Las_T přečtené 115

Nahé slunce 2004, Isaac Asimov

Já, Asimov 1996, Isaac Asimov

Já, robot 1993, Isaac Asimov

Docela ironické, že jsem se k Já,robot dostal až poté co jsem přečetl celou Nadaci a Sérii o Robotech. Povídkami o hyperatomovém motoru a robotu, který umí číst myšlenky tady vlastně už v roce 1950 Asimov pokládá stavební kameny knihám, které napsal klidně i o více než třicet let později. Dvě části slabší, zbytek skvělý. Jde z toho cítít, že se ještě trochu hledal (např. roboti se tady chovají občas úplně jako lidé a takový humanoidní robot Daneel je v dalších knihách tak správně toporný, jak by se od robota dalo čekat), ale celkově už zde nelze popřít ten obří spisovatelský talent na poli scifi žánru, jakým Asimov bezpochyby byl.... celý text

Ocelové jeskyně 2012, Isaac Asimov

Egypťan Sinuhet 2013, Mika Waltari

Velmi hutná kniha. Marnivost, láska, osamělost a víra ve svého boha, to jsou hlavní problémy, kterými se Sinuhet ve svém životě potýká a musím se přiznat že jsem byl až mile překvapen tím jak "šedá" postava ten lékař je. Není to nějaký stereotypní klaďas, ale člověk co dělá chyby jako každý. Upřímně jsem na něj měl chvílema vztek, jelikož si za mnohé ze svých ztrát může zcela vlastní vinou, ale třeba na něj změním názor až mé vlasy prořídnou a hřbet se ohne a já si to přečtu znovu, starší a moudřejší. Kapitola s Mineou šílený doják a Kaptah je nejlepší sluha od Sancha Panzy. A pokud se ti ta kniha nelíbí tak na tebe pouštím svoji vodu.... celý text

Obsidio 2019, Amie Kaufman

Gemina 2017, Amie Kaufman

Illuminae 2016, Amie Kaufman

Setkání s Rámou 1984, Arthur Charles Clarke

Charakteristické Clarkovské dílo, kdy Arthur vezme skupinu astronautů, kteří jsou úplné špičky ve svém oboru a na ničem jiném v knize nezáleží. Ráma je chladný a krásný, tajemný, ale přesto plný měst, které se až nápadně podobají těm naším. Technický popis Rámy detailní a mozek zavařující. První a Druhá vesmírná Odyssea jsou pro mě osobně, ale furt number one.... celý text

Blade Runner: Sní androidi o elektrických ovečkách? 2004, Philip K. Dick

Skvělé scifi s obrovským přesahem. S filmem bych to vůbec nesrovnával, kostru to má samou, ale maso je zcela odlišné. Rick Deckard je určitě jedna z mých nejoblíbenějších postav scifi literatury. Dick ho v knize znovu a znovu láme až jsem ke konci začínal pociťovat tu bezmoc, kterou si procházel. Vskutku famózní.... celý text

Pod kupolí 2010, Stephen King

Když jsem vzal tuhle tenoučkou knihu do ruky říkal jsem si, zda uvidím od Kinga nějaké soft scifi nebo třeba survival post-apo. Není to vlastně ani jedno, nebo spíš takhle, scifi je to opravdu jen malou kapičku a post-apo o něco větší kapku. Je to hlavně kniha o tom, jak obří množství hlavních postav(je jich tady opravdu šílené množství a všechny jsou barvité), musí řešit své největší démony poté co přišli o svou základní komoditu - svobodu. Někteří to zvládají lépe a v klidu, někteří začnou pomalu ale jistě šílet a musím se přiznat, že je to opravdu zábavný na čtení. Pokud, bych měl hodnotit konec, tak z pohledu posledních 100 stran - super. Jen těch úplně závěrečných 20 stran se mi nelíbilo. Pátou hvězdu dávám za slizkého Jima Rennieho, díky kterému by ta kniha klidně mohla mít podtitul “vzestup a pád diktátora z Lidlu“.... celý text

Nikdynoc 2019, Jay Kristoff

Měsíc je drsná milenka 1994, Robert A. Heinlein

Opět jedno z těch děl klasické scifi literatury, které tě tak zahltí informacemi na dané téma, až chvílema zapomeneš, že je tam i nějaký děj. Moje první zkušenost s Heinleinem je tedy ve formě jakési revoluční příručky, ale nezlobím se. Líbilo se mi zpracování katapultů a vliv zemské gravitace na “luňáky“. Hlavní čtveřice postav taky sympatická, jen u Mikea jsem neustále čekal kdy je zradí. Kdo za tuhle paranoiu vůči UI asi může HALE hmmm?... celý text

Konec Věčnosti 1993, Isaac Asimov

Klasický Asimov, který na posledních 50 stranách zandá více plot twistů než jiní autoři v dvakrát tak objemné knize. Ony totiž i jeho plot twisty mají plot twisty, líp to říct nejde. Kniha mě bavila, každopádně se musím přiznat, že časové paradoxy a obecně hrátky z časem nejsou zrovna ten námět, kvůli kterému mám Asimova tak rád. Přesto ho uznávám, že o tom taky zkusil něco napsat.... celý text

Konec dětství 2005, Arthur Charles Clarke

Mám Clarka hrozně moc rád, mám ho i načteného, ale tohle mě strašně nebavilo. Vůbec jsem v tom nepoznával jeho styl, jakým píše své ostatní romány. Když nad tím tak uvažuju, tak jsem měl i vzhledem k tam vysokému hodnocení tady moc velké očekávání, které se mi v rukou obrátilo na to největší scifi zklámání mého života. Třetí hvězdu dávám jenom z respektu k autorovi.... celý text

Měsíční prach 1965, Arthur Charles Clarke

Skvělý A.C. Clarke v plné síle. Survival scifi, které se odehrává hned “za humny“. Trochu mi to připomínalo Martana od Andyho Weira, jen je to naspané o 50 let dříve a čtenářsky lépe stravitelné. Vadila mi jen jedna jediná věc, věc která mi vadí u všech Clarkových knih. Bylo to hrozně krátké. Takových sto stránek navíc by tomu podle mě vůbec neublížilo ba naopak.... celý text

Narrenturm 2005, Andrzej Sapkowski

Hele zasazením je to super. Ta atmosféra středověkého Česka a Polska z toho vyloženě dejchá, Sapko o tom ví první poslední. Dialogy stejně jako v Zaklínači fakt jak někde od stolu v hospodě, prošpikované sprosťárnami u kterých se opravdu nejde nesmát. Problém přichází až u hlavní postavy. Nejblíž mám asi k Šarlejovi, jelikož v pozdějších částech Reynevanovi říká jak velký idiot to je a já s ním musím z celého srdce souhlasit. Doslova v každé kapitole se Reynevan dostane do nějakého průseru a jen málokdy se z něj dostane sám, spíš mu vždy pomůže ohromná dávka štěstí nebo známost z dřívějška. Má být prezentován jako chytrý mág co studoval v Praze, ale je to takový hlupák...Nakonec ty čtyři hvezdy dám, ale do dalšího dílu se nehrnu. Fakt mě to mrzí.... celý text

Vzpomínka na Zemi 2018, Liou Cch'-sin

Jsem přesvědčen, že Liouvi bylo ještě těch 750 stran málo, on má fantazii a um na to napsat i desetkrát tak dlouhou knihu. Na rozdíl od prvních dvou dílů, je tady krásně vidět to schéma podle kterého knihu psal; 1. lidstvo je ohroženo mimozemšťany - 2. lidstvo vymyslí 2-3 scénáře jak se ubránit - 3. pro realizaci vyberou první, nejvíc rozumný, který ale katastrofálně selže - 4. náhodou a s ohromným štěstím, se povede realizovat druhý scénář a lidi jsou zachráněni - 5. lidi to nestačí oslavit a je tu další hrozba z vnějšího vesmíru. A jedeme dokola. Do toho ještě nepříliš sympatická holčina Sin, kterou bych já na rozdíl od Tchien-minga na rande určitě nepozval, spíš bych ji dál důkladný reality check. Po každém průseru si vleze do sarkofágu a nechá se zmrazit na 50-200 let, po třetím zmražení už to bylo trapné (za knihu hibernuje šestkrát btw.) Love story okey, ale ke konci jsem to dočítal s vypětím sil. Vesmír je velký, ale život je větší. Snad nás osud zase svede dohromady (nebo radši ne, trilogie mi stačila.)... celý text

Temný les 2017, Liou Cch'-sin

Mnohem čtivější než první díl. Čtenář už není permanentně v mlze, postavy vědí do čeho jdou a co je čeká. V půlce se to dost zlomí a přechází to z takového toho scifi blízké budoucnosti do hard vize budoucnosti. Meditátoři mě hrozně bavili. Celkově tedy o “kapičku“ lepší než Tři tělesa.... celý text

Problém tří těles 2017, Liou Cch'-sin

Podle zdejších komentářů si vyvozuji, že lidem na téhle knize nejvíc vadí dvě věci; přílišná vědecká terminologie, která jde často až moc do hloubky a dále přehnaná a okatá propaganda ČLR. Co se týká té vědecké terminologie a vysvětlování všeho, autor to neumí podat tak hladce jako třeba Asimov, takže čtenář má vlastně dvě možnosti, buďto se to co Liou popisuje snaží s vypětím sil pochopit (a pokud mu na střední šla fyzika, tak to bude mít o poznání snazší) a může se mu to podařit a nebo v tom může jako já plavat a jen se kompletně oddat tomu, že autor ví o čem mluví a popisuje tady jeho vlastní nápad jak kontaktovat mimozemské civilizace, samozřejmě trochu okořeněné tím scifi, přeci jenom není to literatura faktů. No a co se týče té propagace Číny, tak tu jsem zde teda nepochytil vůbec. Autor občas doplňuje text poznámkami a fakty z Kulturní revoluce, které jsou spíš zajímavé a jako propagandu je může brát snad jen hloupoučký člověk. Určitě bych řekl, že on sám má na ten disaster co se tam odehrál mnohem víc kritický pohled než řadový číňan. Pátou hvězdu nedávám za docela slabý konec a některé kapitoly z Tří těles, což jsou sice kapitoly, které dělají tuhle scifi vyjímečnou, ale mě tak úplně neuchvátily. Celkově spokojenost a těším se na další díl.... celý text