Lilda
přečtené 241
1984
2020,
George Orwell (p)
Čím více jsem se blížila ke konci knihy, tím více se mi na hrudi usazoval pocit těžkosti. Jasně. Šlo by říct, že tohle se nemůže stát. To je moc. Jenže může. Může. A děje se. A nelze si dopředu říct, co bych udělala já. Jak bych se rozhodla, jak bych reagovala, kam bych patřila. Příběh je skvělým návodem na totalitu a absolutní degradaci lidskosti. Upozornila bych zejména na důraz na odstranění vztahů a citů, myšlení a rozhodování. A vůbec celé duše, celé téhle stránce toho, co dělá člověka člověkem. Také mi přijde trefný tento obraz:,, Moc znamená rvát lidem mysl na kusy a znovu ji skládat do nových podob dle vlastní libosti. " Tuhle knihu doporučuji všem. Bez rozdílu. A také ještě zbývá si položit otázku, jestli jsem se dokázala povznést nad příběh a jeho absurditu, krutost a zároveň logičnost, či zda to alespoň trochu zasáhlo mé tvrdé srdce.... celý text
Cizinec
2005,
Albert Camus
Musím říct, že komentář ad142, taktéž shrnuje moje pocity. A upřímně, mám trochu strach napsat jakýkoli názor či hodnocení Mersaulta, protože mi přijde, že možná každý má jakýsi patent na zhodnocení Mersaulta. Jaký byl, či nebyl. Jestli teda ano nebo ne. A já ..... nevím. Nelíbí se mi, jakým způsobem se zlehčuje vražda v tomto díle, i když je to zřejmě záměr. Nelíbí se mi opěvovaná netečnost protagonisty. I když je samozřejmě moc pěkné, že konal to, co opravdu chtěl a byl cizincem pro konvence. Ale paradoxně oceňuji to, že je to v tomto díle ukázáno. Je hezké říct, nepochopila jsi Cizince. Ale bylo to vůbec napsáno pro pochopení?... celý text
Láska za časů cholery
2008,
Gabriel García Márquez
Dočteno. Byl to krásný zážitek. Žít s jinými lidmi jejich život. Vlastně skoro celý život. Neuvěřitelný příběh. A ještě úžasnější vznosný jazyk prokládaný nespisovnými výpovědmi postav. Popisné části byly kupodivu tak akorát. Přesně tak, nakolik jsem je potřebovala, abych si situace umělá představit, i když jsem nikdy popisované jevy neviděla. A psychologie postav? Velmi zajímavá. Fermina a Florentino. Dva naprosto jiné světy. Propleteni na celý svůj život. (jak i shrnuje poslední věta). Musím přiznat, že předtím jsem dlouho žádný román nečetla, takže už jen kvůli tomuto žánru to pro mě byla příjemná změna. Ta občasná zvrhlost, obzvláště Florentina, k tomu prostě patří. A skvěle to vykresluje jeho postavu, která není ani dobrá, ani zlá. Stejně jako Fermina. Jsou to zkrátka lidé. Nedokonalí, s různými posedlostmi a utkvělými představami, kterým zasvěcují celý svůj život. Vývoj psychologie postav se mi líbil, ačkoli šlo vidět, že něco se nemění, i když člověk bilancuje všechno. Některé věci z dětství prostě zůstávají navždy. Zbývá je přijmout.... celý text
Obyčejný život
1937,
Karel Čapek
Poslouchala jsem v podání Igora Bareše. Krása. Myšlenky jsem si nezapisovala, ale mnoho z nich mě zasáhlo. Zkrátka. Obyčejný život. Úžasná psychologie postav. To svárlení osob, mnoho osob, nejasnost, strach. Člověk vychází z jednoho tvrzení, o kterém je skálopevně přesvědčen a potom? Objevuje,že prostě nic není černobílé. Objevuje sám sebe. Dochází k poznání.... celý text
O životě a umění
1995,
Friedrich Nietzsche
První věc, kterou jsem od Nietzscheho přečetla. A jsem za to poměrně ráda, protože z frází a tvrzení v zsv se stalo hlubší zamyšlení nad jeho myšlenkami. Některé mě zaujaly tím, že se na skutečnosti může hledět i úplně jinak a některé mě zas velmi pobavily (zvláště výroky o křesťanech), i když chápu, proč některé věci vnímal tím způsobem. Myšlenka, která mě zaujala:,, Přehodnocení hodnot bude dosaženo, jen bude-li zde napětí nových potřeb." A pobavila:,, Křesťanský člověk popírá i ten nejšťastnější úděl zemský, je tak sláb, tak chudý... "... celý text
O Božím vedení - Obvyklé a charismatické způsoby objevování Boží vůle
2018,
Pat Collins
Moc mi pomohl praktické pojetí textu a konkrétní příklady ze života. Děkuji.
Paradoxní štěstí: Esej o hyperkonzumní společnosti
2007,
Gilles Lipovetsky
Wow. Nemám asi slov,kterými bych popsala, jak je skvělé, že je vývoj konzumismu takto popsán a rozebrán z různých úhlu pohledu. Tato kniha mi pomohla o trochu více vidět společnost takovou, jaká je.... celý text
Příšerně nahlas a k nevíře blízko
2006,
Jonathan Safran Foer
Knihu jsem přečetla za dva dny. Byla. Hluboká. Vytrhující ze stereotypu. Kontrast k dnešní době plné plytkosti. Oskar. Otec. Matka. Babička. Dědeček. Hirošima,Drážďany,Dvojčata. To, jak utrpení mění všechno a všechny. Rozbaluje člověka a snímá z něho všechny slupky, až zbude jen torzo, na které se postupně nabalujou nové slupky, které to ale nikdy nezakryjí. Oskar je úžasná postava. Hluboká postava. Ale pro mě je nejdůležitější postavou babička. Někdy byla zticha, někdy mluvila až moc, nebyla odvážná, ale měla vůli j životu i po utrpení. Bála se ztráty. I dědeček se bál ztráty. Všichni se bojí ztráty.... celý text