kralikova.Lú
přečtené 26
Chirurg
2019,
Petra Dvořáková
Vůbec se mi do ní nechtělo, protože Dědina mě nebavila a odložila jsem ji, ale nakonec jsem ji dala šanci a na začátku jsem si myslela, že to je obyčejná oddechovka na kterou zapomenu. Nicméně, mě tak vtáhla do děje, že jsem ji nemohla odložit ani na spaní a pořád četla. Hynek a jeho pohled na svět a život jako takový, mě neskutečně bavil, uvědomovala jsem si roli věčně "přinasrané" manželky a silně mě zasáhla pasáž s otcem, a celkově, to bylo výborné. Opravdu doporučuji.... celý text
Šikmý kostel
2020,
Karin Lednická
Opravdová, drsná, psaná tak, jak život šel, bez nějakých "kudrlinek", dlouhou dobu po přečtení, ve mně zanechala pocit malichernosti našich starostí.
Blues: Blues pro bláznivou holku
1995,
Václav Hrabě
Když jsem ji dostala poprvé do ruky, vyrazila mi dech, krása střídá nádheru....
Poslední polibek
2019,
Adriana Macháčová
Na začátku jsem se nemohla začíst ale pak to nějak přišlo samo. Celá kniha byla velice zvláštní a hlavně postavy totálně psychicky nevyrovnané, a to opravdu všechny. Obzvlášť pan detektiv byl "ujetej". Ale letní kniha jak vyšitá.... celý text
Zoufalé ženy dělají zoufalé věci
1995,
Halina Pawlowská
Knížka u které nemusíte přemýšlet. Někdy opravdu zoufalé věci...:)
Okamžiky štěstí
2016,
Patrik Hartl
První jsem četla Veroniku a teď čtu Jáchyma. Veronika super. Ale jak mi napsala sestřenka: je dobře, že si četla první Veroniku, kdyby to bylo naopak, strašně by ti lezla na nervy a má asi pravdu :)... celý text
Losos v kaluži
2017,
Markéta Lukášková
Začátek se mi četl hůře ale nechtěla jsem odcházet od rozečtené knihy. Dočtla jsem ale moc mě neoslovila.
Veselí
2018,
Radka Třeštíková
Naprosto perfektní kniha. Od začátku do konce přečtena jedním dechem. Skvělá.
Lucky Luk II
1996,
Lenka Lanczová
Jak jsem psala u jedničky, tato kniha mi vstoupila do života před 20ti lety a zůstala dodnes. Silný příběh.
Lucky Luk I.
1995,
Lenka Lanczová
Poprvé jsem tuto knihu četla, když mi bylo 18. Tehdy mě strašně moc ovlivnila, k Lukášovi i Sandře jsem vzhlížela. Knihu jsem četla snad 10x a dodnes na ni vzpomínám. To samé i s druhým dílem knihy. Když vidím Mitshubitsi Pajero nebo Nisan micra, nebo slyším písničku Bosorka, vždy si okamžitě vzpomenu na tento příběh. Některé věty si pamatuju i teď po dvaceti letech. Za mě úžasná kniha, která mi zůstala hodně v srdci.... celý text
