lampernaqui
přečtené 2611
Podbrdské ženy
2020,
Jana Poncarová
Nejedná se o knihu, kterou bych normálně četl, ale jednou za čas je třeba vyzkoušet něco jiného. Šikmý kostel se mi hodně líbil, tak jsem si nechal doporučit i tuto knihu z kraje, který celkem znám. Sledujeme osud několik generací, dysfunkčnost těchto rodin a jejich marný boj s dobou. Žádná veselá četba to není, jen jsem měl pocit, že celé závěrečné dějství bylo zbytečně uspěchané a jakoby osekané.... celý text
Soumrak
1997,
David Eddings
Dokončení Belgaratova příběhu s sebou nese všechny klady a zápory prvního dílu. Je pěkné se vrátit do příběhu, který známe, z pohledu jiné osoby. Jen čtenář už dopředu ví, o které postavy se nemusí bát a jak vlastně všechno dopadne. Takže pokud se něco nedaří a hrozí ohrožení proroctví, můžeme zůstat v klidu. Bohužel se hodně přeskakuje a nic detailnějšího se zde nedozvíme, protože Belgarat se snaží obsáhnout všech těch několik tisíc let, které je na světě.... celý text
Úsvit
1997,
David Eddings
Mám za sebou Belgariad i Malloreon. Pro každého, kdo by se rád do tohoto světa vrátil, jsou tato pokračování. Tentokrát se hlavním hrdinou příběhu stává známý čaroděj a vrátíme se do dávných časů, kdy se proroctví teprve formovalo a kdy čaroděj teprve začíná chápat, jaká obří věc mu leží na ramenou. Svitky nikdy nepřináší jasnou odpověď, tak nastává dlouhé období pátrání a držení proroctví ve správném proudu. K tou všemu dojde na setkání s jednou inteligentní vlčicí. Belgarat je pěkný návrat, kterému klacky pod nohy háže hlavně to, že všichni víme, jak to má dopadnout a bohužel také to, že se hodně skáče časem. To už je tak, když čaroděj žije tisíce let...... celý text
Numancie / Pedro de Urdemalas / Mezihry
1962,
Miguel de Cervantes y Saavedra
Poslední příspěvek Saavedry do Knihovny klasiků. Tentokrát jsem měl prozkoumat jeho divadelní kousky. Nejhorší je asi Pedro de Urdemalas, rádobyvtipná příhoda mladého šprýmaře. Mnohem lepší je zcela vážná Numancie o oběti jednoho obleženého města. Na konci najdeme několik meziher, které na několika stránkách rozehrají celkem vtipné příhody, přesně takové, jaké známe ze Cervantesových povídek - a tudíž také na jedno brdo. Ze všech jeho spisů jsem si odnesl, že za přečtení opravdu stojí jen Don Quixote.... celý text
Příkladné novely
1957,
Miguel de Cervantes y Saavedra
Pokud by si člověk přečetl jednu autorovu povídku, tak dobře. Není to špatné, sice už na tom zapracoval zub času. Jenže pokud je těch povídek více najednou, tak jsou vlastně jedna jako druhá. Mladík, šíleně zamilovaný do překrásné dívky, se snaží lišácky docílit manželství. Cervantes jen mění jména hlavních aktérů a prostředí, ve kterém ke všemu dochází. Ať už je to uprostřed města nebo v cikánském táboře. Průměr s odřenýma ušima a sám bych nečekal, že Don Quijote byl lepší.... celý text
Psí vojáci
2020,
Adrian Tchaikovsky (p)
Přečetl jsem si název Psí vojáci, podíval jsem se na ozbrojeného psa na obálce a očekával jsem zábavné akční scifi béčko, plné stříleček a ničení nepřátel. A taky jsem přesně tohle dostal... jenže v polovině knihy nastal najednou obrat a příběh se zaměřil jiným směrem. Akce zmizela a začaly se klást otázky. A právě díky této změně je knížka mnohem zajímavější.... celý text
Hráč
2019,
Iain M. Banks (p)
Po menší pauze jsem se znovu vrátil do světa Kultury. Tentokrát nás nečekají žádné velké akční přestřelky a kaskadérské kousky, kdepak. Tentokrát se veškeré napětí zaměří na jednu speciální hru, která řídí řád světa. A do ní se dostane hlavní hrdina, který má ze začátku jen radost ze hry samotné, ale postupně zjišťuje, že všechno je možná trochu jinak. U Fléba byla minimálně jedna pasáž, která byla zbytečně dlouhá. Tady se naštěstí nic podobného nekoná a Hráč si tak udržel nastavenou laťku.... celý text
Důmyslný rytíř don Quijote de la Mancha
1955,
Miguel de Cervantes y Saavedra
Do tohoto románu se mi moc nechtělo. Viděl jsem nějaké filmové zpracování, znám příhodu s větrnými mlýny... a vlastně nikdy mi na tom nic vtipného nepřišlo, spíše trapného. Ale pustil jsem se do toho (když jsem viděl počet stran 1200, tak mě skoro omývali). Naštěstí celá kniha je mnohem lepší než kdejaký film. Hlavně díky oddanému společníkovi Sancho Panzovi, který má dobré hlášky a děj lépe posouvá kupředu. Zajímavé je, že souboj s větrnými mlýny zabírá přesně dvě stránky, tak se divím, že zrovna tohle se proslavilo, když zde byly mnohem lepší scénky. Jinak je to samozřejmě plné dalších postav, u kterých se dozvídáme jejich životní osudy, aby se všechno postupně propletlo a zapletlo, že by z toho měl Jára Cimrman radost. Bylo to pro mě překvapení, protože jsem vážně nečekal, že bych dal i jednu hvězdu, ale nakonec se to četlo docela dobře.... celý text
Pantáta Bezoušek
1930,
Karel Václav Rais
Už po přečtení Jiráskových knih jsem si uvědomil, že se mi tyhle staré české romány začínají čím dál tím víc líbit. Musí se do nich člověk dostat, zvyknout si na starou češtinu a hlavně... nesmí být do nich nucen povinnou četbou, ale musí si je vybrat sám. Pantáta Bezoušek je jednoduchý příběh o návštěvě vesnického chlapíka ve velkém městě, kde sleduje všechny ty kulturní a životní rozdíly. Četlo se to opravdu samo. Možná pomohlo i to, že jsem viděl obě filmové verze, takže mi v duchu jakákoliv Bezouškova přímá řeč promlouvala hlasem Jaroslava Vojty... a to bylo fajn.... celý text
Tohle se mi těžko hodnotí. Nejsem fanoušek podobného typu knih a přiznám se, že jsem se do Homéra pustil hlavně proto, že čtu vše ve své knihovně... a hlavně taky abych mohl všude říkat, že jsem četl Odysseiu. Příběh jsem v základech znal, takže jsem si spíše četl mnohem více rozvětvenou verzi svých poznámek ze školy. Měl jsem před sebou celkem enormní vydání z roku 1984 v překladu pana Mertlíka. Jak už jsem řekl, nejsem cílová skupina pro tyto antické knihy, proto mi spousta pasáží přišla zbytečně zdlouhavá a opakující se. Nic proti příběhu, jen forma není pro mě.... celý text
Černý opat
1971,
Edgar Wallace
Tohle byla první kniha od autora, ale jeho dílo spíš znám z filmových (převážně starých německých) zpracování. A přiznám se, že u těch jsem se bavil víc. Čekejte jednoduchou detektivku, který Vás provede místy příznačnými pro gotický román. Opuštěné ruiny, podzemní chodby... a k tomu záhadný přízrak Černého opata, který se po letech začal znovu zjevovat.... celý text
Terminus
2019,
Tom Sweterlitsch
Za poslední dobu jedna z nejoriginálnějších knížek, které jsem četl. Jen jsem se musel prokousávat pomalu a pečlivě, protože problém cestování časem a různé alternativní budoucnosti jsem musel vstřebávat. K tomu všemu se velice rychle blíží apokalypsa a je nutné vyřešit jeden zapeklitý případ. Opravdu dobře napsané, jelikož jsem četl pomalu, tak jsem se v textu neztrácel a rád bych, kdyby se od autora objevila u nás nějaká další kniha.... celý text
Ocelová šlechta
2019,
Adrian Tchaikovsky (p)
Šlechta je mojí první knihou tohoto autora. V rámci děje byla naštěstí přiměřeně dlouhá a ne zbytečně natahovaná. Veškerá akce šlape tím pádem jak má. Nápad byl zajímavý, ovšem ve všem vítězí autorova představa Finů. Bylo by skvělé, kdyby Finsko mělo nějakou vlastní knihu, protože se to jeho obyvatelé v tomto světě rozhodně zaslouží. Není to žádná velká literatura, ale zábavná jednohubka na jeden večer, která účel splní.... celý text
