kuruteku přečtené 746

Sedmikostelí 2001, Miloš Urban

Maigret u koronera / Maigretovy paměti 2013, Georges Simenon

"Vycpávka času", ale přitom typický Maigret i když netypicky v kratším a nezvyklém prostoru - návštěva Ameriky dokazuje, že přes prostředí jsou lidé a jejich motivy všude stejné, druhá novela je zvláštním pohledem postavy na sebe sama a na autora, pokus autora bilančně doříct, co všechno musí potlačit, aby postava více vynikla. Pro mne něco jako setkání Van Veterena a Wallandera v detektivních povídkách. Znalci vědí, ostatním to může být (a je) jedno.... celý text

Nejlepší pro všechny 2017, Petra Soukupová

Kniha mne docela zarazila. Kolik lidí s podobným osudem chodí kolem mne/nás. A kolik jich řeší problémy stejně nešikovně, jako hlavní hrdinka. Sice Viktor dopadne ještě dobře, ale kolik dětí má šanci na podobnou babičku, která v pravý čas, i přes nepřízeň osudu, dokázala popostrčit jeho rozkolísanou životní dráhu zpět na správnou trajektorii. A tak mne mrzí, že to skončilo příliš brzo.... celý text

Stopou toulavou (2) 2016, Miki Ryvola (p)

Trampský svět je svébytný, stejně jako trampská literatura. Kdo nezmokl a nesušil se u ohýnku, nehledal místo k přespání, neklepal se k ránu zimou, nepochopí. Druhý díl je snad ještě lepší než první.... celý text

Kruté časy 2017, Ian Manook (p)

Furt mi vrtá hlavou, do jaké míry fikce a do jaké realita. Které reálie odpovídají a které ne. V době Skripala a Litviněnka obzvlášť. V době mongolských (a severokorejských) dělnic pracujících v uzavřených dílnách také. Ještěže ty pohádky pro dospělé končí dobře, akorát jizev je více. A tak se těším na další díly.... celý text

Dcera sněhu 1919, Jack London

No jo, London, to nemá chybu. Vlastně má. Až do půlky jsem se v té změti jmen nějak neorientoval. Ale blonďatý urostlý oddaný běloch zase zvítězí. ;-)

Nebožtík 2017, Ondřej Horák

Nevím, proč jsem to četl, a nevím, proč to autor napsal. Číst to byla asi stejná nuda, jaká je popisována. Tento svět je mi, a doufám bude, utajen.

Bajonet po Němcích 2016, Jaroslava Šálková

Trampská literatura je svébytný žánr a ne každému sedne. Já jsem spokojený, na vandr do lesa a den před/den po ideální kniha (jenom písmenka by mohla být větší;-)) Solidarita trampů, svébytná kultura i slovník, smysl pro čest, troška historie, troška napětí, pěkné čtení.... celý text

Vážení přátelé, ano 1988, Ladislav Pecháček

Ze tří knih, co jsem přečetl (Osvobozené kino Mír, Dobří holubi se vracejí a tato) je tato nejveselejší, i když popisuje možná i tu nejhorší realitu. Na dobu se dá nadávat, s alkoholem se dá bojovat, ale je-li jedinec proti své vůli součástí, moc mu toho k manévrování nezbývá - kachlová kamna, kamarádi z dětství, vnitřní svět. Film, jako ostatně časově omezené medium, knihu trochu zredukovalo, ale namířilo jasnějším směrem. Čtu Bóba a vidím Lasicu, čtu Anděla a vidím Hlaváčovou.... celý text

Julius a Albert 1989, Miroslav Horníček

Dočetl. Zmaten. Unaven. Jo nebo nebo? Bylo cílem napsat životní opus, vysmát se čtenářům, vydat ze sebe to nejlepší? Občas mám pocit, že pan Pecuchet byl Miroslavem Horníčkem a ne obráceně. Knihu jsem si, přes všechny výhrady, jak se dnes říká, užil. Četl jsem a slyšel Miroslava Horníčka. A radoval se ze života. Asi to chtělo ještě červené víno a francouzskou hudbu a proč by si i učitel nemohl představovat, že není učitelem, ale francouzským inženýrem, ...... celý text

České okamžiky 2011, Pavel Kosatík

Výběr výborný, kdo by to byl řekl, že se dozvím i mnohé nové. Je to sice "pop-historie" do kapsy, ale i tak. Není Jednoznačná, není nepřátelská, díky ní mám chuť se o Přemyslu Pitterovi dozvědět více, přemýšlet smířlivěji o Mlynářovi a Dubčekovi, neodsuzovat Habsburky za "dobu temna". A mnohé další.... celý text

Čechy, země zaslíbená 2012, Petra Hůlová

Není to radostné čtení. Kolik znám lidí, co žijí z čínských polívek a taveňáku. U každého svého žáka z ciziny si teď mnohem víc, než dřív budu říkat, jsi Marina nebo Michal? Zažil jsem, když osmáctiletý Armén plakal, že musí přejít na soukromou školu, jinak mu hrozí povolání do armády. Zažil jsem Gruzínce, který po několika letech neuměl česky vůbec a jen přikyvoval (a Ukrajinec s Arménem mu stáli za zády, když jsem s ním mluvil, aby ho chránili). Tak do toho obrazu kniha, i když s trochou magična (a válečných traumat), skvěle zapadá. I když se jí dá mnohé vytknout - prapodivný zvrat v závěru zpochybňující celý vyprávěný příběh, v podstatě novinové reálie. Českých knihám chybí editoři, autorům podpora - kdyby tato kniha mohla být několikrát přepsána, zničena a přepsána, asi bychom se dočkali výborného díla.... celý text

Dobří holubi se vracejí 2009, Ladislav Pecháček

Proč jsou anonymní alkoholici ti, co nepijí? Občas potkávám lidi s batohy, kteří sáhnou, vytáhnou lahváče. Cinkající batohy, cinkající kapsy. To jsou pro mne anonymní alkoholici. Film jsem viděl dvakrát, knihu právě přečetl. Bez knihy se film dá vidět, prožít, ale teprve s knihou dostává plný význam. Jedno bez druhého je poloviční. Dohromady sonáta. Najednou začíná být jasné, proč. A ještě něco navíc. Ladislav Pecháček moc knih nenapsal, ale ty, co jsem zatím četl (tato a Osvobozené kino Mír), zaťaly silný drápek do duše. Při každém pivu, při každém panáku uvidím a uslyším. Ty knihy jsou stejně tragikomické jako sám život. Ve filmu chybí fous jako odměna za nepití, rozdělení rolí lékařů, knížce chybí panenkovský knír Čmani, Somrův hlas Tátymámy a další. Díky, pane Pecháčku, díky , pane Kleine.... celý text

Poslední přání 2015, Andrzej Sapkowski

Proč jsem to vlastně četl? Protože mi to doporučil kamarád. A vjem? No, dalo se to dočíst, vadil mi skok mezi první a dalšími povídkami, vadilo mi, že moc nechápu, co autor chce říci. Že je svět složitý? Že menší zlo neexistuje a existuje zároveň? Prostě jsem moc zmlsaný z Pratchetta a Pacovské, tak se znalcům Zaklínače omlouvám, že nejásám. Ale rozhodně se to dalo číst, ke konci už jsem se i těšil. Hlavní postava sympatická, každý zná svého Marigolda, někteří i svou Yennefer. Teď ještě ten osud...... celý text

Večery na slamníku 1962, Jaromír John (p)

Bohužel e-knížka byla bez ilustrací a tak jsem o Ladu přišel. Bohudík knížka byla bez ilustrací a tak jsem se věnoval obsahu a "trpěl staromódním jazykem" a sledoval, jak pomalu se blížím k cíli. Ale zároveň si užíval bohatého jazyka a vojenských historek a příběhů podávaných z různých stran. Po Švejkovi a legionářích další, úplně jiný, možná i civilnější, pohled na Velkou válku. Humorné? Tragické? Oslavující armádu? Kritizující válku? Ano, to všechno v jednom. Dokonce v péči České knižnice rozšířené o povídky, které v některých vydáních nejsou, komentáře autorské i editorské. Jenom na ty vysvětlivky a poznámky k vydání už jsem neměl sílu. V každém případě výborné povídky a další autor k důkladnějšímu prostudování a seznámení.... celý text

Hořící stromy 2017, Kristina Ohlsson

Není to lehké a veselé čtení. A není to detektivka, i když má s nimi hodně společného. Výborný začátek, skvělé překlenutí k závěru, ale závěr depresivně neoptimistický. Asi to tak má občas být. Okolo té poslední třetiny mi pořád vrtá hlavou přerod Anny v Heide nebo Heide v Annu a hlavně věrohodnost jejího předchozího "šílení", ale asi to tak mělo být. V každém případě Lukas i Gunnar si užijí své a nic hezkého to není.... celý text

Žena v kleci 2011, Jussi Adler-Olsen

Hafiz al Asad a Carl Morck jsou uvěřitelné a v podstatě sympatické postavy typických detektivů - insiderů outsiderů (tj. u policie a přesto si jedou po svém). To okolo už mi tak symptické nepřišlo - šlo to, ale úplně to pravé ořechové to pro mne nebylo. Paralelní příběh oběti už příliš brzy dával odpověď na to, kdo je hlavní pachatel. Prostě detektiv sympaťák (jako van Veteeren, Linna, Hole, Wallander a další), ale příběh samotný slabší.... celý text

Zen a umění údržby motocyklu 2006, Robert Maynard Pirsig

Asi ten, kdo se nezajímá o filosofii, nemá základy fyziky, nechce vědět, proč a jak lidé myslí, bude zklamán. Osobně jsem byl překvapen, že jsem zklamán nebyl. Dokonce, že jsem se poučil i pobavil. Road-movie, návod k opravě motocyklu, popis rozpolcené osobnosti, hledání odpovědí na existenciální otázky - to je koktail knihy. Každá vstva je dobře napsaná, každá sděluje velmi mnoho. Jenom mi na tom e-bookovém zpracování vadil tvar "fakty" jako množné číslo slova fakt/faktum. Hodně vadilo.... celý text

Lovecraftova družina: Horor u Všech svatých 2017, Stephen Jones

Na Lovecraftův odkaz jsem se nechal nalákat a první půlka knihy je v tomto duchu. Ta první půle, kdy se střídají pohledy, neustále se děje něco nového, je vynikající. Druhá půlka mně ale přišla prapodivná - procházení Dantova pekla nahoru a dolů, přičemž se dá tušit, že to relativně dobře dopadne. Zřejmě horror není ten správný žánr pro mne. Rád jsem si přečetl, ale můj šálek kávy to nebyl. Dobré jsou historické přesahy, mám chuť jak na Povídky cantenburské, tak na Dantovo Peklo.... celý text

Černá věž 2003, P. D. James (p)

Asi si budu muset začít psát postavy, klíčové momenty, vazby. Trochu jsem se v tom ztrácel, což je - podle mne - chyba čtenáře. Detektivka to začíná být až v závěrů, nastínění trvá dvě třetiny knihy a v nich mi leccos uteklo. Naštěstí klasické shrnutí poznatků a závěr vše napravilo. Není to až tak úchvatné, ale svůj účel detektivka splnila.... celý text