Malarkey přečtené 863

Muži pod ochranou 1991, Robert Merle

Nějak nechci být sexistický, ale u této dystopie to skoro ani jinak nejde. Je znát, že příběh psal spisovatel a ne spisovatelka. Námět na mě působí dost šovinisticky. Světem vládnou ženy, chlap je jako minorita, protože po něm jde nějaká pseudoencefalitida a ta způsobuje impotenci. Jsou tu momenty, kdy je kladen obrovský důraz na ženství a feminismus. Určitě se jedná o extrém ve všech ohledech a musím se přiznat, že ne se vším jsem se dokázal ztotožnit. Zajímavé to bezesporu je, ale nejsem schopný přijmout skutečnost, kde by žena dokázala vyvolat takové zlo. Historie za ní moc nemluví a celé to vypadá hrozně naroubovaně. Hlavní lékař, který se snaží přijít na lék, si ze všeho dělá srandu a nedokáže přijmout to, že se k němu ženy chovají tak, jak chovají. Jenže ono to opravdu chvílemi vypadá až hrozně nereálně a směšně. To zlo je ve výsledku jen takové na oko. Nápad to určitě má, čtivé to bezesporu je, jen je to na mě možná až moc umělé.... celý text

Jericho 1991, Christopher Hyde

Hned z kraje udělal autor z městečka Jericho Falls brutální vidlákov. Je tu spravedlnost, je tu inteligence, ale taky je tu kupa hlupáků a někteří jsou dokonce i postižení. To asi abychom to tady měli hezky pěkně pohromadě. No a kapitolu za kapitolou se tu rodí jedna neuvěřitelná katastrofa, které napomůže náhoda, ale i ona hloupost těch vidláků, které tu spisovatel tak mistrně popisuje. A osobně musím říct, že mě to bavilo. Je to trochu přitažené za vlasy, ale takové situace se holt občas rodí...z náhody. Mělo to švih, mělo to napětí a až do závěrečné stránky jsem netušil jak se tenhle pesimistický náhled do světa Ameriky budoucnosti vyvine. Nakonec musím říct, že mě to opravdu zaujalo. Katastrofický román na svém místě.... celý text

Komplex 2005, Jiří Bílek

Tuto knihu nemohu nazvat jinak, než velice milé překvapení. Narazil jsem na ní náhodou, v knihovně, ve výprodeji. Zaujal mě jak popis, že se jedná o hard sf, tak i spisovatel, o kterém jsem toho na internetu nenašel moc. Vlastně jen to, že se jedná o pedagoga z Litvínova. Přitom námět na knihu Komplex je naprosto parádní. Většinu knihy nevíte, co ten komplex je vlastně zač. Jenom si tak procházíte životními osudy těch, kteří se o něj starají a sami vlastně neví proč. Mají totiž vymazanou paměť. Pak se ale střípky vzpomínek začnou spojovat k výslednému závěru, který je jedním slovem povedený. Je pravda, že některé kapitoly byly natahované až příliš nebo že úvod byl více než rozvláčný. Nicméně i tak musím říct, že takových překvapení, jako je tato kniha, bych v rámci českých luhů a hájů klidně zažil více. Děkuji autorovi za super zážitek a škoda, že toho nenapsal víc!... celý text

Sůl v kávě 1985, Hans Blickensdörfer

Tour de France vysloveně nevyhledávám, ale když už si ji zapnu, tak se kochám nejen nádhernými záběry na okolní krajinu a starobylé francouzské vesničky, ale i mě to nutí přemýšlet nad tím, co všechno museli cyklisté udělat pro to, aby tu zrovna v danou chvíli mohli jet...no a jediné, co vlastně opravdu o Tour de France vím je to, že to je obrovská politika. A tato politika je krásně popsána v této knížce. Nenápadné, ale informačně neskutečně zajímavé. Navíc s příběhem fiktivního jezdce, který byl sportovní génius, ale pohltila ho sláva. Vrchol, pád, pár politických hlášek, to všechno tato kniha obsahuje a já jsem moc rád, že jsem si ji v rámci série Omnia mohl přečíst. Tématicky neskutečně zajímavý kousek.... celý text

Lži 2018, Greg Rucka

Moje první setkání s komiksy od Detective Comics a rovnou Wonder Woman – jedna z postav, která mi v rámci toho celého univerza po filmové stránce, přijde jakž takž ok. Zatímco ale film postrádá vtip, tak tady je té ironie poměrně dost. Nicméně to je největší plus celého komiksu. Během pročítání knihy to na mě působilo příběhově takové unavené, nezajímavé. V podstatě se jedná o úvod do světa Wonder Woman a nějak mi chyběl jakýkoliv moment, který by mě udržel v napětí a já si tak mohl užívat stránku za stránkou. Obrázkově solidní, příběhově prostě průměr nic moc.... celý text

Země Indiánů 2014, Jason Aaron

Na komiks správně drsné, nekompromisní, obrázkově ponuré. Navíc ale příběhem poměrně zábavné. Nevím, jak v Americe, ale tipuju, že podobný motiv by u současných Indiánů mohl vytvořit určité pozdvižení. Otázka ale je, jestli takový komiks vůbec k tamním vypitým indiánům do amerického vidlákova dorazil. V Evropě to ale může, z důvodu nezaujatosti, mít docela úspěch. Mě to třeba zaujalo.... celý text

Taromancie 1988, Charles Dobzynski

Vypadá to jako sebemrskačství, jít si číst knihu, která je tady v černých číslech, ale pořád mě lákal žánr sci-fi, utopie a také fakt, že se jedná o knihu z edice Omnia, na které v knihobudce rád narážím, a která mě již nejednoukrát překvapila kvalitní knihou. Výsledek je ale dle očekávání. Přitom námět není vůbec špatný. Autor je ale zjevně blázen (nemá problém z knihy udělat v jedné kapitole uživatelskou příručku) a především je znát i to, že se jedná spíše o básníka. Jeho náhled na utopii má plno zajímavých myšlenek, ale čte se neuvěřitelně těžce. Autor, dle svého básnického střeva, zbytečně moc rozepisuje něco, co rozepisovat není potřeba a románově to podle mě ani nejde. V podstatě se hrozně těžko dostává k příběhu, který je popisován tak, že je obrazně popsáno všechno kolem, ale prakticky jste jako čtenář úplně jaloví, protože nevíte, kde a čí jste. Tak těžce čitelnou knihu jsem nezažil a mám pocit, že jediný, kdo ji opravdu přečetl, tak je autor závěrečného slova v knize, který nad románem bádal a podle mě vybádal velkou černou díru.... celý text

Clona 2019, Samuel Bjørk (p)

Na to, jak dobře se tato trilogie rozjela, se posledním dílem poměrně jednoznačně utnula. Mia a Holger Munch se vyvíjí, což je určitě dobře. Jenže zatímco Munch je pořád víceméně stejnej Munch, tak Mia bez chlastu už prostě není Mia. Tím ji ale nechci křivdit. Je fajn, že jí autor dal šanci žít, a ne přežívat. V rámci samotného příběhu této knihy mám ale poprvé i problém se samotným autorem. Nechci spoilerovat, a tak jen dodám, že vyřešení případu v posledních pár stránkách knížky popírá celou knihu a trošku mě to naštvalo. U detektivky mě to až nezvykle naštvalo. Zároveň jsem měl pocit, že autor se touto knihou šetří a svojí čtivě psanou formu přetáhl až moc do absurdna. Jak kdyby si chtěl šetřit barvu v psacím stroji a tak šetří větami a atmosféru navádí tím, že ji popisuje slovy. Na čtenáři je pak třeba, aby si vše domyslel. Reálně tento díl cítím jako nejslabší díl z celé série, pocitově je to na 3,5 hvězdy, ale jelikož je to obecně vzato stále solidně ponurá Skandinávie, která se pořád vyjímá od jiných detektivek, skončil jsem nakonec u lepší varianty čtyř hvězd.... celý text

Čtvrtá oběť 2015, Peter May

Druhý díl Čínských thrillerů je opět kvalitně provedenou detektivkou z pera Petera Maye. A jelikož se jedná o druhý díl, tak konečně můžu trošku i porovnávat. Čtivost je opět skvělá, námět veskrze zajímavý. Autor musel v Číně několik let žít, protože jinak si nedokážu představit, jak dopodrobna zná některé vlastnosti čínského občana, čínské reálie, Peking. A navíc musí mít dost velký přehled o kulturní revoluci v Číně, protože na té je celý námět založen a osobně musím říct, že je i dost zajímavý na čtení po obsahové stránce. Snad bych jen dodal, že o tom chválení Číňanů spisovatel občas už dost přehání. Asi aby kniha prošla čínskou cenzurou. Překvapilo mě totiž, když tam jedna z postav začala vyprávět o tom, že čínské děti se ve školách učí standardní čínštinu, navíc ovládají svůj dialekt a ještě k tomu se učí ve školách anglicky. Takže je předpoklad, že příští generace bude ovládat angličtinu na profesionální úrovni. Kniha je z roku 2000, já Peking navštívil v roce 2017 a nezažil jsem tam nikoho, kdo by anglicky mluvil. Naopak. Podle mě to nemají ani kdoví jak za potřebí. Ale tak Peter May to asi vidí jinak a já to s pokorou přijímám. Navíc oceňuji i to, že mezi Margaret a Lim to stále skvěle jiskří. A ač to říkám nerad a zde jsem od začátku tušil, odkud vítr vane, vůbec mi to nevadilo a celý ten příběh jsem si prostě a jednoduše užíval. Na třetí díl se tak vysloveně těším.... celý text

3 kroky do tmy 2019, Ondřej Neff

Čtvrtá povídka ze škodovácké série Backend Stories je, co se týče námětu, asi tou nejlepší, co jsem zatím četl. Tím tedy nechci předchozí shazovat, i ty rozhodně stojí za přečtení. Ondřej Neff tu ale krásně skloubil námět Škodovky a vsadil ho zčásti do, aktuálně propíraného trhu, Indie. Do toho je tu i celá řada IT prvků a tak samozřejmě dojde i na nějaké ty náborové prvky Škodovky. To ale samozřejmě nic nemění na tom, že příběhově se to skvěle čte a Otík by si se svými lidskými kamarády Martou a Vojtou zasloužil klidně i větší příběh.... celý text

Pán ohně 2015, Peter May

Mám za sebou trilogii z ostrova Lewis, příběh z ostrova Entry a nyní už i první díl Čínských thrillerů a musím říct, že ačkoliv jsem se prvního dílu bál, tak jsem vlastně byl absolutně spokojený. Příjemné překvapení totiž přišlo se samotným příběhem, který se ze začátku tváří jako detektivka, ale postupem času se z něj stane hodně slušnej eko-thriller, který obzvlášť v závěru krásně burcuje. Je teda pravda, že těmi detaily milostné linky mezi americkou lékařkou a čínským lékařem jsme mohli být ušetřeni, ale zase to má patrně dost zásadní vliv na další díly, takže i když autorovy kvůli tomu jednu hvězdičku odpustím, pořád si u mě udrží hodně slušnou čtyřhvězdičkovou nálož. Když už jsme ale u těch dalších dílů, tak by mě zajímalo, zdali autor tuto knihu původně zamýšlel jako první díl z nyní šesti vydaných. Nedokážu si totiž vůbec představit, jak na ten námět druhým dílem naváže...ale nemůžu se dočkat, až se do něj pustím. Ty čínské reálie mě totiž hodně baví a to i díky tomu, že jsem Peking naštívil a tak si každý park googlím a zkoumám, co v Pekingu ještě stojí za navštívení.... celý text

Podvrženec 2001, Roger Zelazny

Počínaje touto knihou jsem se pustil do třetího fantasy světa Rogera Zelaznyho, který mi ale po Prokletém Dilvishovi a Tajemném světě Amber přijde víceméně nejslabší. Pořád se ale jedná o originální nápad, který kdyby byl psán trošičku jinou formou, dokázal bych si to nadšení pro něj představit o chlup větší. Námět dvou nevlastních bratrů je totiž vzorovou myšlenkou ze světa epiky a to mě v podstatě drželo po celou dobu, co jsem knihu četl. Horší to bylo ale se samotným fantastickým světem. Ten totiž v kombinaci s „naším“ světem působil jak pěst na oko a chvíli jsem se v něm opravdu ztrácel. Ve výsledku jsem ale v takovém rozpoložení, že bych druhý díl z tohoto světa klidně i zkusil, takže možná, že jednou…... celý text

Podraz 1983, Leonie Ossowski

Pane jo, tohle byla síla. Přiznám se, že jsem s touto knihou měl co dělat...a to i přesto, že je poměrně krátká. Autorka se snaží odvyprávět příběh dvou kluků a námětem se to trošičku tváří na styl a la Bylo nás pět. Jen s tím rozdílem, že pábitelství a filozofie tehdejší doby je tu zaměněna za Berlín sedmdesátých let...a na tom vlastně nic moc vtipného není. No a když se to zhodnotí kolem a kolem, tak na tom vlastně není ani nic moc zábavného. Naopak. Tak špatně čtivou knihu jsem dlouho nečetl.... celý text

Fotograf od Zlaté ruky 1985, Michel Braudeau

Prvotní stránky jsou docela v pohodě. Autor popisuje, ale snaží se být poměrně věcný. Únos je jasně daný, popisky pocitů jsou zajímavé, jenže ouha...po pár desítkách stran se vše neustále opakuje a opakuje a pak to začne nudit. Autor se zacyklí a neví, kam s námětem postupovat a tak z něj udělá rádoby thriller a přitom u toho neustále popisuje něco, co čtenáře vlastně vůbec nezajímá. Ve výsledku tedy docela otrava. Ještě alespoň, že krátká otrava.... celý text

Krumpáč a motyky – Smrťáček aneb Cesta za smrtí a zase zpátky 2008, Zbyněk Gilgalad Holub (p)

Vydavatelství Straky na vrbě opět na výbornou. Fantasy svět Asterion jsem, přiznám se, do té doby neznal. A to i přesto, že Dračí doupě a společnost Altar mi samozřejmě něco říká. Jen jsem nejspíš neměl nikdy nikoho, kdo by se do takového světa se mnou podíval a tak jsem si ty cesty k fantasy světům hledal sám. Ostatně stejně jako v případě této knihy, ke které jsem se dostal náhodou a nemohl se od ní následně odtrhnout. Příběhově vlastně není nic složitého a pochopil jsem, že do vydání tohoto kousku vycházely z tohoto světa spíše jen povídky. Jedná se tedy o první ucelený román, u kterého autor poskládal partu vypitek, kteří chlastají jak duha, což mi je sympatické, mluví jako dlaždiči, což mi je taktéž sympatické a navíc mají nadpozemskou sílu, což je v případě epické cesty za spravedlností v pořádku. Já měl při čtení skoro až pocit, jak kdyby se rozjížděla nějaká RPG hra po vzoru Brány Skeldalu. Jednoduché vyprávění mi občas ztěžovala změna prostředí v rámci kapitol a odvyprávění více příběhových linek naráz. Nicméně mě překvapila vtipnost, zábavnost a díky své jednoduchosti i čtivost. Musím tedy dodat, že se rozhodně jedná o kousek, který stojí za zapamatování a pro mě i vstupenkou do originálního světa vzniklého v českých luzích a hájích.... celý text

Aristokratka ve varu 2013, Evžen Boček

Druhý díl poslední aristokratky na zámku Kostka je ve stejném duchu jako první. Vlastně podezřívám nakladatelství, že autorovi prostě ustřihli spis uprostřed věty a započali s ním druhou knihu, aby se na celém námětu vydělalo daleko více peněz. To, že kniha má něco málo přes sto stran na mě působí jako regulérní past na zákazníka. Na druhou stranu si příběh pozornost stejně zaslouží. Tam, kde končí první díl, druhý začíná a pokračuje v deníkových zápiscích. Kniha je tak opět plná vtipných scének, možná jen s tím rozdílem, že starej fotr aristokrat začíná bejt doslovně lakotnej víc jak strejček Skrblík. Zároveň ale kvůli krátkosti knihy kniha obsahuje menší množství významných událostí ze zámku a podzámčí a tak si pamatuji hlavně cestu na setkání aristokratů v Karlových Varech, která v rámci života na hradě vyčnívá ze všech situací nejvíc. Jak druhá kniha začíná, tak také končí. Utnutá s předpokladem, že třetí díl pojede ve stejném duchu.... celý text

Domov 2019, Mats Strandberg

Mats Strandberg mě překvapil už knihou Trajekt. I proto jsem si v půjčovně vypůjčil právě jeho novinku Domov. Tušil jsem skvělou atmosféru a té jsem se také dočkal. Originální nápad domova důchodců se nedokázal nečíst na jeden zátah. Autor knihu píše tak, že kapitoly pojmenovává po osobě, které se zrovna týká. A v tomto případě jsou osoby prakticky dvě a obě příběhové linky jsou víceméně zajímavé. Nehledě na to, že se vzájemně provázejí. Myšlenka je super, ale už od začátku je patrné, že to neudrží drajf až do samotného konce. Ostatně takových nápadů tu bylo například v seriálové struktuře celá řada. Jeden příklad za všechny mě napadá třeba seriál Ztracení. Atmosférou, prostředím a postavami jste nadšení, ale čím více se dostáváte do příběhu, tím víc to prvotní nadšení klesá. Každopádně čtivost skvělá, to autor prostě umí. A tak minimálně z toho důvodu tato kniha za přečtení rozhodně stojí.... celý text

Poslední aristokratka 2012, Evžen Boček

Přiznám se, a nebudu zastírat, že jsem se u žádné knihy nenasmál tak, jako u této. Vlastně jsem přemýšlel nad tím, kdy jsem se na posled nad knihou zasmál a nic kloudného jsem nevymyslel. Poslední aristokratka má skvělý námět, psána je výraznou sarkastickou formou, u které je na odstřel úplně každý včetně všech státních institucí. Pan spisovatel je profík, protože má evidentně perfektně nastudovanou českou osobnost a ví, z čeho si nejvíce děláme legraci a co nás v životě nejvíce pálí. To pak vkládá do příběhu s humorem sobě vlastním. Psáno je to pak hodně direktivně a jednoznačně, takže se v určitých chvílích nejde nesmát. Na druhou stranu jsou ale také kapitoly, které úplně legrační nejsou. Navíc starej fotr aristokrat je protivnej jak nudle u nosu, protože mu neustále chybí peníze, ale pak nakupuje nesmysly za desetitisíce. Celkově jsem měl trošku problém s finanční stránkou zámku v Kostce. Někdo by jim měl udělat účetnictví, protože tu rozhazují desetitisíci a ještě jim to přijde málo. Já tenkrát nastupoval na základní školu a byl jsem rád za korunu padesát, abych si koupil mlíčko. Když ale tyto nelogičnosti pominu, tak jsem se pobavil. Na čtyři hvězdičky bohatě a budu se určitě těšit na další díl.... celý text

Prvorozený 2015, Filip Alexanderson

Nic převratného pod Sluncem. Na debut sice solidní (i když stokrát již zamýšlená) myšlenka, ale pořád to na mě při čtení působilo hrozně neutrálně. Autor se ze začátku knihy ukazuje, že umí obstojně anglicky a sem tam i polsky, protože současná švédská kultura je cizinců plná dosyta. Ale nějak jsem v tom hledal nějaký ucelený, specifický obraz, který by inklinoval k něčemu více zábavnému. Námět je, jak jsem říkal, zajímavý, ale chybí tomu možná trošku víc akce, trošku zábavnějšího popisu, možná trošku více násilí po vzoru Kotlety. Celé je to takové hrozně unylé a když bych to měl žánrově nějak popsat, tak bych se asi přiklonil ke sterilní městské fantasy, ke které sedí označení průměrná.... celý text

Cesta kolem světa za 80 dní 2001, Michael Palin

Možná jsem od tohoto cestopisu měl trošku větší očekávání. Větší v tom smyslu, že Michael Palin je přeci TEN, co stojí za Monty Python. Možná jsem čekal trošku více nadsázky, trošku více sarkasmu. Prostě trošku více momentů, u kterých se budu mít důvod zasmát. No a nakonec je to takový honem, rychle, cestopis, kde Michael s asi tuctem lidí z BBC jede kolem světa za 80 dní po vzoru Willyho Foga a má teda hodně co dělat, aby to vůbec stihl.... celý text