lenya přečtené 86

Bojovnice 2017, Lesley Pearse

V momentě, kdy jsem si knihu kupovala, jsem ani nevěděla, že má nějaké díly předchozí, i přesto splnila účel a moje očekávání - lehká, roztomilá, oddechová - člověk u ní nemusí moc přemýšlet. Začátek knihy měl spád, líbil se mi i popis Nového Zélandu, uprostřed byl děj podle mě moc táhlý a trochu nudný, nakrátko jsem přerušila i čtení, pořád dokola nějaké seznamování, zjištění, že to není "ten pravý" a pak zase znovu... Až v momentě, kdy začala Mari podnikat tajné mise, mě kniha opět vtáhla do děje a přečetla jsem ji jedním dechem až do konce, který mě - přiznám se - trochu dojal. Takže knihu bych i doporučila, ale jak se říká, méně je více, kdyby byla kniha z poloviny tak obsáhlá, dala bych o hvězdičku více.... celý text

Dva proti Říši 2007, Jiří Šulc

Příběh o parašutistech mě naprosto vtáhnul, nemohla jsem se od čtení odtrhnout, za dva dny jsem měla dočteno. Kromě silného válečného tématu na knize oceňuji několik věcí. Prolínání české a německé dějové linky udržuje čtenáře v permanentním napětí a očekávání, co bude dál... Autor vykresluje příběh pravdivě, jde poznat, že při psaní knihy čerpal z mnoha zdrojů, čtenáři nepodsouvá žádný názor. Perfektně vykreslená psychologie postav. Při čtení jsem se zkrátka cítila, že jsem se vrátila v čase a žila jsem s nimi.... celý text

Krycí jméno Verity 2015, Elizabeth Wein

Květ pouště 2000, Waris Dirie

Inspirativní knížka. Waris je bezesporu neuvěřitelně silná osobnost. Obdivuji, jakým způsobem přijímala všechny životní situace, jak jí přicházely. Žádné dlouhé spekulování a naše oblíbené "co kdyby" - tohle spojení snad v knize nezaznělo ani jednou, spíš mi bylo sympatické, že ji to spíš ani nenapadlo. Protože - k čemu by mi bylo přemýšlet stylem, co kdyby :) Samostatné a velmi vážné téma je pak v knize ženská obřízka. To je prostě tyranie páchaná na ženách. Je otřesné, že se tato hrůza vůbec někde ve světě vyskytuje a braná jako rituál. Knihu určitě doporučuji.... celý text

Miláček 1972, Guy de Maupassant

Vzhledem k tomu, že si umím vybírat knihy, ač zcela nechtěně, tak velmi tématicky - četla jsem Miláčka v době ukončování jedné mé známosti... Zpočátku jsem brala Duroye jako charismatického povaleče, pro kterého mají zkrátka ženy slabost a on pro ně také. Osud hlavního hrdiny se ale dá zasadit perfektně i do dnešní doby - přičichne k moci/penězům a vlivným ženám a začíná se stávat nenasytným ve všech životních sférách. Ke konci jsem ho nebrala jako charismatického povaleče, ale spíš jako jedovatého hada. Stalo se z něj de facto bezcharakterní zvíře, které chladnokrevně využívá všech kolem sebe pro vlastní dobro, ale slovo dobro je třeba brát s rezervou, protože s každým svým zkaženým činem se potápí hlouběji a hlouběji. Bravurní knížka popisující co se stane se člověkem, když se dostane k moci a nemá pevný charakter. Ano, až po přečtení komentářů níže jsem si vzpomněla na to slovo, které mi chybělo - nadčasovost díla :-)... celý text

Zahradnictví 2017, Petr Jarchovský

V knize není nouze o bizarní situace, u kterých se čtenář nejednou zasměje, proložené životními osudy hlavních hrdinů nasazených do doby, ze které člověku spíš mrazí a je smutno. V tom vidím kouzlo knihy - zasmát se v těžkých dobách. Po dočtení jsem měla příjemný pocit, žádné deprese - určitě budu knihu doporučovat dál. Film jsem ještě neviděla, ale určitě na něj vyrazím - ano třídílný film je byznys... ale na druhou stranu, co dnes není... Líbilo se mi, že je kniha doplněná fotografiemi (jak z filmu, tak skutečnými) - ke jménu jsem si okamžitě mohla dosadit tvář.... celý text

Moje všechno 2016, Katie Marsh

Láska, nemoc, krize, zamilování - mohl by to být hezký příběh, ale rozepsaný do tolika stran se táhne jako dlouhá nudná přednáška. Kniha nic moc. Přečetla jsem ji, protože jsem ji dostala od přítele, jinak bych po této knize nesáhla.... celý text

Abych přežila: Můj útěk ze Severní Koreje 2015, Yeonmi Park

I pět hvězd je pro tuto knihu málo... První i druhá část pro mě byla nepředstavitelná. Vím, že Severní Korea je problematická země, ale nikdy jsem přesně nevěděla proč. Jsem stejná generace jako Yon-mi, ale já jsem nezažila komunismus. Tato kniha by měla být zároveň studijní materiál. Yon-mi mi krok po kroku srozumitelně vysvětlila historii, fakta, současnost. A pak to nepřeberné množství životních mouder... Obdivuji celou Yon-minu rodinu, skládá se ze samých neuvěřitelně silných osobností. Doporučovala bych přečíst tuto knihu všem obzvlášť v současné době, kdy velmi často narážíme na téma uprchlíků. Od poslední části jsem se nemohla odtrhnout... Při psaní o nutnosti znalosti cizí řeči se mi vybavilo: ,,Kolik řečí umíš, tolikrát jsi člověkem." Yon-min příběh mi poskytl k zamyšlení spousty a spousty myšlenek. Takže já moc děkuji Yon-mi, že napsala tento příběh a sdílí ho s námi.... celý text

Zvuk slunečních hodin 2008, Hana Andronikova

Mezi všemi pozitivními komenty napíšu bohužel jeden negativní... do knihy jsem se nemohla začíst, odkládala jsem ji, ztrácela jsem se v kapitolách, nepřehledné.. Třeba se k ní někdy časem vrátím, ale prozatím takto..... celý text

Okamžiky štěstí 2016, Patrik Hartl

Začala a skončila jsem pouze Veronikou. Pravdou je, že jsem si dala delší pauzu ve čtení a u Jáchyma se přetrhla nit..... Nicméně kniha s názvem Veronika se četla jedním dechem. S hlavní hrdinkou jsem prožívala všechny její trable, maléry, lásky a zklamání. Moc se mi první část líbila. Třeba se ke knížce někdy vrátím, dočtu Jáchyma a přidám další hvězdičku :) Krásný příběh.... celý text

Jedenáct minut 2009, Paulo Coelho

Není zač 2015, Daniel Glattauer

Milá knížka... Nejednoho člověka bych tak řekla - příjemně zahřeje. Geriho osobnost mi byla od začátku blízká a sympatická, přesně dle slov Rebeccy - máš v sobě nekonečný klid a trpělivost - a přesně tak na mě působil. A v tomto duchu se linul celý příběh. Geriho hlášky a myšlenkové pochody příležitostně naoko zastřené lahvemi piva, ale přesto vždycky trefné a velmi bystré. Jeho vyrovnávání s dvojitou rolí otce mě prostě list po listu fascinovalo... Napadá mě, že jsem o knihu projevila "vyšší" zájem - ne jen zájem, mohla bych použít slovo vysoký, ale to se dá stupňovat, takže vyšší mi přijde tak akorát - takže tak nějak, Geri :-) Rada na závěr - na poslední strany si vyčleňte trochu prostoru - nebudete moct přestat... a odměna na závěr stojí za to! A jedna výstižná ukázka: "Nedal byste si třeba kávu? Nebo čaj? Vodu?" "Ne, děkuji, neobtěžujte se." "Nebo pivo?" Zamyslel jsem se. "To snad ano, malou skleničku," řekl jsem. "Máme jenom láhvové." "No dobře, tak láhev." :-D... celý text

V šedých tónech 2013, Ruta Sepetys

Zpočátku jsem se knížkou trochu prokousávala, ale asi od půlky jsem se "zakousla" a musela ji dočíst během jednoho odpoledne. Bylo mi potom trochu smutno... Ale naštěstí není nikdy všechno úplně zahalené v šedých tónech... ,,Láska je ta nejmocnější armáda. Ať už je to láska k příteli, ke své zemi, k Bohu, nebo třeba k nepříteli - láska nám odhaluje zázračnou povahu lidského ducha." ,,V hlubinách zimy jsem konečně zjistil, že uvnitř mě tkví nezlomné léto." Albert Camus... celý text

K moři 2007, Petra Soukupová

Svým způsobem otřesná knížka, myslím, obsahově. Je plná cynismu, chladu, deprese, cizoty... a to pozor - mluvíme o mezilidských vztazích. Autorka mistrovsky chlad celé knihy podtrhla psaním ve 3. osobě, s čímž jsem také chvíli bojovala. Po přečtení jsem měla divný pocit, že nic nemá smysl. Takže mě upřímně kniha moc nenadchla, ano přečetla jsem ji poměrně rychle, ale nejsem takový cynik. Chyběl mi prostě v knize nějaký "světlý bod". I ve válečné literatuře přes všechnu smrt existuje láska a přátelství. Ale tady nic...... celý text

Panenky z ráje 1998, Barbara Wood

Z knihy jsem byla nadšená, zanechala ve mně silný pocit a nutila přemýšlet nad různými životními situacemi. Příběh muslimských žen ve mě probouzel hodně emocí, ke konci knihy jsem byla rozčilená! Očekávala jsem, kdy konečně přijde nějaký pozitivní zvrat! Vždyť to přeci nemůže být pořád jen "černé". Jakoby mě autorka vyslechla a v závěru se mi přeci jen trochu vrásky nad obočím vyhladily :) Chvílemi jsem trochu bojovala s typickou červenou knihovnou, ale je to příběh života muslimských žen, který pro "nás ze západu" je asi trochu "sci-fi". Ty ženy prostě žijí tím, že řeší manželství, děti, rodinu - a tím jsme vlastně u konce, protože při jejich porodnosti a počtu uzavřených sňatků/rozvodů z popudu muže, je potřeba hodně času, aby se jeden zorientoval. Takže do jisté míry je zapotřebí neplést si červenou knihovnu a život egyptských dívek. A ano, asi mohla být kniha méně obsáhlá, méně peripetií, paradoxů, postav... místy je to opravdu scifi.... celý text

Královský rubín 2015, Agatha Christie

Moje první kniha od autorky Agathy Christie, příjemná. Obecně moc nečtu detektivky ani povídky, ale čtení mě bavilo, zejména postava Hercule Poirota, potom několik postav v povídce a neuvěřitelné rozuzlení na závěr...... celý text

Tři kamarádi 1962, Erich Maria Remarque (p)

Většinou si nechávám "nějakou tu hvězdičku" do zásoby, kdybych náhodou přečetla "ještě lepší knížku", a právě se stalo. Také si někdy podtrhávám tužkou v knížce věty, které se mi líbí - při čtení Tří kamarádů mi došlo, že je dobré mít tužku vždy u sebe... Také zastávám názor, že autor má vždy jeden "trhák" a "zbytek" už se veze, ale Remarque mi prostě boří všechny moje předsudky a očekávání. Mám pro tohoto autora slabost, jelikož už jsem od něj přečetla více knih se stejným zápalem. Já prostě obdivuji Remarqua, jeho schopnost zakomponovat silné myšlenky nenásilně do příběhu tak, aby mohl volně plynout... Vidím živě tu situaci - jen tak po divadle během čekání na další rum a hele ji - "taková obyčejná myšlenka" - Politika se postarala dostatečně o divadlo, přestřelky každého večera poskytovaly jiný koncert - a obrovská kniha bídy byla sugestivnější než všechny knihovny. - a to je jen ZLOMEK těch vět, které jsem podtrhla... Víc asi nemám co dodat...... celý text

Pěna dní 2005, Boris Vian

Knihu jsem z části přečetla, a to jen z důvodu, že jsem ji dostala jako příliš nepovedený dárek. Tento druh literatury nevyhledávám. Vůbec se mi nelíbila. Jednu hvězdičku dávám proto, že měla pěkný obal a ilustraci...... celý text

Skleněný pokoj 2009, Simon Mawer

Tato kniha je jako sama vila - dvěma slovy - prostě úžasná! S napětím a očekáváním jsem četla každou kapitolu, každý list, každé slovo... Takže k Vánocům jsem si nakonec nadělila kromě neuvěřitelného příběhu i výlet do Černopolní ulice v Brně. Dokonale mi vyhovovalo, že román je pouze inspirací skutečného příběhu vily Tugendhat. V domě oslavujícím svobodu, prostor a světlo by bylo až ironické nechat se "svázat" minulostí... Lidé své životní situace a události prožívají, vila Tugendhat je jejich tichým svědkem s ocelovou konstrukcí... Jakoby "von Abt" tušil, co vše přijde, čím vším si vila v životě projde, a proto jí dal ocelové srdce. Nádhera... :)... celý text

Agnes 2013, Hannah Kent

Pěkná knížka, čte se lehce, má spád, je napínavá, má rozuzlení a konec. Příjemná knížka na cesty. Poslední kapitolu jsem přečetla jedním dechem... Konec byl asi takový, jaký měl být, ale určitě každého čtenáře napadne: ,,Jak by to pokračovalo, kdyby...". Bavilo mě vytvářet si představy o tom, jak asi konkrétní osoby dle detailního popisu vypadaly. Takže já jsem spokojená, příběh splnil to, co jsem očekávala - zabavil mě a vtáhl do děje.... celý text