Magnovak přečtené 91

Zlodějka knih 2009, Markus Zusak

Asi už není co dodat. Kniha je originální, dechberoucí. Zasmála jsem se i si poplakala.

H. P. Lovecraft – Komplet Sebraných spisů 2014, Howard Phillips Lovecraft

Čestné místo v knihovně každého milovníka snové literatury. Není již příliš co dodat, sebrané spisy jsou skvostem svého žánru. Kdybych přeci jen jako fanoušek HPL měla něco vytknout, tak to, že některé povídky jsou pro mě osobně málo děsivé ve svém popisu onoho neznámého, blížícího se, něčeho nehmotného, co přinese onu zkázu a záhubu... někdy je to zkrátka příliš povrchní, ovšem další povídka se může vzápětí stát mou několikadenní noční můrou. HPL není pro každého, ale ten, kdo si ho zamiluje, již nikdy nespočine tak úplně v klidném spánku, nebo denním bdění ... :-)... celý text

Černá křídla Cthulhu 2014, * antologie

Jako velký fanoušek HPL, který hltá vše počínaje články na Wiki, přes všechny povídky, knihy a audioknihy a konče hraním Arkham Horror deskovky, nechci být k autorům příliš kritická. Hvězdami hodnotím především snahu lovecraftovský styl zachovat a snažit se pokračovat ve snovém odkazu fantasmagorických příběhů. Kdybychom pouze srovnávali povídky v Křídlech s těmi originálními od HPL, nikdy bychom se nedostali na více jak jednu, možná dvě hvězdy, ale protože je třeba zde hodnotit především pokračování tohoto tak specifického stylu, dávám hvězdy tři. Jednotlivé povídky jsou některé na odpad a některé na pět hvězd, to je ale hodně o vkusu každého jednoho čtenáře.... celý text

Lazar 2018, Lars Kepler

Hlavní dvě postavy jsou téměř nesmrtelní superhrdinové, kteří mají neomezené možnosti a zdroje. A příběh by vůbec nevznikl, kdyby jedna obyčejná vesnická zdravotní sestra nezvládala komplikované chirurgické zákroky jako na běžícím pásu. Poslední kapitoly knihy už jsou doslova úplně mimo a v knize je i několik chyb.. jsem zkrátka rýpal a pozitivní je snad jen ona brutalita a syrovost a jistá solidní dávka napětí. Od dvojice Lars Kepler bych ale čekala víc, dávám tedy pouze tři hvězdy...... celý text

Pohřběte své mrtvé 2017, Louise Penny

Uff. Knihu jsem četla velmi dlouho, dohledávala jsem si informace, četla jsem o reálných, žijících osobách, snažila jsem se více pochopit konflikty, spojení a rozdíly původního, frankofonního a anglofonního obyvatelstva, například... Příběh je velmi náročný a komplexní v oborech historie, politologie, etymologie, náboženství, sociologie .... Louis Penny zde samozřejmě pracuje i s policejními postupy, charaktery postav, klasickou detektivní prací a v neposlední a v podstatě přední řadě s Gamachem samotným. Jakkoli je příběh fantastickým mixem všeho výše uvedeného. Příběh nakonec ale není tak složitý, není o nikom jako je policista, starožitník, truhlář, archeolog, historik, farář, hoteliér, terorista, oběť, zloděj, vrah, Krí, Kanaďan, Angličan, protestant, katolík, hugenot, šlechtic nebo dělník. Je to celé O ČLOVĚKU jako takovém. O jeho touhách, snech, strastech, radostech, plánech, o tom, že to kým jsme, kým jsme byli kdysi, utváří kým budeme, že naše volby ovlivní i naše potomky. Že bychom měli mrtvé opravdu pohřbít a nechat je odpočívat v pokoji... Je to dramatická zpověď o lidském boji o své místo na výsluní, o minulosti a budoucnosti. (Jo a tímto dílem se mi jen potvrdilo, že Ruth je moje nejoblíbenější postava v celé sérii)... celý text

Rakvář 2019, Sharon J. Bolton

Moje první kniha od této autorky. Bohužel mě nijak neohromila. Hlavní postava mi byla neskutečně nesympatická v obou časoprostorech, a tak mě spíš rozčilovala, než abych jí fandila. Její neustále prosazování se mi lezlo na nervy. Příběh samotný má zajímavé téma i podtext, ale relativně jsem vše odhalila brzy (někde cca mezi 35.- 45. kapitolou), a tak mě poslední část knihy nudila k smrti (ha ha) ... Že je všechno jinak, než se nám předestírá na počátku, je pochopitelné, jinak by to nebyla detektivka, že :-) Velice často jsem si při čtení Rakvare vyvolala pasáže z knihy Žitkovské bohyně, což je ale úplně jiný styl psaní, jiný příběh a úplně jiná liga :-) Posledních cca dvacet, třicet stránek, jsem už jen letmo prolétla a o závěrečném Grande Finale lze říct jediné: Její sebestřednost a egoismus dosáhly vrcholu a F. není tak o nic lepší, než pachatel(é).... celý text

Jáma 2019, C. J. Tudor

Vůbec nemám potřebu autorku hanit z vykrádání Kinga a spol., jak tu někteří tvrdí. Mně osobně se příběh moc líbil, jak přítomnost, tak minulost, kniha mě bavila a hlavní hrdina mi byl od začátku sympatický. Moc se mi líbily paradoxy mezi jeho myšlenkou a vyřčeným. Některé dialogy jsou přímo brilantní. Zvláště ty mezi ním a Beth či Hurstem. Samotný děj - inu, těžko už lze dnes napsat něco nového, z čeho bychom si fakt sedli na zadek, takže už jde jen o to, jak to který autor s prominutím splácá z již napsaného a napíše to po svém a pak se to buď líbí, nebo nelíbí. Něco bylo předvídatelné, něco bylo překvapivé, ale celkově pro mě povedené, napínavé i trochu strašidelné a prvky horroru byly tak akorát.... celý text

Malé pikantní vraždy 2019, Jussi Adler-Olsen

Taková rychlovka, než se uvaří brambory a tak... Každá povídka je jiná a obě splní zřejmě svůj účel, krátké pobavení čtenáře cynickou a syrovou a trochu za vlasy přitaženou a jednoduchou zápletkou, na knihu by to nestačilo, ale takhle to bylo akorát.... celý text

Hádanky a hlavolamy Sherlocka Holmese 2017, Tim Dedopulos

Zklamání, na první pohled a prolistování velmi slibné, těšila jsem se a bohužel stále dokola jen jedete buď trojčlenku, procenta, zlomky a nebo rovnice. Navíc je vše příliš překombinované. Matematika, nikoli logika či dokonce hlavolamy/hádanky. S detektivem SH to má pramálo společného, kromě použité identity. Zřejmě tedy stejnou knihu s identitou Hercule Poirota nekoupím.... celý text

Autismus & Chardonnay 2: Pozdní sběr 2019, Martin Selner

První knihu jsem komentovala: "Nemá cenu se rozepisovat, Selnera platonicky miluju :-) (víno a Jesenku doopravdy)" Nyní už jen doplním, že to stále platí a AaCh2 je snad ještě lepší. Tak "dvojku" na to!... celý text

Autismus & Chardonnay 2017, Martin Selner

Nemá cenu se rozepisovat, Selnera platonicky miluju :-) (víno a Jesenku doopravdy)

Aristokratka a vlna zločinnosti na zámku Kostka 2018, Evžen Boček

Koupila jsem a přečetla všechny předchozí díly. Už trochu mlátíme prázdnou slámu, nebo tedy princeznu Dianu, Helenku von Dráčkovou, ořechovku a Prozac. V poslední třetině jsem sice párkrát "hýkala smíchy", ale k celkovému pohledu to třetí hvězdičku nepřidá.... celý text

Kaštánek 2019, Søren Sveistrup

Pomalý rozjezd, trochu kostrbaté. Já jsem se občas ztrácela jak v postavách, tak v ději. Vrah mi byl celkem jasný, ale identifikovat ho mezi postavami se mi nepovedlo tak brzy, jak bych ráda :-) O to to bylo větší překvapení. Nejbrutálnější je asi ta sekundární linie týkající se děti a fungování sociálních institucí.. :-( Doporučuji přečíst, koupi sice já nelituji, ale asi je jen pro skalní fandy, nebo takové pošuky jako jsem já, co musí koupit každou druhou severskou krimi :-D... celý text

Osmnáct pod nulou 2019, Stefan Ahnhem

Devátý hrob jsem vynechala a po přečtení třetího dílu, asi opravdu budu inklinovat k tomu, že zůstanu u jiných sérii. Líbil se mi nápad krádeže identit, ale zkrátka mě to nechytlo. Bylo tam příliš mnoho postav, příliš mnoho dějů, buď to bylo málo zajímavé či propracované, nebo naopak silné přitažené za vlasy a překombinované. Mnoho psů, zajícova smrt. Dunjino ani Fabiánovo soukromí mě nijak zvlášť nezajímá a vlastně by mi bylo jedno, jestli další díl bude či nebude a tím je to asi rozhodnuto. Pro mě tedy.... celý text

Kříďák 2018, C. J. Tudor

No... Tak já nevím. Některé pointy mi byly jasné hned, třeba kdo kreslí ty panáčky. Není to úplně blbý, ale debut roku asi ne. Osvěžující je samotná hlavní linie těch kříd, to se mi líbilo. A zmiňovaná podobnost s "To" mě nechává chladnou. Bohužel jsem v knize nenašla jedinou postavu, kterou bych si nějak oblíbila, za to bych snad i dala ještě hvězdičku dolů. Ale kniha je jinak plná celkem zajímavých postřehů, hlášek a citátů k zamyšlení, u podobné literatury mi to přijde spíše výjimečné.. Koupě nelituji, ale nadšení se nedostavilo. Závěr mě spíše zklamal a přála bych si to trochu psychopatičtější :-D... celý text

Galerie mrtvých 2018, Chris Carter

Nejdřív jsem byla do Huntera trochu zamilovaná, teď už mi leze na nervy, s tou svojí navšechnoodpovědí "hodně čtu" .. v této knize mi zrovna všichni přišli dost podceňovaní, z FBI tu dělají blbce, Hunter vypadá jako génius u věcí, které jsem věděla i já (třeba to s tou funkci duté žíly), tak asi bych měla změnit obor a jít dělat do UNZ, lol Jinak teda, jakmile se objasnila pointa, rozjela se mi fantazie na plné obrátky a čekala jsem úplně jiný závěr. Konec už mi přišel vysloveně přitaženy za vlasy (např. Člověk, který se tak dobře vyzná v technologiích, že se dokáže nabourat do pojišťovny, či umí vyrobit třicet dva kamer, by těžko použil běžnou bezpečnostní agenturu na domácí alarm atd., a tak nějak celý ten konec mě trochu zklamal. Eriky mi bylo vyloženě líto, ačkoli to je protivná slepice, tohle bylo od Chrise pěkně hnusný :-) No nic, jedeme dál, šup šup :)... celý text

Šelma 2018, Andrew Mayne

Teď jsem to dočetla. Když počkám den, či dva, tak by hodnocení bylo možná jiné, ale chci zachytit prvotní dojmy. Rozhodně osvěžení v záplavě jiných krimi a spol., díky tomu, že je kniha hodně postavená na aplikaci vědních teorií do praxe. Nakonec je to taková příjemná spatlanina Sheldona, MacGyvera, Dona Quijota, Mirka Dušína, blbce a Supermana. Příběh je svižný, čte se dobře, ale ten konec je příliš akční na někoho, kdo první polovinu knihy působí jako ňouma, co když si sype cukr do kafe, všude ho rozsype... Chybělo mi také větší rozkresleni charakteru vraha, jeho podněty, důvody, pohnutky a více rozvedená minulost. Víme naprosto přesně, co dělal a jak, ale nevíme vlastně proč.. Jedna hvězda navíc za obálku a MAAT... celý text

Nejkrutější měsíc 2015, Louise Penny

První dva díly mě nadchly, ale tenhle tedy vůbec. Nemohla jsem se začíst, přeskakování mezi jednotlivými liniemi mě rozptylovalo, vražda nic moc a téma čarodějnictví nebylo pojato úplně šťastně. Samozřejmě budu číst i dál, ale tenhle díl byl pro mě hodně slabý a místo obvyklých dvou či tří dnů jsem knihu četla několik týdnů.... celý text

Agonie smrti 2018, Bernhard Aichner

Hned na startu třetího dílu skáčeme na známý kolotoč - Blumova potkává dalšího milého a hodného muže a již po pár hodinách ji zachraňuje a začíná trocha toho pohřebáckýho štěstíčka. Nejhodnější a nejlaskavější pasák na světě se pak hezky stará a začíná nový život. Hra na cudnou Blumovou vám protočí panenky. Ovšem větši pecka je mrtvá matka zákazníka, který ač Blumovou vůbec nezná, v klidu jí svěří, co by mu nikde na světě neprošlo. O pár kapitol dál nesnáším Blumovou za to, že Karla nekontaktovala. K Schielovi (konečně zajímavá postava!) se chová velice nerozumně, není v situaci, aby si vyskakovala a být to realita, už dávno čichá ke kytkám odspoda. Neměla problém odkrouhnout x lidí kvůli tomu, že ubližovali nějakým cizím, ale zdráhá se někoho zabít, kvůli svým dětem? A to je jen pár nesmyslů... Pardon, zase jsem se z toho musela vypsat, protože fakt nechápu, jak může někdo tuhle trilogii hodnotit na čtyři či pět hvězd. Rozhodně je tento díl ale pro mě "nejlepší" a dávám mu tři. Funebračka má super potenciál a obecně zajímavé zápletky, bohužel hlavní postava je mi krajně nesympatická (a to mám pro psychopaty slabost..) a nějak mě to zkrátka nepohltilo. Přečtení série bych ale přeci jen doporučila, zvládnete to za víkend, jen to raději berte jako humornou fantasy s prvky thrilleru a ne tak smrtelně vážně, jako já :-)... celý text

Dům smrti 2017, Bernhard Aichner

Ach jo, jestli jsem prvnímu dílu dala dvě hvězdy, tady musím ještě ubrat. Blumova je mi neskutečně protivná, je zralá na prášky a terapeuta. X-krát už chtěla zemřít, ale nesmí! Kvůli dětem musí žít dál.. Všchno chce skončit, ale nemůže, protože chce všechno vědět. A jak si pořád tahá domů cizí lidi, k dvěma malým dětem! (kdysi Reza, v prvním díle Dunja, teď Ingmar) Znají Ingmara pár hodin a už je tam navždy vítán? Bohové! A kniha je plná psychoušů, co na jedné stránce dokážou své chování změnit o 180° a Blumova je jejich královna. A tak tryskové navazování tak důvěrných vztahů, že to po pár dnech končí hláškou "udělám pro tebe všechno" ... V knize jsou v podstatě jen motivy jako Blumova + její děti (buď je objímá, nebo je chce objímat, ale je akorát aspirantkou na cenu Nejhorší matka roku), Blumova + alkohol (buď má problém s tím, že ho nemá, nebo ho má a zleje se jako dob*tek) Blumova + chlapi (buď jim uléhá na hruď, protože se cítí v bezpečí, vyzařuje z nich něco atd., nebo ji chtějí zabít) a samozřejmě Blumova + její ujeté chování (chci vás poznat, sblížit se, proč mě nechcete přijmout a vzápětí - nebudu tu už ani minutu, chci okamžitě pryč) A v čem je tohle všechno pak ještě obalené, to jsou hrozný nesmysly. Tolik náhod a tragédií, sebevražd, vražd, nemocí.. A její neustále papouškování, že nic neudělala? Jen proto, že si to "zasloužili"? Ty dialogy jsou fakt psycho. A jako třešnička na tomhle hloupém dortu je Blumová, jak obrací a opečovává mrtvou, dřív než přijedou lékaři/koroner a policie. Koupila jsem celou trilogii najednou a byla to chyba. Třetí díl dočtu už jen z "povinnosti"... celý text