machina
přečtené 227
Citový život zvířat
2017,
Peter Wohlleben
Tahle knížka změnila můj náhled na život. Můj, lidský, zvířecí, houbový (nebo jak to říct :D). K čemu jsou na světě klíšťata? A k čemu jsou vlastně lidi?! Autor má díky své empatii plno zkušeností a k tomu má přehled o všech možných výzkumech zvířat (dostal mě, když se zmínil o Elli Radingerové, od které jsem četla loni vydanou Moudrost vlků). Jediné, co mě brzdilo ve čtení, je kostrbatý, rádoby umělecký překlad. :-(... celý text
Expres Praha–Radotín
2011,
Pavel Bušta
Jestli ještě někdy uslyším, že mladí neví nic o životě, tak mu omlátím tuhle knížku o hlavu. O:-)) Líbil se mi skvělý styl psaní (tamto fakt byly přechodníky?! :D), smysl pro humor a ironii, peprně cynické příběhy... a i přes ty všechny úlety nemůžeme zapřít vypravěčův kultivující se rozum a hodné srdce. :)... celý text
Co muži dali a vzali
2014,
Tereza Čiháková
Dlouho jsem přemýšlela, než jsem tenhle komentář napsala. Vypravěčku chápu. Nedokáže rozpoznat, že je s jejími vztahy něco špatně, to vidíme jen my. Potřebovala by, aby jí to někdo řekl. Ale ne jako odsouzení, že si za to může sama, to by ji naopak ještě víc zabejčilo a začala by se stranit okolí. A je sakra těžký se rozejít, když nemáte jiný zázemí nebo někoho, kdo vám schválí to, že odcházíte. Sebeobranou je, že na sebe začne být pyšná, že to utrpení zvládá. Tím si připadá silnější. Radši se přizpůsobí, než by se musela rozejít, to je moc velký krok. Ale to čtenářky/čtenáři nevidí. Vidí jen blbku, která setrvává v destruktivním vztahu. Chyba je na obou stranách - autorka to musí lépe podat, aby lidé byli víc shovívaví k ženám, které trpí. Ve společnosti panuje chybné přesvědčení - ony si za to utrpení NEMŮŽOU SAMY! Není tak snadné odejít. Není snadné vidět se objektivně, to můžou jen ostatní. Musí jí to říct a pomoct jí odejít. Ne jí nadávat, že je kráva. Nadávat je tak strašně snadný... Hlavní je mít oporu, ale proč jediná pozitivní postava je pořád SimoNA, když na druhém břehu stojí IvanKa? To mi dost vadilo. Byla to ironie? Ta knížka vám dá pocit, že hrdinka to přece musí vidět, vždyť oba ti přítelové byli objektivně toxičtí. Proto by to chtělo buď zmírnit tu toxicitu, aby zlo bylo méně nápadné, nebo prostě víc vysvětlovat čtenářům/čtenářkám, že hlavní postava je paralyzovaná, že z toho sama jen tak nemůže ven, že potřebuje pomoct. Říct, jak to mělo vypadat správně. Co by udělala jinak. Aby ten příběh měl přínos i pro ženy, které trpí jakoby "míň" a toxicita jejich vztahu je plíživější, a přesto stejně destruktivní.... celý text
Moudrost vlků: Jak myslí, jak vnímají a pečují o sebe
2018,
Elli H. Radinger
Knihu jsem si vybrala, abych zjistila, co bych se mohla od vlků přiučit. A nebyla jsem zklamaná. Vlci neskuhrají, nemrmlají, nic si o sobě nemyslí a stejně tak naše rádoby nadřazenost je jim ukradená. Umí jít dál, i když se stane něco fatálního; nepřemýšlí o sebevraždě. Milují svou rodinu, neřeší rozdíly mezi pohlavími a váží si seniorů. Dokážu si představit, jak skvěle a "naživu" se autorka musí cítit, když vlky pozoruje. :)... celý text
Média, psychoanalýza a jiné perverze
2006,
Jan Stern
NAPROSTO trefná kritika dnešní konzumní společnosti. PsychoANALytická sémiotika pohádek mi nesedla, stejně jako pár dalších myšlenek, přesto autorovu filosofii z velké části sdílím. Pro mě přínosná kniha, lepší než všechny knihy o reklamě, které jsem kdy přečetla.... celý text
Osm
2017,
Radka Třeštíková
Obdivuju tak brilantně zamotaný příběh, což autorka předvedla už u Bábovek, s tím rozdílem, že Osm mi přišlo propracovanější až do úplného konce knihy. Styl psaní autorky je prostě skvělý - svižný a vtipný. Detektivka je to jen lehce na začátku a na konci; spíš si čtenář/ka užije mezilidské vztahy, které jsou zde hlavně o lásce, žárlivosti a nevěře. Tenhle koktejl postavy pravidělně užívají, dokud z toho všechny nezmagoří. :D Nejsympatičtější postavou mi byla Šereda:-) a ve výsledku (překvapivě) i Alice.... celý text
Bábovky
2016,
Radka Třeštíková
Moje druhá kniha od autorky. Její styl psaní je moje krevní skupina, s příběhy jsem byla spokojenější než u "Dobře mi tak", postavy a jejich osudy autorka propletla naprosto geniálně, ovšem musím se přidat k názoru, že konec byl až moc otevřený. Jasně, v obyčejném životě "knižní konec" taky neexistuje, pořád jdeme dál, ale sakra - jsem tak navnaděná se dozvědět, co se stalo s paní Dobrovolnou, s Ondrou, s Nikolou a jejími mámami... Chybí mi prostě nějaká katarze... přece nemůžu volat paní Třeštíkové, jak by to bylo dál. :D... celý text
Domovní důvěrnosti
2004,
Jindřiška Smetanová
Postřehy starší, zkušené dámy, která je pokorná, slušná a umí ocenit drobné radosti života. Každá věta byla jako umělecký šperk, bohužel o to hůř se mi četla.... celý text
Vejce a já
2008,
Betty MacDonald
Zamilovala jsem si její styl vyprávění, kdy mluví, mluví, mluví a najednou bum - úder pořádné ironie, který mě ze začátku naprosto vykolejil - čtu to správně? -, ale později jsem si ho s neskrývaným smíchem užívala. Skvělé názory rozumné ženy a ještě k tomu ty ironické dělobuchy mě skutečně odpalovaly do čtenářské extáze! Úžasá kniha!... celý text
Sex není zadarmo
2011,
Chester Brown
Chester Brown, ač to tak na první pohled nemusí vypadat, je sečtělý a inteligentní chlap, který hodně čte a je otevřený argumentům proti svému stanovisku, že prostituce není špatná. Snaží se vyvracet naše předsudky a musím říct, že mi jeho názory hodně rozšířily obzory. K zamyšlení je i jeho postoj k romantické lásce.... celý text
Dozvuky mých lásek
2017,
Graeme Simsion
Chvíli mi trvalo, než jsem se začetla. Probudil mě až týden ve Francii. Co se to tam sakra dělo?! :D A potom konec... Všichni si odpustíme, všichni budeme vděční za to, co máme. Na jednu stranu neobvyklý konec, určitě praktický pro plno čtenářů, kteří žijí ve svých stagnujících vztazích a každý den vstávají s otázkou Proč jsem si nevzala Pištu Hufnágla? Na druhou stranu i tenhle konec je jen obměnou hollywoodských happy endů, kdy štáb luskne prsty a hlavní hrdina se změní. Odmiluje se od jedné, zamiluje do druhé, najednou je z něj úplně nový člověk. Ale jasně, odpouštět je fajn a být vděčný je v tomhle světě nedostatečný lidský pocit, takže za tohle poselství autorovi děkuju. Stejně jako za citlivost a empatii Adama (která ovšem měla být už od začátku největší ke Claire, ne ke všem ostatním kromě ní).... celý text
Dobře mi tak
2014,
Radka Třeštíková
Ze začátku jsem byla nadšená. Autorka skvěle píše, vtipně i ironicky, má skvěle promyšlenou psychologii postav (vždycky jsem obdivovala, když autor/ka dokáže psát z pohledu opačného pohlaví). Ze začátku mě zaujal i příběh, doufala jsem, že tahle knížka půjde mezi mé oblíbené. Ale zakřikla jsem to. Jasně, čekat, že se Boris nějak změní k lepšímu díky lásce, a začne odznova a lépe, bylo asi moc troufalé. Ale to, jak všechno skončilo... Nebo to měla být nějaká alegorie, co by se mělo stát všem nadrženým mužům a špatným otcům? Bez varování, bez poučení? Ale co všichni ti potrestaní okolo? Dobře jim tak?!... celý text
