Mánička178 přečtené 521
Do boje, lásko, leť
1975,
Jiří Wolker
Tolik zoufalství na jednom místě... Víme, jak vše dopadlo, proto člověka doslova skličovalo číst o tolikerém utrpení, které musel Jiří Wolker ve své nemoci a nejasné diagnóze prožívat. Z dopisů jde cítit, že měl svou milou velmi rád, velmi ji toužil vidět a že se opravdu trápil - nemocí, vzdáleností, nejistou budoucností. Občas mě nemohl opustit dojem, že je, snad v důsledku těžké nemoci, psychicky rozhozený, nadmíru žárlivý až vztahovačný a uštěpačný. Budiž mu odpuštěno s ohledem na jeho vážnou nemoc, těžce zkoušené rané mládí a zřejmě ne zcela nadšeně opětovanou lásku. Škoda, že se neuchovaly Mariiny dopisy, měla jsem chvílemi dojem, že má leckdy Jiřího "na háku" - ale tento dojem jsem získala z jednostranné konverzace umírajícího člověka. Také by mě moc zajímalo, co by na to Jiří Wolker pravil, kdyby věděl, že tyto jeho řádky jednou budou veřejně představeny světu. Ač bolestivé dopisy, přesto cenné.... celý text
Pí a jeho život
2004,
Yann Martel
Originální myšlenka, neotřelý příběh s nezvyklou pointou a zajímavou náplní. O hledání sebe sama, o zvířatech, o vůli přežít, o tom, co může a nemusí být pravda.... celý text
Až k prolití krve - Radostné poselství P. MUDr. Ladislava Kubíčka
2005,
Marie Svatošová
Myslím, že tuhle knihu si budu muset ještě několikrát pročíst, protože je v ní tolik pokladů, že se to najednou ani nedalo vstřebat, i když jsem se snažila si to "dávkovat". Otec Ladislav musel být opravdu tak neskutečně vzácným a ryzím člověkem - tak moc oddaný Bohu, že nikdy nebudu moci dosáhnout ani poloviny toho, jaké srdce a jaký život byl ten jeho. Příkladný, láskyplný, trpělivý, milující, pokorný, oddaný Bohu a Panně Marii... I já mu mám dnes zač děkovat a ač jsem ho nikdy nepotkala, tak mě prostřednictvím knihy velmi oslovil a pomohl mi. Knížka bude určitě studnicí a nadějí pro dnešní i budoucí dny... Závěrečné osobní dopisy Bohu o tom, jak to vypadalo, když otce Ladislava vítali v nebi, mě dohnal k slzám. Otče, děkuji Vám. Vaše mučednická smrt nebyla zbytečná... díky ní jste pomohl a jistě stále pomáháte ještě více lidem, než kteří měli to štěstí Vás znát osobně nebo si s Vámi mohli dopisovat. Mluvíte k duším a povzbuzujete je i nadále... Děkuji a věřím, že jste šťastný, že jste s Kristem v nebi... :)... celý text
V ráji šumavském
1983,
Sláva Vaneš
Mně se tak moc líbí tento typ fotoknih z dob před převratem. Jistě, případné průvodní řeči o socialismu si člověk musí odfiltrovat, ale ty fotky mám tak moc ráda, protože dokumentují přírodu takovou, jaká byla dřív, častěji méně člověkem dotčená než dnes... Šumava je nádherná a já jsem šťastná, že jsem se prostřednictvím této knihy mohla přenést tam, kde to mám tak ráda... :)... celý text
Krvavé finále: Jaro 1945 v českých zemích
2015,
Jiří Padevět
Brutál... je to nepředstavitelné, kolik zvěrstev se událo ze strany nacistů, nutno podotknout, že to byly ruky nejenom Němců, ale i jiných národností. Tisíce a tisíce českých lidí zmučených, zohavených, utrýzněných, popravených, kteří si kolikrát museli vykopat svůj vlastní hrob... z vesnic blízko našich obydlí. Co se jim asi honilo hlavou? Co se honilo hlavou jejich katům? Tolik vesnic vyrabovaných, vypálených. Kolik lidí o nich dnes ví? Kolik lidí žije v tom, že tento osud potkal jen Lidice a Ležáky? Jen přemýšlím nad všemi těmi pomníky, na kterých je psáno "nezapomeneme". Mám strach, že spoustu lidí už bohužel zapomnělo. Příšerné...... celý text
Evropští světci v umění a legendách
2004,
Helena Florentová
Velmi pěkně zpracované životopisy světců, které jsou doplněny reprodukcemi uměleckých děl, které světce zobrazují. Škoda jen, že není kniha obsáhlejší :) Formát mě opravdu bavil :)... celý text
Hornické vdovy
2019,
Kamila Hladká
Ač nemám k Ostravsku nijak rodinně blízký vztah, tento region mě opravdu fascinuje. Ostrava samotná mě nadchla, industriál mě doslova uchvátil... Proto mě zaujala i tato kniha. Specifičnost hornického povolání, jeho ambivalentně vnímaný punc - buď jako prestižní, nebo naopak úplně pokleslé - ve mně vyvolává obrovskou zvědavost. Vše je to opravdu nadmíru zajímavé a strašně moc mě to přitahuje, ani nevím proč :D Snad proto, že lidé se s hornickým životem tak identifikovali a prožívali to, každý den. S láskou i nenávistí, strachy, podlomeným zdravím, neskutečnou dřinou, se vším špatným, co toto povolání přinášelo... Kde byste dnes našli armádu účetních, kteří jsou tak se svým povoláním srostlí, jsou na to hrdí a mají to za své jako tihle horníci. Nechci si to idealizovat, ale tohle "fluidum" jim vážně závidím :) Kniha je úžasná, upřímná... hluboce obdivuju každou z těchto žen, i když nejvíc mě asi dostala odvaha paní Olgy z prvního příběhu, která před svatbou dale vale svému nastávajícímu a začala si s tím, jak psáno, "brigádníkem - tím bordelem, kterého nikdo nechce" :) Obdivuju tyhle ženy... každá se vyrovnává se ztrátou po svém. Nejvíce obdivuju ty, které si i z takovéto těžké ztráty vzaly něco dobrého, berou to jako součást života, která je měla posunout někam dál... Moc bych přála i paní Marcele, aby se jí podařilo vyrovnat se se ztrátou muže. Obdivuju je za to, že povětšinou velmi mladé dokázaly vychovat děti, starat se o rodinu, ale i za to, že dokázaly začít žít nový život. Trošku mě občas rušilo, že některé výpovědi jsou málo redaktorsky upravené a působí to tak, že jak žena mluví, tak autorka přesně přepisuje odpovědi. Na druhou stranu by to zřejmě ubíralo na autenticitě výpovědi. Díky za tuhle skvělou knihu, ty ženské jsou úžasné, hornický slang je skvostný, fotky a autentické plakáty a výstřižky celkový dojem jen podtrhují... Díky moc, a já jdu shánět nějakou knihu o Ostravsku :D... celý text
Přítelkyně z domu smutku
1990,
Eva Kantůrková
Těžká doba, psychologicky precizní a nemilosrdné obrazy ženských duší. Tíseň čtenáře zkrušuje a padá na něj snad z každého odstavce... Trošku mě mrzí, že mi dojem z knihy narušoval obraz Chýlkové a dalších českých hereček, které jsem potkala prvně v seriálu... Četla-li bych knihu dříve, pak bych už v hlavě neměla tento seriálový obraz :) I když i ten byl pěkný... Kdo ví, jestli se spoluvězeňkyně někdy doslechly o tom, že jedna část jejich života je vylíčena v knize.... celý text
Moravský kras
2007,
Petr Zajíček
Jak mi je po těchto místech teskno... Zabrnkala kniha na citlivou strunu. Moravský kras je nádherný a knížka mi pomohla vrátit se do časů, kdy jsem mohla také říci "vzhůru dolů"... Přála bych si, abych zase někdy mohla "zabádat"...... celý text
Kvítka v bytě
2019,
Veronika Ježková
Jestli tuto knížku o kytkách nepovažuje někdo za nejlepší, pak je jistě tou nejvtipnější :) Celá je taková lidsky a s láskou napsaná, nechybí vyzkoušené a funkční rady. Je vidět, že autorky mají svoje květinky nakoukané a jsou s nimi opravdu sžité. Přeju jim, ať se daří, a kdyby náhodou někdy měla vyjít dvojka, pak to jen uvítám :)... celý text
Celý život jsem se učil, a přece jsem propadl
2012,
František Lukeš
Jemný humor, který vyvolává úsměv na tváři, lidské a láskyplné úvahy nad tím, co je v životě skutečně důležité. František Lukeš byl jistě člověkem plným pokory. Zahřálo u srdce.... celý text
Modrá hvězda
2016,
Jan Guillou
Úžasný díl, který řeší poněkud překvapivé téma - prostředí tajných služeb a špionů, a to z pohledu ženy. Pro Skandinávce jistě důležitá část historie, která českému neznalému čtenáři může připadat jako "plkání" (viz koment níže). Ovšem historická zkušenost není zřejmě přenositelná - švédská neutralita, norská okupace nacisty, quislingové - těžko představitelné a našemu čtenáři možná opravdu nicneříkající. Pro mě ovšem skvělá práce :)... celý text
Klapky na očích
2015,
Jan Guillou
Mám pocit, jako by celá sága začínala nabírat na obrátkách. Vše už není tak růžové a plné úspěchů, neochvějných jistot, moudrých vizí a šťastného plánování. Ke slovu se pomalu ale jistě dostává nová generace Lauritzenových. Moc se mi líbí, jak je líčen postoj Lauritze: zatímco dnes by o odporném jednání nacistického Německa jen málokdo pochyboval, na příběhu hlavního hrdiny člověk může uvědomit, jak nejasné mohlo být pro tehdejší lidi, utvořit si názor na to, která válečná strana je ta správná. Využívání propagandistických nástrojů, zamlčování fakt ve veřejném prostoru, mlžení, mocí ovládaná média - to vše je platné bohužel i dnes... Na autorově stylu mě uchvacuje historický nadhled a schopnost začlenit skutečné dějinné události a reálné postavy do životů rodiny... Opravdu skvělé!... celý text
Mezi červenou a černou
2015,
Jan Guillou
Paráda... zprvu jsem se obávala, že to bude jenom politické, ale pak jsem se do toku příběhu nějak "vpravila" :) S radostí člověk hledá skoro každé neznámé jméno, aby zjistil, kde a jak onen člověk figuroval v reálném světě, pár jmen člověk zná a musí se usmívat (Brecht) anebo ho začne mrazit (Göring). Rozhled autora je opravdu široký a hodný úcty. Musím říct, že toto je první díl, kdy mi přijde, že se bohaté rodině Lauritzenů "konečně" něco začlo sypat pod rukama... Jsem zvědavá na další vývoj :)... celý text
Suzanne Renaud
2014,
Lucie Tučková
Jedna z nejlepších biografií, které jsem snad četla. Přijde mi, že je napsaná opravdu profesionálně a s citem. Člověku se osudové setkání Suzanne Renaud a Bohuslava Reynka zdá téměř neuvěřitelné, doslova osudové. Těžko věřit, že by za to mohla náhoda :) Suzanne je mi líto, musela si opravdu hodně zkusit... A jsem moc ráda, že vyšla nějaká biografii přímo o ní, protože pořád figuruje tak nějak ve stínu svého muže. Statečná žena...... celý text
Kdo chodí tmami
2004,
Aleš Palán
Tohoto rozhovoru se syny Bohuslava Reynka si nesmírně cením, kniha mi učarovala. Líbí se mi obsáhlostí a komplexností témat, které rozebírá s lidmi, kteří stáli ve středu dění petrkovského života - spoustu věcí ozřejmují, vyvrací mýty a klišé, která se vyprávějí. Zároveň vzbuzuje tolik sympatie s tím, jak si synové na nic nehrají. Nestaví se do rolí intelektuálů, i když z jejich výpovědí je poznat, jak jsou kulturně na výši, zároveň odpovídají s venkovskou přímostí. Svět Petrkova a život v něm fascinuje - těsná blízkost rodiny, její odloučení od běhu světa, nuzné poměry, ve kterých se rodí věci nepopsatelně hodnotné, dotýkající se lidských niter. Svědectví o tom, že lze skloubit neskloubitelné, snést neúnosné. O tom, že nejdůležitější je chránit si chrám svého nitra, ze kterého zřejmě jen tak mohou prýštit na povrch skutečně umělecky hodnotné věci. Svým životem mi Bohuslav Reynek připomíná život leckterého světce, nebo i Krista. Vně chudoba, těžké podmínky, pronásledování, prostota, trýzeň, ale uvnitř poklady... Jsem moc vděčná, že jsem ho mohla díky synům a Aleši Palánovi poznat blíže.... celý text
Během chůze Brnem
2010,
Petr Daniel
V některých fotkách jde Brno úplně krásně vidět, bez ohledu na focený objekt. Některé obrazy by se zřejmě daly najít i v jiných městech, ale některé jsou tak moc vypovídající a zachycují duši města. Nejlepší jsou stejně Timovy veršíky :) v tvém klínu po červeném vínu schován v pelíšku jak marmeláda v koblížku... celý text
Tokijské květy
2011,
Aleš Palán
Ke knize jsem se dostala celkem jako slepá k houslím, ale nelituju toho ani v nejmenším. Ti jezuiti jsou vážně moc fajn... člověk až žasne, kolik se toho dá za život stihnout a jak moudrým se dokáže stát. Skvělé na tom je, že nemlčí v koutku, ale chtějí se i otevřít ostatním a třeba být inspirací :)... celý text