick, takže je to psáno neuroticky, překotně, nejasně a na konci si budete klást neodbytnou otázku, jestli se vám to jen nezdálo. Netvrdím, že jsem rozlousknul tajemství této knihy, ať už je jedno nebo hned několik, ale vím, že si ji v budoucnu přečtu a budu ji vnímat zcela jinak. Zkrátka. Tato kniha nutí čtenáře myslet, a to není málo.... celý text

Tajfun a jiné povídky 1976, Joseph Conrad

Jasně, není to něco co by vás posadilo na zadek, ale ten jazyk! Díky tomu slohu mám Conrada rád a proto ho i čtu.

Válka 1866: Běda poraženým! 2012, Josef Fučík

Kraken 2010, China Miéville

Imaginace pana Miévilla je neskutečná. Celá kniha je gejzírem nápadů, tu originálních, tu originálnějších. Jenže. Pokud si představíte každý ten nápad jako barvu na paletě mistra malířského, a podle vzoru knihy je smícháte dokupy, vznikne vám nevábná hnědošedá kaše...... celý text

Zapomenutý maršálek: Emanuel Salomon z Friedbergů-Mírohorský 2018, Jaroslav Fritsch

Styl psaní mi příliš neseděl. Časté opakování stejných informací ve dvou odstavcích po sobě, nebo někdy nepochopitelně vágní formulace - jako třeba popis Hilsneriády bez jména Hilsner nebo Hrůzová - to působilo velmi rušivě. A krom toho je opravdu hodně znát, že se autor ve vojenském prostředí monarchie vůbec nevyzná - naštěstí spíš v drobnostech (v Písku vždy sídlil regiment 11. - nikoli 7., "Pražské děti" jsou jak Latouráci tak Benedáci a opravdu se nemuseli stydět za válku 1866, protože zvítězili nad Italy u Custozy atd.). Avšak smířlivé hodnocení si celá publikace zaslouží především za první pořádně ucelenou biografii tak zajímavé osoby jakou Friedberg bezesporu byl. Navíc s krásnou barevnou přílohou.... celý text

Půl žlutého slunce 2008, Chimamanda Ngozi Adichie

Téma knihy mě velice zajímá, čtení jsem si užil, ale přes autorčinu snahu tomu něco chybělo. Nevím, napadají mě sice spíše plusy, ke kterým patří i pozorná redakce, s doplněným doslovem a rozhovorem se současnou nejznámější africkou autorkou. Celou knihou se však táhne těžko uchopitelné mínus, které mě nutí tu jednu hvězdičku ubrat.... celý text

Moltke vzorem 1940, Hans von Seeckt

Tento spis hodnotit snad nejde. Jeho historická hodnota je rozhodně velká, ovšem zabarvená konotacemi s nimiž Moltke nemohl mít co dočinění. Nejenže autor tento traktát psal již oslněn Hitlerem, jehož byl zpočátku odpůrcem, ale i editor tohoto vydání, vše upravil tak, aby vyznění bylo ještě více národně sociální. Pokud se ale oprostíte od nánosu dobového patosu, dostane se vám brilantní studie Moltkových metod a myšlení i obecných vývodů o vojenství, které jsou zubem času nenahlodatelné. Ovšem, sluší se dodat, že pro laika bude tato útlá knížečka snůškou žvástů o pruské velikosti ... a nutno dodat, že nikoli neprávem.... celý text

Bismarck 1998, Alan John Percivale Taylor

Elegantně napsaná studie o státníkovi, na kterého jsem musel trochu změnit názor. To co jsem si myslel, že o něm vím, byla jen jeho legenda, kterou částečně budoval on sám. Od "železného kancléře" jsem nečekal tak bezcílný politický oportunismus. (Viz jeho výrok: "Přijměte moji politickou linii. Jestliže ji nepřijmete... musím přijmout já vaši." Ovšem navzdory anekdotickému střihu vyprávění, to není čtení pro každého - chce to mít nějaký ten historický "základ". "Všichni revolucionáři, když se domohou moci, se stávají konzervativci."... celý text

Tragické námořní příběhy 1589/1622 1972, * antologie

Nuže...vydání této knihy je Počin. Jak z obsahového hlediska, tak z edičního a v neposlední řadě i vizuálního. Ilustrace jsou jednoduše úžasné, a i když většinou vůbec nekorespondují s textem, krásně podtrhují raně novověký ráz příběhů. Ty tu najdeme celkem tři. První velmi drsný, především v první části, kdy "velká loď Sao Thomé" ztroskotá. Druhý až neuvěřitelně idylický, jednoznačně díky lidskému, ale zároveň pevnému vůdci. (Kdybych měl ztroskotat, tak jednoznačně s Nunem Velhem...). A konečně třetí, který je jediný psán přímým účastníkem je tak brutální, že se některým věcem jen těžko věří (brutalita Portugalců, útrapy vedoucí i ke kanibalismu a až surová nelogičnost vedení). Nicméně člověk trochu tuší, že tento poslední příběh je nejtypičtější. Četl jsem to poměrně dlouho, protože mnoho věcí - jako je třeba vyjednávání s domorodci - se často opakuje, ale zážitek to byl opravdu silný.... celý text

Jatka č. 5 2015, Kurt Vonnegut Jr.

Asi tak, tahle kniha Vám prožene mozek mlýnkem na maso a její první a poslední kapitola ho zase dá dohromady. Jen ne úplně přesně... Něco už bude navždy jiné... Tak to chodí. A odložím si zde, s Vaším dovolením, pár vět bez ladu a skladu: "Proč nenapíšete knihu proti ledovcům?" (Ty se také nedají zastavit.) "O masakru se nic inteligentního říct nedá." "A Lotově ženě bylo přece řečeno, aby se neohlížela zpátky tam, kde všichni ti lidé žili a kde stávaly jejich domy. Ale ona se ohlédla, a já ji za to miluju, neboť to bylo velice lidské."... celý text

Fabrika 2014, Kateřina Tučková

Úžasná, zajímavě laděná popularizační kniha. To, že velká část příběhu vůbec není pravda mi vůbec nevadí, natož když je to otevřeně přiznané ("něco mezi fantasy, komiksem a pohádkou"). Pro mě je zásadní vystižení ducha doby, které se povedlo na jedničku a mraky faktických informací, o kterých jsem neměl ani tušení, čímž tuto knihu řadím mezi ty, které mě něčím obohatily. A koneckonců tu fikci od reality pozorný čtenář snadno odfiltruje z přiložených encyklopedických hesel a průběžných autorčiných promluv s kurátory výstavy o "Moravském Manchesteru". Vždyť podobně přikrášlených historických románů je mraky, jen se o tom přikrášlení cudně mlčí...... celý text

Volání do zbraně 2016, Joshua Dalzelle

90 % příběhu je opravdu dobrých. Člověk má skutečně pocit reálné vesmírné bitvy a spolu s hlavními hrdiny počítá odchylky od ekliptiky a možnosti gravitačních praků... Ale co v takovém "hard-military-sci-fi" dělá ten konec? Tam autor zahazuje většinu svého předešlého snažení. Mám tak docela obavy o finální díl. Avšak četlo se to parádně, to se musí nechat.... celý text

Stíny nad Belgií 2017, Emil Hruška

Současná publicistika věnující se Belgii? Skvěle! K této zemi mám velmi vřelý vztah a asi proto přišlo zklamání. Především se mi zdá, že autor postupně úplně uhnul od vytyčeného tématu - představit důvody a průvodní jevy rozdělené země, jakou Belgie skutečně je. Avšak první zklamání přišlo už u představení její koloniální minulosti, které je, s přihlédnutím k dalším kapitolám, trestuhodně poddimenzované. Tohle tabu by si zasloužilo zevrubnější a tím i přesnější vyobrazení. Stejně tak by bylo vhodnější se více věnovat problému dekolonizace Konga, která je zde popsána tak, že nezasvěcenci naznačené souvislosti uniknou a zasvěcenec bude kroutit hlavou nad tím, jak nepřesně je celý příběh podán. Je totiž až příliš zkratkovitý. A přitom by belgická angažovanost v nezávislosti Katangy, vraždě Lumumby a sabotování ohromného úsilí OSN o uklidnění situace, jež je opravdu zásadní, by do tématu knihy sedla jak "prdel na hrnec". Skandály ohledně vyšetřování otřesných zločinů Dutrouxe a Brabantské bandy je skutečně dobré připomenout jako důkaz nefunkčnosti systému, ale u případu "Gladio" autor úplně ujel. Ne, že by se tato aféra netýkala Belgie, ale najednou se celá kapitola točí spíše kolem Itálie a Německa, než kolem "stínu rozdělené a nefunkční Belgie". A tak za opravdu povedené považuji vsuvky z belgické každodennosti, kapitolu o belgické státní správě (i když nepochopitelně namixnuté s Kongem) a kapitolu o smutném příběhu o tom, jak se Valoni a Vlámové nedokázali domluvit ani na společné divizi SS... Asi vím, co chtěl autor sdělit (za což tleskám), ale udělal to možná až příliš kostrbatým způsobem.... celý text