leotwain
přečtené 741
Trhlina
2016,
Jozef Karika
Wow! Dočteno právě teď! Plný emocí a strachů. Takovéto knihy mám rád. Ty, které dokážou z obyčejných věcí udělat hrůzunahánějící nervák. Taková je i Trhlina. Od první strany jsem byl v napětí, a i když sem tam byla pasáž zdlouhavá či zbytečná (reaguji tím na některé komentáře), nemusel jsem se nutit do čtení. Šlo to samo. Tribečská záhada je svým zpracováním neotřelá. Zprostředkovaně vyprávět příběh, který se nakonec nemusí jevit jako reálný, ale postavit jej na pilířích svědectví... Krásný příklad knihy s "nespolehlivým vypravěčem". Když se Igor přiznal nečekaně k braní drog, pomyslel jsem si "a jéje, klasika s drogami". Omyl. Nečekal jsem nic ze závěru, který mi sebral vítr z plachet a vše, co jsem doposud četl, převrátil naruby. Trhlina ve mě zanechala spoustu emocí, ale i nevyřčených otázek. Pravda, kniha na položené otázky neodpovídá, což vyplývá i ze závěrečného doslovu autora. Trošku vadí. Ale tak to má být.... celý text
Chatrč
2009,
Wm. Paul Young (p)
Ve většině souhlasím s komentářem "Potolu". Knihu jsem na Vánoce dostal od své maminky. Ne, že bych vyloženě trpěl, při čtení, ale kniha se nečte lehce. Vracel jsem se k ní asi čtyřikrát, a na mé poměry jsem ji četl hóóódně dlouho. První tři kapitoly uběhly celkem snadno. Avšak filozofické rozhovory o podobenství, lásce a křesťanství mezi Mackem a ostatními, na to je třeba se soustředit a přemýšlet. Některé pasáže mě mrazilo a věty mě nutily se nad některými věcmi zamyslet. Jiné mi prozatím nedávaly smysl a já opět počítal stránky do konce kapitoly. Rozhodně knihu doporučuji všem, kteří mají rádi filozofii náboženství, já osobně ji určitě doporučím s varováním. Hodnocení za propracovanost a poněkud zajímavý a nečekaný konec a nádherně zpracovaný příběh, byť nejsem věřící člověk.... celý text
Tvář vody
2018,
Guillermo del Toro
Tvář vody jsem prve viděl jako film, který mne svou vizuální stránkou a zajímavým příběhem donutil přečíst si i knihu. A oba hodnotím na jedničku. I když se kniha drží věrně filmové předlohy, (není divu, dle toho, kdo ji psal) nadchly mne pasáže, které byly vynechány (viz Stricklandovo počínání v Amazonii a následné trauma), a filmové obrazy nádherně doplnily popisované pasáže, které nebylo vždy lehké číst. Jelikož oba milenci nemají schopnost mluvit, je zde málo dialogů, což si žádá větší čtenářovu pozornost. A pozornost si žádá i přeskakování nejen v ději, ale i v postavách, které jsou sympaticky stvořeny. Gilesovo vyrovnávání se se stářím a orientací (velice zajímavá postava z pohledu LGBT), Stricklandovo trauma, které se v knize víc a víc prohlubuje skrze některá šokující odhalení (masakr v Asii), nešťastný osud Hoffstetlerův (s nijak nečekaným koncem), Lainie, která se plácá ve svém zoufalém životě (a nakonec udělá tu jedinou sobeckou a správnou věc). Knihu rozhodně doporučuji přečíst a poslat dál, byť rozhodně ne každému sedne.... celý text
