lvcx
přečtené 286
Smrt je má tanečnice
2016,
Hana Hozová
Jedna z nejhorších knih, které jsem v poslední době četla. Postavy se chovají jednoduše a nepřirozeně, což se projevovalo především v dialozích. Kniha byla dle mého názoru celkově velmi špatně napsaná, což se autorka nejspíše snažila vykompenzovat velkým množstvím uměle působících událostí, které se hrnuly jedna za druhou. Ty z nich, které by mohly být opravdu zajímavé, úplně zabil autorčin styl (který si pravděpodobně odnesla z nějakého kurzu tvůrčího psaní v domnění, že je dobrý). Malako/Luka se sice snažil působit jako postava, která má přirozené chyby, často jsem ale získala dojem, že se mu daří vše, co potřebuje, a ještě přitom stihne celému okolí dokázat, jaký že je to borec. Na samotný román by vydaly autorčiny znalosti českého jazyka. Snad na každé stránce jsem našla alespoň dvě špatně umístěné nebo chybějící čárky (věta "Rricio nejspíš obchází ohniště, u něhož ženy připravují ryby k večeři a loudí" mi dala trochu zabrat - a nebylo to jen použitím jména Rricio ještě před tím, než se vůbec v knize objevilo) a výjimkou nebyly ani otřesné chyby v psaní i/y v příčestí minulém, kterých by se v žádném případě neměl dopouštět žák prvního stupně ZŠ, natož dokonce začínající spisovatel. Taky bych autorce doporučila vyhledat si význam slova rukověť. Jediné, co knihu zachraňuje od rituálního upálení, jsou některé zajímavé nápady, které se v ní vyskytly (např. pojetí duše a smrti, role koček nebo kultura kmene Tarasků). Škoda jen, že se jim nedostalo lepšího zpracování.... celý text
