kuruteku přečtené 746

Vzpomínky na Sherlocka Holmese 1998, Arthur Conan Doyle

I když Doyle považoval Sherlocka za své nepovedené dílo, přežilo. A přežívá. Kupodivu, tady mizí kokain, přichází paní Hudsonová a ... Moriarty! Prostě dokonalé.

Muž v zeleném poli 1987, Jaroslav Velinský

Proč mi všechny historické příběhy s kriminálním motivem připomínají Zločin na Zlenicích? Asi proto, že "Zlenice" byly první. Ale čas od času si rád Muže v zeleném poli přečtu, vždy objevím něco jiného. Teď například v té detektivní části jsem objevil postavu Konráda z Vechty, který byl námětem Kidova pokusu o film.... celý text

Pohyblivý písek 2017, Henning Mankell

Jakou jinou knihu číst o Dušičkách, než toto rozjímání o životě. Sice namísto Kurta Wallandera tu máme jeho autora, a namísto detektivky (která stejně byla jen plochou pro jiná sdělení) vyrovnávání se s životem. Ale je tu mnoho krásných postřehů. Určitě si knihu přečtu ještě jednou.... celý text

Marťanská kronika 1991, Ray Bradbury (p)

Tohle vlastně vůbec není scifi. Jen na půdorysu scifi zamyšlení ve formě povídek o jinakosti, o spolupráci, o touze vést spokojený život, o válce. Budu si to muset někdy přečíst ještě potřetí - první čtení v jinošském věku zanechalo dobrý pocit, ale nepamatoval jsem si nic, kromě mrtvého domu (ukázka z čítanky). Druhé čtení přineslo překvapení v podobě Usheru II (to je snad ještě lepší než první Usher), odchodu černochů z Ameriky a poslední povídky. Bez předchozích tak nevynikne, ale z pohledu do tváře Marťanů mne ještě teď mrazí.... celý text

Studie v šarlatové / Podpis čtyř 2007, Arthur Conan Doyle

Knihy nemají chybu. Jen mne čtení po nejméně 25 letech překvapilo - na začátku museli být Sherlock Holmes i dr. Watson docela mladí; jméno hospodyně v prvních knihách není, až později se objevuje nejprve paní Turnerová a pak paní Hudsonová. Detektiv Jones je v těchto knihách (tedy ve Studie v šarlatové) Altorney a později v povídce Peter. Jazyk dokonalý, příběh, pokud pomineme inspiraci předchůdci, zvláště Poem, taky vytříbený. Prostě dokonalý detektiv. Asi nepřekonatelný.... celý text

Vraždy v ulici Morgue a jiné povídky 1964, Edgar Allan Poe

Znovu jsem si začal číst páně Škvoreckého Nápady čtenáře detektivek a propadl démonu poznávání - tudíž jsem nemohl minout tuto knihu E. A. Poea. A najednou zjišťuji, jak je to vlastně "šablonovité", ale z tehdejší doby naprosto nově. To spojení pěti povídek je esencí základu celého detektivního žánru. Na motivy Odcizeného dopisu psal Čapek Ukradený spis a něco podobného má i A. C. Doyle. Vraždy v ulici Morgue jako první "záhada zamčeného pokoje". Záhada Marie Rogetové jako dekonstrukce od stolu z pár postřehů a svědectví. Teď přestávám vidět, jestli mne pan Škvorecký nadchl nebo uvrhl do prokletého světa. V každém případě číst detektivky jako studium vývoje žánru má taky něco do sebe.... celý text

Samuraj 2018, Šúsaku Endó

Hlavně díky za doslov či vysvětlivky na konci. Můj komentář k Mlčení byl odsunut do diskuse neznámo kam, tak snad se mi podaří vysvětlit můj pohled na knihu či problematiku. Na rozdíl od Mlčení je tato kniha více pokusem o sondu do nitra japonského "nehledání Boha". A pokusem zajímavým. Podobně jako u Grahama Greena autor úpěnlivě popisuje nepopsatelné a vysvětluje nevysvětlitelné - buď je tu holá víra bez zkušenosti nebo podpořená zkušeností nebo ne-víra. Rozhodně ale tu není dogmatismus. Zajímavá četba.... celý text

Číslo bestie 1996, Robert A. Heinlein

Typický Heinlein - když už se začtete, přijde zlom, když už se s ním vyrovnáte, přijde filosofování a prapodivné rodinně/sexuální/partnerské vztahy. Na každém z témat je něco zajímavého, ale dohromady nečekané zvraty občas otráví. Anotaci neberte vážně, hlavně jde o cestování prostorem, časem i fantazií.... celý text

Vlaštovka, kočka, růže, smrt 2018, Håkan Nesser

No jo, Van Veeteren je knihkupec, ale instinkty komisaře má stále. A "jeho" parta čeká na záchranu, rutina proběhla, stop pomálu, ale vrah je stále v nedohlednu. A když i Reinhart je vyřazen z vyšetřování, musí Van Veeteren do služby. A udělá to - jako vždy - po svém, intuicí, která nezklame. Radost číst, i když každá vražda je smutná a každý vrah určitým dílem šílenec. Tady dvojnásob. Díky, pane Nessere.... celý text

Johana 2018, Pavla Horáková

Číst se to dá. Dokonce na jeden zátah, ale: druhá a třetí část jakoby navazují, ale přitom se v nich objeví odkazy na dětství, které v první části chybí. To se autorky nemohly domluvit trochu lépe? A nějak mi nesedí zásadní dějové zvraty, neznám moc lidí, kteří by se tak radikálně měnili tak často. Na druhou stranu už jsem četl zbytečnější knihy.... celý text

Mlčení 1987, Šúsaku Endó

Petrolejové lampy 2008, Jaroslav Havlíček

Díky povídkám jsem zjistil, že Jaroslav Havlíček byl vynikajícím spisovatelem lidského pinožení. A tak jsem si troufl i na Petrolejové lampy. Film jsem neviděl, naposledy jsem si poslechl Rudolfem Pellarem načtený román (a jásal). Není to lehké čtení. Ale uvěřitelné, rozpolcené i jednoduché, jako hlavní hrdinové.... celý text

Krev elfů 2011, Andrzej Sapkowski

Tak po prvních dvou dílech už začínám být vtažen do děje. Jenom by mne zajímalo, kdy se autor rozhodne, že z nadhozených motivů sestaví ságu, kdy se rozhodne o osudu postav, kdy postava diktuje tvůrci, kdy tvůrce postavě. Zatím se to čte náramně, napínavé, smutné.... celý text

Měsíc je drsná milenka 1995, Robert A. Heinlein

Tak po Cizinci a Kočce konečně Heinlein, kterému od začátku do konce tleskám. Jenom troška konspirace, podrobné (ale asi bych potřeboval ještě víc) vysvětlení pohledu na rodinu, anarchokapitalistický pohled na společnost (v mnohem inspirující), revoluce, oživlý počítač, dobrý i špatný, ale otevřený konec. Vyjednávání se zemí je geniální pohled na politická jednání. Možná některá technická řešení jsou přitažená za vlasy (ale mně to tak nepřišlo), takže super.... celý text

Odplata 1992, Warren P. Gratias (p)

... (dokončení poznámek) skončilo závěrečnou bitvou, honičkou, masakrem a přestřelkou. Sice se hlavní hrdinové dostanou, ale těch mrtvých okolo ... Na to , že to napsal Čech, je to vynikající. Asi začnu hledat i další autorovy knihy.... celý text

Pronásledování 1992, Warren P. Gratias (p)

Konečně kovbojka, kde není všechno jasné od začátku do konce a přitom respektuje zákonitosti žánru. První díl mne chytil až v poslední kapitole, ale ... (pokračování u dalšího dílu)... celý text

Jménem spravedlnosti 1992, Warren P. Gratias (p)

... (pokračování z prvního dílu) pokračuje jako indiánka (ano, odkaz na Shatterhanda a jeho souboj s Inčučunou to trochu připomíná) v zajetí Čejenů, útěku a spojenectví s Arapahy, aby se připravila půda pro ... (pokračování u posledního dílu)... celý text

Vzkříšení modřínu; Črty ze zločineckého podsvětí 2017, Varlam Šalamov

Kdyby se Solženicin namísto politických rozborů věnoval popisu, asi by dosáhl menšího věhlasu a lepšího díla. Šalamov tou cestou šel a jeho dílo je dokonalým pomníkem všem obětem gulazských táborů. Pozdější díla ukazují ty, kteří dokázali přežít - našli lehčí práci, pomocnou ruku (a těch bylo sakra málo), nedostali "vražedný" paragraf. Druhá část vyrovnávající se s "kriminálníky" je krutou obžalobou všech romantizujících snah o sympatie s kriminálníky: okrást okradeného, zabít odsouzeného na smrt, to už není romantika, to je hyenismus. Díky nakladatelům za tento počin. Kdo se chce dozvědět a poučit, má kde a od koho.... celý text

Kočka, která prochází zdí 1995, Robert A. Heinlein

Pocity velmi smíšené - úvodní citáty jsou extra třída ("Murphy byl optimista" jako jeden z nej), začátek mne vtáhnul, prostřdek navnadil, ale pak, podobně jako v Marťanovi (Cizinec v cizí zemi) polygamistická moralitka. Zkusím autora ještě několikrát a uvidím.... celý text

Bezejmenná rodina 1994, Jules Verne

Jules Verne a Cooper? Ale proč ne. Sice si fakta trošku přizpůsobil (ale opravdu jen trošku), čte se to dobře a nelituji. Navíc nádherné obrázky. A proč ten Cooper? Copak jste nečetli Posledního Mohykána? Nebo Rudého piráta? Tak to napravte a pochopíte ;-)... celý text