krizek
přečtené 396
Aristotelés
1994,
Jan Patočka
Tento přepis přednášek se mi četl velice obtížně, používal mnoho výrazů, které jsem si musela dohledávat, v poznámkách toho moc vysvětleno neměl, takže samostatně s touto knihou jsem pracovat nemohla.... celý text
Pozvání do filosofie
2001,
Martin Hollis
Abych se přiznala, knihu jsem si vybrala jen kvůli obalu, hledala jsem nějaké úvody do filozofie, ale nevěděla jsem, co přesně hledat. Ale i přesto mě velice nadchla. Líbil se mi způsob provedení, způsob psaní i celkový vzhled. Byla velice naučná, v něčem více, v něčem ovšem méně, docela dobře se četla, nemusela jsem se extra zastavovat nad nějakými výrazy či poučkami, mělo to spád, rychlost, hlavu i patu. Podle mého názoru měl autor i perfektní výběr témat na rozbor. Každé mělo své kouzlo, ke každému měl opravdu co říci. Už jsem se potkala i s knihou, která se zabývala tématy, o kterých autor neměl ani ponětí a spíš to stáčel do toho svého oboru a koníčku. To pak nelze číst, nedává to smysl. Ale Pozvání do filozofie je pro mě perfektní filosofická kniha. Rozebíral i problémy, které jsou primární, a to se mi velice líbí, protože přece ani tyhle nemůže odsouvat na druhou kolej, jen proto, že otrlý a přechytralý autor si sám o sobě bude myslet, že je nejchytřejší a že se přece nesníží až na úroveň toho, aby rozebíral tak jasné věci, které přece všichni musí znát. To se v tomhle případě nestalo. Jediné, co bych autorovi snad vyčetla, ale to je pouze můj subjektivní názor, je až přespřílišné používání logiky. Samozřejmě, k filozofii logické uvažování patří, ale mně se zdá, že se autor na tu logiku příliš odkazuje a že na ni až příliš spoléhá, což je podle mě zbytečné. Ale třeba to bylo v plánu, třeba dílo mělo být stavěno jako logicky – filozofické. Na konec bych snad mohla říci, že se autorovi dílo vcelku povedlo, myslím, že mohlo splnit svůj účel. Nebylo moc složité, ale za to ani moc jednoduché, dalo se číst, dalo se mu rozumět, celkově to byla pěkná kniha.... celý text
Příběhy řecké filozofie
2004,
Luciano De Crescenzo
Kniha italského spisovatele o řecké filozofii se mi velice líbila. Autor dílo prokládal historkami i ze svého života, snažils e, aby čtenář každého filozofa, či filozofickou školu pochopil, nezabýval se nepodstatnými údaji, věnoval se jen tomu, co je opravdu důležité a zajímavé. Vždy na začátku každé kapitoly popsal filozofův život, kde se narodil, kdo byl jeho rodiči, či čím se zabýval před filozofií. Používal také hodně poznámek z primární literatury, či od jiných historiků. Častý byl například řecký historik a vzdělanec Diogenes Laertios a jeho dílo Vite dei filosofi. Také samozřejmě používal díla filozofů, o kterých píše. Jediné, co bych této knize vytkla je to, že poznámky byly na konci a tím pádem se hůř hledaly a přetáčely. Ale tak to je skoro vždy a není to chyba.... celý text
Zlomky předsokratovských myslitelů
1962,
Karel Svoboda
Jak plyne z názvu jedná se opravdu o zlomky myšlení různých předsokratovských myslitelů. Pokud chcete rychle najít konkrétní myšlenku nějakého filozofa, doporučuji v knihovně sáhnout po této knize. Jako samostatné čtení poněkud bez významu... Stejně si vše nemůžete zapamatovat :)... celý text
Labyrint Swěta a Lusthauz Srdce
1631,
Jan Amos Komenský
Klasika české četby, pohled zkroušeného člověka na svět, jeho nástrahy, špatnosti... perfektní náhled na svět a lidi v něm. Pouze bych Labyrint asi nedoporučovala na střední škole, myslím si, že to člověk ještě moc nepochopí, o co vůbec jde.... celý text
Kritika soudnosti
1975,
Immanuel Kant
Abych pravdu řekla, Kanta bych určitě nedala do skupiny mých oblíbených autorů. Velice nesrozumitelné, mnohdy nepochopitelné, můj celkový dojem není čistě špatný, má něco do sebe - například právě estetika je dle Kanta naopak pro dnešní dobu nejvíce a nejlépe pochopitelná.... celý text
Středověká filosofie
2000,
Richard Heinzmann
Kniha podává ucelený přehled, nevím zda stoprocentně srozumitelný. Přiznám se, docela mi dělalo potíže knihu dočíst, většinou jsem se zamotala, přestala jsem vnímat či cokoli jiného. Musím říci, že jsem četla i lepší přehledy.... celý text
Cogito, ergo sum
2006,
Petr Glombíček
Velice dobře psaná studie, četla jsem ji z "povinnosti" v druhém ročníku svého bakalářského studia, a na to, že to byla povinná četba mě něčím osobitým nadchla, zaujala. A práce na téma Descartovo cogito ergo sum byla pro mne obrovská výzva, tato kniha mi pomohla a inspirovala mne.... celý text
Duše a svět
2007,
Filip Karfík
Autor v knize porovnává devět studií z antické filozofie, které se zabývají duší, bytím, světem a poznáním u Herakleita, Parmenida, starých pythagorejců, Platona a Aristotela, ve stoicismu a také u Plotína. Dobře sepsaná kniha, hodně pouček, ukázek, příkladů, srovnání.... celý text
Sókratés
1980,
Feocharij Charlampijevič Kessidi
Tato monografie o Sókratovi se mi velice líbila, byla čtivá a dobře se jí rozumělo. Autor určité Sókratovi teze a myšlenky dokazoval mnohými díly, mnohými příklady – ne jen jedním podtrženým důkazem. Zabýval se jak Sokratovým životem, tak i Sókratovými hlavními myšlenkami, které rozebíral pěkně po kapitolách. Nakonec se dovíme i něco o Sokratově soudu, ale když máme přečtenou Platónovu Obranu Sókrata, tak ty hlavní věci už známe. Autor se pokusil ve snáze vyhnout se předpojatostí, objasnit celkový smysl Sokratova učení, učit smysl a význam jeho činnosti.... celý text
Athénská ústava
2004,
Aristotelés
Pokud se chcete dozvědět něco o politickém poměru v době Solónově jste u té správné knihy. Rozepsáno do detailů, všechny zákony, politické poměry, majetnické poměry. Příjemné čtení :)... celý text
O duši
1995,
Aristotelés
jak už název vypovídá, zde Aristotelés rozebírá duši. je to typické Aristotelovo dílo, promítá jak své názory, tak názory svých předchůdců, ty pak na základě různých okolností podporuje či zavrhuje, a rozebírá do sebemenších detailů. Ve třech knihách odborně posuzuje všechny části duše, dokonce i její pohyb.... celý text
Etika Níkomachova
1996,
Aristotelés
Etika Níkomachova nás seznamuje s etikou, bažeností, ctností tehdejšího myšlení. "-Býti blažen, je to samé, co dobře žít, dobře jednat a dobře se mít". Aristoteles moc rád vše rozděluje od skupin, i tady v Etice se můžeme dovědět plno kategorií, škatulek, podkategorií co kde, kam a pod co patří. Udělá si takový pomyslný strom etiky, a čtenář se v něm může snadno orientovat. A název? Níkomachos byl Aristotelův otec (uznávaný lékař) a zároveň tak pojmenoval i svého syna.... celý text
Zapomenutá vražda
1986,
Agatha Christie
Zapomenutá vražda mi naprosto vyrazila dech. Nejlepší co jsem kdy od Agathy četla, vyšplhává se na pomyslný nejvyšší vrchol mé čtenářské zkušenosti. Nemohla jsem se odtrhnout, dychtila jsem po konci, ty maličkosti! Tapeta v dětském pokoji - představila jsem si ji úplně dokonale. Myslím si, že se s čtenáři tímto posledním románem rozloučila naprosto famózně. Děkuji.... celý text
