Mánička178 přečtené 521

Už vím proč 1. 2019, Eduard Škoda

Jedna ze zásadních knih mého dětství, na které si opravdu dobře pamatuji. Půjčovali jsme si ji na střídačku s bratrem v knihovně a na kreslených dvojstranách si procházeli luxusně ztvárněné výrobní postupy. Stejně tak slova jako "kutr", "difúzní baterie", "autokláv", "omykání" jsem se naučila z této encyklopedie, to vím zcela jistě :D Fascinovalo mě, že v pekárně se na výrobě chleba podílí stroj "vykulovač" a "vyvalovač" a že těsto dělí "dělička" do čtverečků, nebo že z šišky hlíny se dělají hrnečky a z placek talíře :D Když jsem si ji teď zpětně četla, nepřišla mi ani nějak moc "údernická", samozřejmě až na to, že nesmí chybět příběh o dobývání uhlí, výrobě ocele nebo panelů... Ale jinak je to prostě srdcovka, kterou jsem musela mít, takže proběhla nutná sháňka po antikvariátech :D... celý text

Modlím se za svého milého - nejen 31 dní 2019, Monika Vejmělková

Moc milá modlitební knížečka - pro ženy, jimž záleží na partnerovi a chtějí se modlit (nejen) za něj, ale i za vztah, správná rozhodnutí a další aspekty života. Existuje její "dvojče" Modlím se za svou milou - nejen 31 dní - což se mi opravdu moc líbí - oba dva jsou ve vztahu důležití, proto je fajn, když na sebe pamatují navzájem i v modlitbě - a tato knížka je prima průvodcem :)... celý text

Hlad 2016, Knut Hamsun (p)

Tahle kniha ve mně zůstane zřejmě ještě nějakou dobu rezonovat. Pamatuju si, že před několika lety jsem ji odložila, ale tentokrát mě hodně zaujala... mj. "hladem" po tom, jak se bude příběh odvíjet :D Zůstává ve mně taková zmixovaná břečka ne zcela libých pocitů: zmar, soucit, bolest, pošmourno, pasivita, horečnatost, drama, otázky... Ale prostě: nenarodili jsme se proto, abychom byli šťastni...... celý text

Český don Quijote: Josef Kemr 1996, Milan Cais

Člověk, který kolem sebe vyzařoval a vyzařuje mystické fluidum jak skrz daleký prostor, tak i daleký čas. Dle vzpomínek pro některé cenná osobnost, pro některé spíše podivín. Na mě velmi zapůsobila jeho vášeň pro herectví, kvůli kterému už před válkou odešel od rodičů ke kočovnému divadlu, ale také jeho víra, nadšení pro hudbu... Pouhá škoda, že jde o knihu vzpomínek jiných lidí, mnohem raději bych si přečetla rozhovor přímo s Josefem Kemrem, zajímaly by mě jeho myšlenky. Ale v roce 1996 zřejmě nebylo obvyklé tak jako dnes chrlit biografie žijících herců... Věčná škoda.... celý text

Ve větru 2017, Eduard Kejnovský

Eduard Kejnovský hloubá s láskou o těch stránkách života, které jsou mi také tak milé. Krajina, láska, ticho, Bůh, pokoj, život nitra, jeho prohlubování, práce na sobě samém... Díky za tuto mozaiku myšlenek, kde se každý kousek blýská trochu jinak, ale dohromady tvoří překrásný obraz srdce naplněného láskou k Tomu, v němž žijeme...... celý text

Jako bych žila dva životy 2020, Milan Ohnisko

Po přečtení musím říct, že titul se mi zdá velmi výstižný, protože se dozvíte o "Dýdý" takové, jakou ji z televize určitě neznáte, dvě polohy ji naprosto vystihují. Překvapila mě jednak její humorná stránka, ale zejména ta duchovní. Že je křesťankou mi bylo známo, ale o její mystické stránce jsem nikdy neslyšela - opravdu neskutečná cesta, působí na mě vážně mysteriózně - setkání s Libuší Šafránkovou rovněž, babička ze Spáleniště a další situace. Některé rozhovory druhé části na mě bohužel působily nějak málo učesané, což mě mrzelo. Popsala bych je jako hodně autentické, ale vlastně spíš někdy až příliš zkratkovité, stálo by za to rozpovídat se víc. Současně jsem tedy moc nepochopila určitou část rozhovoru s Jiřím Horáčkem - ve všech ostatních se Milan Ohnisko ptá v podstatě jen na Danielu, ale zde z nějakého mně nepochopitelného důvodu "uhne" na vedlejší cestu a ptá se obecně na existenci Boha, ale také osobní vztah a názory Jiřího Horáčka týkající se Boha - proč? Sám Ohnisko v jedné z otázek přiznává, že ho rozhovor "inspiruje k nepřipraveným otázkám" a jde to opravdu vidět a dost mi to pak i vadilo - měl napsat separátní knihu týkající se tohoto tématu, sem mi to vážně nesedělo. Jinak ale mám opravdu o čem přemýšlet, "Den dělostřelectva" a její život mě opravdu moc zaujaly :)... celý text

Povídky 2008, Zdeněk Svěrák

Člověk by neměl brát knížku do ruky s velkými předsudky - u této zavládlo překvapení, protože se mi povídky příliš humorné nezdály, spíš takové posmutnělé, ostatně jako bývá občas i život :) Svěrákův fantazijní svět ovšem milovat nepřestanu, stejně jako styl jeho povídání a češtinu, kterou vypráví...... celý text

Prázdniny v Evropě 2019, Ladislav Zibura

Na Zibiho knížkách mě baví několik věcí: - svým spisovatelským umem nerozsévá zášť a nenávist, ale naopak milou a laskavou atmosféru - rozbíjí strach z odlišnosti - tam, kde by se "normální" člověk bál, jde setkání spíš naproti - zachovává humor, i když si stopne týpky podobné účastníkům svatby Jiřího Káry, kterou jsem si mj. musela dohledat na youtube, takže dokonce člověka přinutí se "dovzdělat" :D - zdá se být autentickým - píše o strachu i stýskání, radostech i chmurech - dělá si legraci sám ze sebe - rozesměje člověka zcela nenadále nějakým ostrým zásekem - domluvil si spolupráci s luxusními Tomski & Polanski :D - a taky milerád a cenně poradí - od nynějška do smrti si ve chvílích nervozity a strachu začnu představovat něco tak absurdního jako olympiádu rajčat, konkrétně masité rajče při skoku o tyči :D Další bomba "stopis", už se moc těším na vlako/pěškopis o Česku :D... celý text

Neboj se vrátit domů 2018, Aleš Palán

Nemůžu si pomoct, ale paní Svatošová se mi zdá jako vzor - pokorná, cílevědomá, milující, duchovní, přímá, odvážná, statečná, inspirující žena... Vzala svoje životní kříže a naučila se je s pokorou nést a přetavit v dobro pro druhé - moc ráda bych si z ní vzala příklad. Má takový specifický hlas a celou dobu, co jsem četla tuto knihu, jsem měla pocit, že ji opravdu skutečně slyším... Vzácný člověk, jsem šťastná, že jsem se o ní dozvěděla... Z knihy si odnáším jednu z jejích myšlenek, a sice, že od života na Zemi nemůžeme čekat ráj, protože z ráje jsme byli vyhnáni... Odměna bude až za branou... Bůh jí žehnej :)... celý text

Jasno lepo podstín zhyna 2016, Sara Baume

Vpravdě nezvyklý román, krásný zejména svým netuctovým jazykem (jak už naznačuje i samotný název) - musela být laskomina tento text překládat. Příběh není odpočinkový, ale člověku o to víc poví - o tom, jaké je to být sám, skutečně sám a opuštěn. Ale také o tom, že i ty nejzoufalejší případy lze zachránit, třeba tím, že se vaším nejbližším přítele stane psík, který zapadá do kategorie "loosra", stejně jako vy...... celý text

Mým národům 1990, Adolf Born

První kolibří kniha, kterou jsem kdy četla, a zrovna z pera Adolf Borna, což je opravdu unikátní persona :) Jeho zamyšlení mě zaujala tak, že už se těším na knižní rozhovor s ním.... celý text

B jako Brno 2019, Timo

Milovaný Timo :) Pamatuji si na první verš, který mě v Brně u Zvonařky trkl do očí. A dle rozhovorů i fajn člověk. Mám radost, že ho teď můžu potkávat nejen v ulicích... :)... celý text

Plant Tribe 2020, Igor Josifovic

Bohužel velké rozpaky... První díl Urban Jungle mě vyloženě nadchl, ale co se druhého dílu týká, pociťuji spíše rozpačitost s hořkou pachutí. Autoři si dali zřejmě za cíl odprezentovat či se snad pokusit dát světu "něco víc", ale částečně to bohužel sklouzlo od květin k ezoterickým slátaninám o krystalech, pozitivních vibracích a energiích. Říkala jsem si chvílemi: what the fuck - proč? Proč se snaží přinést něco víc, bohužel ovšem v oblasti, které houby rozumí? Koupila jsem si knihu o pokojových květinách a bytovém designu nebo o tom, že si mám všude nacpat krystaly, aby mi pozitivně rozvibrovaly domácí prostředí a rozšiřovaly lásku? Jsem na tento plíživý slovník neskutečně alergická, tváří se nevinně, ale tyto nebezpečné "ezokrávoviny", které jsou teď tak trendy a módní, protože vyprahlé městské hipsterské duše se snaží o plytké "duchovno", ve mně vyvolávají skoro až odpor. Jen jsem se děsila, ve které kapitole se dočtu, že si mám někam plácnout sošku Buddhy, příručku fengšuej, podložku na jógu a stojánek na vonné tyčinky, aby se mi tam dobře meditovalo a byla jsem v přítomnosti svých kytek dost zen... Mám radost, když se květinkám daří, když nasadí na květ nebo se objeví nový list, ale tohle na mě prostě bylo nějak moc - zalívání vodou z krystalů? Co to je za vály? Ševče, drž se svého kopyta, příště nás ušetřete těchto jalovin a radši se věnujte kytkám, kterým rozumíte... Tři hvězdy za hezký fotky a ty ostatní tipy, který stály skutečně za něco a ne za starou belu...... celý text

Jezuitský návod (téměř) na všechno 2018, James Martin

Výstižnější název autor snad ani nemohl zvolit :) James Martin napsal skutečně praktickou příručku, plnou různých tipů, které vám pomůžou jít více do hloubky v každodenním životě. Osobně mě oslovila zejména kapitola o různých druzích modlitby. Ale i tak, ke knize se budu vracet, materiálu ke zpracování je opravdu mnoho :) Sv. Ignác z Loyoly: Vezmi si, Pane, a přijmi celou mou svobodu, mou paměť, můj rozum a mou vůli, všechno, co mám a co vlastním. Od tebe jsem to přijal a tobě to vracím, nalož s tím zcela podle své vůle. Dej mi jen svou milost a lásku, o to prosím a víc nežádám. Amen.... celý text

111 míst v Brně, která musíte vidět 2020, Stanislav Biler

Cha :D Jako fakt mě těší, že jsem neodolala a zrovna tenhle výtvor si přímo koupila, protože se k němu jistě budu vracet, až se budu potřebovat zasmát anebo když mi bude po Brně smutno :D Brno znám docela dobře a je trochu paradox, že jsem si průvodce koupila právě ve chvíli, kdy jsem se z tohohle skvělýho města, který občas nesnáším, po čtrnácti letech odstěhovala, heh :D Vlastně mi teď tak dochází, že jsem se tady možná nakazila tím druhem ambivalence, která v tomhle městě rezonuje, Brno je takový obojetný a je proto krásný a svý (a nikoliv turistů). Prostě prostor před hlavákem akutně nesnášíte a hnusí se vám, ale když vás tady vyplivne vlak po dlouhý cestě a musíte obejít všecka ta zábradlí, tak vás to stejně chytne za srdíčko (jakýpak to jednou bude, až třetí generace vyřeší otázku, zda přesunout nádr do bažin k řece?), Špilberk vám jako hrad přijde o ničem, ale vlastně se vám celkem líbí, když na něj odněkud z vyvýšeninky vidíte, do chrlickýho biotopu se mhd skoro nedostanete, ale zas je fajn, že to tam není obložený mudlama, celkově vám město na první pohled přijde takový nic moc, ale zase: nejsou tam davy turistů. Přitom je Brno plný pokladů, o čemž tato kniha krásně vypráví :) Co se stylu průvodce týče - přišlo mi líto, že v něm bylo docela dost překlepů :-/ A taky teda nevím, nevím, ale jeskyně Pekárna leží na uplně jiným konci města (směr Ochoz) než v přírodní památce Pekárna, která je u Žebětína (zas taková nástraha - prostě Brno, až se z toho spletl snad i autor - viz s. 165 - schválně jsem to googlila a vážně jsem tam žádnou druhou jeskyni Pekárnu nenašla :D) ALE: Neskutečně moc mi seděl kousavej humor, i když mě, naivku, teda vyděsilo, kde všude se v Brně dá potkat dealer pervitinu :D Moc mě zaujal ten styl, kterej "střílí do vlastních řad" - sebekritickej, upozorňující na úplný šílenosti, který by "normální" průvodce rozhodně nevypichoval, např. "developerský gulag pro střední třídu", sídliště Kamechy, kde, cituji: Životní motto "Žít ve svém" je cílem samo o sobě. Nic víc zde nenajdete. Nejspíš vás napadne, zda okna ve zdech nebyla za příplatek coby nadstandard. Ach, no zkrátka: je to láska - zažijte Brno, a to s pomocí tohohle vtipného průvodce, který vás zatáhne do Brna takového, jaké skutečně je :)... celý text

O myších a lidech / Plameny zářivé 1994, John Steinbeck

Úžasné, co všechno se dá rozehrát v krátké novele - ve srovnání s kolikrát velmi rozplizlými romány se v těchto dvou sdělilo tak mnoho, text nepostrádal svižnost, překvapení, dramatické rozuzlení. Perfektní čtení! :)... celý text

Úterky s Morriem aneb Poslední lekce mého učitele 2012, Mitch Albom

Páni, takového učitele mít! Nějak ve mně zarezonovalo zejména to, jak blízký a osobní vztah si spolu Mitch a Morrie vybudovali - jednoduše mě dostala Morrieho otevřenost a bezprostřednost, díky kterým dokázal toho druhého "vycizelovat", protože to byl hluboký člověk. Co já vím, tak jsem za svůj život podobnou otevřenost a přátelskost učitele vůči žákovi, nikdy nezažila. Přitom by to bylo fajn, kdyby podobní učitelé dokázali rozvíjet svoje studenty, kteří stojí na počátku a rozhodují se, co se svým životem udělají... Já vždycky cítila nějakou hradbu a odstup. Jinak ten duchovní rozměr knihy, který má být i stěžejní... pro někoho to bude nudné téma, leckoho možná ale myšlenky knihy i změní a donutí se zamyslet nad chováním ke svým blízkým - kéž by... upřímnost, láska, odpuštění, soucit, strach, bolest, rodina, manželství, smrt - tato témata přece nejsou cizí, o tom jak zacházet s těmito všemi, víme díky křesťanství, které je staré několik tisíc let, Úterky s Morriem do jisté míry hlásají to samé, i když se vůbec s křesťanstvím kniha explicitně nespojuje a rozhodně nechce k něčemu "obracet". Co dělat je známé tisíce let, a stále si musíme připomínat, co se počítá a co je zbytečné, a stále budeme sklouzávat na druhou stranu svahu (tu opačnou než bysme měli být), stále budeme padat a selhávat. Co mě nejvíc mrzí je, že spoustu lidí na to, co je důležité, přijde opravdu pozdě... ale asi lepší pozdě, než nikdy.... celý text

Smrt krásných srnců 2004, Ota Pavel

I přes hrůzy války nebo těžký poválečný život, čiší z povídek láska - především k tatínkovi, který jistě nezastával dokonale a bezchybně svoje životní role, i tak na něj vzpomíná Ota Pavel s laskavostí. Nestaví do popředí příkoří, kterému museli čelit, jen tu a tam, jen tak mimoděk, se zmíní o hvězdě nebo Osvětimi, stěžejním však zůstávají chvíle, které strávili v přírodě, pospolu, dozvíme se hodně o tatínkově podnikavosti... Zvlášní poetika, která hladí, ač často čtenář na pozadí vyprávěného cítí těžké životní situace, které musela rodina prožívat.... celý text

Fantomové bolesti 2010, Bjarte Breiteig

Povídky se mi zdály takové typické norské, žádná oddechovka, ale pěkně zhusta do čtenáře :) Zajímavý styl utváření povídek od autora a chvályhodný překladatelský projekt studentů nordistiky - skvělé, že dostali takovou příležitost :)... celý text

Prožitek hor a zkušenost smyslu 2014, Viktor Emil Frankl

Kratičká knížka, a přesto mám pocit, že ve mně zůstane její semínko klíčit dlouhou dobu. O překonávání sebe sama a k čemu to je pro člověka dobré, o strachu a proč je přínosné ho někdy mít, o askezi člověka, který žije v blahobytu... taky jsem pár horských zážitků sklidila do své stodoly a už tam skutečně leží dlouhou dobu a snad i do konce života :)... celý text