kralika přečtené 457

Sentimentální cesta po Francii a Itálii 1958, Laurence Sterne

„‚Ve Francii,‘ řekl jsem, ‚to mají zařízeno líp…‘ ‚Vy jste byl ve Francii?‘ zeptal se můj společník a prudce se na mne obrátil s nejzdvořilejší vítězoslávou na světě. ‚Je to vlastně divné,‘ pomyslel jsem si, když jsem si věc sám rozvážil, ‚že by pouhých jednadvacet mil plavby, dál to z Doveru do Calais rozhodně není, přiznalo muži taková práva. Tomu musím přijít na klub.‘“ Takto elegantně - prostě i hloubavě - začíná cesta poněkud nekonformního duchovního po Francii (na Itálii bohužel nedojde). Jde bezesporu o cestopis, ale o cestopis duše, kdy je velká část ponechána na laskavém čtenáři. Zkrátka, do tohoto inspirujícího dílka jsem se zamiloval nejen pro jeho rozvernost, ale i pro jeho nepopiratelnou hloubku. „Pětiminutový rozhovor v takovéhle situaci je asi tolik co rozhovor trvající pět století, jste-li tváří k ulici: v tomto případě jej totiž čerpáte z předmětů a událostí tam venku – máte-li však upřeny oči na mrtvé prázdné místo, čerpáte čistě ze sebe.“ „Muž sotva kdy učiní ženě nějakou milou nabídku, drahý pane, aniž to ona vytuší už několik okamžiků napřed…“ „Člověk, který si považuje dobrého nočního spánku, neulehne s nepřátelstvím v srdci, může-li se ho zhostit.“ „Úspěch ve světě míváme spíše tehdy, když služby přijímáme, než když je prokazujeme; vezmete vadnoucí větvičku a zastrčíte ji do země; a pak ji zaléváte už proto, že jste ji zasadili.“... celý text

Pivoňková lucerna 1984, Sanjútei Enčó

Kříženec moderního seriálu, kde zvrat střídá zvrat a každý díl (kapitolu) ukončuje řádný cliffhanger; antického dramatu, kde postavy tragické, komické i tragikomické jsou vláčeny osudem hlava nehlava a fantastiky, kde si strašidla podávají ruce s jasnovidci a všemocnými talismany.... celý text

Měsíc je drsná milenka 2018, Robert A. Heinlein

Autor si zde bere na paškál snad všechny nešvary tehdejší/současné Ameriky a velkýho krajíce světa navíc. Samotná revoluce mi přišla trochu málo zašmodrchaná, než abych tomu měl možnost bez problémů uvěřit. (Rudí a modří vědí.) A vydání od Arga? Koněčně se Heinlein dočkal nejen důstojného vydání, ale přímo úžasného, rozeznívajícího city každého bibliofila... "Zdá se, že lidi v sobě mají hluboce zakořeněnou nechuť vidět svět jinak než černobíle - to, co není zakázaný, musí být povinný, a nic mezi tím."... celý text

Létající koberec 1968, Richard Halliburton

Autor je snílek - a stejně snové je i jeho pojetí cestování... Autor je blázen - a tak jsou i stejně bláznivé jeho příhody...

Francie proti Evropě: Války revoluční Francie 1792-1802 2017, Michal Šťovíček

Výborné - doslova mamutí dílo, docílené evidentně mravenčí prací.

Proč číst fantasy, jak to, že zvířata v knížkách mluví, a odkdy se Američané bojí draků 2019, Ursula K. Le Guin

Po přečtení této krásné sbírky esejů, už vím, že autorčiny příběhy jsou vlastně také eseje - jen v nich vypráví příběh. „Jsem přesvědčená, že dospělost neznamená vyrůst z něčeho, ale prostě vyrůst; že dospělý není mrtvé dítě, ale dítě, které přežilo. Domnívám se, že všechny nejlepší schopnosti a vlohy dospělé a zralé lidské bytosti existují už v dítěti a že pokud jsou tyto schopnosti a vlohy v mládí podporovány, budou v dospělosti fungovat dobře a rozumně, ale pokud jsou v dítěti potlačovány a popírány, pak vinou toho dospělá osobnost zakrní a stane se z ní duševní mrzák.“... celý text

Archeologie prusko-rakouské války z roku 1866 2019, Matouš Holas

Vojenské vzpomínky husara Victora Dupuyho 2016, Michal Šurgot

Věru těžké hodnotit. Péče, kterou překladatel/editor věnoval této knize je vidět. Pohříchu však jen na vizuálu. Editorská činnost je pro něj věcí evidentně ošemetnou. Nejvíce mě iritovala nejednotnost v uvádění topografických názvů (i v rámci českých zemí!), navíc často zatížená omyly (Stockach x Štoky, Genappe x Jemmapes). Ovšem překlady a edice memoárů z dob dřívějších hodnotím velmi vysoko. To je něco, co má skutečně velký smysl. Jak jinak bychom byli schopni nahlédnout do duše tehdejších aktérů?... celý text

Setkání s Rámou 1984, Arthur Charles Clarke

Clarke je skutečně spisovatel-vědec. Nejprve přesně metodicky stvoří prostředí, které v maximální možné míře odpovídá současnému poznání. Poté stvoří entitu, která se mu vymyká - ovšem opět vše podléhá přísné metodě - a pak do těchto kulis umístí děj, který svým rytmem a přesným dávkováním připomíná metronom. Výsledkem nemůže být nic jiného než vybroušený diamant. Samo o sobě by to nestačilo - tohle je ale po čertech čtivé a napínavé. "'Ráma je kosmické vejce, zahřívané slunečním žárem. Může se každou chvíli proklubat.' Předseda Výboru pohlédl na velvyslance z Merkura s upřímným údivem. Za jeho diplomatické kariéry ho jen zřídka něco tak překvapilo. Nikdy by ho ani ve snu nenapadlo, že je Merkuřan schopný tak poetického vyjadřování."... celý text

Trp, kozáče, budeš atamanem 1929, Jaroslav Červinka

Momumentální memoáry dnes již zapomenutého generála, který začínal jako kadet v rakouské armádě ve válce proti Prusku roku 1866, pokračující ve své kariéře v Rusku, kde to postupně dotáhl na generála. Jakožto ruský Čech (z kariérních důvodů přijal i pravoslaví) pak stál u zrodu čs. legií, o kterých však měl svou vlastní představu, která se neslučovala s názory těch mladších. Proto si vlastně s legionáři nikdy pořádně nerozuměl, a závěr má tak trochu trpkou příchuť. Jako svědectví o ruských poměrech na konci 19. století a ve víru občanské války velmi cenné.... celý text

Máj 2011, Karel Hynek Mácha

Jsem rád, že jsem si tuto klasiku přečetl a mohl si tak udělat pomyslnou fajfku, ale emočně mě to minulo - a to o dost. Co na tom, že se jedná o koncert zvukomalby, když jsem se do toho nedokázal ponořit.... celý text

Frankenstein 1969, Mary Wollstonecraft Shelley

Zajímavé - na raný gotický román 19. století je to opravdu mnohovrstevnaté, nikoli ploché, jak tomu začasto bývá. Skutečně je to klenot - ovšem na mém hodnocení se promítá asi z poloviny až poslední dopis kapitána Waltona. Bez něj by se skutečně jednalo o dost najivní dílko.... celý text

V ráji šumavském 1972, Karel Klostermann

Klostermann je mistr krajinář. A o tom vlastně také jeho knihy jsou. Krajina - v tomto případě Šumava, je i hlavní postavou, která rozhoduje de facto i o ději - Podhamerský nepodhamerský...... celý text

Splněný sen majora Rogerse: Cesta Lewise a Clarka k Pacifiku 2017, Josef Opatrný

Standardně kvalitní práce pana Opatrného. Dobrodružství Lewise a Clarka je tu zasazeno do patřičného - dost širokého - rámce. Od osobnosti Thomase Jeffersona, přes americkou koupi Louisiany a slavné trapery na pomezí indiánských území...... celý text

Zničený muž 2009, Alfred Bester

Pečlivě vymyšlený příběh postavený především na preciznosti vyprávění. Pasáže se slovními přestřelkami doplněné těmi paralelními telepatickými byly opravdu požitkem.... celý text

Znovu Skotsko po česku 2018, Paul Millar

Podobně nesourodá směsice čehokoli se štítkem Skotsko nebo Česko jako první díl. Tu zajímavější, tu nudnější, tu pozoruhodné, tu mystifikující - přičemž těžko říci zda záměrně nebo nechtěně. Pro milovníky britského severu však téměř povinností.... celý text

Nepřemožitelný 1994, Stanisław Lem

Další skvělá Lemova etuda k jednomu z věčných témat sci-fi, setkání lidstva s nepředstavitelným, neuchopitelným životem ve vesmíru. "Ne všechno a ne všude je pro nás..."... celý text

Příběh Biafry 2012, Frederick Forsyth

Příběh Biafry je angažovaný, nesmírně nasraný text, ve kterém se Forsyth s nikým nepáře. Vzhledem, k tomu, co tam zažil, se není co divit. Je z něj cítit nesmírná frustrace z toho, že strana, se kterou se během své mise ztotožnil, tahá za kratší a kratší konec. Svou knihu napsal jako příspěvek k válečnému úsilí Biafry proti nigerijským federalistům. Tak je třeba s odstupen tuto knihu brát. Jedná se však o skvělé vylíčení toho, jak probíhala "politika" světových mocností v regionu, na který nebylo přes vietnamskou džungli vidět...... celý text

Hovory s T. G. Masarykem 1969, Karel Čapek

Krásné čtení, třebaže místy velmi hutné a těžké. Dokonce natolik, že jsem si během četby odskakoval k zaklínačovi pro odlehčení. Za mě byly nejlepší první dvě části – ty nejméně rozhovorové, ale ani poslední část nezůstává pochopitelně pozadu a je nabita krásnými i závažnými myšlenkami. „Otrok má vždy metody otrokáře a mstí se, kde může.“ „Já mám s penězi zvláštní zkušenost: když bylo nejhůř, přišly odněkud.“ „Já nemám rád prázdné mluvení o slovanství, jako nemám rád vlastenčení. Prosím vás, kolikpak našich slavjanofilů dovede aspoň číst rusky, polsky srbsky? Stejně jako ti lidé, co mají plná ústa, že jsme národ Husův: kdo z nich pročetl aspoň kousek Husa, aspoň jednu knihu bratrské reformace? A nač to mluvení: normální člověk nevytrubuje do světa, že miluje své rodiče, svou ženu, své děti; to se rozumí samo sebou. Když miluješ svou vlast, nemusíš o tom mluvit, ale udělej něco kloudného; o nic jiného nejde.“ „V rovnost – rovnost naprostou – nevěřím, ve hvězdách ani v lidech není rovnosti. Vždycky byli a budou jednotlivci, kteří svým nadáním a nekontrolovatelným shlukem okolností víc dovedou a víc dosáhnou; vždycky bude hierarchie mezi lidmi. Ale hierarchie znamená pořádek, organizaci, kázeň, vedení a poslouchání, nikoli vykořisťování člověka člověkem“ „Komunism je možný, ale jen mezi bratry, v rodině nebo v náboženské a v přátelské obci; může být udržen jen opravdovou láskou. Nepřijímám třídního boje; jsou stavy a třídy, jsou stupně mezi lidmi; ale to neznamená boj, to znamená organizaci přirozené a historicky vyvinuté nerovnosti, vyrovnávání, vzestup, vývoj.“ „Měříme život příliš jednostranně: podle jeho délky a ne podle jeho velikosti.“ „Ale nezapomínat, že ani demokracie se neobejde bez diktátu, že i diktatura se dovolává demokracie.“... celý text

Restaurant na konci vesmíru 2008, Douglas Adams

Je mi líto, anglický absurdní humor Monty Pythonovského střihu miluji, ale tady si to užívám jen tu a tam. Pravda, když, tak to stojí za to, a budu si to pamatovat ještě dlouho... "Největší problém, nebo spíš jeden z největších problémů - je jich totiž víc - zkrátka jeden z mnoha největších problémů, pokud jde o vládnutí, je, koho se na to podaří sehnat. Přesně řečeno komu se podaří donutit lidi, aby si to od něho nechali líbit. Abychom to shrnuli: je známo, že lidé, kteří nejvíc chtějí vládnout se na to ipso facto nejmíň hodí. Abychom shrnuli předchozí shrnutí: tomu, kdo si dokáže zařídit, aby se stal prezidentem, by se v žádném případě nemělo dovolit, aby se jím stal. Abychom shrnuli shrnutí předchozího shrnutí: s lidma je to holt těžký."... celý text