kure91 přečtené 199
M+B+M: Mašín, Balabán, Morávek
2021,
Dalibor Vácha
Od autora jsem dosud četl pouze nějaké povídky a Šedou, takže historická kniha byla novinkou a byl jsem zvědavý, jak se s tématem a žánrem popasuje, zda to nezklouzne do nějakého patetického vlastenectví nebo podobně. A po dočtení musím říct, že jsem více než spokojen, knížku jsem si, jak jen to v intencích tématu lze říct, užil. Obrovskou předností knihy je téma a postavy (u některých skutků by si člověk ve fikci říkal, že to už autor snad až přehání), autor píše hodně záživně a čtivě, po dlouhé době se mi zase u knížky stalo, že jsem kvůli ní málem přejel zastávku. V příběhu sledujeme linku Tří mušketýrů (v knize vysvětleno, proč mušketýři a ne králové) a všech dalších odbojářů, které většinou nestihne pěkný osud a děj se zabývá dobou od začátku války až po konec posledního z ústřední trojice. Vzhledem k množství postav a dobových reálií je vhodné, když čtenář alespoň trochu tuší, kdo byl kdo a proč, jelikož jinak může být děj lehce nepřehledný. Tomu nenapomáhá členění kapitol, kdy se pohybujeme v čase a jednou sledujeme rok 1939 a následně 1941. Ale za mě se jedná o drobné vady na kráse velmi dobře napsané knihy a lze jen doporučit všem. A i když člověk věděl, jak to dopadne, nešlo se neubránit tomu, aby podvědomě postavám držel palce. I když je to v únoru dosti odvážné tvrzení, pro mě zatím jeden z kandidátů na nejsilnější knížku roku.... celý text
Ještě jeden maraton
2020,
Luboš Brabec
Jelikož znám autorův Dlouhý běh jak knižně, tak v podobě webu, šel jsem na jistotu a tušil, co od knížky očekávat. Rovnou musím říct, že s jeho názorem a pohledem na běh a věci okolo něj dosti často souzním, proto jsem se těšil už na samotné vydání knížky. Ta je v podobném duchu jako Můj dlouhý běh, byť tentokrát sleduje jisté jednotící téma, kterým je snaha dát si ještě jeden maraton. Takže některé kapitolky chytnou za srdce zejména běžce dlouhých distancí, některé souzní s běžci obecně. No a u některých kapitol, napadá mě zejména ideální běžecká snídaně, jako bych se viděl, tématika laborování s jídlem před či při běhu, vděčné to téma :) Kol a kolem, stejně jako prvotina se tato knížka řadí mezi mé oblíbené běžecké.... celý text
Když Křeček prášil
2010,
Daniel Porazil
Jedna z prvních knížek o rally, kterou jsem zaznamenal, ale výtisku jsem se dočkal až při dotisku k příležitosti dalšího kulatého životního jubilea pana Křečka. Jak knihu hodnotit? Ten, kdo má rád soutěže musí být spokojený, přečíst si životní příběh jednoho z našich nejúspěšnějších jezdců je už samo o sobě plus, celé vyprávění je navíc podáno hodně čtivou a zajímavou formou. V knížce můžeme sledovat postup Křečkovy kariéry přes tovární tým Škody až po 90. léta, kdy vládl našim tratím s Escortem. I když v době mých začátků sledování jsem jízdu Křečka nemusel, kniha rozhodně stála za to a čtenář se dozví i vysvětlení, proč jezdec jezdil tak, jak jezdil.... celý text
Ostrov
2019,
Sigríður Hagalín Björnsdóttir
No, původně jsem chtěl hodnotit výš, ale začnu důvody pro to, proč jsem dal tolik hvězdiček, kolik jsem dal. Jak už padlo v komentářích níž, u postapo a podobných žánrů si dost zakládám na tom, aby bylo vysvětleno, proč se stalo to, co se stalo. Klidně to může být sebevíc fantaskní zdůvodnění jako kosmická kladka u Neffa nebo rozpad kontinentů jak u Kotouče. Tady prostě zrazu nefunguje spojení ze světem a žijte si podle toho. Druhá výtka směřuje k závěru, kdy mi trochu přijde, že autorce tak nějak došel dech, mám pocit, že knížka má takové ukončení-neukončení, hodně linek zůstalo otevřených. Za klady lze rozhodně považovat popis rozpadu společnosti i tendence vývoje a změny chování politiků, změn ve společnosti, kdy mi přijde, že je celý tento proces podán uvěřitelně a neměl bych problém se obávat, že něco podobného může nastat kdyby došlo na skutečnou událost i v reálu. Na závěr na odlehčení dodám, že výhodou je děj na Islandu, takže nemusím na každé druhé stránce číst různé variace spojení "Jsme Američané..." jako ve Vteřinu poté, tady mi spojení "Island do toho" tolik žíly netrhalo a nebylo tak často.... celý text
Do formy – společně i každý zvlášť
2020,
Aleš Dvořák
Chviličku jsem si musel nechat projít hlavou, jak knihu hodnotit, přece jen se jedná o soubor textů 5 autorů a každý ke své kapitole přistoupil nějak, z mého subjektivního pohledu někdy lépe, někdy hůře. Ale celkově vzato, pokud si knížku vyhledá někdo, kdo se, jak název říká, chce dostat "do formy", tak najde hromadu zajímavých a důležitých informací, které by jindy musel hledat po mnoha článcích a zdrojích. Navíc jsou texty jednotlivých autorů, tu více, tu méně, doplněny o různé osobní příklady a zkušenosti, takže se knížka i dobře četla.... celý text
Někdo mě má rád
2020,
Dominik Landsman
Knížky od Dominika Landsmana můžu, mám v poličce i obě předchozí Továrny na debilno a řekl bych, že postupně můžeme vidět zlepšování. To platilo už pro příběhové Debilno 2, ale první autorizovaný hanopis je ještě o kousek výš. Konečně se díky knížce dozvídáme, jak nepochopení okolí a rodinná výchova ovlivnily život nejlepšího hradního mluvčího od roku 2013 a současně se dozvíme u kolika požehnaných událostí byl přítomen a kolikrát pomohl otočit pomyslným kolem dějin. Jestli budeme někdy hledat českého Forresta Gumpa, myslím, že již máme vítěze.... celý text
Volant a čtyři kola Jiřího Sedláře
2019,
Jiří Jermakov
Kdo sleduje soutěže a motokárový sport, určitě nemohl jméno jedné z našich největších jezdeckých legend opomenout. Tato knížka přináší krásné shrnutí života a kariéry kašavského závodníka Jiřího Sedláře, který i přes svou tragickou smrt (nebo i dílem kvůli ní a nemožnosti získat odpověď na otázku toho, co by dokázal po roce 1989) před více než 30 lety zanechal obrovskou stopu v motoristickém sportu. Kromě souhrnného vyprávění o jednotlivých závodech a osobnosti Jiřího Sedláře je obrovskou devizou knihy její fotodokumentace, která obsahuje řadu dosud neviděných fotografií a momentek z celé kariéry. O úspěchu knihy i popularitě samotného Jury Sedláře svědčí jistě i to, že autor vydal druhé a doplněné vydání poté, co bylo to první o nákladu 1000 kusů během velmi krátké doby od vydání vyprodáno.... celý text
Bílá nemoc
1948,
Karel Čapek
Jo, někdy se vyplatí knihy ignorovat v povinné četbě a dát si je až nějaký ten rok po škole, pak to jeden vidí úplně jinak. V knize sledujeme příběh vývoje léku proti bílé nemoci a souběžně válečnou linku, které se v závěru osudově protnou. Musím říct, že vzhledem k čtení knížky za korona krize mi přišlo, že některé paralely by k ději šly aplikovat i na dnešní dny a obecně lze dodat, že při čtení mezi řádky lze nalézt velké poselství. Na závěr bych dodal, že kniha není veliká svým rozsahem, nýbrž svým sdělením.... celý text
Amanda
2020,
Kristýna Sněgoňová
Pomalu se nám děj začíná rozjíždět a knížku jsem zfoukl asi za dva večery, protože se od toho nedalo odtrhnout a chtěl jsem číst dál a dál, abych zjistil, jak se to vyvrbí. Řekl bych, že zejména tak v půlce knížky se to vše krásně zašmodrchalo a dost mě zajímalo, jak autorka z toho všeho vybruslí, ale za mě spokojenost, dostali jsme nové postavy, nové mimozemšťanské rasy a příslib zajímavého dalšího vývoje. Děj odsýpal jedna báseň, nechyběly hlášky a zajímavé momenty, na úplný závěr musím dodat, že Aštara jsem si z reklam Vesmírných lidí představoval teda jinak :)... celý text
Nájezdník z Pustiny
2020,
Tomáš Sekerka
Poprvé jsem knížku zaznamenal při recenzi v Pevnosti a říkal si, že tohle musím přečíst. Když jsem pak tady ve zprávách dostal od autora žádost o přečtení a recenzi, tak nebylo na co čekat. Předně musím říct, že mi přišlo, že samotný obsah knihy se částečně lišil od anotace, což však bylo jenom k dobrému, protože příběh je mnohem rozvrstvenější a propracovanější než se mohlo na první pohled zdát. Odehrává se ve dvou linkách, jedna v Pustině a s tematikou Klanu, druhá v megaměstě Next Yorku. Obě linie děje spějí k závěrečnému protnutí, ale než se tak stane, dojde ke konci první části. A to je největší mínus, chci víc, chci vědět jak to bude pokračovat... Celkově shrnuto, velmi dobře napsaný příběh, suprově odsýpající děj a zajímavě napsané postavy. Celé v prostředí inspirovaném trochu Mad Maxem, trochu Undergroundem, trochu Kulhánkem, ale to není výtka, to je pochvala. Na závěr jen drobná poznámka, některé kapitoly mohly být rozseknuté na kratší, když byla jedna v noci a já chtěl jít spát, ale musel dočíst kapitolu, tak to nebylo optimální :)... celý text
Helix - I ty budeš nahrazen
2019,
Marc Elsberg (p)
Začnu výsledným hodnocením, na pět hvězdiček to nebylo, neumím přesně specifikovat co, ale něco mi chybělo v závěru, který byl takový podivný z mého pohledu. Samotný námět knihy byl dost zajímavý, to se musí nechat, navíc že autor umí napsat čtivý thriller už ukázal Blackout. Takže se zde sešly všechny ingredience pro dobrou knížku, která mě bavila číst, tomu napomáhaly i kratší kapitoly, které prostě nutily ještě si jednu, dvě stránky dát, protože se přeskakovalo mezi pohledy několika osob a jak se dá čekat, vždy jednotlivá kapitola končila tak, že bylo těžké se odtrhnout a říct si, ne, teď už musím knížku odložit.... celý text
Šedá
2020,
Dalibor Vácha
Hned na začátek musím říct, že knížka mě bavila mnohem víc, než autorova povídka z podobného světa, která byla obsažena v magické antologii dua Hokr + Kyša, tady vše fungovalo, postavy mi přišly dobře napsané a děj odsýpal a krásně gradoval. Musím taky říct, že jsem z anotace knihy a přebalu (jak už zmínila moira2912) čekal možná něco ve smyslu boje proti systému a rozbití ČS nebo tak. Ale obsah knihy rozhodně má očekávání překonal, sledujeme, v mezích představeného světa, poměrně civilní a uvěřitelný příběh, kde být esperem není žádná výhra a je to spíše prokletí a stigma. Na kulisách rozpadajícího se Československa sledujeme snahu jednoho důstojníka o vytvoření vlastního státu ve státě, získání nadaných do svých služeb a na druhou stranu kladní hrdinové (lze o estébacích a tajných minulého režimu mluvit v intencích slova kladný hrdina? Spíš světle šedý...), kteří se těmto snahám postaví na odpor. Závěr graduje akční bitvou s hlavním antagonistou a končí tak trochu otevřeně. No a závěr mě vede k menší výtce, vůbec by mi nevadilo, kdyby bylo více osvětleno, co ona Šedá je a kde se bere. Něco bylo naznačeno, ale jen tak zlehýnka.... celý text
Vlci
2015,
František Kotleta (p)
Dlouho jsem váhal nad hodnocením, kdybych si Vlky přečetl někdy hned poté, co jsem četl Bratrstvo, tak bych byl možná přísnější, ale takhle s odstupem mi to přišlo jako příjemný návrat do světa Bratrstva. Děj se motá okolo toho, kam a proč zmizeli ze světa vlkodlaci a při tom zjistíme, kým byl Gerhard, než se stal Gerhardem a kdo je zakladatelka české upíří rodiny, která hraje ústřední roli v již zmíněném Bratrstvu.... celý text
Rychlopalba
2015,
Štěpán Kopřiva
Tak za tohle zaslouží Štěpán Kopřiva absolutorium. Jel jsem jeho knihy cca postupně jak následovaly po Asfaltu a Rychlopalba mě dostala a až se mi pomalu nechtělo věřit, že to napsal stejný "blázen", co stvořil postavu vojína de Klerka. Rychlopalbě nechybí typický kopřivovský humor, který je zde nejčastěj prezentován formou hlášek či myšlenek ústřední postavy a zajímavě dokresluje děj, který není mnohdy příliš procházkou růžovou zahradou. Oproti jiným knihám, kde je v ústřední roli (ex)polda, ano, na tebe se dívám, Joono Lino, mi zdejší hlavní hrdina nepřišel jako nepřemožitelný superman, ale spíše jako docela uvěřitelný pražský policista. Jasně, občas se nitky pátrání napojovaly asi až moc ochotně, ale nevadí, kniha mě dokázala chytit a nepustit, konec jedné kapitoly přímo nutil pokračovat ve čtení a už teď vím, že si Rychlopalbu určitě ještě jednou přelouskám. A doufám, že se p. Kopřiva rozhodne v tomto žánru ještě něco stvořit. EDIT: tak netrvalo to dlouho a musel jsem si to dát ještě jednou a ani na druhé přečtení kniha nic ze své kvality neztrácí. Navíc jsem si mnohem víc vychutnával Kopřivovu hru s jazykem ve stylu formulací "Přetížil jsem jeho představivost tak mocně, že vyletěly fantazijní pojistky" nebo "Šanon se odrazil od lebky, zašustil křídly průklepáků a bouchnul o kovovou skříň."... celý text
Operace Thümmel
2020,
František Kotleta (p)
Začnu možná jako heretik, ale jestli někdo knížku srovnává s Mistrem Kulhánkem, tak bych si dovolil nesouhlasit, příběh mi přišel více Kyšovský a atmosféra připomínala SPAD, nešlo jen o akční scénu za akční scénou, byť té akce tam samozřejmě nebylo málo. Z toho, co zatím bylo představeno, se mi líbí idea celého univerza Legie, díky postupnému zjišťování informací hlavními postavami se i čtenář dostává do světa a zjišťuje jeho zákonitosti a fungování a už teď jsem zvědav na další vývoj. Děj samotné knížky je "úvodem do problematiky Legie", když sledujeme, jak se dává dohromady posádka Kraksny a stojí před ní první úkol, zmizet pronásledovatelům a přežít to. Jelikož je děj okořeněn hláškami a vtípky, jejichž četnost mi přišla vyšší ve druhé půlce knihy, tak si sem odložím pár těch, kvůli kterým jsem se musel smát v šalině. -------------------------------- "Jen víme, že jsou modří jako švestky," vysvětlil. "Jednou z těch pičusů vypálím slivovici, ze švestek jedněch mimozemskejch," zaklel Bohdan vedle mě. -------------------------------- "Nejsou tu sprchy." Chvíli jsem přemýšlel, kdo na mě mluví. Na první dobrou můj omámený mozek napadlo, že jde o svatého Petra. Ale v nebi přece musí mít sprchy. Nebe bez sprch je peklo. -------------------------------- "Neříkej jim naše jména. Myslím to vážně. Základní pravidlo. Mám na zemi ještě nějaké příbuzné.," zareagoval nečekaně vážně Gerasim. Zase mě překvapilo, jak zatraceně chytrý dokázal být, když chtěl. "Já jsem kapitán Bouchač a tohle je... " "Lord Mrdák," napověděl Gerasim. "Lord Mrdák," pronesl jsem s vážnou tváří. Nejlepší na tom bylo, že mimozemšťan prostě nemohli pochopit, že si z něho děláme srandu. -------------------------------- Stejně to fungovalo s nápoji. Jiná lednička mi nabídla jakýsi mixér různobarevných nápojů. Ten růžový chutnal jako kafe, zelený jako Starobrno. Po vyprsknutí na podlahu zmizel z nabídky.... celý text
Město v oblacích
2020,
Kristýna Sněgoňová
Nemůžu začít jinak, konečně se autorce povedlo napsat hlavní postavu, která mě neštvala celou knížku, ale jen první třetinu, takže už jen za tohle pochvala. Jinak stejně jako u předchozích knížek šlo o velmi čtivý a zábavný příběh, každá stránka mě nutila k tomu, abych ji otočil a pokračoval ve čtení, takže i za tohle spokojenost. Samotný příběh byl vystavěn hodně zajímavě, v půlce došlo na jistý předěl a změnu prostředí, ale pořád děj odsýpal, vše se nakonec protnulo a vysvětlilo. Shrnuto a podtrženo, za mě zatím nejlepší knížka od K. Sněgoňové, nebránil bych se návratu do tohoto světa... Díky načtení dalších postapo věcí, nemůžu se na závěr ubránit poznámce, že zatímco v Americe lidé zalezli do Sila, v Evropě byli zjevně Nanebevzetí :)... celý text
Království
2020,
Jo Nesbø
Nakonec musím říct, že to bylo opravdu počteníčko, byť na rovinu přiznávám, že nějakou první pětinu jsem se musel knížkou trochu prokousávat než nás Nesbo uvedl do světa a představil postavy, ale pak to dostalo ten správný spád a děj se pořádně rozjel. Kniha sleduje příběh dvou bratrů a událostí kolem nich v jedné malé norské vesnici, kam se ten mladší z dvojice vrací po letech v zahraničí s projektem výstavby horského hotelu, čímž vědomě či nevědomě spustí řetězec událostí, kdy na povrch vyplouvají stíny minulosti, které velmi blízce připomínají současné problémy aneb historie se opakuje. Musím říct, že Nesbo skvěle prokresluje uvažování a povahu postav - zejména Roye a jak už tu v komentářích padlo, je velmi těžké mu nefandit a nepřát v rámci možností dobrý konec, byť čtenář ví, čím si musel v průběhu knihy projít. Celkově nelze knihu hodnotit než kladně, od pětiny již děj osýpal, flashbacky krásně doplňovaly a vysvětlovaly současnost a celé závěrečné rozuzlení prostě stojí za to.... celý text
Ruzká klazika
2017,
Daniel Majling
Už díky Rudovi člověk tušil, jaký styl humoru autor vyznává, takže tohle byla volba na jistotu. Z jednotlivých povídek skutečně na čtenáře dýchne atmoféra ruzkých klasiků, někdy více, někdy méně, ale v podstatě na každé stránce je několik momentů, kdy se člověk jen tlemí a užívá si autorovy nápady. Kdybych měl vypíchnout nějakou povídku, tak musím zmínit Vzkriesenie a Žil v pravde... PS. jednoznačně doporučuju číst v originálne.... celý text