krizek
přečtené 396
Petr a Lucie
1984,
Romain Rolland
Tuto knihu jsem sice četla asi tak v 16ti, ale stále si pamatuji, jak mě ohromila tak velká láska, cit byl popsán velmi, velmi krásně, tak smutné a tak krásné zároveň....... celý text
Obrana Sokratova
1929,
Platón
Obranu Sokrata nenapsal jen proto, že ho obdivoval, chtěl také lidem ukázat pravou tvář filozofů. Že filozof je člověk, který umí komunikovat s lidmi, člověk, který umí z nepravdy udělat pravdu, člověk, který se nebojí smrti, který se umí sám obhájit a sám přichází na různé důvody své obhajoby a umí je tak dobře podat, že mu všichni v místnosti uvěří. Laicky řečeno: Umí i manuální prácí obkecat. O obraně Sokrata bylo již někdy ve starověku napsáno, že je to jakési poučení, o tom jaký má filozof správně být.... celý text
Euthydémos, Menón
1992,
Platón
Hlavním tématem dialogu Menón je stejně jako v dialozích Euthydémos nebo Protágoras učení zdatnosti. V dialogu Protágorás je toto téma ovšem mnohem více rozšířeno o důležité poznatky, v Ústavě je pak na otázku, zda-li lze zdatnosti naučit, daná jasná odpověď, totiž, že lze. Z postav, jenž vedou se Sókratem dialog zde vystupuje šlechtický velkostatkář Menón, jenž je žákem Gorgii, kterého známe již z dialogu Gorgias. Menón zde se Sókratém řeší zásadní otázku, jestli je zdatnost věcí učení nebo cvičení. Menón v tomto dialogu vystupuje jako mladý, pyšný muž toužící po moci a jako s takovým jedná i Sókratés a po většinu rozmluvy se jej snaží umírnit v jeho řečech. Mne osobně se Menón četl velmi dobře, tak jako všechny Platonovy dialogy.... celý text
Kladivo na čarodějnice
2007,
Václav Kaplický
Nejlepší četba o honu na čarodějnice, jakou jsem četla. Perfektní, ač drastické čtení.
Euthyfrón, Obrana Sókrata, Kritón
2005,
Platón
KRITÓN - dialog, kdy Kriton navštěvuje Sokrata ve vězení a přináší mu špatné zprávy – tedy tu, že již zítra bude muset Sokrates umřít - Sokrates mu již ale v tomto oponuje a říká, že to tak nebude, že měl sen, kdy za ním přišla krásná žena a říkala: „Ó Sokrate, do Fthie, hrudnaté země, již pozítří mohl bys připlout“ (44b)– což podle něj jasně znamenalo, že ho smrt čeká až pozítří....... celý text
Sokratés na závěr pronese svou malou modlitbu: „Ó, milý pane i ostatní bozi těchto míst, dejte mi, abych se stal krásným ve svém nitru; a to vnější, co mám, ať je mi v přátelství s nitrem. Za boháče ať pokládám moudrého; a zlata ať mám takové množství, jaké by neunesl ani neuvezl nikdo jiný než člověk rozumný.“12 Což je podle mě typický Sókrates, shrnul všechny své klady do jedné modlitby. Pořád říká, že není nejmoudřejší a že hlavní je být krásný uvnitř, a ne navenek. (279b, c)... celý text
V Platonově dialogu, kdy je znázorněn poslední den Sókratův rozebírá myšlenky o smrti a duši – co se děje s duší po smrti? Je zpřítomněna chvíle, kdy je to vítězství doko¬náno: Sókratés „zcela lehce i klidně" vypíjí číši s jedem. Avšak smrt je právě jen chvíle života; filosof vítězí nad životem celým. Povznést se nad poznatky smyslů, co nejméně se starat o tělo a nic od něho nechtít - v tom je to vítězství filosofovo nad životem i smrtí. Filosof uskutečňuje zduchovnění života; to činí Sókrata schopným, že může mluvit v žaláři o svobodě. Po této stránce je dialog Faidón významným předchůdcem křesťanství, jež jde k témuž cíli, i když jinou cestou; zároveň usvědčuje tento dialog z nevědomosti ty, kteří vytýkají křesťanství, že ono přineslo zapírání těla.... celý text
Sókratés
1991,
Jan Patočka
Můj výběr této knihy byl ovlivněn zvědavostí. Před nedávnem jsem přečetla přednášky o Aristotelovi, které mne moc nenadchly, byly velice složité, komplikované a nesrozumitelné. Sokrates se mi už četl lépe. Autor odkazoval na několik antických, starověkých, ale i novověkých teoretiků, filosofů, spisovatelů, kteří se, ba i kouskem věty, zmínili o Sokratovi. Trochu mne zklamala ta změna, že mi pan Patočka nesdělil moc svých názorů, předkládal mi spíš ty ostatní. U Aristotela se mi právě zdálo, že tam mi svůj názor ujasnil. Patočka ve své přednášce hodně dbal na citace, autory děl, dával příklady, recenze, názory jiných, ne jen jeho. Také velice často cituje, což v přednášce o Aristotelovi nebylo až tak časté. Například cituje celé odstavce z Platónových dialogů. Říká, že o Sokratovi se nejvíce dovíme od filosofů jako byl Xenofónt, platón a Aristoteles, ale téma Sókrata je až do dnešní doby velmi zajímavé a velmi sporné, proto se o něm píše mnoho publikací a každý podává ten svůj názor. V této práci nejsou uvedeny přímo citace, jelikož to citace nejsou, jsou to mé poznámky ke knize, mé výpisky. A na konci uvádím akorát údaje o knize.... celý text