MarieAnnaSarah
přečtené 300
10 rad nájemného vraha, jak vyčistit kvartýr
2011,
Hallgrímur Helgason
No, co říct. Knihu mi doporučil můj nejlepší přítel, který z ní byl nadšen, takže jsem po ní sáhla. Však píšou v anotacích thriller, tudíž by mi měla sednout. Tehdy jsem si nevzpomněla, že můj přítel má dosti obskurní vkus a jeho nejoblíbenější knihou je Basket Flora :) Bod číslo jedna: Pokud jste křehká dívka, která má ráda hezké knížky, tato kniha rozhodně není pro vás :D Podle mne se jedná se spíše o pánské čtivo. Bod číslo dvě: Pokud k ní přistupujete jako k thrilleru, tak rozhodně spokojeni nebudete. O žádný thriller se nejedná. Bod číslo tři: Pokud nejste seznámeni s drsností severských spisovatelů, tak teď s ní seznámeni rozhodně budete :D Bod číslo čtyři: Pokud nemáte rádi černý humor, knihu raději neberte ani do ruky. Kdybych tyto čtyři body znala již předtím, asi by se mi kniha líbila i více. Takto jsem byla ob stránku šokována Toxikovým humorem, mluvou, myšlenkami a stále vyhlížela ten slibovaný thriller. Styl psaní mi jaksi nesedl, asi jsem konzerva, ale díla psaná pouliční řečí mne prostě nepřitahují. Zvládla jsem to maximálně u Mládí v hajzlu (což bylo dáno asi též tím, že jsem byla při čtení těchto knih mladší), teď se s tím peru u Adriana Molea. Je to pro mne rušivý element. Já vím, jsem hrozná :D Ale i přes všechny tyto výtky jsem se do knihy postupně začetla. Musím ji pochválit, že od poloviny se tam začalo téměř i něco dít, to předchozí přešlapování na místě bylo pro mne utrpením. Pokud bych si odmyslela všechny rušivé elementy, je kniha zajímavým cestopisem, díky kterému jsem se dozvěděla mnoho o Islandu a lidech v něm žijícím, za což jí dávám plus. Podtrženo, sečteno: Postupem času jsem si na její styl zvykla a ke konci jsem byla schopna se i některým Toxikovým hláškám zasmát. Asi se má nechuť k černému humoru otupila :) Jak se mi nelíbil začátek, tak konec byl o trochu lepší. Knihu bych řadila mezi zlatý střed. Nelituji, že jsem u ní ztratila část svého života, místy byla dobrá, ale netoužím si její přečtení zopakovat. Takže za 3* :) Prosím pokud se vám kniha líbila, tak mne nebijte. Jsem prostě jen cíťa a tohle nebyl můj šálek kávy :)... celý text
Chyť mě, jestli to dokážeš
2003,
Frank W. Abagnale
Film s Tomem Hanksem a Leonardem DiCapriem mám velmi ráda a tudíž když jsem se konečně dostala k jeho předloze, okamžitě jsem se do ní začetla. Kniha rozhodně předčila všechna má očekávání. Sice nejsem náruživou čtenářkou biografií, ale tato je napsána tak lehkou formou, že mne prostě vtáhla do děje a nepustila. S každým Frankovým tríčkem jsem se modlila, aby mu vyšel a nebyl dopaden. Tajil se mi dech, když mu agenti byli už téměř v patách. Strachovala se o jeho zdraví, když byl ve vězení. Obdivovala jsem jeho dokonalému zachovávání chladné hlavy v infarktových situacích a smála se u jeho naprosto skvělých improvizací. Nevěřícně jsem kroutila hlavou nad tím, co všechno byl schopen dokázat v době, kdy neexistovaly žádné super technické vymoženosti, kdy se šek padělal za pomoci nálepek z letadýlek a tužkou. Do Franka se nelze nezamilovat, ano je to zlosyn, ale měl styl, neokrádal nikdy prosté lidi, pouze nadnárodní společnosti a nakonec se dal na cestu dobra. Po přečtení knihy jsem z ní měla skvělý pocit, vyprávění bylo strhující, bláznivé, prostě bez jediné chybičky. Pouze mi běhal mráz po zádech, když jsem si uvědomila, že je to dle celé skutečnosti a jako moc byl Frank v době svého konání mladý. Knihu rozhodně doporučuji všem, nejedná se pouze o biografii jednoho podvodníčka (což mi přijde jako hanlivé označení, jelikož se jedná o jednoho z nejlepších padělatelů všech dob), ale je též i zajímavou sondou do Ameriky té doby, kdy padělatelství bylo v podstatě ještě neznámé, kontroly žádné a možnost dopadení téměř nulová, pokud se uměl člověk hýbat.... celý text
Stepfordské paničky
2004,
Ira Levin
Joanna se nastěhuje se svým manželem do malého amerického městečka, postupně se sžívá s okolím a naráží na jeho obyvatele. U žen ji přepadá pocit, že je něco špatně. Jsou příliš nadšené pro rodinný život, pro úklid a péči o domácnost, to je přeci divné nebo ne? Není divná ona sama? Jako již u Rosemary i zde si s námi Levin hraje. Nutí nás přemýšlet nad tím, jestli vše co se děje je skutečnost či je pouze narušená hlavní hrdinka. Tápeme, bloudíme, přepadá nás paranoia, všude vidíme znamení, že je něco špatně. Avšak poté se stejně necháme ukolébat a uvěříme, že se nám to jen zdálo, i když červík stále trochu hlodá. A pak bum, přijde rozuzlení a my tajíme dech a valíme oči na to, co byl Levin schopen vymyslet. A závěr? Ten nás prostě dorazí :) Bravurně vykreslené postavy i příběh samotný. Ira Levin byl mistr a dokazuje mi to opět i touto knihou.... celý text
Sex, lži a rande přes internet
2008,
Rachel Gibson
Sex, lži a rande přes internet, to je název, který okamžitě evokuje sladkobolný doják. Ale budiž, když už jsem ho vzala do ruky, tak se tím nějak prokoušu. Takové byly tedy mé prvotní dojmy z knihy :) Po pár stránkách jsem otevřela pusu v úžasu, že je to vlastně detektivní román. Sice nevykreslený do maličkostí, ale rozhodně nebyl špatný. Měl vše, co detektivka pro ženy má mít - ženu vraždící muže, které potkává přes internet, sexy osamělého detektiva, který se zamiluje do své podezřelé, překvapivé (trochu) rozuzlení a světe div se i nějaké to napětí na konci. Děj byl sice předvídatelný, neohromoval, ale na druhou stranu nenudil. A dojáku jsem se samozřejmě nakonec dočkala také, avšak nepůsobil na mne až tak laciným dojmem jako u některých jiných knih. Pro oddychovou četbu tedy kniha ideální. Tudíž dávám zlatý střed 3* :)... celý text
Devět a půl týdne
2011,
Elizabeth McNeill (p)
Poprvé jsem narazila na knihu, kterou předčilo její filmové zpracování. Knížku jsem přečetla během jedné jízdy vlakem, což už dost vypovídá o tom, jak je krátká. A nejen krátká, ale i strohá. Nemohu se zbavit dojmu, jako by to byl teprve jen náčrt, podle kterého by mohlo vzniknout něco většího. Celé mi to přišlo necelistvé a nedokončené. Na druhou stranu byla napsána čtivou formou, zápletka nebyla špatná, postavy celkem zajímavé, jen to chtělo příběh trochu více rozvinout. Nějak nevím, jak ji ohodnotit. Nebylo to špatné, ale zároveň to nebylo ani dobré. Takže za 2*... celý text
Obnažená
2012,
Sylvia Day
Jelikož jsem holka zvědavá, sáhla jsem po přečtení Fifty Shades i po další takové knize. Není to sice úplně můj styl, ale zajímalo mne, co na tom všichni mají. Tak jsem tedy četla...deset stránek, padesát, sto a nic. Postavy takové nijaké, dialogy divné, děj ještě divnější. Nuda, šeď. Ano, já vím, že to asi nedokážu ocenit, když mě takové žánry nepřitahují, ale Jamesová psala alespoň čtivě, takže to bylo rychleji za mnou, ale Dayové tato vlastnost očividně chybí. Takže s ní budu mít hned dvě poprvé - poprvé dám jen jednu hvězdičku a poprvé nedočtu celou sérii. P.S. Omlouvám se všem, kterým se tato kniha líbila. Jen pro mě to prostě není to pravé ořechové :)... celý text
Padesát odstínů temnoty
2013,
E. L. James (p)
Protože jsem ze zvědavosti přečetla díl první, zajímalo mě, jak se bude příběh dále vyvíjet. No, hlavní hrdinka je stále naivní a jednoduchá, ale na druhou stranu, v knize se na rozdíl od prvního dílu něco děje a za to dávám malé bezvýznamné plus :D Jak už jsem psala u dílu prvního, tři hvězdičky jsou za čtivost a marketing, který přivedl mnoho žen všech věků ke čtení. Za příběh samotný bych tentokrát dala hvězdičku a půl :)... celý text
Padesát odstínů šedi
2012,
E. L. James (p)
Tak i já jsem na zkoušku sáhla po Fifty Shades, knížka se četla dobře, příběh je dosti přitažený za vlasy, naivita a jednoduchost hlavní hrdinky až do nebe volající. ALE, stejně tak jako Rowlingová přivedla děti ke čtení svým Harrym Potterem, Meyerová dospívající svým Stmíváním, tak Jamesová ženy všech věků svými Stíny a za to ji obdivuji. Ačkoliv možná to je jen dobrý marketing. Nu což, i tak je obdivuhodné, že i mnohé mé známé, které zpravidla nečtou, dokázaly s nadšením přelouskat přes 600 stránek. Za to tedy tři hvězdičky. Za příběh samotný bych dala pouze jednu :)... celý text
Umění mrdati
2006,
Vítězslav Nezval
K tomuto dílku jsem jsem dostala úplnou náhodou. Avšak pro oživení jednoho nudného večera na horách posloužilo skvěle, když jsem ho předčítala na místo pohádky spolubydlícím. Věřím, že v době svého vydání bylo velmi kontroverzním, vždyť jen těch neslušných slovíček tam je přehršel. Ale nás především pobavilo. Myslím, že v dnešní otrlé době ho ani nedokážeme již jako tolik šokující vnímat, vždyť se na nás popisy coitu hrnou ze všech stran. Ale tohle dílko má oproti ostatním velké plus, je krátké, přímé a napsané výborným jazykovým stylem, který všem těm 50 odstínům chybí. Takže přinejmenším za pobavení dávám tři hvězdičky :)... celý text
Pevné pouto
2008,
Alice Sebold
Tak snad je to skutečně tím překladem, až bude jiný dám knize ještě jednu šanci a zkusím to s ní znovu :)
V Brooklynu roste strom
1970,
Betty Smith (p)
Prokousat se prvními kapitolami románu pro mě nebylo moc lehké. Pro člověka žijícího v 21. století, jsou osudy rodiny Rommelyových a následně Nollanových jen těžko pochopitelné. Žití v naprosté chudobě, kdy děti musely sbírat odpadky, aby si vydělaly na jídlo, kdy školní docházka byla sice povinná, ale jen málokteré dítě jí dokončilo, protože muselo začít vydělávat na živobytí, kdy negramotnost byla naprosto běžnou věcí a další mnoho skutečností, které autorka ve své knize popisuje. A přesto se hrdinka knihy Fanynka nevzdává, dostává se do vysněná školy, kterou jako první v rodině dokončuje a následně si splní sen a začíná studovat na univerzitě, ačkoliv nemohla studovat na střední škole. Oslňuje svou uvědomělostí a kousek po kousku i přes mnohé pády se prokousává ke svému vysněnému životu. Kniha mě vellce zaujala a Fanynka pro mě bude vždy obrazem neústupné a silné ženy, která i přes nepřízeň osudu dokázala jít za svým snem a uskutečnit ho.... celý text
Na Větrné hůrce
2009,
Emily Brontë
Vždy, když se začtu do knihy, plně se ponořím do osudů hlavní postavy, sympatizuji s ní a prožívám všechny její radosti a strasti. Kniha Na Větrné hůrce je však výjimkou. Jak mohu sympatizovat s někým takovým jako jsou rozmazlená a hysterická Kateřina či snad neurvalý a pomstychtivý Haetcliff? V tomto příběhu naleznete ty nejhorší povahy jaké na světě jsou, přecitlivělým a slabošským Edgarem Lintonem počínaje, přes naivní a rady nedbající jeho sestru Isabelu až po pomlouvačnou duši paní Elleny. Krutý obraz obyvatel těchto usedlostí dokonale podtrhuje nehostinné prostředí anglických mokřin. A přese všechny tyto skutečnosti nám kniha podává román v podstatě krásný. Román o nenaplněné lásce, která zapřičiňuje stále další strádání jejích aktérů. A tak, ačkoliv v příběhu nalézám jen málo dobrého, při čtení posledních vět cítím jisté uspokojení, že Kateřina s Heatcliffem nakonec svou lásku naplní, i když posmrtně. A vím, že se k této knize budu jistě často vracet a že zaujme přední místo v mé knihovně.... celý text
