markej
přečtené 1065
Fazóna
2022,
Miika Nousiainen
Oddechovka, v níž se finští muži kolem čtyřicítky nebojí přiznat, že chtějí děti, chtějí být milováni, lecčeho se bojí, nestydí se brečet či cítit, že vlastní děti jsou požehnání i prokletí, a v níž finské ženy řeší, s kým vlastně otěhotnět nebo s kým a jak spokojeně žít... Místy se usmíváte, místy se nahlas smějete, místy smutně přikyvujete, že tak to v životě opravdu chodí... *** Stydím se za své pocity. Někdy své děti nenávidím. Můžu zcela oprávněně říct, že mi zničily život. Ale na druhou stranu právě ony do něj vnesly smysl. Takže bez nich by můj život neměl smysl, který by mohly zničit. Podivuhodný kruh. (str. 127) *** Helmi začne okamžitě řvát. Vím, že ztráta hračky zkazí minimálně den, pravděpodobně týden a v nejhorším celý život. Ten něco zkazí na každý pád. Proč by tím spouštěčem nemohla být roztomilá plyšová želva? (str. 176) *** Hodnocení: 4,5 ⭐ z 5 ⭐... celý text
Jackie a Maria
2021,
Gill Paul
Životní příběhy první dámy USA Jackie Kennedyové a operní zpěvačky Marii Callasové, jež se v průběhu 60. let minulého století propletly prostřednictvím řeckého podnikatele Aristotela Onassise... Základní obrysy vztahového trojúhelníku odpovídají realitě, nakolik jsou popsány skutečné povahy všech tří hlavních protagonistů, těžko říct, přece jen se jedná o beletrii... Knížka mě bavila, četla se rychle, byť má přes 460 stran, mohl by to být možná tip na dlouhé zimní večery... :-) Hodnocení: 4,5 ⭐ z 5 ⭐... celý text
Einstein & Einstein
2017,
Marie Benedict (p)
Životní příběh srbské vědkyně Milevy Marićové, první ženy Alberta Einsteina. O životě Milevy se toho až moc neví, autorka čerpala především z korespondence mezi manželi. Některé události si proto sama umělecky doplnila - například že první společné dítě, holčička Lieserl, byla nemanželská, Albert ji nikdy neviděl a nechtěl přijmout a že zemřela na spálu. Spekulace se vedou i o to, nakolik se Mileva podílela na teorii relativity, jedni se domnívají, že minimálně, jedni že velmi významně, přičemž autorka knihy ji připisuje výhradně Milevě. Einstein je zde vykreslen v menší míře jako rozšafný, vtipný a roztomile roztržitý muž, v daleko větší míře jako muž, který postupem let neunese vědecký úspěch a vysokou inteligenci své ženy, a tak ji degraduje na pouhou hospodyni, která se má starat o manželovy praktické potřeby, o děti a o domácnost. Čtenáři nemůže nevytanout na mysli, že situace žen se od začátku minulého století vlastně moc nezměnila. Žena zkrátka o svou kariéru musí bojovat daleko více než muž, musí se vyrovnávat s většími těžkostmi, a má-li děti, musí si většinou vybrat, co upřednostní, zda práci, či rodinu. Jestliže chce oboje skloubit dohromady, stoprocentně to nikdy nejde, a to ani v dnešním světě, v němž stále není zvykem, že by muži věnovali dětem stejně času, jako jim věnují ženy. Edice Beletrizované životopisy je mým letošním objevem a už jsem zásobena dalšími knihami, na něž se moc těším. Hodnocení: 5 ⭐ z 5 ⭐... celý text
Zahrada
2022,
Petra Dvořáková
Dopoledne knížka přišla, během odpoledne a večera jsem ji přečetla, protože to nešlo jinak. Čtěte první polovinu a říkáte si, že tak snadné to rozuzlení asi nebude, a taky že ne. Přijde zlom a otevírá se velice závažné a kontroverzní téma, kvůli němuž bude autorka od některých čtenářů určitě čelit nenavistným komentářům. Hrdinové knih Petry Dvořákové ve mně vždy vyvolávali protichůdné reakce, člověk s nimi na jednu stranu soucítí, na druhou stranu jsou mu nepříjemní svou pasivitou, sebelítostí, sobeckostí. U Jaroslava ze Zahrady se všechno tohle násobí ještě mnohem víc. Knížka je výborně napsaná, velmi oceňuju odvahu autorky zvolit si tak netypického hrdinu a jsem zvědavá na reakce čtenářů, neboť věřím, že budou velice rozdílné. Hodnocení: 5 ⭐ z 5 ⭐... celý text
Musím tě zradit
2022,
Ruta Sepetys
Ruta Sepetysová píše romány, v nichž přibližuje historické události minulého století a jež jsou určeny hlavně pro teenagery, ale jsou zajímavé i pro mnohé dospělé. Hrdinové titulu Musím tě zradit jsou mladí Rumuni, kteří v roce 1989 prožívají revoluci a jsou svědky svržení rumunského diktátora Nicolaea Ceauşesca. Spisovatelka vždy provádí spoustu rešerší, čerpá z mnohých zdrojů, hovoří s pamětníky, navštíví oblast, v níž se příběh odehrává, proto - ačkoli se jedná o umělecké dílo - historická fakta ve velké míře odpovídají realitě. Musím se přiznat, že i když jsem samozřejmě znala hrubé obrysy toho, co se v Rumunsku dělo, byla jsem překvapena některými skutečnostmi: například že i v roce 1989 zde existoval přídělový systém, že byl akutní nedostatek potravin, že se kolikrát vypínala elektřina, tudíž netekla teplá voda a nefungovalo topení, že po ulicích hlavního města běhali divocí psi, kteří byli agresivní a napadali lidi, že síť tajné policie byla natolik hustá a nátlaková, že na sebe donášeli i členové v rámci rodiny a udávali své nejbližší... Knížka má krátké kapitoly a je psaná velmi svižně, i tím se přibližuje především mladším čtenářům. Velmi oceňuju fotografie na konci, doslov autorky i seznam zdrojů. Čtení to není v mnoha ohledech jednoduché a příjemné, ovšem je třeba si stále připomínat, co všechno se v nedávné historii dělo, a autorka to dělá velmi přístupnou formou, za to určitě zaslouží dík. Hodnocení: 5 ⭐ z 5 ⭐... celý text
Pokojská
2022,
Nita Prose
Pokojská je román, v němž je pokojská Molly, která zřejmě má (explicitně nepojmenovaný) Aspergerův syndrom, zapletena do vraždy. Někomu možná už tenhle druh hrdinů leze na nervy, mně ne. Líbí se mi, jaké humorné scény se díky nim dají vytvářet, i když někdy mají nádech tragikomična (Molly se lidí například opakovaně ptá, jestli se smějí jí, nebo s ní). Příběh se v určité fázi zdá až pohádkový v tom, jak snadno se všechno vyřeší a jak slušně se k sobě blízcí lidé z Mollyina okolí dokážou chovat, to pak kniha trochu ztrácí na uvěřitelnosti, o to víc je ale čtení příjemnější a víc vás pohladí po duši. Závěr tu pohádkovost poněkud rozbil, za což dávám body navíc. Celkově tedy doporučuju a myslím, že Pokojská je ideální knihou na podzimní a zimní večery, místy vám určitě vykouzlí úsměv na rtech... :-) Hodnocení: 4,5 ⭐ z 5 ⭐... celý text
Astra
2022,
Cedar Bowers
Knížka, která popisuje hlavní hrdinku Astru, jež vyrostla pouze s odtažitým otcem na opuštěné kanadské farmě, z pohledů dalších postav. Knížka, ve které se toho moc neděje a která vás nutí skládat si příběh sami. Knížka, která se zabývá psychologií postav. Knížka, která se mi moc líbila a kterou doporučuju pro ty čtenáře, již nikam nespěchají, mají rádi zajímavě zpracované příběhy a čtení jako takové. Hodnocení: 5 ⭐ z 5 ⭐... celý text
Tajemství škorpiona
2021,
Lincoln Child
Po téhle knížce jsem sáhla tak trochu z donucení, do Čtenářské výzvy jsem potřebovala dílo od autora, který je o 22 let starší než já, a tenhle román toto kritérium splňoval. Nakonec se konalo příjemné překvapení, Tajemství škorpiona je detektivka, do níž je zapletená i archeoložka Nora Kellyová, archeologický výzkum je tudíž zajímavý aspekt navíc, mladičká vyšetřovatelka FBI Corrie mi také byla sympatická a líbilo se mi i prostředí americké pouště v Novém Mexiku. Suma sumárum nový objev, a jestliže vyjde další díl série, určitě si ho přečtu... Hodnocení: 4,5 ⭐ z 5 ⭐... celý text
Símka
2022,
Lucie Hušková
Přečteno za jeden den jedním dechem. Příběh o vztahu mezi matkou a její dcerou Símkou, který je v mnoha ohledech nezdravý, patologický, toxický. Jaké chování je ještě v pořádku, a jaké už ne? Kam až je ochotno dítě zajít, aby se zavděčil svému rodiči? Jaké jsou naše matky a jaké matky jsme my? To všechno se vám při četbě honí hlavou. Já osobně se v hrdince v určitých momentech vidím, uvědomuju si, že v jedné fázi života jsem měla dost statečně nakročeno k tomu, stát se Símkou. Vyprávění v ich-formě je zdánlivě jednoduché, krátké věty, krátké kapitoly, ale o to víc se vám zaryje pod kůži, chcete číst dál a dál, tušíte, kam to asi spěje, ovšem pořád doufáte, že se to vyvrbí nějak jinak. Na sociálních sítích pár lidí přirovnávalo tuhle knížku k románům Petry Dvořákové, hlavně k Vránám, a já souhlasím. Símka je Huškové prvotina a já se moc těším, co dalšího autorka napíše. Hodnocení: 5 ⭐ z 5 ⭐ plus bonus za objevení nové autorky, jejíž styl psaní mi nanejvýš sedí... celý text
Dáma z dobré rodiny
2019,
Therese Anne Fowler
Alva Vanderbiltová byla americká mecenáška, filantropka, milovnice architektury, žena, která se zasadila o vznik Metropolitní opery, a bojovnice za ženská práva a za volební právo žen. Zprvu jsem si říkala, že mi ten příběh moc inspirativní nepřipadá: Alva se cílevědomě vdala pro peníze, protože nechtěla strádat a toužila se postarat o své sestry. Vzala si jednoho z nejbohatších Američanů, měla tři děti, vedla zdánlivě dokonalý život, přesto nebyla v manželství s povrchním, rozhazovačným a lehkovážným Williamem spokojená. Pak nastal zlom a Alva si musela vybrat, zda skousne potupnou nevěru, anebo si zachová svou sebeúctu. Zvolila si to druhé a vyplatilo se. Od tohoto bodu už se mi knížka líbila moc a vřele ji doporučuju. Tohle dílo pojednává především o vztazích mezi muži a ženami, je výpovědí o americké vyšší společnosti přelomu 19. a 20. století, nemusíte se bát, že by se tam příliš řešily nějaké politické nebo teoretické otázky, to vůbec ne, je to vyloženě společenský román. Knížka je jednou z mnoha z edice Beletrizované životopisy, tohle je moje první ochutnávka a už mám připravený celý seznam, který si z téhle řady hodlám přečíst... :-) Hodnocení: 4,5 ⭐ z 5 ⭐... celý text
Knihovnice z Troublesome Creeku
2022,
Kim Michele Richardson
Román vychází ze skutečných historických událostí a přibližuje dvě méně známá témata. Zaprvé výskyt modrých lidí v Kentucky (trpěli vzácnou krevní chorobou, při níž se jim dostatečně neokysličovala krev, ta pak způsobovala modrou barvu kůže). Zadruhé připomíná fenomén pojízdných knihoven, díky nimž měly jednak ženy možnost být za velké hospodářské krize v USA ve třicátých letech minulého století zaměstnány, jednak se takto mezi lidi na odlehlých horských místech dostávaly knihy, a potažmo tedy možnost vzdělání. Knížka mi místy připadala malinko monotónní, a tak hodnocení není nejvyšší, doporučuju spíš těm, kterým nevadí pomalé vyprávění a volnější tempo líčení příběhu. Hodnocení: 4 ⭐ z 5 ⭐... celý text
Paví hody
2022,
Jan Štifter
S románovými rodinnými kronikami se na českém knižním trhu letos doslova roztrhl pytel, četla jsem v posledních měsících například Šťastné Samotářky, Wilkové Až uvidíš moře, Horáčkové Rozpůlený dům a koneckonců i Tučkové Bílá Voda by se dala za takovou románovou rodinnou kroniku v určitém směru považovat. Jelikož mám tenhle typ literatury nanejvýš ráda, vůbec mi nevadilo, když na seznam přibyla další položka, kterou Paví hody jsou. Od autora jsem četla povídky Světlo z Pauliny a novelu Café Groll, oboje bylo fajn, ale toužila jsem po tom, aby napsal něco delšího, do čeho bych se mohla pořádně ponořit, protože se mi líbilo, jak Štifter píše, a bylo vidět, že má v rukávu schovaných určitě spoustu zajímavých příběhů a že je dokáže lákavě zpracovat. V Pavích hodech se to všechno potvrdilo. Autor svými slovy a větami umí vykouzlit poetickou atmosféru, vytváří místy až lyrickou prózu, krásně se to všechno čte. Zároveň přináší originální a často spletité příběhy lidí (které jsou nejednou skutečné, v jednom rozhovoru říkal, že v této knize vypráví o životě svého pradědečka, kterému se opravdu říkalo Tarzan a který žil v Horním Jelení ve východních Čechách), nepíše úplně jednoduše, neservíruje vám všechno na zlatém podnosu, musíte dávat při čtení trochu víc pozor, aby vám některé souvislosti došly, což mě ale moc baví, nechybí ani napětí; konec knížky jsem doslova hltala, protože jsem se chtěla dozvědět, jak to všechno bylo. Zkrátka nádherná kniha! Kromě Jiřího Hájíčka jsem neměla jiného oblíbeného českého spisovatele (spisovatelek mám oblíbených hodně), Jan Štifter si teď ale definitivně zabral vedle Hájíčka své místo. Konečně si taky musím přečíst autorovu prvotinu Sběratel sněhu, ta mi ještě chybí. Hodnocení: 5 ⭐ z 5 ⭐ a vzkaz: Do téhle knížky rozhodně jděte! P. S. Obálka samozřejmě nádherná!... celý text
