• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nová kniha

Na cvičišti. Bojiště - Daniel Hradecký

Leden se šklebil jak Lenin, právě jsme směřovali do podzemí, odkud je nejlepší výhled do kraje, když se přišlo na to, že život je nesmysl, a basta, museli ... detail knihy

Nové komentáře u knih Daniel Hradecký

Na cvičišti. Bojiště

„Hradeckého poezie jako obvykle jde do jádra jazyka a s oblibou ho odírá, hladí, hraje si s ním a posílá ho na nečekané cesty. Je okouzlující už jenom ty hry pozorovat. Drásavý obsah textů k nim dostanete jako bonus.“... celý text
— Dobraadresa

---

Na cvičišti. Bojiště

„Koncentrovaný, neředěný Hradecký. Pošušňáníčko.“
— FanDE

---

XXX / Jezero

„Zrcadlové vydání s pár fotkami na závěr, kde to DH, jak je u něj už zvykem, sype jako když sypete popel, nechává vás občas viset mezi řádky a přemýšlet, občas mluví o nicotnosti života, o chlastání, o svých mrtvých známých, o léčebnách, o místech, o městech, co bylo, co je... v Jezeru přeskakuje více hop sem, hop tam, XXX je zase dlouhá báseň-monolog, Johance, ženě, kterou jednou viděl v dešti a teď jí píše takovou zpověď. Jak je u mě již tradičně zvykem, cosi mě k Hradeckému táhne, zároveň ale po přečtení každé jeho práce nedostávám pocit nějaké výhry, nebo nějaké síly, jako spíš, Daniel udělal "tak akorát" aby se z toho dala zpracovat graficky tak pěkně udělaná kniha (podobně je tomu vlastně u všech jeho textů, graficky jsou vždycky zajímavé). Což je taky dobrej joke, protože ten obsah jakoby se ani nesnažil, jakoby ze sebe v psaní dostával jen minimum s tím, že tam občas o něco fakt dobrého škrtnete a řeknete si "aháá".“... celý text
— JP

---

---

Přibližování dřeva

„Pro mne Hradeckého vrchol, ostré, propracované, vršení jednoho přes druhé, jako letokruhů dřeva, neúprosné v soudech, brilantní. Jediný slabší až zbytečný mi přišel úvod, ale nevadí. Jinak to bylo vlastně moc krátké na to, jak to bylo dobré.“... celý text
— Jablunka23

---

Tři kapitoly

„V některých momentech geniální jazyk i myšlenky. Nejslabší v oblasti "úvah" nejlepší tam, kde je alespoň náznak děje - proto se mi asi nejvíce líbila prostřední povídka Výlety s otcem, kde v jedné fázi hrdina, ehm, šel a cestou někoho potkal. Zamrzí, že je to možná tak trochu ne úplně nová póza (intelektuál mezi "spodinou"), ale pěkná. Poezie v próze, líbilo.“... celý text
— Streva