marara přečtené 433

Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války I. 1975, Jaroslav Hašek

Porodní bábou proti své vůli 2017, Patricia Harman

Velmi milé čtení s řadou zajímavých témat. Srovnání klasické medicíny a tradičních léčitelských postupů, ukázka toho, jak může vypadat přirozený porod, jak se s traumatem může vyrovnat lidská psychika, ale i dopady hospodářské krize na americký venkov, to vše bylo zajímavé. Především to ale byl příběh silných lidí, kteří dělají za každé situace, co dokážou, a i když nejsou obklopeni dostatkem, žijí život plnými doušky a bez kompromisů. Přečetla jsem za 2 dny.... celý text

Můj sen o zlatě a sněhu 2018, Martin Fourcade

Nejlepší kniha o fake news, dezinformacích a manipulacích!!! 2018, Petra Vejvodová

Fabrika 2014, Kateřina Tučková

Knihu jsem přečetla díky čtenářské výzvě a jsem za to ráda. Fascinovalo mě prostředí textilních továren i příběh podnikatelského rodu, byť smyšlený. Sama pocházím z města, kde podobných zaniklých továren i nádherných rodinných vil denně míjím několik a ony stále provokují moji fantazii. Co se tam mohlo odehrávat? Jaké osudy za těmi zdmi prožívali jejich majitelé?... celý text

Druhá šance 2014, Marc Levy

Marca Levyho jsem neznala a kniha se ke mně dostala náhodou. Nic moc jsem nečekala, ale bylo to překvapivě dobré čtení. Námět sám byl zajímavý, neotřelý a značně ho okořenilo pátrání novináře New York Times v Argentině, příběhy lidí zmizelých za vlády vojenské junty a stejně tak příběh čínské holčičky unesené před zraky její matky, aby mohla být dána k adopci americkým rodičům.... celý text

Čas odejít 2015, Jodi Picoult

Po Vypravěčce jsem si chtěla od Jodi Picoult přečíst ještě něco dalšího. V knihovně měli ale jen Čas odejít, tak jsem po něm sáhla, i když téma sloní rezervace a hrdinky zkoumající slony mě nijak nepřitahovalo. Vždy jsem měla slony spojené s návštěvou ZOO a tam jsem jejich zkoumání omezovala jen na to, že jsou velcí, mají kly a velké uši. Autorka ale o jejich životě, mentalitě a emocích vypráví tak poutavě, že na ně ode dneška budu koukat úplně jinýma očima. Konec všechny mé teorie o tom, jak to asi bylo, rozbil na malé kousky.... celý text

Vypravěčka 2014, Jodi Picoult

Už od prvních stránek mi kniha připomněla Simona Wiesentahla a jeho text Spravedlnost nikoli pomstu, který jsem četla před mnoha lety. Velmi dlouho mi pod kůží zůstaly skutečné příběhy nacistických válečných zločinců, které honil po světě a kteří po válce žili normální životy. Vypravěčka jako by byla inspirovaná příběhem, který se mi vryl do paměti nejvíc. Jenom u Wiesentahla to byla žena - dozorkyně, tady muž - dozorce. Autorka nám klade velmi zajímavé otázky: Má nacistický válečný zločinec nárok na soucit? Jsme už schopní mu po desetiletích odpustit? Je asistovaná smrt vraždou? Jak se vypořádat s výčitkami svědomí? Velmi zajímavé byly všechny postavy - mladá žena Sage, bojující s jizvami vnějšími i vnitřními, Leo, zarputile hájící nutnost pečovat o odkaz holocaustu, babička Minka, která holocaust přežila, její literární dvojnice bojující s upíry i devadesátiletý Josef. Spořádaný Američan, nebo ztělesnění zla?... celý text

Hotýlek 2015, Alena Mornštajnová

Knihu jsem objevila díly čtenářské výzvě a jsem nadšená. Autorka má velmi živý, vtipný styl psaní, který mě baví. Zkusím i další knihu autorky.

Pekařova dcera 2015, Sarah McCoy

Kniha se četla sama, v druhé polovině jsem se od ní nemohla odtrhnout. Fascinovala mě Elsie, Němka, jejíž rodina sympatizovala za války s nacisty, ona sama si ale postupně uvědomuje zrůdnost systému a nakonec se (pravda trochu náhodou) odhodlá schovat malého chlapce, Žida. Mrzelo mě jen, že autorka nenechala postavy, aby o sobě po válce věděly ( i když příběh to nepotřeboval, postavám by to nic nepřineslo, pro čtenáře by to byl postradatelný sentiment). Dokázala si jít vlastní cestou, byla velmi silná, moudrá žena, která traumata svého mládí přetavila v něco opravdového a silného. Velmi mě zajímalo i nahlédnutí do programu Lebensborn a ze současné Ameriky problematika mexických imigrantů. Rebin příběh mě bavil méně, dnes se bez paralelních rovin příběhu spisovatelé obejít nedokážou, často mi připadá, že to silné příběhy tříští.... celý text

O dívce Grace 2017, Anthony Doerr

Tak tohle bylo zvláštní. Téma mě nadchlo tak, že jsem si po dlouhé době knihu koupila. Čtení už mě tak nenadchávalo. V půlce knihy jsem četla už jen ze setrvačnosti, a taky proto, že ve své knihovně nechci koukat na něco, co jsem jako jediné v životě nedočetla. Nevadilo mně, že příběh byl pomalý, ale nad rozhodnutími a činy hlavního hrdiny jsem kroutila hlavou a někdy je k pobavení rodiny nahlas komentovala. Kdyby mu váhání nad tím, zda se chce dozvědět pravdu o své dceři trvalo pár měsíců, nic neřeknu, ale přes 20 let? Ten jeho únik co nejdál od domova, jak to, že ho tak dlouho nenapadlo postavit se svým prorockým snům a snažit se je změnit....? A to jeho pátrání po Grace, způsob, jak se ztratil v pustině a dovolil, že málem zemřel. Pak ale přišla poslední čtvrtina a ta mě pohltila a dost jsem si ji užila. Dceřina zloba, láska k vnukovi a další věci (nechci prozradit vše), to vše bylo popsáno tak citlivě, že jsem knihu nemohla odložit.... celý text

Hora mezi námi 2017, Charles Martin

Kniha, která se čte sama. Dostala jsem ji jako dárek od dcery k Vánocům a chtěla si ji pošetřit. No nepodařilo se! Kniha nešla odložit, a když, rychle jsem se k ní vracela. Bavily mě obě dějové linie - boj o život i pasáže o lásce. Benův příběh jsem očekávala, ale nijak mu to neubralo na působivosti, krásný byl příběh Grovera.... celý text

Knihovna duší 2016, Ransom Riggs

Pravda o případu Harryho Queberta 2013, Joël Dicker

První půlka knihy výborná, druhá byla poznamenaná velkou snahou autora stále nás překvapovat a držet v napětí. Je to dnes jaksi moderní. Každopádně se skvěle četla, je napsaná s velikou řemeslnou zručností a čtivě. A zajímavé bylo i číst o tom, jak jsou některá nakladatelství spíše továrny na knihy, které využívají týmy nájemných spisovatelů a fingovaných úniků připravovaného textu do médií. Těch zvratů na konci bylo trochu moc. Celou dobu mi vadily příliš romantické dopisy Harryho a Noly, u patnáctileté holky ještě pochopitelné, ale u 34letého muže těžko. Až na konci jsem pochopila, že přesladký tón dopisů byl opodstatněný a že byl zase další indicií k nalezení pravdy.... celý text

Jako zabít ptáčka 2009, Harper Lee

Tuto knihu jsem měla dlouho v knihovně, ale její čtení jsem stále odkládala. Pustila jsem se do ní kvůli čtenářské výzvě a jsem za to moc ráda. Samotné téma rasové nesnášenlivosti už bylo popsánov mnoha knihách, ale tady bylo o to působivější, že bylo vnímáno očima osmileté Čipery, která je velmi všímavá, hloubavá, chce věcem opravdu porozumět a navíc má bezmeznou (a oprávněnou) důvěru ve svého otce. Právě na něj se obrací se svými otázkami, a on odpovídá poctivě, jednoduše a rozvážně, aby pochopilo i osmileté dítě. Právě Atikus Finch mě ze všech postav dostal nejvíc. Důvěra, kterou měl ve své děti, zkoušky, které je nechal podstoupit, klid, rozvaha a otevřenost, se kterými zodpovídal jejich dotazy, tím vším z nich vychovával dobré, otevřené a poctivé lidi. A nejvíc se mě dotkla pasáž, kdy Jemův a Čipeřin kamarád Dill utekl s pláčem od soudu, protože nemohl vystát, s jakým pohrdáním lidé s černochy jednají. Pan Raymond to hodnotí slovy: " Jeho ještě svět neotrkal a neotupil. Však jen co trochu povyroste, on se mu přestane obracet žaludek a nebude plakat. "... celý text

Malinka 2017, Dita Táborská

Kniha se mi krásně četla. Dotýká se nevšedních témat, jako je adopce, citová zranění dětí, které jejich matky z různých důvodů opustily, téma citové deprivace vznikající v kojeneckých ústavech, rodičovské lásky k dětem vlastním i adoptovaným, limitů, které výchova má. Prostě myšlenkově nabitá knihal. Malka byla svéráz. Promiskuitní, životem jede na plný plyn, ale věřící v Boha a stále hledající. Ztracená ve svých pocitech a ve svém složitém životním příběhu. Třešničkou na dortu byla postava Boha - ženy s opravdu ženskými vlastnostmi.... celý text

Poslední výročí 2017, Liane Moriarty

Moc nechápu kritické výtky k tého knize. Já byla nadšena z tajemného ostrova Počmáraných blahovičníků, z tetiček Rose i Connie. Bavila mě Sophie se svými pochybnostmi, jestli toho správného stihne potkat, se svým humorem, bavili mě její rodiče s tím svým hodnocením restaurací a hlavně to, jak se pravidelně se svou dcerou stýkali. Bavila mě zápletka, těšila jsem se na rozuzlení, kdo vlastně byli Jack a Alice. A to od knížky chci, nemusí být strhující a uvěřitelná, má mě bavit.... celý text

Tohle jsem měla napsat v přítomném čase 2017, Helle Helle (p)

Kladem tého knihy bylo velké porozumění pro vnitřní život čerstvě dospělých. Chyběl mi tam ale vývoj postavy, mám ráda když příběh spěje od něčeho k něčemu. Tady to bylo stále stejné. Postava spěla od ničeho k ničemu.... celý text

Ještě jsem to já 2009, Lisa Genova

Za tuto knihu s velkou pokorou děkuji. Autorce za to, že ji napsala tak, jak ji napsala, a sobě za to, že jsem si ji našla. I když téma je drsné (o to drsnější, že se týká uznávané profesorky Hardavrdu), je v něm krása a naděje. Pokud nemocní uvažují tak jako Alice, i lidé postižení alzheimerem se radují ze života. Je v tom veliká naděje pro pečující osoby i pro budoucí nemocné. Nemocní nemusí propadat beznaději. Stačí brát den za dnem tak, jak přichází, a čekat, co krásného přinese.... celý text

Lež, která nás rozdělila 2011, Barbara Delinsky

Vím, že umělecká hodnota knihy tak vysoko nesahá, to by bylo spíše na 4 hvězdy. Tento román je spíše příkladem toho, jak se žitý příběh může protnout se čteným. Jsem učitelka a se svými studenty jsem v době, kdy jsem příděh četla, řešila stejný problém - problém zodpovědnosti za věci, které nezpůsobím přímo. Dialogy matky a dcery jsou krásně napsané. Velmi bych si přála, abychom dokázaly vést podobné dialogy se svými dospívajícími dcerami.... celý text