marara přečtené 444

Pekařova dcera 2015, Sarah McCoy

Kniha se četla sama, v druhé polovině jsem se od ní nemohla odtrhnout. Fascinovala mě Elsie, Němka, jejíž rodina sympatizovala za války s nacisty, ona sama si ale postupně uvědomuje zrůdnost systému a nakonec se (pravda trochu náhodou) odhodlá schovat malého chlapce, Žida. Mrzelo mě jen, že autorka nenechala postavy, aby o sobě po válce věděly ( i když příběh to nepotřeboval, postavám by to nic nepřineslo, pro čtenáře by to byl postradatelný sentiment). Dokázala si jít vlastní cestou, byla velmi silná, moudrá žena, která traumata svého mládí přetavila v něco opravdového a silného. Velmi mě zajímalo i nahlédnutí do programu Lebensborn a ze současné Ameriky problematika mexických imigrantů. Rebin příběh mě bavil méně, dnes se bez paralelních rovin příběhu spisovatelé obejít nedokážou, často mi připadá, že to silné příběhy tříští.... celý text

O dívce Grace 2017, Anthony Doerr

Tak tohle bylo zvláštní. Téma mě nadchlo tak, že jsem si po dlouhé době knihu koupila. Čtení už mě tak nenadchávalo. V půlce knihy jsem četla už jen ze setrvačnosti, a taky proto, že ve své knihovně nechci koukat na něco, co jsem jako jediné v životě nedočetla. Nevadilo mně, že příběh byl pomalý, ale nad rozhodnutími a činy hlavního hrdiny jsem kroutila hlavou a někdy je k pobavení rodiny nahlas komentovala. Kdyby mu váhání nad tím, zda se chce dozvědět pravdu o své dceři trvalo pár měsíců, nic neřeknu, ale přes 20 let? Ten jeho únik co nejdál od domova, jak to, že ho tak dlouho nenapadlo postavit se svým prorockým snům a snažit se je změnit....? A to jeho pátrání po Grace, způsob, jak se ztratil v pustině a dovolil, že málem zemřel. Pak ale přišla poslední čtvrtina a ta mě pohltila a dost jsem si ji užila. Dceřina zloba, láska k vnukovi a další věci (nechci prozradit vše), to vše bylo popsáno tak citlivě, že jsem knihu nemohla odložit.... celý text

Hora mezi námi 2017, Charles Martin

Kniha, která se čte sama. Dostala jsem ji jako dárek od dcery k Vánocům a chtěla si ji pošetřit. No nepodařilo se! Kniha nešla odložit, a když, rychle jsem se k ní vracela. Bavily mě obě dějové linie - boj o život i pasáže o lásce. Benův příběh jsem očekávala, ale nijak mu to neubralo na působivosti, krásný byl příběh Grovera.... celý text

Knihovna duší 2016, Ransom Riggs

Pravda o případu Harryho Queberta 2013, Joël Dicker

První půlka knihy výborná, druhá byla poznamenaná velkou snahou autora stále nás překvapovat a držet v napětí. Je to dnes jaksi moderní. Každopádně se skvěle četla, je napsaná s velikou řemeslnou zručností a čtivě. A zajímavé bylo i číst o tom, jak jsou některá nakladatelství spíše továrny na knihy, které využívají týmy nájemných spisovatelů a fingovaných úniků připravovaného textu do médií. Těch zvratů na konci bylo trochu moc. Celou dobu mi vadily příliš romantické dopisy Harryho a Noly, u patnáctileté holky ještě pochopitelné, ale u 34letého muže těžko. Až na konci jsem pochopila, že přesladký tón dopisů byl opodstatněný a že byl zase další indicií k nalezení pravdy.... celý text

Jako zabít ptáčka 2009, Harper Lee

Tuto knihu jsem měla dlouho v knihovně, ale její čtení jsem stále odkládala. Pustila jsem se do ní kvůli čtenářské výzvě a jsem za to moc ráda. Samotné téma rasové nesnášenlivosti už bylo popsánov mnoha knihách, ale tady bylo o to působivější, že bylo vnímáno očima osmileté Čipery, která je velmi všímavá, hloubavá, chce věcem opravdu porozumět a navíc má bezmeznou (a oprávněnou) důvěru ve svého otce. Právě na něj se obrací se svými otázkami, a on odpovídá poctivě, jednoduše a rozvážně, aby pochopilo i osmileté dítě. Právě Atikus Finch mě ze všech postav dostal nejvíc. Důvěra, kterou měl ve své děti, zkoušky, které je nechal podstoupit, klid, rozvaha a otevřenost, se kterými zodpovídal jejich dotazy, tím vším z nich vychovával dobré, otevřené a poctivé lidi. A nejvíc se mě dotkla pasáž, kdy Jemův a Čipeřin kamarád Dill utekl s pláčem od soudu, protože nemohl vystát, s jakým pohrdáním lidé s černochy jednají. Pan Raymond to hodnotí slovy: " Jeho ještě svět neotrkal a neotupil. Však jen co trochu povyroste, on se mu přestane obracet žaludek a nebude plakat. "... celý text

Malinka 2017, Dita Táborská

Kniha se mi krásně četla. Dotýká se nevšedních témat, jako je adopce, citová zranění dětí, které jejich matky z různých důvodů opustily, téma citové deprivace vznikající v kojeneckých ústavech, rodičovské lásky k dětem vlastním i adoptovaným, limitů, které výchova má. Prostě myšlenkově nabitá knihal. Malka byla svéráz. Promiskuitní, životem jede na plný plyn, ale věřící v Boha a stále hledající. Ztracená ve svých pocitech a ve svém složitém životním příběhu. Třešničkou na dortu byla postava Boha - ženy s opravdu ženskými vlastnostmi.... celý text

Poslední výročí 2017, Liane Moriarty

Moc nechápu kritické výtky k tého knize. Já byla nadšena z tajemného ostrova Počmáraných blahovičníků, z tetiček Rose i Connie. Bavila mě Sophie se svými pochybnostmi, jestli toho správného stihne potkat, se svým humorem, bavili mě její rodiče s tím svým hodnocením restaurací a hlavně to, jak se pravidelně se svou dcerou stýkali. Bavila mě zápletka, těšila jsem se na rozuzlení, kdo vlastně byli Jack a Alice. A to od knížky chci, nemusí být strhující a uvěřitelná, má mě bavit.... celý text

Tohle jsem měla napsat v přítomném čase 2017, Helle Helle (p)

Kladem tého knihy bylo velké porozumění pro vnitřní život čerstvě dospělých. Chyběl mi tam ale vývoj postavy, mám ráda když příběh spěje od něčeho k něčemu. Tady to bylo stále stejné. Postava spěla od ničeho k ničemu.... celý text

Ještě jsem to já 2009, Lisa Genova

Za tuto knihu s velkou pokorou děkuji. Autorce za to, že ji napsala tak, jak ji napsala, a sobě za to, že jsem si ji našla. I když téma je drsné (o to drsnější, že se týká uznávané profesorky Hardavrdu), je v něm krása a naděje. Pokud nemocní uvažují tak jako Alice, i lidé postižení alzheimerem se radují ze života. Je v tom veliká naděje pro pečující osoby i pro budoucí nemocné. Nemocní nemusí propadat beznaději. Stačí brát den za dnem tak, jak přichází, a čekat, co krásného přinese.... celý text

Lež, která nás rozdělila 2011, Barbara Delinsky

Vím, že umělecká hodnota knihy tak vysoko nesahá, to by bylo spíše na 4 hvězdy. Tento román je spíše příkladem toho, jak se žitý příběh může protnout se čteným. Jsem učitelka a se svými studenty jsem v době, kdy jsem příděh četla, řešila stejný problém - problém zodpovědnosti za věci, které nezpůsobím přímo. Dialogy matky a dcery jsou krásně napsané. Velmi bych si přála, abychom dokázaly vést podobné dialogy se svými dospívajícími dcerami.... celý text

Kniha o Baltimorských 2017, Joël Dicker

Když jsem tuto knihu uviděla v knihovně, zaujala mě obálka a název. Dýchala na mě z nich nostalgie ze ztracených dobrých časů a obdiv k někomu, koho jsme ztratili. Přesně o tom byla kniha. Po dlouhé době, kdy jsem četla věci jen lehce nadprůměrné, mě tako kniha nadchla. Už od prvních stránek jsem věděla, že toto je jiný level. Neprvoplánová retrospektiva, která má svůj účel. Minulost odhalujeme spolu s tím, jak je hlavní hrdina psychicky připraven ji odhalit a vyrovnat se s ní. Skvěle propracované postavy. Goldmanovic parta, kterou si není možné nezamilovat; strýček Saul, který, ač hrdinou obdivován, má svá slabá, ale pečlivě utajovaná místa; mytická teta Anita, ale i Marcusovi rodiče. Ti mě zvlášť překvapili. Vlastně to byl detail, ale od začátku jsem vnímala ten paradox. Žijí na nižší materiální úrovni než Baltimorští, ale svého syna k nim pravidelně a bez viditelné žárlivosti či zášti poutští. Přitom ale rivalitu cítí. Měli můj obdiv za to, že synovi dopřejí, po čem jeho srdce touží, a necítí se přitom zrazeni. Všemi milovaný a Marcusem obdivovaný strýček Saul právě tuhle jedinou věc nedokázal a to ho nakonec stálo nejen syny, ale i manželství a jeho pohádkový život. Právě tato svobodomylsná velkorysost Montclairských dokázala, že ten, který se v dětství cítil jako outsider, jako jediný dokázal uskutečnit svůj sen. S nikým se nepoměřoval, nesoupeřil a přežil. K tomu nám autor předkládá řadu otázek. Je možné, aby sourozenci necítili sourozeneckou rivalitu? Jak může manželství přežít odchod dětí z rodného domu? Může se dítě opuštěné svými rodiči vyrovnat s traumaty z dětství? Opravdovou třešničkou na dortu byl jazyk. Kultivovaný, nevykalkulovaný, přirozeně plynoucí. Skvělé čtení. Už teď mi chybíte, Goldmani!... celý text

Dívka, která se dotkla nebe 2014, Luca Di Fulvio

Opět jeden čtivý příběh, dobře vykonstruovaný, dobře vyprávěný, ale i když nejsem hnidopich, našla jsem tam dost nepřesností a nepravděpodobností.

Temné kouty 2014, Gillian Flynn

Už několikrát jsem se zařekla, že budu méně číst detektivky a thrillery, protože je tam příliš mnoho násií a zla, ale neodolala jsem. Násilí je tam opravdu moc. Už od prvních stránek známe podrobnosti vyvraždění Libbyiny rodiny, navíc samotná třicetiletá Libby je ponurá a depresivní. Všechno to ale vyváží autorčin svižný styl psaní, schopnost držet čtenáře v napětí do posledních stránek, překvapivé zvraty. Zajímalo mě téma viny, svědomí, vliv špatných rozhodnutí a chyb z mládí na pozdější životy hrdinů. Jen mi chybělo hlubší seznámení s Lylem, který Libby přivedl do Vražedného klubu a přiměl ji, aby přišla minulosti na kloub.... celý text

Manželé odvedle 2017, Shari Lapena

Manželé odvedle jsou velmi čtivou detektivkou. Nic míň, ale ani nic víc. Námět je zajímavý, ale čím dál víc čtete, tím víc chybí propracovanost postav. Rozuzlení je trochu moc vykalkulované.... celý text

P.S. Milujem Ťa 2012, Cecelia Ahern

Moc hezké čtení. Překvapilo mě, jak moc se kniha liší od filmu, pořád jsem si kladla otázku, co je lepší. Vyhrává kniha, je uvěřitelnější, ne tak vypointovaná, ale zároveň si uchovává křehkou rovnováhu smíchu a slz, kterou miluju na filmu.... celý text

Do vody 2017, Paula Hawkins

Zatímco Dívka ve vlaku mě nadchla, tady jsem se jen složitě prokousávala k závěru. Bylo to příliš temné, depresivní, beznadějné. Navíc mi vůbec neseděla mystická aura, která příběh obklopovala. Chyběla mi odkrytější psychologie postav, možná by pak byly sympatičtější.... celý text

Nebezpečné lži 2016, Becca Fitzpatrick

Nespavost 1997, Stephen King

Odpočívej v pokoji 2016, Lee Child

Výborný začátek, ale konec mě zklamal. Bylo v něm příliš lidského zla, násilí a zvrhlosti. Ale vyšetřování obou hlavních protagonistů, ve kterém využívali hlavně svých pozorovacích schopností, dedukce, znalostí psychologie, bylo fascinující.... celý text