kuruteku přečtené 746

Čarodějnice 2018, Camilla Läckberg

Obvykle si říkám, že méně znamená více, ale tady mi ty tři časové linie ani nevadí. I když je to hodně drsné (a začnu se více bát emařů) a hodně smutné, je to i snesitelné, napínavé a pro-rodinné. Jednou za půl roku se i taková drsárna dá snést.... celý text

Rudý pirát 1972, James Fenimore Cooper

Skoro dvě stě let a je tam pořád všechno a pořád se to dá číst. Jak jsem mohl skončit u Posledního Mohykána a minout ty další krásné knihy? Je čas napravovat resty. Příběh omezený na pár týdnů, přístav a dvě lodi (to by snad šlo i zfilmovat místo Pirátů z Karibiku?!) a je v něm všechno - čest, vlastenectví, láska.... celý text

Osada Havranů 1954, Eduard Štorch

Vždyť děj to moc nemá, jazyk jednoduchý, ale přesto se to čte jedním dechem. A ilustrace povyšují četbu na zážitek. Asi čas se vrátit i k Lovcům mamutů.

Jičínské pole mrtvých 2018, Vlastimil Vondruška

"Seká to jak Baťa cvičky," ale zrovna tahle kniha byla neotřelá námětem, postavami. A když jsem navíc byl před měsícem v Prachovských skalách, tak mne oslovila ještě o trochu více. Morbidity na začátku, pak ještě pár mrtvých na konci, i poslední kapitola něco dodala k vysvětlení.... celý text

Šťastné blues aneb z deníku Jaroslava Ježka 2006, František Cinger

Tahle úžasná kniha má dvě chyby - zjištění, že Rudolf Friml byl příbuzný Karla Hašlerka (ano, opravdu je to tak zapsáno) a nepřítomnost CD, alespoň k e-knize ho nikdo nenabízel. Jinak je ta kniha citlivým vstupem do Ježkova nitra, nic nezamlčuje a přidává jen lásku k tomuto skoro neznámému umělci celosvětového významu. Díky za ní. Moc.... celý text

Meč osudu 2016, Andrzej Sapkowski

Nechal se zlákat a přečetl. Dá se to. Ale něco tomu stále chybí - nadhled? Učesanost? Něco vlastního? Výskyt Galahada na konci už pro mne byl za hranou, nebo že by s ní měl autor nějaký záměr do budoucna? Opakuji se, ale jsem zmlsán Pratchettem - tady je humoru méně, zamyšlení méně, poučení méně. Jediné snad - svému osudu člověk neujde, ať na něj věří nebo ne.... celý text

Proč bychom se nepotili aneb Jak se chodí po horách 1997, Zdeněk Šmíd

Podle komentářů to vypadá, že zatímco Proč bychom se netopili začalo číst mnoho lidí, kteří se se Šmídovou poetikou nemohli potkat, druhý díl už čtou jen znalci. A tak to má být. V Proč bychom se nepřiznali přiznává Zdeněk Šmíd, že tuto knihu už psal "profesionálně" a je to znát na struktuře. Oproti Proč bychom se netopili je v ní struktura přísně dodržována, ale není to na úkor, naopak. Jenom pro znalce prozrazuji, že poslední kapitola o cestě domů vlakem byla na koncertech Plavců čtena v rámci Lodního deníku. A Tatranskou svitu najdete na Porta 3.... celý text

Proč bychom se nepřiznali aneb Jak to bylo doopravdy 2009, Zdeněk Šmíd

Kolem roku 1980 jsem v bytě někdejšího zvukaře bochovských Plavců jako malý špunt poslouchal nahrávku z jednoho koncertu. Okolo běžel život a já byl unešen "... a kráva krávě zpívá, tam neznaj brambory a z másla maj hory a pod nima moře piva". A Vůz do Tennessee, Bedna od whisky, Island. A Šmídovy, Höfferovy písničky - Země otců, Od hor, Moc vodu nepij. Byl jsem unesen a to tak, že na celý život. Až pak přišly Hoboes, ktp. Kid, Roháči, Hop Trop. Až pak přišlo toulání, kopce, "šutráků fůry, když jazyk nám votek jdem bez vody dál", až pak přišla voda. A kytara, banjo. Tahle knížka přišla jako jakási tečka na závěr. Stejně jako Proč bychom se netěšili aneb Jak se držet nad vodou. Všechno krásný má svůj konec. Ale nálada zůstává.... celý text

Doba z druhé ruky 2015, Světlana Alexandrovna Alexijevič

To není beletrie, ale literatura faktu, tvrdá jako život sám, podávaná ze všech stran, od stalinistů po antikomunisty, do nacionalistů k humanistům. Nekomentované, jen občas proložené otázkami. Před půlrokem jsem četl Zinkové chlapce a tohle je snad - protože to není prvotně o válce - ještě krutější. Konečně se dá pochopit, proč je Putin znovu a znovu volen. Mezi lokálními "cary", mezi bídou a vražděním se zdá, že "silný stát je řešení". Čtu a říkám si, zlaté časy, zlaté problémy, v Rusku bych asi nedokázal přečít...... celý text

Proč bychom se netopili aneb Vodácký průvodce pro Ofélii 1997, Zdeněk Šmíd

Kdo nebyl na vodě, na trampu, kdo neposlouchá country nebo folk, kdo není aspoň trochu romantik, ať si raději přečte něco jiného. Knihu nepochopí a pochopit nemůže. Část jsem znal ze starých pásků z koncertů bochovských Plavců (TAM jsem se narodil!). Četl jsem si ji teď potřetí a jásal. Seriál byl sice jiný, ale jak audio, tak film tvoří jiný pohled na knihu. Za sebe říkám, že lepší knihu o vodáctví, kamarádství, partě těžko napsat.... celý text

Ze šumavského podlesí 1940, Karel Klostermann

Já jsem za Klostermannovy povídky rád - jednak dokáže vystihnout charaktery lidí, jednak jeho vztah k přírodě a nepřímo i výpověď o době. Jazyk je pravda už archaický (kdo by to byl řekl, že ;-)), ale po prvních pár stránkách, když už se začtu, nemohu se odtrhnout.... celý text

Hovno hoří 2005, Petr Šabach

Už dlouho se mi nestalo, že bych během dne v každém dopravním prostředku málem přejel. Zase stejný a přitom jiný Šabach. A tady bych řekl, že je nejvíc svůj, hořkosladký, vstřícný vůči ženám, ale předkládající i svůj pohled na věc. A vtip o medvědovi - budu testovat ;-)... celý text

Babičky 1999, Petr Šabach

Klasický, sladkovtipněbolný Šabach. Šedá zóna stalinismu. Nebyl každý oddaný, nebyl každý hrdina, většina lidí chce jenom žít a přežít. Matěj to měl z obou stran svých babiček podané tak, jako mnozí jiní. Vyprávění o Anglii jsem paradoxně v mnohém velmi podobně četl nedávno v současné knize o toulání mezi Francií a Itálií, zřejmě to poznávání života po příležitostných brigádách je stejné. A Vladimír Gubajev a jeho synovec? Nejveselejší motivy knihy. Získání doložky je skvostem.... celý text

Dračí náhrdelník 2018, Vlastimil Vondruška

Na začátku jsem jásal, že jde zase jednou o klasického Vondrušku s detektivní zápletkou a reáliemi z doby Přemysla Otakara II. A oblíbené postavy. Jenže ve snaze dokončit místně rozvětvený (Praha a Šternberk) příběh v normálním časem se najednou vše sejde očekávaně (náhrdelníky mají společného jmenovatele, který se dá od půlky vytušit), i když se spoustou umělých náhod. Ale četl jsem i slabší.... celý text

Hřbitov nevěst 2018, Tomáš Boukal

Dá se to číst, ale - detektivka to není, thriller to není, cestopis to není, od všeho něco a dohromady... Prostředí zajímavé, námět dobrý, ale když on mnoho z toho už někdo napsal (I. Manook - Kruté časy, např.). Škoda.... celý text

Mrtvý z Olivetské hory 1990, Jaroslav Velinský

Už se těším na vandr na Island, nikdy jsem tam nebyl a lituji. Příběh je dokonale uzavřený, čtení na jednu/dvě noci, doporučuji za deště a lezavé zimy, rozdělat oheň a připíjet grog. Mrtvola stačí v knize. Paradoxně mi ani nechybělo Velikého cinzano a jiné propriety této série.... celý text

Opilé banány 2001, Petr Šabach

Pupendo jsem nijak zvlášť pozorně neviděl, ale kniha je skvělá, lidé okolo nevěřícně kroutili hlavami, když jsem se smál nahlas. A pořád. Sice je to taková pivní, Hrabal byl jen jeden, ale Šabach je svůj.... celý text

Čtyři muži na vodě aneb Opilé banány se vracejí 2003, Petr Šabach

To je zajímavé, četl jsem to před Opilými banány a řval smíchy mnohem víc. Že by návod, v jakém pořadí číst? Nevím. To si ani nedokážu představit zfilmované, něco mezi Pupendem a Proč bychom se netopili?... celý text

Biblické příběhy pro nevěřící děti 2018, Martin Vopěnka

Petiška to není, Černošskej Pánbů a páni Izraeliti také ne, ale pro děti úvodní čtení, neevangelizující, to je a dobré. Škoda, že nikdo nepřeložil bibli do současnějšího jazyka.... celý text

Husitská epopej. VI, 1461-1471 - za časů Jiřího z Poděbrad 2017, Vlastimil Vondruška

Ještě že máme ty volné dny - odložil jsem si čtení na prodloužený víkend a jsem spokojen. Novodobý "Jirásek" v souladu s dobovým širším pohledem sice přidává i obranu "češství" (ono i to je složitější, ale třeba někdy někdo v budoucnu...), ale pořád je to pohled na historickou dobu očima tehdejších současníků. Bez přehledu rodových vazeb vzadu bych se úplně ztratil, ale kupodivu si některé vztahy pamatuji a dokonce jsem hledal Prokopa s Joštem, kteří se na scénu vrátí až skoro v závěru. Tak co přinese doba jagellonská? A kam se autor vydá dál? Lucemburky v podstatě přeskočil, Habsburky asi také vynechá, tak i v tomto směru jsem napjat.... celý text