mahdal přečtené 591

Člověk Kainar 1983, Milan Blahynka

Nejprve vyjádření k formální stránce: kniha má neobvyklý rozměr a tato nezvyklost mi zpočátku bránila v komfortu čtení. Bohužel to byla jediná překážka - také velikost písma byla pro typ dané publikace netypická, což působilo dojmem, že kniha je velmi rozsáhlá. Co se týká obsahu - kniha je chronologicky uspořádána, čtenář se dočte o autorově životě, který byl spjat nejen s poezií, ale také s hudbou. Přitom toto hledisko by mělo být v kontextu Kainarovy poezie stěžejní. Přesto se mi zdálo, že v kontextu knihy byla tato skutečnost malinko upozaďována. Jelikož publikace vyšla až po Kainarově smrti, dalo by se říci, že je úplná a zdařilá.... celý text

Čaroděj 2008, Vladimir Nabokov

Černé jazyky 2021, Dita Táborská

Má druhá kniha od této autorky; musím znovu zopakovat, že to nebylo to, co od české literatury vyhledávám. Přesto jsem rád, že se mi tato kniha dostala do rukou, neboť jsem si mohl rozšířit své obzory. Kniha může být pro českého čtenáře zajímavá i odpudivá zároveň; koho přitahuje exotika a (pro nás) nevšední myšlení, knihu rozhodně doporučuji. Přesto čtenáře musím připravit na to, že to nebude jednoduché čtení - ani z hlediska obsahu, ani z hlediska jazyku. Narážím na to, že bylo (alespoň z mého čtenářského zážitku) znát, že to psala česky mluvící autorka. Nijak se jí tím nesnažím sebrat vědomosti o dané kultuře a zemi, ale nějak jsem jí to nemohl uvěřit. Stále mi příběh evokoval spíše evropské prostředí než pro nás vzdálenou Asii. I když byly v knize hojně popisovány tamní reálie, stále byl cítit "duch" evropanství. Literární vědci by mě teď pranýřovali, neboť jsem striktně nerozdělil vypravěče od autora, přesto si však myslím, že v tomto případě je to legitimní námitka. Co se příběhu týče....byl místy zbytečně překombinovaný (možná tento chaos způsobila cizí jména? Cizí jazyky?). Možná (z mého hlediska) chyběl nějaký "středobod", k čemu se vracet. Závěr si autorka "vychutnala"; myslím, že byl promyšlený a celkem i podařený.... celý text

Želva, o které se nikdo nezmiňuje 2001, Jiří Voskovec (p)

Tato sbírka byla pro mě zklamáním; nejprve se tváří jako hravá poetistická sbírka, poté jakoby na ni dýchl duch experimentální poezie (předčasné?). No alespoň jsem si rozšířil obzory k Voskovcově díle.... celý text

Don Čičo má v klopě orchidej 2020, Ivan Wernisch

Původně jsem si chtěl tuhle sbírku zakoupit, i přesto že Wernisch nepatří mezi mé oblíbené autory. Četl jsem různé anotace a články k této knize (zajímavá byla především recenze v Hostu), a tak jsem toužil si tuto novinku přečíst, dát Wernischovi "další šanci". Bohužel mě ani tentokrát jeho poetika neoslovila; častokrát jsem četl rozhovory a příspěvky Petra Hrušky, který o Wernischovi napsal rozsáhlou monografii, to jeho vyprávění mě navedlo na tuto cestu. Bohužel stále nic. Třeba po přečtení zmiňované monografie.... celý text

Sbohem a řetěz 2014, Filip Topol

Mám tento styl (i motivy a témata) rád, syrovost, expresivita. Proč ne, a když se spojí s hudbou, dostanou tyto verše jiný rozměr. Lyrická výpověď. Doporučuji.

30 vteřin na náboženství 2012, Russell Re Manning

Kniha se zavádějícím názvem, přesto pro základní přehled velice přínosná. Kniha obsahuje jak notoricky známá náboženství (odvětví, církve, hnutí apod.), tak také (pro laiky) méně známá náboženství. Název je zavádějící i proto, že jsou v knize popisována nejen náboženství jako taková, ale i jejich odnože a větve. Zde se kniha může stát místy nelogickou - snaží se popsat co nejvíce hnutí a směrů, ale nemůže obsáhnout všechnu pestrost náboženství. V knize ale bohužel není uvedeno, jak výběr téma pro krátké kapitoly probíhal. Doporučuji jako jednoduchou příručku pro základní orientaci.... celý text

Věc Makropulos 2008, Karel Čapek

Čapka mám velmi rád, vždycky mě dokáže něčím překvapit a oslnit, ale u Věci Makropulos jsem radost z četby nepociťoval. Rád jsem si přečetl tuto klasiku, ale nezasáhla mě tak, jako jeho ostatní díla. Přesto zde Čapek znovu vyniká, především nápadem (námětem) a téměř filosofickým vyústěním příběhu. Ano, ta filosofie mi chyběla v průběhu díla. Zamyšlení, zastavení... Určitě však stojí za přečtení a ne nadarmo je Čapek "povinnou četbou".... celý text

Je hlína k snědku? 2006, Jakuba Katalpa (p)

Má třetí kniha od této autorky; další šok. Od této knihy jsem moc nečekal, ale mile mě překvapila. Musím nejprve vyzdvihnout autorčin styl. Její poetika je velmi hravá a dokáže čtenáři nenásilnou formou sdělit přesně to, co potřebuje, a tak aby se čtenář nenudil. Přesto čtenář čte stranu za stranou a občas si klade otázku: Co že jsem to četl? Neunikají mi slova mezi řádky? Na této knihy oceňuji explicitu - jak popisovaných milostných vztahů, tak i milostných scén. Přesto se zamýšlím nad smyslem toho díla; co nám chtěla vypravěčka (autorka?) sdělit? Dále jsem se zamýšlel nad časem, kdy se novela odehrává. V úvodu knihy se dočteme, že se nacházíme na konci 19. století, ale popisovaný příběh se klidně mohl odehrávat v současnosti (chyběly mi tehdejší reálie a uvažování lidí?). Prolínání časů mohlo být lépe zpracováno, čtenář se může v čase ztrácet. Nahlá se mi zdá i vyváženost motivů; kniha se točí především kolem jednoho motivu - erotiky - a to v mnoha podobách: heterosexuální vztah, lesbický vztah a především explicitní popisy soulože. Knihu však můžeme považovat za to lepší na českém knižním trhu.... celý text

Nejhorší láska, která nezlomí 2008, Josef Kainar

Poslední dobou jsem si Kainar velmi oblíbil; jeho verše evokují ve čtenáři tóny jednoduché blues melodie, jeho verše jakoby hrály na teskně hrající kytaru.

Rty a zuby 2006, Bohuslav Reynek

Tři kapitoly 2020, Daniel Hradecký

Hradeckého znám především jako básníka - toho básníka neotřelého, inovativního. A tak jsem se rozhodl pořídit si i jeho prózu, nejen proto, že bylo oceněna Magnesií Literou. Již po pár stranách mi však bylo jasné, že se mi Hradecký líbí více, když píše poezii. Tato próza plná přívlastků a vodopádu slov je pro obyčejné smrtelníky nestravitelná. Čas od času se člověk přistihne, že čte (je potěšen, že čte), ale absolutně neví o čem. Tato verbální masturbace byla místy i bolestivá (nebo dle slov Hradeckého - příslovečná? Ať už to znamená cokoli.), čtenář nemá odvahu se zpátky v textu vracet a absolvovat tuto jízdu ještě jednou. Přesto jsem si v textu našel místa, která o něčem vypovídala, a to především o životě na okraji společenství (v kdovíjakém městě). Můžeme být však rádi za takto výraznou osobnost na poli české literatury, věřím, že nám Hradecký ještě předvede, co v něm je. Hradecký ano, jen jeho próza ne.... celý text

Bezedný rok 1951, Stanislav Kostka Neumann

Stanislav K. Neumann 1985, Miroslav Macháček

Po této knize jsem sáhl, abych si zopakoval a prohloubil znalosti o tomto básníkovi. Publikace splnila má očekávání, přesto jí nemůžu dát vynikající hodnocení. Autor se sice zevrubně zabývá Neumannovým životem i dílem, přesto (s ohledem na rok vydání) musíme být k monografii kritičtí. Myslím si, že kniha není proporčně vyvážena a že autor věnoval větší pozornost práce Kostkově socialistickému období. Navzdory tomu musím ale vyzdvihnout kapitoly předcházející, tj. kapitoly zabývající se dílem Knihy lesů, vod a strání a kapitoly následující.... celý text

Kolej Yesterday 1990, Pavel Šrut

P. Šruta znám především jako autora kníže pro děti, proto bylo zajímavé vzít do ruky jeho knihu básní pro dospělé čtenáře. Knihu básní - spíše knihu písňových textů, z nichž většinu jsem bohužel neznal. Proto mi na konci knihy bylo odměnu si přečíst text Koleje Yesterday, která byla předlohou pro notoricky známé zhudebnění od Michala Prokopa.... celý text

Zastavení v krajinách 1985, Jan Pilař

Mé první seznámení s tímto autorem, který znám především v oblasti literární kritiky a historie. Při hodnocení jeho veršů jsem na vahách; některé motivy (vzhledem k datu vydání) byly předvídatelné (čti neproblematické), avšak jeho poetika mě něčím zasáhla. Především první a druhá část této sbírky byla zajímavá. V části nazvané "Já krajina" jako by se z části inspiroval v impresionistickou tradici.... celý text

Tulák spí na louce , Josef Kainar

Zkouška neviny 2005, Agatha Christie

Hodnotím v rámci knih A. Christie. Je to má několikátá kniha od této autorky, tudíž mám možnost porovnat její tvorbu; bohužel musím konstatovat, že tento příběh patří k těm slabším. Z počátku se zápletka odehrávala slibně, bohužel jsem zhruba od poloviny ztratil přehled v postavách a musel jsem se občas i vracet. Jako by tyto postavy byly v nějaké neurčité mlze. Myslím, že autorka má mnoho lepších, propracovanějších a zajímavějších příběhů.... celý text

Jiří Kolář 1994, Vladimír Karfík

Zajímavý interpretační vhled do autorovy tvorby. J. Koláře jsem od dob studií znal především jako autora experimentální poezie, tudíž jeho tvorba přesahující do dramatu byla pro mě zajímavý obohacením. Kniha je psána vysoce vědeckým jazykem, tudíž je určena (a také ji doporučuji) především těm, kteří se literaturou zabývají více do hloubky.... celý text

A pak nezbyl žádný 2021, Agatha Christie

Hodnotím v rámci knih od A. Christie. Je to nejlépe hodnocená kniha této autorky, její kvality v žádném případě nepopírám, avšak, dle mého mínění, jsem od autorky četl i díla lepší. Deset malých černoušků se řadí mezi ty napínavější příběhy, chvílemi jsem si říkal, že je na něm i něco absurdního (ještě aby ne!). Zaskočilo mě, že vraždy šly až příliš rychle za sebou. Líbilo se mi, jak autorka do příběhu zakomponovala psychologii a názorně ukázala, kam až může stres člověka zavést. Nitky, které čtenáře vedou k odhalení zločince, se dají celkem lehce rozpoznat a následovat, proto si myslím, že řada čtenářů vraha odhalilo dříve, než se dostali na úplný závěr knihy. Knihu doporučuji.... celý text