Litocha přečtené 1206

Ukradená cukřenka 2016, Ivana Peroutková

Hezké ilustrace, sympatický a věrohodně napsaný hrdina, zápletka ukazující, že i z jednoduché záležitosti se může vyvinout dobrodružství a trocha nenásilných mouder k tomu. Jako dospělá bych si možná představovala o něco složitější zápletku, ale myslím, že malí čtenáři, kterým je příběh určen, budou spokojeni.... celý text

Šance na štěstí 2018, Kristan Higgins

Z dosavadních tří dílů se mi tenhle líbil asi nejvíc, i když to na druhé straně není nic nezapomenutelného. Colleen mi byla sympatická, snad jen to její všeználkovství kolem namlouvání mě chvílemi trochu dráždilo. Jinak je to ale místy úsměvný poklidně plynoucí romantický příběh z malého města. Na relaxaci fajn, poměrně rychle se ale vykouří z hlavy.... celý text

Nechci lásku nebeskou 2018, Catherine Bennetto

Zpočátku jsem byla z Emmy nadšená, protože se jevila jako asertivní osoba se smyslem pro humor. Bohužel se z ní postupně stávala natvrdlá sebestředná nána. Děj se vlekl, postavy působily mnohdy jako karikatury a po slibném začátku mi pak velká část situací ani nepřipadala vtipná. Další věcí jsou ty pitomoučké básničky - budu ale doufat, že se na nich podepsal překlad. A začínám být alergická na postavy, které se prostě nedokáží vyžvejknout.... celý text

Slib 2018, Lisa Kleypas

Lisa se nezapře, bylo to docela příjemné čtení, ale bohužel moc zkratkovité. Láska se dostavila okamžitě, změna z flamendra byla příliš rychlá (a tím i méně uvěřitelná), několik událostí, které by si zasloužily rozpracovat a zahrnout do děje, bylo jenom naznačeno. Kdyby autorka příběh rozpracovala do plnohodnotného románu, byla bych mnohem spokojenější.... celý text

Tajemství oranžové kočky 1968, Jošitomo Imae

Zajímavý koncept, ale příběh byl kvůli tomu zbytečně zamotaný, místy nelogický a těch veletočů tam bylo až moc. Některé pasáže na mě působily křečovitě. A u knížky pro děti bych uvítala větší písmenka. Bylo ale zajímavé sledovat rozdíly autorských stylů. Někteří spisovatelé mi seděli více, někteří méně, ale tak už to bývá.... celý text

Věř mi 2018, Kylie Scott

Knihy ze série Stage Dive (no, četla jsem jednu a kousek) mi připadaly pitomoučké a i tady jsem myslela, že knížku odložím nedočtenou. Nakonec jsem se začetla a nebylo to tak špatné, i když u mě Edie moc bodů za sympatii nepobrala a John byl jako postava naprosto nevěrohodný (drogový dealer se srdcem ze zlata, no jasně, sem s ním). Nemůžu posoudit, jak s člověkem zamává takhle traumatický zážitek, ale Ediina postava mi připadala nekonsistentní, chvíli jednala nějak, chvíli přesně opačně. Hlavní postavy se celkově občas chovaly jako pětileté děti. Knížka by si zasloužila propracovat, takhle všechny problémy prosvištěly kolem, aniž by po sobě zanechaly nějakou hlubší stopu. Celkově zapadá do kategorie nenadchne-neurazí, prošumí okolo bez jakékoli trvalejší stopy.... celý text

Letní dny a noci: 12 prázdninových políbení 2017, * antologie

Zatímco zimní varianta knížky se mi docela líbila (asi čtyři povídky stály za přečtení), tady byly prakticky všechny průměrné nebo rovnou podprůměrné. I ta Stephanie Perkinsová, která je normálně sázkou na jistotu, tentokrát nějak neoslnila. Zase se ukázalo, že povídky nemůže a neumí psát každý. Některé měly docela zajímavý námět, ale žalostně selhalo zpracování. Některé byly plné nesmyslných situací a dialogů, některé měly dost otravné hrdiny/hrdinky, jiné byly nedotažené, uspěchané a useknuté, nevěrohodné (hlavně co se týče popisovaných vztahů a citů). A ani grafická úprava knihy mě neuchvátila, ta zářivá sluníčka mi připadala laciná a k atmosféře knihy se nehodila (a taky se mi docela špatně četla ta malá písmenka). Od letních příběhů bych čekala více pohody a bezstarostnosti, tady byly povídky chvílemi spíše ponuré. S klidným svědomím bych tedy doporučila jen Tisíc způsobů, jak by se to všechno mohlo pokazit a s přivřenýma očima ještě tak dvě další. Hlava, šupiny, jazyk, ocas - 3* - Líbilo se mi, že se povídka odehrávala během delšího časového období. Konec lásky - 3* - Docela příjemné. Poslední bitva v Krváku - 2* - Fantasmagorie. Zvrácená rozkoš - 1* - Naprosto o ničem. Za devadesát minut zabočte na sever - 3,5* - Počátek Marigoldina příběhu byl lepší. Suvenýry - 3,5* - Hezky zachycené pocity dospívajícího. Setrvačnost - 3* - Pěkná výchozí myšlenka, ale dalo se z toho vytěžit víc. Milostný labyrint - 2* - Tohle na mě působilo jako parodie (a parodie nemám ráda). Hodně štěstí a na shledanou - 2* - Nesnesitelná hlavní hrdinka, nevěrohodný vztah. Zbrusu nová atrakce - 2* - Nevěrohodné prostředí a dost naivní vyústění. Tisíc způsobů, jak by se to všechno mohlo pokazit - 4* - Konečně fajn letní příběh s uvěřitelnými postavami. Mapa perfektních maličkostí - 3* - Zajímavý námět, ale celkově rozvláčné a pointa mě do kolen nedostala.... celý text

S láskou Luisa 2018, Barbara Metzger

Zpočátku mi Luisa lezla na nervy, jak ze sebe nechala dělat rohožku. Pak se to sice změnilo, ale do druhého extrému, takže tahle proměna moc hodnověrně nepůsobí. Bavily mě některé vedlejší postavy. Místy je to naivní až běda, místy dost zábavné a ve výsledku z toho vychází docela příjemné čtení. (Jen by si korektor měl zjistit, jak se píše vymiškovat - oči mi krvácejí ještě teď.)... celý text

Modrý Poťouch 2010, Miloš Kratochvíl

Odhodlat se k četbě mi trvalo docela dlouho - snad že mi kniha na první pohled připadala až moc inspirovaná Lichožrouty. Hned po začtení jsem ale byla vyvedena z omylu a ve výsledku mě Poťouch bavil víc než Šrutova kniha. Koncept je hezky vymyšlený. Příběh je dostatečně srozumitelný dětem, ale díky přehršli nápadů a zajímavých formulací ho ocení i dospělý. Líbí se mi, že není okatě výchovný, ale přesto přináší mnohé náměty k přemýšlení.... celý text

Velký objev Huga Cabreta 2008, Brian Selznick

Kniha ze zajímavého prostředí, která má spád. Příběh je ve své podstatě vlastně docela jednoduchý, ale obrazová složka přidává další rozměr. Možná tam ale na mě bylo trošku moc náhod a postavy by si zasloužily líp prokreslit. Ale jako dobrodružství pro děti a hold prvním filmům, proč ne.... celý text

Se mnou si nezačínej 2018, J. D. Robb (p)

Samotný příběh byl možná tentokrát trochu slabší, vrah poměrně snadno odhadnutelný, tempo celkem pomalé. Docela mě bavilo, že hodně pozornosti bylo věnováno Evě a jejím blízkým, dokonce vyšlo na světlo i jedno tajemství. Eviny otázky "proč se to říká takhle, a ne jinak?" už mi začínají připadat samoúčelné, chování postav je (bodejť by ne) často dost předvídatelné. Pořád čtu o Evě hodně ráda, ale tentokrát mě knížka výrazněji nezasáhla.... celý text

Prašina 2018, Vojtěch Matocha

Námět a začátek výborný, nastavenou laťku se ale autorovi nepodařilo udržet. Neustálé bloumání Prašinou se stalo monotónní a původní tajemná atmosféra se vytrácela. Proti dospělým protivníkům sice děti realisticky nemají šanci (to je třeba ocenit, nejsou to žádní nindžové), ale o to víc musí vstupovat do hry náhoda. Milostné poblouznění mě popravdě trochu rušilo. A nejvíc si podle mě autor podkopal nohy pointou, Prašina na mě podle líčení začala působit jako nevlídný, nepřátelský, vybydlený prostor, žádné romantické a idylické místo, kde se zastavil čas, takže jsem se prostě neztotožnila s důvody pro její zachování. Samotný nápad na Prašinu a její nejdůležitější osobu, její historie a zčásti i dobrodružná linka mě zaujaly, celkově ale pro mě knížka zůstala na půli cesty.... celý text

Poetický slovníček dětem v příkladech 2012, Radek Malý

Výborný nápad, výborné provedení. Mnohé básničky pobavily a potěšily, jen je škoda, že je knížečka tak útlá. Kdyby tak měla aspoň trojnásobný rozsah...

Co přetrvá věky 2018, Nora Roberts

S Norou mám ten problém, že už notně dlouho vykrádá sama sebe, její knížky (zvlášť ty s magií) jsou jak přes kopírák (ať už charaktery postav, vztahy mezi nimi nebo samotným dějem). S nostalgií jsem vzpomínala na knihy ze série Zrozená z..., které se taky odehrávaly v Irsku. Tohle byl proti tomu bohužel slabý odvar. Ale zase - tentokrát mi hrdinka nelezla na nervy (zato Branna mě poněkud dráždila), Nora pořád umí psát celkem poutavě, příběh docela pěkně plyne a je dostatečně jednoduchý, aby nevyžadoval žádnou intelektuální aktivitu - to se po celém dni v práci hodí. Za mě tedy průměrné tři hvězdy, a i když už se k téhle knížce nemám důvod vracet, po pokračování možná časem sáhnu.... celý text

Námi to končí 2018, Colleen Hoover

Nevím, tyhle knížky/tahle autorka asi už vážně nejsou pro mě. Oproti Možná jednou je to sice krok nahoru, ale to je asi tak jediný klad. Ufňukaná Lily, nereálný nesympatický Ryle (to vážně nikomu nepřijdou na hlavu postavené jeho láskyplné výlevy a neustálé obavy a hroucení se - u neurochirurga! - no vážně, který normální chlap se takhle chová?), banality podávané s pořádnou dávkou patosu jako hlubokomyslná moudra, přeslazenost, nereálnost (co třeba ten okamžitý úspěch v podnikání a bohatá nejlepší kamarádka, která spadla z nebe?)... Vlastně mě bavily jen deníkové záznamy (ovšem s vyjadřováním a úvahami jen stěží odpovídajícími patnáctileté holce) a reálné mi připadaly jen matčiny pocity ohledně novorozeného dítěte. Škoda, že se takovéhle téma rozbředlo v plytkou romanci. (Vzhledem k tomu, že už je to třetí Colleenina knížka, která mě nijak nenadchla, asi si její další pokusy nechám ujít.)... celý text

Já se tam vrátím... 2001, František Halas

Vycizelovaný jazyk, působivé obrazy, upřímnost a naléhavost, ze které mi běhá mráz po zádech. Někdy nemusí být poezie psaná ve verších...

Setkání s cizincem 2018, Lisa Kleypas

Už Helenin příběh (který jsem četla jako třetí v sérii) se mi líbil, ale tenhle ho ještě překonal. Hrdinka přesně podle mého gusta, mužný hrdina, který ji krásně doplňuje, romantika, akce i vtip, postavy, které jsem si oblíbila v předchozích knihách (a konečně taky historická romance, kde není ani jeden z ústřední dvojice šlechtic - i když...). Ani těch milostných scén nebylo tentokrát přes míru a ta pohádka (mám na mysli operaci) k tomu tak nějak patří. Jen tak dál.... celý text

Před usnutím 1997, František Halas

Spojení básníka, věčného kluka a táty v jedné osobě. Verše psané s pochopením pro dětský svět, nápadité, poetické, přitom odkazující k běžným, konkrétním věcem, čisté, nepodbízivé, bez snahy o křečovitý humor. Některé možná dnes působí už trochu zastarale, ale když vezmu v úvahu ilustrace Oty Janečka a úžasnou miniaturku Poučení synovské, nemůžu dát jiný než plný počet hvězd. Když probudí se hlína, je to myš. Je-li sklu zima, zaroste větvičkama. Ryba je hastrmaní lžička. Víš. A slza? Slza je voda, co je sama.... celý text

Co se slovy všechno poví 2007, Josef Hiršal

V knížce se dá najít několik pěkných nápadů, jak si hrát s jazykem, část z nich ale není nijak objevná a celkově jsem tak nějak čekala víc.

Kdo má smysl pro nesmysl 2007, Jiří Havel

Havla mám zaškatulkovaného jako básníka, takže jsem očekávala více poezie a méně kvízů. Některé nápady a hříčky jsou ale dost zajímavé.