Lenisk@
přečtené 465
Woodhill
2024,
Eleanor Corvin (p)
Autorka mě nalákala na postapokalyptický svět, do kterého jsem se s chutí zakousla. Ovšem velmi záhy se kniha proměnila na romanťárnu, z čehož jsem upřímně příliš nadšená nebyla. Určitě nejsem jediná, kdo by se raději soustředil na vykreslení pádu opony, na nový svět a jeho zákonitosti, než na (pro mě nepříliš uvěřitelnou) lovestory. Autorka si mohla stanovit vyšší cíle a prostředí více rozpracovat. Nebojím se říct, že tento nápad si zasloužil klidně svoji ságu. Ale kdo jsem já, abych tu negativně hodnotila. Knihu jsem přelouskala za dva dny a na nespecifickém místě (ať nespoileruju) zamáčkla slzu. Ve finále to byla fajn oddechovka, kterou jsem právě teď uvítala.... celý text
Chyťte pošťáka
2016,
Dita Křišťanová
Knížka pro děti a jak já si to čtení užívala. Chvilku jsem si pohrávala s myšlenkou, že ji dočtu, aniž bych čekala na syna. Příběh rychle plynul, byl napínavý i legrační, čtení jsme si užili.... celý text
Hustej nářez
2010,
František Kotleta (p)
Přiznám se, že mně Kotleta nesedl. Četla jsem od něj první knihu, možná mu v budoucnu dám ještě šanci, ale je taky možné, že jsem z knih tohohle typu už vyrostla. Navíc jsem často měla pocit, že čtu Kulhánka, a to se mi nelíbilo, Kulhánek je jen jeden :).... celý text
Mlčící fontány
2020,
Ruta Sepetys
Obvykle přečtu knížku a přemýšlím o jejím dějí, ale u všech knih R. Sepetys otevírám Google a dohledávám si historické souvislosti. A to je důvod, proč autorka dělá dobře svoji práci. Člověk zjišťuje, že o světě, o dějinách vlastně nic moc neví, a touží po tom se dovzdělat. Snad tuhle touhu autorčiny knihy zažehnou v nejednom (mladším) čtenáři. Děkuju. A po velmi pozitivním úvodu bych chtěla dodat pár negativ. Velmi dlouho mi trvalo, než jsem se začetla. Něco mi tam nesedělo, možná láska jako z pohádky? Některé události/postavy nedotažené? Nevím. Na druhou stranu jsem klidně i přeslazený happy end přála snad všem postavám, upřímně jsem se bála otáčet stránky, aby se tam náhodou něco nestalo. Shrnu to: autorku miluju, cokoli dalšího napíše, já si určitě přečtu.... celý text
Co už nikdy nepřebolí
2023,
Lucy Score
Knížka, která mě vlastně docela překvapivě pohltila. Ano, je to v mnoha ohledech předvídatelná romanťárna, ale mě to bavilo. Ocenila jsem, že kromě budování vztahů mezi hlavními postavami tam bylo i budování vztahů na všech možných úrovních (teta x neteř, otevření se vlastním rodičům, nová přátelství) a zápletka se zlým dvojčetem. Vadilo mi ale, že postavy nebyly asi příliš dobře charakterizovány a nevěřila jsem jim jejich věk. Ale tak co, velkou uměleckou hodnotu jsem tu nehledala a čtení jsem si užívala.... celý text
