Lenisk@
přečtené 459
Farma zvířat
2000,
George Orwell (p)
Já mám takovou radost, že se mezi knihami s nálepkou "povinná četba" nachází skvosty! Další důkaz toho, že ti učitelé vlastně vždycky věděli, co nám doporučují :).... celý text
Sama sebou
2018,
Jojo Moyes
A mně se tento díl líbil. Jasně, nebylo to "Než jsem tě poznala", ale jsem ráda, že nepokračovala ta nekonečná deprese ze "Život po tobě". Lou se vrátila se svým elánem a stylem a chutí do života. Objevuje novou zemi a především sama sebe . Přestože je knížka v mnohém předvídatelná, člověk si u ní odpočine, zasměje se, zanadává si, pobrečí si a tak :-).... celý text
Samozřejmě mě teď mrzí, že jsem na Harryho narazila kdysi dávno úplnou náhodou a přečetla Přízrak. Nicméně jsem věděla, že se jednou dokopu a začnu číst pěkně od začátku. Těším se, jak se bude postava Harryho vyvíjet, tuto knížku beru spíš jen jako dobrou ochutnávku.... celý text
Slepá mapa
2013,
Alena Mornštajnová
Kniha si klade (na můj vkus) velmi široký cíl - zachytit osudy několika lidí z různých generací. A možná proto mi Slepá mapa přišla uspěchaná. Prolítli jsme téměř celým staletím, na nic jsme se pořádně nestihli soustředit, seznámili jsme se s množstvím postav a já si k žádné z nich nedokázala vytvořit pevnější pouto. Ale autorčin styl mě okouzlil, proto jsem četla dál a od knihy se nemohla odpoutat. Líbí se mi, že autorka dokáže přinutit člověka, aby se zastavil a popřemýšlel, jestli by se v dané situaci choval jinak.... celý text
Dívka v ledu
2016,
Robert Bryndza
Někdy je potřeba vzít do rukou knížku s nálepkou "bestseller" a číst a číst a nemoci od ní odejít :-).
Mapa z kostí
2006,
James Rollins (p)
Oddechovka, která se však místy neskutečně vlekla. Tak trošku slátanina všeho možného (od neuvěřitelných záhad, na které doteď! nikdo nepřišel, po nesmrtelné hrdiny s kapkou love story), což mě vlastně dost zamrzelo, protože Rollinse jsem měla vždycky ráda.... celý text
Bohužel. Zklamání. Zklamala mě knížka, ke které jsem nepřistupovala s žádným velkým očekáváním. Brown je čtivý, čtenáře nenechá vydechnout a nutí ho pokračovat dál a dál (člověk ani nemrkne a za dopoledne dokáže přečíst půlku knížky), ale to je tak všechno. Kniha má naprosto stejnou kostru jako všechny ostatní. Přece jen mě alespoň trošku nalákalo tvrzení na zadní straně obalu: "Nový Brownův román má potenciál vyvolat stejnou kontroverzi jako Šifra..." Wtf? Jako buď jsem tak hrozně moc chytrá, nebo Brown tak předvídatelný, že jsem jeho mega obrovskou zápletku tentokrát uhodla hrozně brzo. Veliký wow efekt se nekonal. Bod pro něj za posledních několik stran, tam mě trošku mrazilo, ale prostě... takhle ne. Už po Infernu jsem si říkala, že Brownovi nedám šanci, ale opět jsem mu ji dala, a opět se spálila.... celý text
